Časté mýty o Alzheimerově chorobě – nevěřte jim 4.63/5 (8)



Vyzbrojte se přesnými znalostmi o Alzheimerově chorobě.

Vyzbrojte se přesnými znalostmi o Alzheimerově chorobě.

Na internetu kolují ohledně Alzheimerově nemoci mýty a pověry. Pojďme si je společně projít.

Mýtus 1: Ztráta paměti je přirozenou součástí stárnutí

Realita: Jak lidé stárnou, je normální mít občasné problémy s pamětí, jako je zapomenutí jména osoby, se kterou jste se nedávno setkali. Alzheimerova choroba je však více než příležitostná ztráta paměti. Je to nemoc, která způsobuje selhání mozkových buněk a třeba také smrt. Když se nemoc objeví, jednotlivec může zapomenout na jméno dlouholetého přítele nebo může zapomenout i cestu do domu, ve kterém žil po celá desetiletí.

Může být obtížné rozlišit běžné problémy s pamětí od větších problémů s pamětí, které by měly být důvodem k obavám. Obecně existuje několik postupů, které vám pomohou s poznáním rozdílu. Pokud máte vy nebo někdo, koho znáte, problémy s pamětí nebo jiné problémy s přemýšlením a učením, kontaktujte lékaře. Problémy jsou někdy způsobeny vedlejšími účinky léků, nedostatkem vitamínů nebo jinými stavy a lze je vhodnou léčbou zvrátit. Problémy s pamětí a myšlením mohou být způsobeny i jiným typem demence.

Mýtus 2: Alzheimerova choroba není fatální

Realita: Alzheimerova choroba nemá přeživší. Ničí mozkové buňky a způsobuje změny paměti, nepředvídatelné chování a ztrátu tělesných funkcí. Pomalu a bolestně odvádí identitu člověka, jeho schopnost se spojit s ostatními, myslet, jíst, mluvit, chodit a najít cestu domů. Je fatální.

Alzheimerova choroba je příčinou demence v 50-60 % případů.

Mýtus 3: Alzheimerovou chorobou mohou trpět pouze starší lidé

Realita: Alzheimerova choroba může zasáhnout i lidi do jejich 30, 40 či 50 let. Tomu se říká Alzheimerova choroba časného nástupu. Odhaduje se, že třeba ve Spojených státech žije s Alzheimerovou chorobou více než 5 milionů lidí. To zahrnuje více než 5 milionů lidí ve věku 65 let a starších a 200 000 lidí mladších než 65 let s Alzheimerovou chorobou časného nástupu.

Mýtus 4: Pití z hliníkových plechovek nebo vaření v hliníkových nádobách a pánvích může vést k Alzheimerově chorobě

Realita: Během šedesátých a sedmdesátých let se hliník objevil jako možný podezřelý v příčinách Alzheimerovy choroby. Toto podezření vedlo k obavám z expozice hliníku každodenními zdroji, jako jsou hrnce a pánve, nápojové plechovky a antiperspiranty. Od té doby však studie nepotvrdily žádnou roli hliníku při vyvolávání Alzheimerovy choroby. Odborníci se dnes zaměřují na další oblasti výzkumu a málokdo věří, že každodenní zdroje hliníku představují jakoukoli hrozbu.

Mýtus 5: Aspartam způsobuje ztrátu paměti

Realita: Umělé sladidlo aspartam, bylo schváleno různými úřady (někdy v roce 1996) pro použití ve všech potravinách a nápojích. Od schválení se však zmiňují obavy o účinky aspartamu na zdraví.

Doposud však nebyla předložena žádná vědecká studie, která by vedla ke změně dřívějších závěrů o bezpečnosti aspartamu pro většinu lidí. Původní závěry závěry jsou založeny na více než 100 laboratorních a klinických studiích.

Mýtus 6: Chřipkové vakcíny zvyšují riziko Alzheimerovy choroby

Realita: Světoznámý imunolog Dr. Hugh Fudenberg odhalil, že dospělí lidé očkovaní každoročně po dobu pěti let proti chřipce měli desetkrát větší riziko výskytu Alzheimerovy choroby. Dr. Fudenberg to přisuzuje rtuti a hliníku obsaženým ve vakcíně. Je zajímavé, že oba tyto kovy aktivují mikroglie a zvyšují excitotoxicitu v mozku. Je však nutné říci, že licence tohoto lékaře byla pozastavena radou dalších lékařů.

Podle zprávy z 27. listopadu 2001 se zdá, že starší dospělí, kteří byli očkováni proti záškrtu nebo tetanu, dětské obrně a chřipce, mají nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří tato očkování nedostali. Úplné znění této zprávy je zveřejněno na webových stránkách Canadian Medical Journal.

Zpráva z 3. listopadu 2004, The Journal of American Medical Association (JAMA) zjistila, že chřipkové vakcíny u starších dospělých byly spojeny se sníženým rizikem úmrtí ze všech příčin.

Mýtus 7: Stříbrné (amalgámové) zubní výplně zvyšují riziko Alzheimerovy choroby

Realita: Podle nejlepších dostupných vědeckých důkazů neexistuje žádný vztah mezi stříbrnými výplněmi zubů a Alzheimerovou chorobou. Obava, že by mohla existovat vazba, vznikla, protože “stříbrné” výplně jsou vyrobeny z amalgámu (směsi), který obvykle obsahuje asi 50 procent rtuti, 35 procent stříbra a 15 procent cínu. Rtuť je těžký kov, o kterém je v určitých formách známo, že je toxický pro mozek a další orgány.

Mnoho vědců považuje následující studie za přesvědčivé důkazy, že zubní amalgám není pro Alzheimerovu chorobu hlavním rizikovým faktorem. Obecně všechny agentury veřejného zdraví podporují používání amalgámu jako bezpečného, ​​silného a levného materiálu pro zubní výplně.

V roce 1991 byla financována studie na University of Kentucky, která prozkoumala vztah mezi náplní amalgámu a Alzheimerovou chorobou. Analýza statistiků univerzity neodhalila žádné významné spojení mezi těmito výplněmi a Alzheimerovou chorobou. Abstrakt pro tuto studii je zveřejněn na webových stránkách časopisu Journal of the American Dental Association.

30. října 2003, článek v New England Journal of Medicine, dospěl k závěru, že současné důkazy neukazují žádnou souvislost mezi zubními výplněmi obsahujícími rtuť a Alzheimerovou chorobou nebo jinými neurologickými chorobami. Abstrakt této studie je zveřejněn na webu New England Journal of Medicine.

Mýtus 8: Existují způsoby léčby, které zastaví progresi Alzheimerovy choroby

Realita: V současné době neexistuje léčba pro vyléčení, oddálení nebo zastavení progrese Alzheimerovy choroby. Schválené léky dočasně zpomalují zhoršení symptomů v průměru asi 6 až 12 měsíců, v průměru asi u poloviny jedinců, kteří je užívají.

Mýtus 9: Kokosový olej může vyléčit Alzheimerovu chorobu

Realita: Kokosový olej byl v některých zdrojích citován jako způsob prevence a léčby Alzheimerovy choroby. Stále se však čeká na výzkum, který toto tvrzení podpoří. Několik lidí uvedlo příklady jimi milovaného člověka, jehož stav se po kokosovém oleji dramaticky zlepšil. Ano, tyto příběhy jsou povzbudivé, vědecké výzkumné studie však dosud účinky oleje nepotvrdily.

Mýtus 10: Vědci opravdu nechtějí najít lék na demenci, protože vydělávají na této nemoci peníze

Realita: Tuto teorii navrhli někteří lidé, kteří jsou přesvědčeni, že existuje spiknutí farmaceutických společností a výzkumníků, aby se vyhnuli nalezení způsobu, jak úspěšně léčit Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence a předcházet jim.

Faktem je, že existuje několik lékařských vědců, kteří věnují celou svou lékařskou kariéru hledání způsobu, jak porazit Alzheimerovu chorobu. Někteří z nich se této věci věnují nejen z profesionálních důvodů, ale také z osobních důvodů kvůli milovaným žijícím příbuzným s touto nemocí. A zatímco farmaceutické společnosti zde mají jistě velký finanční zisk, mohly těžit ještě mnohem více, pokud by byl vyvinut způsob či lék, jak úspěšně léčit Alzheimerovu chorobu.

Přestože existuje spousta korupce a skryté motivy, lze tuto teorii odmítnout. Mnoho lékařů, vědců a organizací neúnavně pracuje s cílem léčit Alzheimerovu chorobu.

Vycházejte vždy z informací od lékaře. Ti většinou mají přístup k aktuálním a novým informacím.

A co si o Alzheimerově chorobě ještě přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva