Adenokarcinom prostaty: příznaky, příčiny a léčba 4.38/5 (13)

• Adenokarcinom prostaty je nejčastější zhoubný nádor prostaty a v počátečních stadiích často nezpůsobuje žádné výrazné příznaky.
• Mezi možné projevy patří potíže s močením, krev v moči nebo ejakulátu, bolest v pánvi či zádech a u pokročilého nádoru také celková slabost nebo hubnutí.
• Diagnostika vychází z hodnoty PSA, vyšetření prostaty, magnetické rezonance a biopsie, která potvrdí typ a agresivitu nádoru.
• Léčba se volí podle stadia onemocnění a může zahrnovat aktivní sledování, operaci, radioterapii, hormonální léčbu, chemoterapii nebo cílenou terapii.

Adenokarcinom prostaty je nejčastějším typem zhoubného nádoru prostaty. V počátečních stadiích se často vyvíjí bez nápadných obtíží, a proto může být odhalen náhodně při preventivním vyšetření nebo při kontrole hladiny prostatického specifického antigenu, známého jako PSA. U části pacientů roste nádor velmi pomalu, jiné formy však mohou postupovat rychleji a šířit se mimo prostatu.

Včasné zachycení onemocnění významně rozšiřuje možnosti léčby. Výběr konkrétního postupu závisí na rozsahu nádoru, jeho biologické agresivitě, hladině PSA, věku, celkovém zdravotním stavu a preferencích pacienta.

Adenokarcinom prostaty

Adenokarcinom prostaty je zhoubný nádor vznikající ze žlázových buněk prostaty. Prostata je žláza mužského reprodukčního systému, která se nachází pod močovým měchýřem a obklopuje počáteční část močové trubice. Jejím úkolem je vytvářet část tekutiny tvořící ejakulát.

 

Naprostá většina zhoubných nádorů prostaty má právě charakter adenokarcinomu. Vzácně se mohou objevit také jiné typy nádorů, například malobuněčný karcinom, neuroendokrinní nádor, dlaždicobuněčný karcinom nebo sarkom. Tyto formy se mohou chovat odlišně a vyžadovat jiný léčebný přístup.

Adenokarcinom prostaty obvykle vzniká v periferní části prostaty. Proto nemusí v počáteční fázi ovlivňovat močení a může se rozvíjet dlouhou dobu bez příznaků.

 

Jaké jsou první příznaky adenokarcinomu prostaty?

Časný adenokarcinom prostaty zpravidla nezpůsobuje žádné obtíže. Absence příznaků proto neznamená, že je prostata určitě zdravá. Podezření na nádor často vznikne až na základě zvýšené hodnoty PSA nebo při vyšetření prostaty přes konečník.

Pokud se příznaky objeví, mohou zahrnovat:

• častější potřebu močení, zejména v noci,
• slabý nebo přerušovaný proud moči,
• obtížné zahájení močení,
• pocit nedostatečně vyprázdněného močového měchýře,
• náhlé a silné nucení na močení,
• pálení nebo bolest při močení,
• krev v moči nebo v ejakulátu,
• bolestivou ejakulaci,
• zhoršení erekce.

Tyto potíže nejsou typické pouze pro rakovinu prostaty. Častěji mohou souviset s nezhoubným zvětšením prostaty, infekcí močových cest nebo zánětem prostaty. Přetrvávající či zhoršující se obtíže by však měl vždy posoudit lékař.

Jaké příznaky může způsobovat pokročilý nádor prostaty?

Pokročilý adenokarcinom může prorůstat do okolních struktur nebo vytvářet metastázy. Nádor prostaty se nejčastěji šíří do lymfatických uzlin a kostí.

Mezi možné projevy pokročilého onemocnění patří:

• dlouhodobá bolest v zádech, pánvi, kyčlích nebo žebrech,
• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
• výrazná únava a slabost,
• otoky dolních končetin,
• zhoršující se anémie,
• zadržování moči,
• slabost nebo necitlivost dolních končetin,
• poruchy ovládání močového měchýře nebo stolice.

Náhlá slabost nohou, ztráta citlivosti nebo porucha kontroly močení a stolice mohou signalizovat útlak míchy metastázou. Jde o akutní stav vyžadující okamžité lékařské vyšetření.

Příčiny adenokarcinomu prostaty

Přesná příčina vzniku adenokarcinomu prostaty není u konkrétního člověka obvykle známá. Nádor vzniká postupným hromaděním změn v genetické informaci buněk prostaty. Tyto změny mohou způsobit, že se buňky začnou nekontrolovaně dělit, přestanou reagovat na běžné regulační mechanismy a získají schopnost pronikat do okolních tkání.

Ne všechny genetické změny jsou zděděné. Velká část vzniká během života v souvislosti se stárnutím buněk a dalšími biologickými vlivy.

Jaké jsou hlavní rizikové faktory rakoviny prostaty?

Zvyšuje riziko rakoviny prostaty věk?

Ano. Věk je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Adenokarcinom prostaty se nejčastěji objevuje u starších mužů a jeho výskyt výrazně narůstá po 50. roce života. U mladých mužů je toto onemocnění podstatně vzácnější.

Je rakovina prostaty dědičná?

Rodinný výskyt může riziko zvyšovat. Vyšší pozornost je namístě především tehdy, pokud byl karcinom prostaty diagnostikován otci nebo bratrovi, zvláště v mladším věku, případně pokud se v rodině vyskytlo více případů nádoru prostaty, prsu, vaječníků nebo slinivky.

U části pacientů mohou hrát roli dědičné změny například v genech BRCA1, BRCA2, ATM, CHEK2 nebo v genech souvisejících s Lynchovým syndromem. Některé genetické změny mohou ovlivnit nejen riziko vzniku nádoru, ale také jeho průběh a volbu cílené léčby.

Ovlivňuje riziko životní styl?

Vztah mezi životním stylem a vznikem rakoviny prostaty není tak přímočarý jako například u kouření a rakoviny plic. Za hlavní prokázané rizikové faktory se považují především vyšší věk, rodinná anamnéza a genetická dispozice.

Obezita, nedostatek pohybu a nevhodné stravovací návyky však mohou souviset s vyšším rizikem agresivnějšího průběhu, horší celkovou kondicí nebo větším rizikem komplikací léčby. Zdravá tělesná hmotnost, pravidelný pohyb, pestrá strava a nekouření prospívají celkovému zdraví a mohou pacientovi pomoci lépe zvládat léčbu.

Jak se adenokarcinom prostaty diagnostikuje?

Diagnostika obvykle probíhá v několika krocích. Samotná zvýšená hodnota PSA ještě neznamená, že má pacient rakovinu. Stejně tak normální hodnota PSA nemůže nádor ve všech případech zcela vyloučit.

Co ukazuje vyšetření PSA?

PSA neboli prostatický specifický antigen je bílkovina vytvářená buňkami prostaty. Malé množství se běžně dostává do krve. Zvýšená hladina může být spojena s nádorem, ale také s nezhoubným zvětšením prostaty, zánětem, infekcí, nedávnou ejakulací nebo některými výkony v oblasti močových cest.

Lékař proto neposuzuje pouze jednu hodnotu. Zohledňuje věk pacienta, velikost prostaty, předchozí výsledky, rychlost změny PSA, užívané léky a další okolnosti. Při mírně zvýšeném PSA může být vhodné krevní test nejprve zopakovat, než se přistoupí k dalším vyšetřením.

Jak probíhá vyšetření prostaty přes konečník?

Při digitálním rektálním vyšetření lékař pohmatem hodnotí velikost, tvar, povrch a tuhost prostaty. Podezřelá může být tvrdá, nepravidelná nebo uzlovitá oblast. Normální pohmatový nález však nádor zcela nevylučuje, zejména pokud je malý.

Jakou roli má magnetická rezonance prostaty?

Multiparametrická magnetická rezonance pomáhá zobrazit podezřelá ložiska v prostatě, odhadnout riziko klinicky významného nádoru a naplánovat cílenou biopsii. Nález se často hodnotí pomocí systému PI-RADS, který vyjadřuje pravděpodobnost přítomnosti významného karcinomu.

Magnetická rezonance může také ukázat, zda nádor pravděpodobně přesahuje pouzdro prostaty nebo zasahuje semenné váčky.

Je k potvrzení diagnózy nutná biopsie?

Definitivní diagnóza adenokarcinomu prostaty se zpravidla stanovuje z odebraného vzorku tkáně. Při biopsii lékař odebere několik drobných vzorků z prostaty, které následně vyšetří patolog pod mikroskopem.

Biopsie může být provedena přes hráz nebo přes konečník. V současné praxi se často kombinuje systematický odběr s cíleným odběrem z ložisek označených na magnetické rezonanci.

Co znamená Gleasonovo skóre a Grade Group?

Patolog hodnotí, nakolik se nádorové buňky liší od normální prostatické tkáně. Klasickým způsobem hodnocení je Gleasonovo skóre. Vychází ze součtu dvou nejvýznamnějších růstových vzorů nádoru.

Výsledek může být uveden například jako:

• Gleason 3 + 3 = 6 – zpravidla méně agresivní nádor,
• Gleason 3 + 4 = 7 – středně rizikový nádor s převahou méně agresivního vzoru,
• Gleason 4 + 3 = 7 – rizikovější nález s převahou agresivnějšího vzoru,
• Gleason 8 až 10 – vysoce rizikový a obvykle agresivnější nádor.

Vedle Gleasonova skóre se používá přehlednější systém Grade Group:

• Grade Group 1 odpovídá Gleasonovu skóre 6,
• Grade Group 2 odpovídá skóre 3 + 4,
• Grade Group 3 odpovídá skóre 4 + 3,
• Grade Group 4 odpovídá skóre 8,
• Grade Group 5 odpovídá skóre 9 až 10.

Čím vyšší je Grade Group, tím větší je pravděpodobnost rychlejšího růstu a šíření nádoru.

Jak se určuje stadium adenokarcinomu prostaty?

Stadium vyjadřuje rozsah onemocnění. Lékaři hodnotí velikost a místní rozsah nádoru, postižení lymfatických uzlin a přítomnost vzdálených metastáz. Používá se systém TNM:

• T popisuje rozsah nádoru v prostatě a okolních tkáních,
• N označuje postižení regionálních lymfatických uzlin,
• M vyjadřuje přítomnost vzdálených metastáz.

Pro celkové stanovení rizika se zároveň posuzuje hodnota PSA, Grade Group, výsledek biopsie a zobrazovacích vyšetření. Podle situace mohou být použity magnetická rezonance, CT, scintigrafie kostí nebo PSMA PET/CT.

PSMA PET/CT dokáže zobrazit buňky s vysokým množstvím prostatického specifického membránového antigenu. Využívá se zejména při podezření na šíření rizikového nádoru nebo při návratu onemocnění po léčbě.

Léčba adenokarcinom prostaty

Léčba se stanovuje individuálně. Ne každý diagnostikovaný nádor vyžaduje okamžitou operaci nebo ozařování. Některé nádory mají velmi nízké riziko dalšího vývoje, zatímco jiné potřebují intenzivní kombinovanou léčbu.

Kdy se používá aktivní sledování?

Aktivní sledování je určeno především pro pacienty s nádorem nízkého rizika, u kterého je malá pravděpodobnost rychlého postupu. Cílem je oddálit nebo úplně vynechat léčbu, která by mohla způsobit nežádoucí účinky, a přitom včas zachytit případné zhoršení.

Sledování může zahrnovat:

• pravidelné kontroly PSA,
• klinická vyšetření,
• magnetickou rezonanci,
• opakovanou biopsii,
• zhodnocení změn v celkovém zdravotním stavu.

Aktivní sledování není totéž jako ponechání nádoru bez kontroly. Pacient musí dodržovat stanovený plán vyšetření.

Operace prostaty

Radikální prostatektomie je chirurgické odstranění celé prostaty a semenných váčků. V některých případech se zároveň odstraňují pánevní lymfatické uzliny. Operace může být provedena otevřeně, laparoskopicky nebo roboticky asistovanou metodou.

Zákrok se využívá především u lokalizovaného nebo lokálně pokročilého nádoru u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav umožňuje operaci. Mezi významná rizika patří únik moči, poruchy erekce, zúžení močových cest a další pooperační komplikace.

Výsledek operace nezávisí pouze na použité technice, ale také na rozsahu nádoru, zkušenosti pracoviště a výchozím stavu pacienta.

Jak funguje radioterapie prostaty?

Radioterapie ničí nádorové buňky pomocí ionizujícího záření. Může být použita jako hlavní léčba lokalizovaného nebo lokálně pokročilého nádoru, případně po operaci, pokud existuje zvýšené riziko návratu onemocnění.

Mezi základní metody patří:

• zevní radioterapie, při které záření směřuje na prostatu z přístroje mimo tělo,
• brachyterapie, při které je zdroj záření dočasně nebo trvale umístěn přímo do prostaty.

U rizikovějších nádorů se ozařování často kombinuje s hormonální léčbou. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat podráždění močových cest, obtíže při stolici, únavu a postupné zhoršení erekce.

Co je hormonální léčba rakoviny prostaty?

Růst většiny adenokarcinomů prostaty je podporován mužskými pohlavními hormony, zejména testosteronem. Androgen deprivační léčba snižuje tvorbu androgenů nebo blokuje jejich působení na nádorové buňky.

Hormonální léčba se používá například:

• společně s radioterapií u středně a vysoce rizikového nádoru,
• u metastatického karcinomu prostaty,
• při návratu onemocnění po předchozí léčbě,
• u pacientů, u kterých není vhodná místní léčba.

Možnými nežádoucími účinky jsou návaly horka, únava, snížení sexuálního zájmu, poruchy erekce, úbytek svalové hmoty, přibývání na váze, řídnutí kostí a zvýšení kardiovaskulárního či metabolického rizika. Proto je důležité sledovat také stav kostí, krevní tlak, hladinu cukru a celkové kardiovaskulární zdraví.

Kdy se používá chemoterapie?

Chemoterapie se uplatňuje především u pokročilého nebo metastatického onemocnění. Může být nasazena společně s hormonální léčbou již při prvním záchytu rozsáhlejšího metastatického nádoru nebo později, pokud nemoc přestane dostatečně reagovat na snížení hladiny androgenů.

Často používaným cytostatikem je docetaxel. V dalších liniích léčby může být zvažován například kabazitaxel. Volba závisí na předchozí terapii, rozsahu nemoci, celkovém stavu a očekávaném přínosu.

Kdy se používá cílená nebo radionuklidová léčba?

U vybraných pacientů může molekulárně genetické vyšetření nádoru nebo krve odhalit změny, které umožňují použití cílené léčby. Příkladem jsou léky ze skupiny inhibitorů PARP u některých nádorů s poruchou oprav DNA.

U metastatického karcinomu s odpovídajícím nálezem na PSMA zobrazovacím vyšetření může být zvažována také radionuklidová léčba zaměřená na PSMA. Při metastázách v kostech se v určitých situacích používají další radiofarmaka nebo léky chránící kostní tkáň.

Jaké jsou nežádoucí účinky léčby rakoviny prostaty?

Nežádoucí účinky se liší podle typu a rozsahu léčby. Mezi nejčastější dlouhodobé dopady patří:

• únik moči nebo zhoršení kontroly močení,
• poruchy erekce,
• snížení sexuálního zájmu,
• neplodnost,
• podráždění močových cest a konečníku,
• únava,
• úbytek svalové hmoty,
• řídnutí kostí,
• psychická zátěž a obavy z návratu onemocnění.

Řadu obtíží lze zmírnit rehabilitací pánevního dna, léky, vakuovými pomůckami, injekční léčbou poruch erekce, úpravou pohybového režimu, nutriční podporou nebo psychologickou a sexuologickou péčí. Pacient by měl nežádoucí účinky otevřeně probrat s lékařem, protože jejich léčba je běžnou součástí onkologické péče.

Prognóza adenokarcinomu prostaty

Prognóza závisí především na stadiu, Grade Group, hodnotě PSA, rozsahu nádoru, přítomnosti metastáz a reakci na léčbu. Lokalizovaný adenokarcinom prostaty může být v mnoha případech vyléčen operací nebo radioterapií. Některé nízkorizikové nádory lze dlouhodobě bezpečně sledovat bez okamžité léčby.

Metastatické onemocnění se obvykle nepovažuje za definitivně vyléčitelné, moderní léčba však může výrazně zpomalit jeho postup, zmírnit příznaky a prodloužit přežití. Průběh je individuální a u části pacientů může být nemoc kontrolována řadu let.

Může se adenokarcinom prostaty po léčbě vrátit?

Ano. Po operaci nebo radioterapii se pravidelně sleduje hladina PSA. Její opětovný vzestup může být prvním příznakem návratu onemocnění, ještě předtím, než je nádor viditelný na běžném zobrazovacím vyšetření.

Při zvýšení PSA lékař hodnotí rychlost jeho růstu, původní vlastnosti nádoru, dobu od ukončení léčby a výsledky zobrazovacích metod. Podle situace může následovat záchranná radioterapie, hormonální léčba, další místní zákrok nebo systémová léčba.

Lze adenokarcinomu prostaty předcházet?

Spolehlivý způsob, jak rakovině prostaty úplně zabránit, není znám. Některé hlavní rizikové faktory, jako jsou věk a genetická dispozice, nelze ovlivnit.

Pro celkové zdraví je však vhodné:

• udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost,
• pravidelně se pohybovat,
• upřednostňovat pestrou stravu s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných potravin,
• omezit nadměrnou konzumaci alkoholu,
• nekouřit,
• řešit s lékařem dlouhodobé močové obtíže a rodinnou zátěž.

Doplňky stravy by neměly být považovány za náhradu prevence, diagnostiky ani léčby. Užívání vysokých dávek vitaminů nebo jiných přípravků bez doporučení lékaře nemusí přinášet užitek a v některých případech může být škodlivé.

Kdy je vhodné podstoupit vyšetření prostaty?

Rozhodnutí o vyšetření PSA by mělo vycházet z informovaného rozhovoru s praktickým lékařem nebo urologem. Je důležité zvážit možné výhody časného záchytu i riziko falešně pozitivních výsledků, zbytečných biopsií a odhalení pomalu rostoucích nádorů, které by během života nemusely způsobit obtíže.

Dřívější konzultace může být vhodná u mužů se zvýšeným rizikem, například při výrazném rodinném výskytu rakoviny prostaty nebo při známé dědičné genetické mutaci.

Bez ohledu na věk je vhodné navštívit lékaře při:

• krvi v moči nebo ejakulátu,
• nově vzniklých nebo zhoršujících se potížích s močením,
• opakované bolesti v oblasti pánve, zad nebo kostí,
• nevysvětlitelném hubnutí a dlouhodobé únavě,
• náhlém zadržení moči.

Co je důležité vědět o adenokarcinomu prostaty?

Adenokarcinom prostaty je nejčastější zhoubný nádor prostaty, ale jeho průběh se může mezi jednotlivými pacienty výrazně lišit. Časné onemocnění často nemá žádné příznaky a zvýšená hodnota PSA sama o sobě diagnózu nepotvrzuje. K definitivnímu určení nádoru je obvykle potřebná biopsie a histologické vyšetření.

Léčba může zahrnovat aktivní sledování, operaci, radioterapii, hormonální léčbu, chemoterapii, cílené léky nebo radionuklidovou terapii. Nejvhodnější postup vždy závisí na rozsahu a agresivitě nádoru, zdravotním stavu pacienta a jeho osobních prioritách.

Při podezřelých příznacích, zvýšeném PSA nebo významném rodinném výskytu rakoviny prostaty se obraťte na praktického lékaře či urologa. Včasné a správně cílené vyšetření může zásadně ovlivnit další možnosti léčby.

VIDEO: Karcinom prostaty – Chirurgická léčba

Studie a zdroje článku

• Analysis of Prostate Adenocarcinoma Histopathological Types in Relation to Tumor Grade Autor: ANDREI PĂNUŞ
• Zdroj obrázku: edesignua / depositphotos.com
• Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Prostata

Přečtěte si také naše další články