Bulimie a jak bojovat s přejídáním – vážná porucha příjmu potravy 4.75/5 (8)



Bulimie a jak bojovat s přejídáním - vážná porucha příjmu potravy

Co je to vůbec bulimie?

Bulimie patří do trojice poruch příjmu potravy. Na první zdání nemusí působit tak vážně jako anorexie. Dívky trpící bulimií, přece jedí, tak v čem je problém? Problém je bohužel v přejídání, a v následných pocitech viny, v úmyslném vyvolávání zvracení a v týrání sebe samé. Mentální bulimie je psychické onemocnění charakteristické opakovanými záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou své tělesné hmotnosti.
Touha být štíhlou vyvolává hned po záchvatu žravosti obrovské pocity viny, které se bulimička snaží zmírnit vyzvracením právě toho obsahu jídla, kterým se před chvilkou nekontrolovatelně doslova cpala.

Srovnání: anorektička – bulimička

  • Bulimička si své onemocnění uvědomuje a má snahu přestat s vyvoláváním zvracení, či s hodováním. Anorektička onemocnění nepřipouští většinou ani v extrémech.
  • Mentální anorexie postihuje většinou děvčata v předpubertálním a pubertálním věku. Mentální bulimie postihuje spíše mladé ženy ve věku od 15 – 35 let.
  • Navzdory některým rozdílům se obě onemocnění mohou prolínat, u takové pacientky se potom střídají období bulimické s těmi anorektickými.

Bulimie a její příznaky

Mezi základní charakteristické vlastnosti bulimičiek, vědom psychology, patří:

  • chorobný strach z obezity nebo i mírné nadváhy, nepřekonatelná touha být štíhlou
  • emoční labilita kombinovaná s depresivními stavy, stavy úzkosti, smutku, frustrace
  • neustále zabývání se jídlem, nutkavé myšlenky na jedení, mlsání
  • pocity viny provázené samovyvolaným zvracením, případně sebeubližování
  • ve zhoršeném stavu možné sebevražedné sklony

Dívky s mentální bulimií mohou být sice méně přizpůsobivé, ovšem mívají také perfekcionistické rysy. Jsou ctižádostivé a mají na sebe vysoké nároky. Právě proto většinou doslova visí na hodnocení druhých. Také si velmi cení sebeovládání, proto své bulimické selhání berou tragicky.

Bulimičky jsou také známé emoční labilitou, jsou mnohdy nevázané a impulzivní. Bulimička se vyznačuje i některými pouhým okem pozorovatelnými rysy. Patří k nim:

  • zduřelé krční uzliny
  • znatelné kolísání hmotnosti
  • zvýšená kazivost zubů – zapříčiněná žaludečními kyselinami přítomnými v zvratcích, které poškozují zubní sklovinu
  • nepravidelná menstruace
  • otoky nohou a kotníků – způsobené nedostatečnou činností ledvin
  • nepravidelný tep
  • svalová slabost
  • možné jsou i epileptické záchvaty

Léčba bulimie

Lehkou formu mentální bulimie je možné zvládnout v kruhu rodiny či blízkých. Existují různé příručky doslova pro “samouky” jak si s tímto onemocněním poradit a nedojít až do těžších stádií. V zahraničí, ale už i u nás jsou k dispozici i setkání pro anonymní bulimičky či bulimiky, respektive anonymní setkání pro lidi s PPP, tedy s poruchami příjmu potravy.

Mentální bulimii v pokročilejším stádiu, je ale už třeba léčit. Samotná léčba může trvat až tři roky. V první fázi je pacientka obvykle přemístěna do nemocnice případně léčebny specializované na PPP. Jedině tam se naučí adekvátně změnit svůj stravovací režim a bude jí zabráněno užívat bulimický tak oblíbené projímadla. V některých případech je třeba podávat i antidepresiva. Je to zejména tehdy, když má pacientka hluboké úzkostné a depresivní stavy ze sebe samé a ze svého jednání.

Po propuštění z nemocnice, musí být pacientka nadále pod lékařským dohledem. Nejideálnější je pokud pokračuje v sezeních s psychologem. Terapeut na svých sezeních většinou využívá multidimenzionální přístup, tedy ze všeho něco. Nejčastější je kombinace farmakoterapie a psychoterapie. Ze psychoterapie jsou časté postupy:

  • psychoanalytická terapie – pomáhá způsobem pátrání po příčině vzniku onemocnění
  • kognitivně-behaviorální terapie – snaží se změnit negativní postoj k vlastnímu tělu a především způsob problematického myšlení
  • rodinná terapie – využívá se především u mladších pacientek, které žijí s rodiči, zaměřuje se i na fungování v rodině, na negativní jevy či změny
  • skupinová terapie – ta je určena pro rodiče pacientek
  • muzikoterapie, případně arteterapie – terapie hudbou a výtvarným uměním

TIP: Speciální trik proti přejídání

Mentální bulimie je onemocnění, které nelze podceňovat. Pokud máte podezření, že vaše kamarádka, souseda, sestra, či dcera má bulimické sklony, třeba ihned jednat. Ne násilím, výhrůžkami či křikem. Tímto dosáhnete akorát tak zhoršení stavu, případně odcizení vám blízké osoby. Stejně jako při anorexii, i zde platí zlaté pravidlo: získat si důvěru bulimičky. Pokud bude bulimička cítit a vědět, že se na vás může spolehnout že stojíte při ní, snadněji se vám svěří se svým problémem.

Pokuste se přesvědčit ji, aby zašla na svépomocné setkání lidí s PPP, případně na anonymní setkání, či přímo za psychologem. Nejlepší bude, když jí samy vyhledáte základní informace a půjdete tam s ní. Nejen na první setkání, ale i na druhé, třetí, čtvrté … Držte ji pevně za ruku a ujistěte že to spolu zvládnete. Neboť opravdu zvládnete.

Kam dál?

Přečtěte si zajímavé články o této problematice zde:

VIDEO: Mentální anorexie a bulimie I. – první info

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva