Mentální anorexie (anorexia nervosa) - příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku



Mentální anorexie (anorexia nervosa), což je závažné psychické onemocnění spočívající v odmítání jídla a vytrvalém omezování příjmu potravy, což vede k extrémnímu hubnutí a dalším zdravotním komplikacím.
Anorexie nervosa je komplexní porucha, která zahrnuje nejen fyzické aspekty, ale také mentální a emoční složky. Lidé s anorexií nervosou mohou mít zkreslený obraz svého těla a intenzivní strach z nabírání váhy, což vede k neustálému omezování jídla a v některých případech i ke kompulzivnímu cvičení.
Mentální aspekty anorexie nervosy zahrnují například nízké sebevědomí, perfekcionismus, úzkost, depresi a další psychologické faktory. Lidé trpící anorexií nervosou mohou také projevovat sociální izolaci, odmítání společenských akcí, a mohou mít problémy ve vztazích.
Léčba anorexie nervosy obvykle zahrnuje multidisciplinární přístup, který může zahrnovat psychoterapii (jako je kognitivně behaviorální terapie), léčbu psychotropními léky, a sledování fyzického zdravotního stavu pacienta. Včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro úspěšné zotavení z této poruchy. Je důležité vyhledat odbornou pomoc, pokud máte nebo má někdo ve vašem okolí podezření na anorexii nervosa.

anorexie-mentalni Mentální anorexie (anorexia nervosa) je duševní nemoc, která je doprovázena především dobrovolným hladověním, úbytku hmotnosti, extrémní pozorností věnovanou sledování hmotnosti. Doslovný překlad znamená „ztráta nebo snížení chuti k jídlu“, což zcela neodpovídá skutečnosti, jelikož při anorexii se nejedná zrovna o ztrátu chuti do jídla, ale o komplexní poruchu stravování. Poprvé byla anorexia nervosa popsána v roce 1873, ale až od 70-tých let je diagnostikována stále častěji.

Jaký je rozdíl mezi anorexií a bulímií?

Odlišení anorexie od jiné známé a časté nemoci, bulimie, je v jednotlivých případech těžké. Obě stravovací poruchy jsou sice charakterizované zvláštními rysy, anorexie hladověním a bulimie přejídáním a následným zvracením, ale přechod od jedné k druhé bývá velmi plynulý. U mnohých pacientek se symptomy setkávají, tehdy se mluví o bulimanorexii.

Mentální anorexie – ilustrace

Příznaky anorexie

Anorexie je charakterizována velkým úbytkem hmotnosti dosaženým dodržováním extrémních redukčních diet. Mnohé dívky a ženy, v poslední době i chlapci a muži, jsou hnáni touhou být štíhlí a strachem z „tloušťky“. Anorektičky vidí sami sebe tlusté, nezávisle na tom, kolik skutečně váží. Samy svou podváhu a podvýživu nepřiznají – cítí se stále „tučné“. V extrémních případech se stále snaží zhubnout. V této snaze odmítají stravu, jakoukoliv výživu, dokonce i nápoje, což může způsobit smrt. Avšak ve většině případů bývají příčinou smrti doprovodné deprese, srdeční selhání či jiné nemoci, kterým se oslabený organismus neumí ubránit. Podle různých zdrojů se úmrtnost pohybuje mezi 5% a 20%.

Anorektičky jsou obvykle perfekcionistky a kladou sami na sebe velmi vysoké nároky. Líbí se jim pocit mít své tělo „pod kontrolou“ a v neustálém hubnutí vidí potvrzení svých schopností.

Typickými příznaky jsou:

hyperaktivita, nadměrná sportovní činnost,
jídlo se stává dominantním tématem,
časté diety a zkoumání kalorií a energie v jednotlivé stravě,
neobjektivní pohled na své tělo a váhu,
zdánlivě objektivní odmítání společného stolování s rodinou,
postupně se zvyšující frekvence reakcí typu: „teď nemám chuť“, „už jsem jedla“, „najím se později“ a podobně,
objevuje se sklon k izolaci od vrstevníků,
únik do deprese,
změna charakteru, postojů a hodnot vnímání světa.

Jak odhalit anorexii?

V počátečním stádiu není jednoduché anorexii odhalit. Podle lékařského měřítka však osoba, jejíž BMI (Body Mass Index) klesne pod 17,5 může být považována za anorektičkou. BMI se vypočítá jako podíl hmotnosti v kg a umocněné tělesné výšky v m.

BMI = hmotnost (kg) / výška (m) ²

Průměr obyvatelstva leží mezi hodnotami BMI 20 až 25. Při hodnotě pod BMI 20 se hovoří již o podváhu. Anorexie přichází v úvahu při BMI pod 17,5. Samotný BMI však ještě neurčuje diagnózu!

Výskyt v celé populaci není velmi markantní. Nicméně v rizikové skupině žen mezi 15. a 25. rokem života se anorexie objevuje u 1%. Z celého množství nemocných je jen 5% mužů. Anorexie se začíná objevovat již v rané mládí, obvykle už po první menstruaci. Nejrizikovější období je kolem 14. roku, ale často se vyskytuje i u 18-letých. V minulosti se předpokládalo, že anorexie postihuje pouze dívky a mladé ženy. Ačkoliv i dnes jsou největší rizikovou skupinou, postižené je i opačné pohlaví a nezřídka i děti, které dostávají prostřednictvím filmů, časopisů a chování dospělých na vědomí, že vzhled je to nejdůležitější. Určité osoby jako například atleti nebo ti, u nichž hraje vnější vzezření v povolání důležitou roli (herci, zpěváci, tanečníci, manekýni) jsou obzvláště citliví.

Sponzorováno

Následky anorexie

Následky se mohou jevit jako:

Snížená činnost srdce a tělesná teplota
Zpomalení látkové výměny
U žen nepravidelná nebo žádná menstruace
Nárůst jemného tělesného ochlupení, vypadávání vlasů
Suchá, bledá pokožka
Srdeční slabost
Otoky nebo modřiny na rukou a nohou nebo na obličeji
Deprese, netečnost, nevyrovnanost, chorobná vázanost na jídlo mohou být také způsobeny nepravidelným příjmem potravy.

Příčiny anorexie

Anorexia nervosa se vyskytuje především u ženské populace (cca 2%). Statistiky udávají poměr žen a mužů 95:5. Nejvíce onemocnění vzniká v období puberty a adolescence, tedy ve věku 12 až 18 let. Zárodky nemoci však dítě často získalo a ukládalo si již v předškolním nebo raném věku. Velmi často jde o dívky vzdělané, úspěšné a vzhledné, z přiměřeně dobře situovaných rodin.

Za nejčastější příčiny vzniku se považuje:

nedostatečně saturovaná emocionalita,
překrývání a neřešení rodinných nebo individuálních problémů,
životní styl předstírání rodinně cílem předejít problémům,
tlak na dítě dosahovat vysoké mety již od útlého věku,
ze strany nejbližších přetrvávající očekávaná úspěšnost ve všech rovinách,
podvědomý strach z odmítnutí, selhání,
v dnešní době významnou roli při vzniku choroby hraje silně vyzdvihován společenský status, kult těla a vzory být „in“.

Asi 50% žen, v nichž je diagnostikována anorexie, se přeorientuje po určitém čase na formu anorexie kompulzivní – nutkavé. Tento stav se nazývá bulimie – chorobné přejídání.

Anorexie a její léčba

Onemocnění anorexií mnohdy nekončí pouze úspěšnou „výkrmou“ léčbou a obnovením normální váhy. Mnoho pacientek má totiž i po ukončení léčby stále sklon přijímat příliš málo potravy a navíc s nedostatečnou kalorickou hodnotou. Podle odborníků má na příjem potravy u pacientek s anorexií velký vliv celková duševní pohoda.

Úspěch léčby je často jen dočasný

Anorexie je vážné psychiatrické onemocnění, při kterém se úmrtnost pohybuje kolem 5%. Základem léčby je důsledný stravovací režim při hospitalizaci, jehož cílem je obnovení normální hmotnosti. I když v tomto ohledu bývá nemocniční léčba poměrně úspěšná, změnit nezdravý postoj pacientek k příjmu potravy se daří již méně. Po propuštění mnoho z nich pokračuje ve svých původních stravovacích návycích a dokonce zhruba 50% pacientek je nutné znovu hospitalizovat v průběhu jednoho roku od ukončení předchozí léčby.

Pamatujte: Psychika a příjem potravy spolu úzce souvisejí

I když celá řada psychických příznaků anorexie po obnovení normální váhy mizí, často přetrvávají specifické problémy s výběrem potravy a příjmem přiměřeného počtu kalorií. Některé studie ukazují, že pacientky, které již během hospitalizace raději volili potraviny s nižší kalorickou hodnotou a také si dopřávali méně pestrou stravu, musely být častěji po propuštění znovu hospitalizovány. Z toho je zřejmé, že samotný „výkrm“ nestačí a je důležité pochopit i psychické faktory, které ke špatným stravovacím návykům vedou.

Někteří odborníci se domnívají, že nezdravé stravovací návyky při anorexii jsou spojeny především s pocitem úzkosti. Často právě úzkostné osobnosti mají sklon k tomu, aby se u nich rozvinul strach z jídla a rigidní stravovací návyky. Tímto způsoben pokles hmotnosti pak ještě zvyšuje úzkostné ladění člověka a bludný kruh se uzavírá. Tento vztah však naštěstí platí i obráceně: pokud se podaří snížit úzkostné pocity u pacientek, zvyšují se jejich naděje na trvalé vyléčení.

Cílem léčby je zvýšení tělesné hmotnosti. U lehkých případů se mentální anorexie léčí ambulantně. V těžších případech musí být pacient hospitalizován, kdy je nezbytná umělá výživa a psychoterapie.

Názor odborníka na léčbu anorexie

V současné době neexistuje žádný ucelený přístup k léčbě anorexie, který by vycházel ze solidního empirického výzkumu. I když na podstatu anorexie existují velmi rozdílné názory, panuje shoda v tom, které oblasti je třeba prozkoumat při vyšetření. Pro danou poruchu je typické, že pacientka většinou nemá pocit, že se potřebuje léčit, což terapii značně ztěžuje. Prvořadá je somatická léčba, v extrémních případech před zahájením psychiatrické léčby je nutná léčba na interním oddělení. Nutná je psychoterapie.

Co si o mentální anorexii také přečíst?

VIDEO: Anorexie – můj příběh

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

Recent advances in understanding anorexia nervosa Autor: Guido K.W. Frank
Zdroj obrázku: edesignua / depositphotos.com

Autorem článku je naše redakce

Dara Slánská (více o nás)

Dara má na starosti ženská témata v našem magazínu. Má rozhled, životní zkušenosti, ráda bloguje. Mezi její oblíbená témata patří zdravý životný styl, cvičení, ženská krása a obecně problémy, které trápí něžnější část populace. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.