Slizniční melanóza: co je to – příznaky, příčiny a léčba 4.33/5 (6)

• Slizniční melanóza je obvykle nezhoubná pigmentace způsobená zvýšeným ukládáním melaninu na sliznici, například v ústech, na rtech nebo v oblasti genitálií.
• Nejčastěji se projevuje jako plochá hnědá, šedá až černá skvrna bez bolesti, svědění nebo krvácení.
• Příčinou může být přirozená pigmentace, zánět, podráždění, kouření, některé léky nebo vzácně celkové onemocnění.
• Novou, rostoucí, nepravidelnou, vícebarevnou nebo krvácející skvrnu by měl vyšetřit lékař, aby vyloučil slizniční melanom či jiné závažné onemocnění.

Slizniční melanóza je označení pro hnědé, šedé až černé pigmentové skvrny, které se objevují na sliznicích nebo na přechodu mezi sliznicí a kůží. Nejčastěji si jich lidé všimnou v ústech, na rtech nebo v oblasti zevních pohlavních orgánů. Ve většině případů jde o nezhoubnou změnu způsobenou zvýšeným množstvím pigmentu melaninu.

Novou nebo měnící se pigmentovou skvrnu na sliznici však nelze bezpečně diagnostikovat pouze podle fotografie nebo její barvy. Podobně mohou vypadat běžné pigmentové změny, následky zánětu, působení některých léků, celková onemocnění, pigmentové névy i vzácný slizniční melanom. Proto je důležité především správné odborné vyšetření.

Stručná odpověď: Slizniční melanóza je zpravidla nezhoubné nahromadění melaninu ve sliznici. Projevuje se jednou nebo více plochými pigmentovými skvrnami, které obvykle nebolí ani nesvědí. Léčba většinou není nutná, ale nová, nepravidelná, rostoucí nebo krvácející skvrna by měla být vyšetřena lékařem.

Co je slizniční melanóza

Slizniční melanóza znamená zvýšenou pigmentaci sliznice způsobenou melaninem. Melanin je přirozený pigment vytvářený melanocyty, tedy specializovanými buňkami přítomnými nejen v pokožce, ale také v některých sliznicích.

Při melanóze nemusí být melanocytů více než obvykle. Často pouze produkují větší množství melaninu, který se ukládá v okolních buňkách. Pigmentovaná oblast pak může mít světle hnědou, tmavě hnědou, šedočernou, modrošedou nebo téměř černou barvu.

V odborné terminologii se mohou podle umístění a vzhledu používat také názvy jako:

• melanotická makula,
• orální melanotická makula,
• labiální melanotická makula,
• vulvární melanóza,
• genitální melanóza,
• mukózní lentigo nebo slizniční lentigo.

Například labiální melanotická makula je nezhoubná pigmentová skvrna na rtu. Pokud je podobných ložisek více, může se používat označení slizniční melanóza. Tyto skvrny po vzniku často zůstávají dlouhodobě stejné.

Kde se může slizniční melanóza objevit?

Pigmentace se může vytvořit na různých slizničních površích. Nejčastěji se popisuje v dutině ústní a na zevních pohlavních orgánech.

Možná místa výskytu zahrnují:

• dolní nebo horní ret,
• dásně,
• vnitřní stranu tváří,
• jazyk,
• tvrdé nebo měkké patro,
• vulvu a malé či velké stydké pysky,
• vaginální sliznici,
• žalud a předkožku,
• oblast kolem močové trubice,
• okolí konečníku.

Samotné umístění neurčuje, zda je změna neškodná. Každá oblast má vlastní typické nezhoubné pigmentace, ale také jiná onemocnění, která mohou mít podobný vzhled.

Jaké má slizniční melanóza příznaky?

Slizniční melanóza se nejčastěji projevuje jednou nebo více plochými pigmentovými skvrnami. Obvykle jde pouze o změnu barvy bez dalších obtíží.

Typický nezhoubný nález bývá:

• plochý a nehmatný,
• hnědý, šedý nebo černý,
• jednobarevný nebo jen mírně barevně proměnlivý,
• dlouhodobě stabilní,
• nebolestivý,
• bez svědění, krvácení a tvorby vředu.

Melanotická makula na rtu mívá obvykle několik milimetrů a po vytvoření se zpravidla nemění ve velikosti ani v barvě.

Vulvární melanóza se může projevovat jednou nebo více asymptomatickými skvrnami či většími plochami různé velikosti a barvy. Některá ložiska mohou být i nepravidelná nebo hůře ohraničená, což může ztěžovat jejich odlišení od melanomu.

Jaké jsou nejčastější příčiny slizniční melanózy?

Slizniční pigmentace nemá pouze jednu možnou příčinu. Někdy jde o přirozenou vlastnost organismu, jindy vzniká v reakci na podráždění, zánět, kouření nebo užívané léky. Ve vzácnějších případech může být součástí celkového onemocnění.

Může být pigmentace sliznice přirozená?

Ano. Fyziologická pigmentace je běžná zejména u lidí s tmavším fototypem, ale může se objevit u kohokoliv. Často je rozložena symetricky, postihuje více míst a během života se výrazně nemění.

Barva sliznice se mezi jednotlivými lidmi přirozeně liší. Rozhodující není samotná tmavší barva, ale především nově vzniklá změna, odlišnost jednoho ložiska od okolí nebo jeho postupný vývoj.

Může slizniční melanóza vzniknout po zánětu nebo podráždění?

Ano. Po zánětu, poranění nebo dlouhodobém mechanickém dráždění může vzniknout pozánětlivá hyperpigmentace. V dutině ústní ji mohou podporovat například chronické záněty sliznice, opakované kousání do tváře nebo nevhodně sedící zubní náhrada.

V genitální oblasti může pigmentace následovat po ekzému, opakovaném tření, infekci nebo jiném zánětlivém onemocnění. V takovém případě je důležité posoudit nejen pigmentovou skvrnu, ale také příčinu předchozího podráždění.

Může být příčinou kouření?

Kouření může vést k takzvané kuřácké melanóze. Nejčastěji se projevuje hnědavým zbarvením dásní, zejména v přední části dolní čelisti. Tabákový kouř pravděpodobně stimuluje tvorbu melaninu ve sliznici.

Kuřácká melanóza je obvykle nezhoubná. Pigmentová změna v ústech kuřáka by však neměla být automaticky připsána tabáku bez vyšetření, zvlášť pokud je jednostranná, nepravidelná, nová nebo se mění.

Které léky mohou způsobovat pigmentaci sliznic?

Pigmentaci kůže nebo sliznic mohou způsobovat některé léky. Patří mezi ně například vybraná antimalarika, cytostatika, některá antibiotika, antipsychotika nebo léky ovlivňující imunitní systém.

Souvislost s lékem posuzuje lékař podle okamžiku vzniku pigmentace, dávky, délky léčby a dalších příznaků. Předepsané léky není vhodné vysazovat bez konzultace. Pigmentace může mít jinou příčinu a neodborné přerušení léčby může být rizikové.

Může pigmentaci způsobit cizorodý materiál?

Ano. V dutině ústní se může objevit takzvané amalgámové tetování. Jde o šedou, modrou nebo černou skvrnu vzniklou uložením drobných částeček dentálního amalgámu do sliznice, například po stomatologickém zákroku.

Podobný vzhled mohou mít i jiné cizorodé materiály. Někdy lze příčinu potvrdit z anamnézy a rentgenového snímku, v nejasných případech však může být potřebná biopsie.

Může být slizniční pigmentace příznakem celkového onemocnění?

Rozsáhlejší nebo mnohočetná pigmentace sliznic může být v některých případech spojena s celkovým onemocněním nebo genetickým syndromem.

Do diferenciální diagnostiky patří například:

• Addisonova choroba,
• Peutzův–Jeghersův syndrom,
• Laugierův–Hunzikerův syndrom,
• některá hormonální onemocnění,
• vzácné dědičné poruchy pigmentace.

U Addisonovy choroby může být pigmentace rozptýlená na jazyku, dásních, bukální sliznici nebo patře a může se objevit společně s únavou, hubnutím, nízkým krevním tlakem, nevolností či zvýšenou chutí na slaná jídla. Orální pigmentace je dobře známým projevem tohoto onemocnění.

Peutzův–Jeghersův syndrom se může projevovat pigmentovými skvrnami kolem úst, na rtech a na sliznici dutiny ústní. Je zároveň spojen s polypy trávicího traktu a zvýšeným rizikem některých nádorových onemocnění, proto vyžaduje odborné sledování.

Je slizniční melanóza nebezpečná?

Samotná správně diagnostikovaná melanóza nebo melanotická makula je zpravidla nezhoubná. Běžná orální melanotická makula nevyžaduje léčbu, pokud má typický vzhled a lékař nemá pochybnosti o diagnóze.

Hlavní riziko spočívá v možné záměně s jiným pigmentovaným onemocněním. Podobně mohou vypadat například:

• melanocytární névus,
• pozánětlivá pigmentace,
• amalgámové nebo jiné cizorodé tetování,
• melanoakantom,
• pigmentovaný karcinom,
• slizniční melanom.

Většina pigmentovaných změn v ústech je nezhoubná, přesto vyžadují pečlivé klinické posouzení a při nejasném nálezu také histologické vyšetření.

Jaký je rozdíl mezi slizniční melanózou a slizničním melanomem?

Slizniční melanóza je nezhoubná pigmentace. Slizniční melanom je naproti tomu vzácný zhoubný nádor vycházející z melanocytů ve sliznici. Jde tedy o dvě rozdílné diagnózy, přestože mohou mít podobný vzhled.

Vlastnost	Slizniční melanóza	Slizniční melanom
Charakter změny	Obvykle nezhoubná pigmentace	Zhoubný nádor melanocytů
Vývoj	Často dlouhodobě stabilní	Může růst a postupně se měnit
Povrch	Většinou hladký a plochý	Může být vyvýšený, zhrubělý nebo zvředovatělý
Příznaky	Obvykle bez bolesti a krvácení	Může krvácet, bolet nebo vytvářet nehojící se defekt
Léčba	Často není nutná	Vyžaduje onkologickou léčbu

 

Slizniční melanom je vzácný a tvoří jen malou část všech melanomů. Vyskytovat se může v dutině ústní, nosohltanu, hrtanu, trávicím traktu, anorektální oblasti nebo v pochvě. Často bývá diagnostikován později, protože postižené sliznice nejsou běžně viditelné a některé nádory dokonce nemusí být výrazně pigmentované.

Jaké příznaky mohou upozorňovat na slizniční melanom?

Žádný jednotlivý znak nedokáže spolehlivě potvrdit nebo vyloučit melanom. Podezřelá je zejména nová nebo měnící se pigmentová léze, která se chová jinak než ostatní skvrny.

Vyšetření by nemělo být odkládáno, pokud se objeví:

• rychlé zvětšování pigmentové skvrny,
• výrazně nepravidelný tvar nebo okraj,
• více barev v jednom ložisku,
• černá, modrá, šedá, bílá nebo červená místa v jedné lézi,
• nové vyvýšení nebo vznik uzlíku,
• krvácení bez zjevného poranění,
• vřed nebo rána, která se nehojí,
• bolest, pálení nebo trvalé svědění,
• neobvyklý výtok,
• hmatná bulka nebo zduření,
• opakované krvácení z nosu nebo jednostranná nosní neprůchodnost.

Mezi možné projevy slizničního melanomu patří neobvyklé krvácení, pigmentovaná nebo jinak zbarvená plocha, bulka a nehojící se otevřená rána. Příznaky se liší podle místa vzniku nádoru.

Slizniční melanom navíc nemusí být vždy tmavý. Některé nádory jsou amelanotické, tedy bez nápadného pigmentu, a mohou připomínat růžový nebo červený útvar.

Jak se slizniční melanóza diagnostikuje?

Diagnostika začíná rozhovorem a pečlivým vyšetřením pigmentované oblasti. Lékaře zajímá zejména doba vzniku, vývoj skvrny, případné příznaky, užívané léky, kouření, prodělaná poranění, stomatologické zákroky a výskyt podobných změn v rodině.

Podle umístění může nález vyšetřovat:

• dermatolog,
• stomatolog nebo specialista na orální medicínu,
• otorinolaryngolog,
• gynekolog,
• urolog,
• proktolog nebo gastroenterolog.

Co lékař při vyšetření pigmentové skvrny hodnotí?

Hodnotí se zejména:

• velikost a přesné umístění,
• barva a její rovnoměrnost,
• tvar a ohraničení,
• symetrie,
• zda je léze plochá nebo vyvýšená,
• stav povrchu,
• krvácení, vřed nebo hmatné zatvrdnutí,
• změna v porovnání se staršími fotografiemi,
• přítomnost dalších pigmentovaných míst.

U dostupných oblastí může pomoci dermatoskopie. Ta umožňuje lékaři zvětšeně posoudit struktury a barvy, které nejsou pouhým okem dobře viditelné. Ani dermatoskopie však v nejasných případech nenahrazuje biopsii.

Kdy je nutná biopsie?

Biopsie znamená odběr části nebo celého pigmentovaného ložiska k mikroskopickému vyšetření. Je nejspolehlivější metodou, jak rozlišit nezhoubnou pigmentaci od melanomu a dalších onemocnění.

Biopsie se zvažuje zejména tehdy, když:

• nelze diagnózu bezpečně určit klinicky,
• je skvrna nová a nemá jasnou příčinu,
• se mění její velikost, tvar nebo barva,
• má nepravidelné okraje nebo více barev,
• je vyvýšená, zatvrdlá nebo krvácí,
• je ložisko neobvykle velké,
• se liší od ostatních pigmentovaných změn,
• lékař potřebuje vyloučit melanom.

U orální melanotické makuly může být biopsie potřebná především při změně velikosti, tvaru nebo barvy, při neobvyklé velikosti či novém vyvýšení.

Jsou potřeba krevní testy?

U jedné typické stabilní melanotické makuly obvykle nejsou nutné. Při rozsáhlé, mnohočetné nebo nově vzniklé pigmentaci však může lékař doporučit laboratorní vyšetření, aby vyloučil hormonální, metabolické nebo jiné systémové onemocnění.

Při podezření na Addisonovu chorobu se například hodnotí hladiny kortizolu a dalších hormonů. U více melanotických skvrn mohou být vyšetření zaměřena také na Peutzův–Jeghersův syndrom nebo jinou příčinu generalizované pigmentace.

Jak se slizniční melanóza léčí?

Léčba závisí na příčině. Pokud lékař potvrdí nezhoubnou melanózu, která nepůsobí obtíže a nemění se, léčba zpravidla není nutná. Často postačí kontrola a případná fotografická dokumentace pro porovnání v čase.

Musí se nezhoubná melanotická makula odstranit?

Obvykle ne. Typická orální melanotická makula je zcela nezhoubná a sama o sobě nevyžaduje léčbu.

Odstranění může být doporučeno, pokud:

• není diagnóza jednoznačná,
• je nutné provést histologické vyšetření,
• se ložisko mění,
• je opakovaně drážděno,
• pacientovi výrazně vadí z kosmetického hlediska.

V citlivých slizničních oblastech je nutné zvážit riziko jizvení, změny citlivosti, krvácení nebo opětovného vzniku pigmentace. Kosmetické odstranění by se nemělo provádět dříve, než je diagnóza dostatečně ověřena.

Lze slizniční melanózu odstranit laserem?

U některých jednoznačně nezhoubných pigmentací lze použít laser nebo jinou lokální metodu. Zákrok však není vhodný pro každou sliznici ani každý typ nálezu.

Zásadní je nejprve vyloučit zhoubné onemocnění. Pokud by se podezřelá pigmentace odstranila laserem bez histologického vyšetření, tkáň by již nemusela být dostupná pro přesnou diagnostiku. Navíc se pigmentace může po zákroku znovu objevit.

Jak se léčí pigmentace způsobená jiným onemocněním?

Pokud je melanóza důsledkem zánětu, léčí se především základní zánětlivé onemocnění a omezuje se další dráždění. U pigmentace spojené s léky lékař posoudí možnost změny léčby, ale pacient by lék neměl vysazovat sám.

Pokud je pigmentace projevem Addisonovy choroby nebo jiného systémového onemocnění, zaměřuje se terapie na jeho správnou léčbu. Samotná barva sliznice nemusí po odstranění příčiny okamžitě zmizet a někdy může přetrvávat dlouhodobě.

Jak se léčí slizniční melanom?

Léčba slizničního melanomu je zcela odlišná od léčby melanózy. Závisí na místě nádoru, jeho velikosti, rozsahu a případném šíření do dalších částí těla.

Může zahrnovat:

• chirurgické odstranění nádoru,
• radioterapii,
• imunoterapii,
• cílenou léčbu podle genetických vlastností nádoru,
• kombinaci několika léčebných metod.

Diagnostiku a léčbu zajišťuje multidisciplinární tým. Mucózní melanom se biologicky liší od běžnějšího kožního melanomu a jeho léčebný postup musí být stanoven individuálně.

Lze slizniční melanóze předcházet?

Přirozené nebo geneticky podmíněné pigmentaci nelze spolehlivě zabránit. U některých získaných změn však lze omezit dlouhodobé dráždění sliznic a další známé rizikové faktory.

Pomoci může:

• nekouřit,
• řešit chronické záněty v dutině ústní,
• nechat upravit špatně sedící zubní náhrady,
• omezit opakované tření a dráždění genitální oblasti,
• nepoužívat na sliznice agresivní bělicí nebo zesvětlující přípravky,
• chodit na pravidelné stomatologické a gynekologické prohlídky,
• sledovat známé pigmentové skvrny a jejich případné změny.

Slizniční melanom není na rozdíl od většiny kožních melanomů jednoznačně spojen s působením slunečního záření. Ochrana proti UV záření je zásadní pro prevenci kožních nádorů, ale nedokáže zabránit všem pigmentovaným nálezům na sliznicích.

Lze slizniční melanózu bezpečně sledovat doma?

Domácí sledování může doplnit, ale nemůže nahradit odborné vyšetření. Některé sliznice jsou obtížně dostupné a barva se může na fotografiích měnit podle osvětlení, fotoaparátu nebo úhlu snímku.

Pokud lékař doporučí sledování, může pomoci:

1. pořídit fotografii za podobných světelných podmínek,
2. přiložit k ložisku měřítko, pokud je to možné,
3. zaznamenat datum fotografie,
4. sledovat změnu velikosti, tvaru, barvy a povrchu,
5. poznamenat si krvácení, bolest nebo jiné nové příznaky,
6. dodržet termín doporučené kontroly.

Pokus o domácí odstranění, seškrábnutí nebo zesvětlení pigmentace není bezpečný. Může způsobit poranění, infekci, jizvu a zkomplikovat následnou diagnostiku.

Kdy je nutné navštívit lékaře?

Objednejte se k lékaři, stomatologovi, dermatologovi nebo jinému příslušnému specialistovi, pokud:

• se objevila nová pigmentová skvrna bez zjevné příčiny,
• se známé ložisko zvětšuje nebo mění,
• má skvrna nepravidelné okraje nebo více barev,
• je vyvýšená nebo na pohmat tuhá,
• krvácí, bolí nebo vytváří nehojící se vřed,
• se objevilo více nových skvrn současně,
• je pigmentace doprovázena únavou, hubnutím nebo dalšími celkovými příznaky,
• se změna nachází na místě, které nelze dobře sledovat,
• si nejste jistí, jak dlouho nález existuje.

Vyšetření by mělo být rychlé zejména při růstu, spontánním krvácení, nehojícím se defektu, vzniku bulky nebo zvětšených uzlin. Tyto projevy automaticky neznamenají nádor, ale vyžadují včasné objasnění.

Jaké jsou nejčastější otázky o slizniční melanóze?

Je slizniční melanóza rakovina?

Ne. Slizniční melanóza je obvykle nezhoubná pigmentace způsobená zvýšeným ukládáním melaninu. Je však nutné ji správně odlišit od slizničního melanomu a dalších pigmentovaných onemocnění.

Může se slizniční melanóza změnit v melanom?

Běžná melanotická makula se zpravidla nepovažuje za přednádorové onemocnění. Pokud se však původně stabilní skvrna začne měnit, musí ji znovu posoudit lékař. Změna může znamenat, že původní diagnóza nebyla přesná nebo že se v dané oblasti vytvořilo jiné ložisko.

Je pigmentová skvrna v ústech běžná?

Pigmentované změny v ústech nejsou neobvyklé a mohou být fyziologické, pozánětlivé, lékové nebo způsobené cizorodým materiálem. Novou izolovanou tmavou skvrnu je ale vhodné ukázat stomatologovi nebo dermatologovi.

Je vulvární melanóza nebezpečná?

Vulvární melanóza je obvykle nezhoubná. Může však mít nepravidelný vzhled a připomínat melanom, proto by novou nebo měnící se pigmentaci měl posoudit gynekolog nebo dermatolog. Dlouhodobá studie vulvární melanózy potvrdila, že tato ložiska mohou mít různorodý klinický vzhled a je vhodné je odborně sledovat.

Zmizí slizniční melanóza sama?

Některá pozánětlivá nebo léková pigmentace může postupně zesvětlit. Přirozená melanóza a melanotické makuly však často zůstávají dlouhodobě stejné. Samotné přetrvávání stabilní skvrny nemusí být nebezpečné.

Pomohou na slizniční melanózu zesvětlující krémy?

Běžné zesvětlující přípravky určené na pokožku se na sliznice nemají používat bez doporučení lékaře. Mohou způsobit podráždění, poleptání nebo trvalé poškození citlivé tkáně. Nejprve je vždy nutné znát přesnou diagnózu.

Jaký lékař slizniční melanózu vyšetřuje?

Záleží na místě nálezu. Pigmentaci v ústech může vyšetřit stomatolog, dermatolog, specialista na orální medicínu nebo ORL lékař. Změny na vulvě posuzuje gynekolog nebo dermatolog, pigmentaci na penisu dermatolog či urolog a změny v okolí konečníku dermatolog, proktolog nebo gastroenterolog.

Co je nejdůležitější vědět o slizniční melanóze?

Slizniční melanóza je nejčastěji nezhoubná pigmentace způsobená zvýšeným množstvím melaninu. Obvykle se projevuje plochou hnědou, šedou nebo černou skvrnou bez bolesti a dalších obtíží.

Samotný vzhled však nemusí stačit k bezpečnému určení diagnózy. Pigmentace může souviset s přirozeným zbarvením, zánětem, kouřením, léky, celkovým onemocněním nebo vzácně se slizničním melanomem. V nejasných případech je rozhodující biopsie a histologické vyšetření.

Stabilní a odborně potvrzená melanóza většinou léčbu nepotřebuje. Nová, rostoucí, nepravidelná, vícebarevná, krvácející nebo nehojící se změna by však měla být vyšetřena bez zbytečného odkladu.

Studie a zdroje článku

• Nasal mucosal melanosis may act as a harbinger of melanoma: A case report Autor: William C Yao

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Pleť a pokožka těla

Přečtěte si také naše další články