Hematometra: hromadění menstruační krve v děložní dutině – příznaky, příčiny a léčba 4.43/5 (7)

• Hematometra je nahromadění krve v děložní dutině způsobené překážkou, která brání jejímu přirozenému odtoku.
• Nejčastějšími příznaky jsou bolest v podbřišku, vynechání nebo zeslabení menstruace a pocit tlaku v malé pánvi.
• Diagnostika probíhá pomocí gynekologického vyšetření a ultrazvuku, případně magnetické rezonance nebo hysteroskopie.
• Léčba spočívá v odstranění nahromaděné krve a vyřešení příčiny uzávěru, aby se předešlo komplikacím a návratu obtíží.

Hematometra je stav, při kterém se v děložní dutině hromadí krev, protože nemůže přirozeně odtékat přes děložní hrdlo a pochvu. Nejčastěji souvisí s překážkou v odtokových cestách, například se zúžením děložního hrdla, vrozenou vývojovou vadou nebo jizvením po gynekologickém zákroku.

Typickým projevem bývá bolest nebo tlak v podbřišku, vynechání menstruace či nápadně slabé krvácení. Příznaky však závisí na věku ženy, rychlosti hromadění krve a konkrétní příčině. U dospívajících se může hematometra projevit krátce po začátku puberty, zatímco u dospělých žen může vzniknout po operaci, porodu, potratu nebo zákroku na děložním hrdle.

Hematometra je poměrně vzácná, ale neměla by se přehlížet. Zadržená krev může vyvolávat silné bolesti, zvyšovat tlak v děloze a v některých případech vytvořit prostředí pro rozvoj infekce. Při podezření na tento stav je proto důležité gynekologické vyšetření.

Hematometra (hemometra) – patologické nahromadění krve v děložní dutině

Hematometra, někdy označovaná také jako hemometra, znamená patologické nahromadění krve v děložní dutině. Nejde o samostatné onemocnění s jedinou příčinou, ale o důsledek poruchy, která brání odtoku krve z dělohy.

Za normálních okolností odchází menstruační krev z děložní dutiny přes děložní hrdlo do pochvy. Pokud se tato cesta uzavře nebo výrazně zúží, krev zůstává uvnitř. Děloha se postupně rozšiřuje a její svalovina se snaží obsah vypudit stahy, což může způsobovat křečovitou bolest podobnou silným menstruačním bolestem.

Přestože se hematometra často spojuje s menstruační krví, krev se může v děloze nahromadit také po porodu, potratu, gynekologické operaci nebo jiném zákroku. Přesné určení příčiny je proto zásadní pro volbu léčby.

Jaké jsou nejčastější příznaky hematometry?

Projevy hematometry se mohou výrazně lišit. Záleží především na množství zadržené krve, rychlosti jejího hromadění, věku pacientky a míře uzávěru odtokových cest.

Mezi možné příznaky hematometry patří:

• křečovitá nebo tlaková bolest v podbřišku,
• opakovaná bolest v pravidelných měsíčních intervalech,
• vynechání menstruace neboli amenorea,
• nezvykle slabá nebo nepravidelná menstruace,
• pocit tlaku nebo plnosti v malé pánvi,
• zvětšení nebo citlivost dělohy,
• bolest v oblasti kříže,
• nevolnost nebo celková slabost při silné bolesti,
• častější potřeba močení nebo obtížné močení,
• zácpa či tlak na konečník při výrazně zvětšené děloze.

Typickým varovným příznakem u ženy v reprodukčním věku je kombinace sílící bolesti v podbřišku a chybějícího nebo velmi slabého menstruačního krvácení. U dospívajících může být podezřelá zejména pravidelně se opakující bolest bez nástupu první menstruace. Odborné zdroje uvádějí primární nebo sekundární amenoreu a cyklickou bolest v podbřišku mezi časté projevy hematometry.

Může hematometra probíhat bez výrazných příznaků?

Ano. Menší množství zadržené krve nemusí zpočátku způsobovat výrazné obtíže. Příznaky mohou být nespecifické a zaměnitelné například za bolestivou menstruaci, zažívací problémy, infekci močových cest nebo jiné gynekologické onemocnění.

Méně nápadný průběh se může objevit také u žen po menopauze. Nález tekutiny nebo krve v děložní dutině v tomto období však vyžaduje pečlivé vyšetření, protože je nutné vyloučit závažnější příčiny, včetně onemocnění děložního hrdla nebo děložní sliznice.

Příčiny – co způsobuje hromadění krve v děloze

Bezprostřední příčinou hematometry je omezení nebo úplné zastavení odtoku krve z děložní dutiny. Překážka může být vrozená, nebo se může vytvořit až během života.

Mezi hlavní příčiny patří:

• vrozené vady panenské blány, pochvy, děložního hrdla nebo dělohy,
• zúžení či úplný uzávěr děložního hrdla,
• jizvení po gynekologických operacích a výkonech,
• srůsty v děložní dutině,
• stav po ablaci endometria,
• komplikace po porodu nebo potratu,
• nádorové onemocnění děložního hrdla nebo děložní sliznice,
• následky radioterapie v oblasti malé pánve,
• vzácně závažný zánět nebo jiné změny blokující odtok krve.

Vrozené vady

U dívek a dospívajících bývá hematometra často spojena s vrozenou překážkou v oblasti vývodných cest pohlavního ústrojí. Může jít například o neprůchodnou panenskou blánu, příčnou poševní přepážku, nedostatečně vyvinutou část pochvy nebo vrozený uzávěr děložního hrdla.

Po začátku hormonální aktivity v pubertě se v děloze začne tvořit menstruační krev, která však nemá kudy odtékat. Dívka proto může mít každý měsíc bolesti, přestože ještě nezačala viditelně menstruovat.

Pokud ultrazvuk neposkytne dostatek informací nebo existuje podezření na složitější vývojovou vadu pochvy, děložního hrdla či dělohy, může být doporučena magnetická rezonance.

Hematometra a zúžení děložního hrdla

Stenóza děložního hrdla znamená jeho abnormální zúžení nebo úplné uzavření. Krev pak nemůže volně odtékat z děložní dutiny. Stenóza může vzniknout po chirurgickém ošetření děložního hrdla, po opakovaných výkonech v děloze, v důsledku zjizvení, po radioterapii nebo v souvislosti se změnami tkání po menopauze.

Pokud zúžení děložního hrdla způsobuje obtíže nebo je doprovázeno hematometrou, je potřeba zjistit jeho původ. U některých pacientek se provádí cytologické vyšetření, odběr vzorku děložní sliznice nebo kyretáž, aby se vyloučilo nádorové onemocnění.

Může hematometra vzniknout po gynekologickém zákroku?

Ano. Zákroky na děložním hrdle nebo uvnitř dělohy mohou vést ke vzniku jizev a srůstů. Ty mohou zúžit kanál děložního hrdla nebo uzavřít část děložní dutiny.

Hematometra se může objevit například po:

• konizaci děložního hrdla,
• opakované dilataci a kyretáži,
• hysteroskopickém výkonu,
• ablaci endometria,
• operaci dělohy nebo děložního hrdla,
• chirurgickém řešení potratu,
• radioterapii v oblasti malé pánve.

Obtíže se nemusí objevit bezprostředně po výkonu. Jizva se může postupně stahovat a problémy s odtokem krve se někdy projeví až po několika týdnech, měsících nebo letech.

Může hematometra vzniknout po porodu nebo potratu?

Hromadění krve v děložní dutině se může vzácně objevit také po porodu nebo potratu. Příčinou může být například uzávěr děložního hrdla, krevní sraženina, otok tkání nebo změny po chirurgickém ošetření dělohy.

Po porodu či potratu je nutné odlišit hematometru od jiných komplikací, například zbytků placentární nebo těhotenské tkáně, infekce děložní sliznice nebo běžného poporodního krvácení. Pokud se po zákroku objeví silná bolest, horečka, zhoršující se celkový stav nebo náhlé zastavení krvácení doprovázené tlakem v podbřišku, je vhodné co nejdříve vyhledat lékaře.

Je hematometra nebezpečná?

Hematometra je léčitelný stav, nelze ji však považovat za neškodnou. Riziko závisí na množství zadržené krve, délce trvání obtíží a jejich příčině.

Bez odpovídající léčby může dojít k:

• postupnému zvětšování a bolestivému rozpínání dělohy,
• šíření krve do vejcovodů,
• tlaku na močový měchýř, močovody nebo konečník,
• rozvoji bakteriální infekce,
• nahromadění hnisu v děloze neboli pyometře,
• poškození děložní sliznice a vzniku dalších srůstů,
• opakování obtíží, pokud není odstraněna příčina,
• problémům s plodností u některých pacientek.

Zadržený obsah se může infikovat, a proto je při horečce, zimnici nebo výrazném zhoršení bolesti nutné rychlé lékařské vyšetření.

Kdy je nutné vyhledat lékaře?

Gynekologa kontaktujte zejména tehdy, pokud se opakovaně objevuje bolest v podbřišku společně s vynecháním menstruace, velmi slabým krvácením nebo změnou dosavadního menstruačního cyklu.

Neodkladné vyšetření je vhodné při následujících potížích:

• náhlá nebo silná bolest v podbřišku,
• rychle se zhoršující bolest či tlak v malé pánvi,
• horečka, zimnice nebo třesavka,
• zapáchající výtok,
• mdloby, výrazná slabost nebo pokles krevního tlaku,
• potíže s močením nebo nemožnost se vymočit,
• bolest a neobvyklý průběh krvácení po porodu, potratu nebo gynekologické operaci,
• jakékoli krvácení nebo bolest v podbřišku po menopauze.

Tyto příznaky nemusí automaticky znamenat hematometru. Mohou však ukazovat také na infekci, akutní gynekologickou příhodu nebo jiný stav vyžadující rychlou léčbu.

Diagnostika

Diagnostika obvykle začíná rozhovorem o obtížích, menstruačním cyklu, předchozích těhotenstvích a prodělaných zákrocích. Lékaře bude zajímat zejména charakter bolesti, termín poslední menstruace, síla krvácení a případná souvislost obtíží s operací, porodem nebo potratem.

Co lékař zjišťuje při gynekologickém vyšetření?

Při gynekologickém vyšetření může lékař posoudit stav pochvy a děložního hrdla, zjistit přítomnost vrozené nebo získané překážky a zhodnotit velikost a citlivost dělohy.

U dívek, které ještě neměly pohlavní styk, se postup vyšetření přizpůsobuje věku a situaci. Často se začíná šetrným pohledem na zevní rodidla a ultrazvukovým vyšetřením přes břišní stěnu.

Jak vypadá hematometra na ultrazvuku?

Základní zobrazovací metodou je ultrazvuk. U dospělých žen se často používá transvaginální ultrazvuk, u mladších dívek nebo v případech, kdy vaginální vyšetření není vhodné, ultrazvuk přes břišní stěnu.

Ultrazvuk může odhalit:

• rozšířenou děložní dutinu,
• nahromaděnou tekutinu nebo krevní obsah,
• krevní sraženiny,
• rozšíření vejcovodů,
• některé vrozené vady dělohy a pochvy,
• případnou masu nebo jinou překážku.

Samotný vzhled obsahu se může lišit podle toho, jak dlouho je krev v děloze přítomna. Starší krev, čerstvá krev a krevní sraženiny mohou mít při ultrazvukovém vyšetření rozdílný obraz.

Kdy se provádí magnetická rezonance nebo hysteroskopie?

Magnetická rezonance se využívá zejména při podezření na komplikovanější vrozenou vývojovou vadu nebo tehdy, když ultrazvuk nedokáže přesně určit místo překážky.

Hysteroskopie umožňuje lékaři prohlédnout děložní dutinu pomocí tenkého optického přístroje. Současně může sloužit k odstranění srůstů, zprůchodnění děložního hrdla, odebrání vzorku tkáně nebo léčbě jiné nitroděložní překážky.

Proč se někdy odebírá vzorek děložní sliznice?

Odběr vzorku neboli biopsie endometria může být důležitý zejména u žen po menopauze, při nejasném původu hematometry nebo při podezřelém ultrazvukovém nálezu.

Cílem je vyloučit přednádorové nebo nádorové změny děložní sliznice. Vyšetření se může doporučit také při stenóze děložního hrdla, pokud je současně přítomná hematometra nebo jiná abnormalita děložní dutiny.

Jak se hematometra léčí?

Léčba má dva hlavní cíle: bezpečně odvést nahromaděnou krev a odstranit nebo zmírnit příčinu, která brání jejímu odtoku. Konkrétní postup závisí na věku pacientky, rozsahu nálezu, příčině, přítomnosti infekce a případných plánech na budoucí těhotenství.

Jak se nahromaděná krev z dělohy odstraní?

Nejčastějším postupem je zprůchodnění děložního hrdla a vypuštění obsahu děložní dutiny. Lékař může děložní hrdlo postupně rozšířit pomocí dilatátorů a krev nebo sraženiny následně odsát či šetrně odstranit.

Výkon se podle situace provádí ambulantně nebo v nemocnici, v místním znecitlivění, analgosedaci či celkové anestezii. Při výrazném uzávěru, silné bolesti nebo složitější anatomické situaci může být bezpečnější provedení pod ultrazvukovou nebo hysteroskopickou kontrolou.

Kdy se používá hysteroskopická léčba?

Hysteroskopie je vhodná, pokud hematometru způsobují nitroděložní srůsty, jizvy nebo jiná překážka v děložní dutině. Lékař během výkonu přesně vidí ošetřované místo a může patologickou tkáň nebo srůsty cíleně odstranit.

U pacientek s rizikem stenózy děložního hrdla může být před hysteroskopií někdy zvažována příprava hrdla, která usnadní zavedení nástroje. Volba postupu však závisí na konkrétním nálezu a rozhodnutí gynekologa.

Jak se léčí vrozená překážka?

U vrozených vad se léčba zaměřuje na vytvoření funkční odtokové cesty. Rozsah operace závisí na typu vady.

Například u neprůchodné panenské blány lze vytvořit otvor, kterým nahromaděná krev odteče. U příčné poševní přepážky, uzávěru děložního hrdla nebo složitější vady dělohy může být nutná specializovaná rekonstrukční operace.

Tyto zákroky by měly být pečlivě naplánovány, aby se minimalizovalo riziko infekce, poranění okolních orgánů, opětovného zjizvení a budoucích problémů s reprodukčním zdravím.

Jsou při hematometře potřeba antibiotika?

Antibiotika nejsou automaticky jedinou ani hlavní léčbou hematometry, protože neodstraňují mechanickou překážku. Mohou však být nasazena při podezření na infekci, při přítomnosti hnisavého obsahu nebo podle charakteru prováděného výkonu.

Pokud se zadržená krev infikuje, je obvykle nutné spojit antibiotickou léčbu s vypuštěním obsahu dělohy a odstraněním příčiny blokády.

Větší operace

Rozsáhlejší chirurgický výkon se zvažuje u komplikovaných vývojových vad, opakované hematometry, závažných srůstů nebo nádorového onemocnění. U žen, které již neplánují těhotenství a mají opakované či jinak neřešitelné obtíže, může být ve výjimečných případech doporučeno odstranění dělohy.

Takové řešení však není běžným prvním krokem. U většiny pacientek se lékaři snaží obnovit odtok krve a zachovat dělohu, pokud je to bezpečné a medicínsky vhodné.

Může se hematometra po léčbě vrátit?

Ano, zejména pokud má děložní hrdlo tendenci znovu se uzavírat nebo pokud přetrvává jizvení. Riziko návratu závisí na původní příčině a na tom, zda se ji podařilo trvale odstranit.

Ke snížení rizika opakování může lékař podle situace doporučit:

• pravidelné gynekologické kontroly,
• kontrolní ultrazvuk,
• dočasné zavedení drenáže nebo stentu,
• opakovanou dilataci děložního hrdla,
• hysteroskopické odstranění jizev či srůstů,
• hormonální léčbu upravující růst děložní sliznice,
• definitivní léčbu základního onemocnění.

Pokud se po léčbě znovu objeví cyklická bolest, slábnutí menstruace nebo její úplné vynechání, je vhodné kontaktovat gynekologa ještě před plánovanou kontrolou.

Hematometra a plodnost

Samotné krátkodobé nahromadění krve nemusí automaticky znamenat trvalé problémy s plodností. Rozhodující je příčina hematometry, délka jejího trvání a případné komplikace.

Plodnost mohou negativně ovlivnit především:

• rozsáhlé srůsty v děložní dutině,
• opakované infekce,
• poškození děložní sliznice,
• vrozené vady dělohy a děložního hrdla,
• uzávěr nebo poškození vejcovodů,
• opakované chirurgické výkony.

U žen plánujících těhotenství je proto důležité nejen vypustit nahromaděnou krev, ale také co nejšetrněji obnovit anatomii děložní dutiny a průchodnost odtokových cest. V některých případech může být vhodná konzultace ve specializovaném centru reprodukční medicíny.

Lze hematometře předcházet?

Vrozeným příčinám hematometry nelze běžnými preventivními opatřeními zabránit. Je však možné snížit riziko pozdního odhalení a některých získaných komplikací.

Důležitá opatření zahrnují:

• nepodceňovat opakované cyklické bolesti u dospívající dívky bez menstruace,
• chodit na doporučené kontroly po gynekologických výkonech,
• informovat lékaře o změně krvácení po operaci děložního hrdla,
• vyhledat pomoc při náhlém zastavení krvácení doprovázeném bolestí,
• dodržovat pravidelné gynekologické prohlídky a screening děložního hrdla,
• řešit každé krvácení nebo bolest v malé pánvi po menopauze.

Včasná diagnostika obvykle umožňuje jednodušší léčbu a snižuje riziko infekce, poškození děložní dutiny nebo opakování problému.

Jaký je rozdíl mezi hematometrou a hematokolposem?

Při hematometře se krev hromadí především v děložní dutině. Při hematokolposu se krev hromadí v pochvě. Oba stavy se mohou vyskytovat současně, například při vrozené neprůchodnosti panenské blány nebo při příčné poševní přepážce.

Pokud je krví rozšířena děloha i pochva, používá se označení hematometrokolpos. Nahromaděná krev se může v některých případech dostat také do vejcovodů, kde vzniká hematosalpinx.

Jaký je rozdíl mezi hematometrou a pyometrou?

Hematometra označuje nahromadění krve v děloze. Pyometra znamená nahromadění hnisu v děložní dutině, obvykle v souvislosti s infekcí a poruchou odtoku.

Hematometra se může sekundárně infikovat a přejít v pyometru. Varovnými příznaky jsou zejména horečka, zimnice, silnější bolest, zapáchající výtok a celkové zhoršení zdravotního stavu. Taková situace vyžaduje bezodkladné lékařské vyšetření.

Jak dlouho trvá zotavení po léčbě hematometry?

Doba zotavení závisí na typu léčby. Po jednoduchém rozšíření děložního hrdla a vypuštění obsahu mohou bolesti a tlak rychle ustoupit. Několik dní se může objevovat slabé krvácení, špinění nebo mírné křeče.

Po hysteroskopickém nebo rekonstrukčním výkonu může být zotavení delší. Lékař obvykle doporučí omezení fyzické zátěže, dočasné vynechání pohlavního styku a sledování případných známek infekce.

Po výkonu je nutné kontaktovat lékaře při horečce, silném krvácení, zhoršující se bolesti, zapáchajícím výtoku, mdlobách nebo potížích s močením.

Shrnutí a závěr

Hematometra vzniká tehdy, když krev nemůže přirozeně odtékat z děložní dutiny. Může souviset s vrozenou vývojovou vadou, zúžením děložního hrdla, srůsty, předchozí operací nebo jiným gynekologickým onemocněním.

Nejčastějšími projevy jsou bolest a tlak v podbřišku, vynechání menstruace, nezvykle slabé krvácení nebo cyklicky se opakující křeče. Diagnóza se obvykle stanovuje pomocí gynekologického vyšetření a ultrazvuku. V některých případech je nutná magnetická rezonance, hysteroskopie nebo odběr vzorku děložní sliznice.

Léčba spočívá především ve vypuštění nahromaděné krve a odstranění překážky. Při včasném záchytu bývá prognóza zpravidla dobrá. Opakované bolesti, změna menstruace nebo potíže po gynekologickém zákroku by proto neměly být považovány za běžnou součást cyklu bez dalšího vyšetření.

Studie a zdroje článku

• Hematometra: A Rare Case of Pelvic Pain in Females Identified with Point of Care Ultrasound Autor: Andrew R Helber

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Menstruace

Přečtěte si také naše další články