Osa střevo mozek – co je to a jak funguje? 4.83/5 (12)



  • I když je asi docela těžké si představit přímé spojení mezi střevní mikrobiotou a centrálním nervovým systémem, rostoucí počet důkazů naznačuje obousměrnou interakci mezi těmito dvěma tělními systémy. Toto je také známé jako osa střeva a mozku.
  • Osa střeva-mozek tedy označuje fyzikální a chemické souvislosti mezi střevem a mozkem. Dnes si stále více uvědomujeme, že střevní mikrobiota hraje klíčovou roli v procesech vývoje mozku a jeho funkcích.
  • Střevní mikrobiota je komplexní ekosystém obsahující více než 1000 druhů se 7000 kmeny a představuje více než 150x větší množství genů než lidský genom.
  • Mezi vaším střevem a mozkem jsou miliony nervů a neuronů. Neurotransmitery a další chemikálie produkované ve střevě také ovlivňují váš mozek.
  • Změnou typů bakterií ve střevě může být možné zlepšit zdraví mozku.
  • Omega-3 mastné kyseliny, fermentované potraviny, probiotika a další potraviny bohaté na polyfenoly mohou zlepšit vaše zdraví střev, což může ve finále prospět oše střevo-mozek.

Jak ovlivňuje naše střevo mozek?

Jak ovlivňuje naše střevo mozek?

Už jste někdy měli pocit motýlů v břiše? Tyto pocity, které cítíte při jakési nervozitě ve vašem břiše naznačují, že váš mozek a střeva jsou spojeny. To je jasný a velmi jednoduchý důkaz toho, že nějaké to spojení mezi střevy a mozkem skutečně je.

A co víc, nedávné studie ukazují, že váš mozek ovlivňuje vaše zdraví střev a vaše střevo může dokonce ovlivnit zdraví mozku. To je co? Tento “komunikační systém” mezi vaším střevem a mozkem se nazývá osa střeva a mozku.

V tomto článku se budeme zabývat právě osou střeva a mozku a potravinami, které jsou prospěšné pro její zdraví.

Jak jsou vlastně propojeny střeva a mozek?

Osa střeva a mozku je tedy termín pro komunikační síť, která spojuje váš střev a mozek. Tyto dva orgány jsou fyzicky i biochemicky spojeny mnoha různými způsoby.

Nervus Vagus – bloudivý nerv a nervový systém

Neurony jsou buňky, které se nacházejí ve vašem mozku a centrálním nervovém systému a které vašemu tělu říkají, jak se chovat. V lidském mozku je přibližně 100 miliard neuronů. Zajímavé je, že vaše střevo obsahuje 500 milionů neuronů, které jsou spojeny s vaším mozkem prostřednictvím nervů v nervovém systému (zdroj zde).

Nervus Vagus, neboli bloudivý nerv, je jedním z největších nervů spojujících vaše střevo a mozek. Vysílá signály v obou směrech. Například ve studiích na zvířatech stres inhibuje signály vysílané nervem vagus a také způsobuje gastrointestinální problémy. Podobně jedna studie na lidech zjistila, že lidé se syndromem dráždivého střeva nebo Crohnovou chorobou mají snížený nervový tón, což ukazuje na sníženou funkci bloudivého nervu (zdroj zde).

Nervus Vagus je nerv inervující především útroby, a to od oblasti krku až po břišní dutinu. Má složku motorickou, parasympatickou, senzitivní, senzorickou. Vychází z prodloužené míchy, probíhá kolem karotid (krkavice), dostává se do mezihrudí kolem jícnu a trachey, přes bránici do břicha, větve se rozvětvují do vnitřních orgánů -> po celém průběhu odcházejí vlákna k jednotlivým orgánům (plicím, slinivce, žlučníku, žaludku). Ve skutečnosti slovo “vagus” (bloudivý nerv je znám pod latinským názvem Nervus vagus) znamená putující, což přesně odpovídá tomu, jak tento nerv putuje po celém těle a dostává se k rozličným orgánům.

A konečně zajímavá studie na myších zjistila, že jejich krmení probiotiky snížilo množství stresového hormonu v jejich krvi. Když však byl jejich Nervus Vagus vyříznut, probiotikum nemělo žádný účinek (zdroj zde).

To naznačuje, že Nervus Vagus je velmi důležitý v ose střeva-mozek.

Neurotransmitery

Vaše střeva a mozek jsou také spojeny pomocí chemikálií zvaných neurotransmitery.

Neurotransmitery produkované v mozku ovládající pocity a emoce. Například neurotransmiter serotonin přispívá k pocitu štěstí a také pomáhá ovládat vaše tělesné hodiny.

Je zajímavé, že mnoho z těchto neurotransmiterů je také produkováno vašimi střevními buňkami a tam žijícími biliony mikrobů. Velká část serotoninu je produkována právě ve střevech. Vaši střevní mikroby také produkují neurotransmiter zvaný kyselina gama-aminomáselná (GABA), který pomáhá ovládat pocity strachu a úzkosti.

Studie na laboratorních myších ukázaly, že určitá probiotika mohou zvýšit produkci GABA a snížit úzkostné a depresivní chování.

Střevní mikroby vyrábějí další chemikálie, které ovlivňují mozek

Biliony mikrobů, které žijí ve střevě, také vyrábějí další chemikálie, které ovlivňují fungování mozku. Vaše střevní mikroby produkují mnoho mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako je butyrát, propionát a acetát. Vytvářejí SCFA trávením vlákniny. SCFA ovlivňuje mozkové funkce mnoha způsoby, například snížením chuti k jídlu.

Butyrát a mikroby, které jej produkují, jsou také důležité pro vytváření bariéry mezi mozkem a krví, která se nazývá hematoencefalická bariéra (zdroj zde).

Střevní mikroby také metabolizují žlučové kyseliny a aminokyseliny a vytvářejí další chemikálie, které ovlivňují mozek. Žlučové kyseliny jsou chemikálie vyrobené játry, které se běžně podílejí na vstřebávání tuků v potravě. Mohou však také ovlivnit mozek.

Dvě studie na myších zjistily, že stres a sociální poruchy snižují produkci žlučových kyselin střevními bakteriemi a mění geny podílející se na jejich produkci (zdroj zde).

Střevní mikroby ovlivňují zánět

Osa střeva a mozku je také propojena imunitním systémem. Střeva a střevní mikroby hrají důležitou roli ve vašem imunitním systému a zánětu tím, že řídí to, co se dostává do těla a co se vylučuje. Pokud je váš imunitní systém aktivní příliš dlouho, může to vést k chronickému zánětu, který je spojen s řadou poruch mozku, jako je deprese a Alzheimerova choroba.

Tak třeba Lipopolysacharid (LPS) je zánětlivý toxin vyráběný určitými bakteriemi. Může způsobit zánět, pokud ho příliš mnoho přechází ze střeva do krve. To se může stát, když se střevní bariéra stane “netěsnou”, což umožňuje bakteriím a LPS přejít do krve. Zánět a vysoká LPS v krvi jsou spojovány s řadou poruch mozku, včetně těžké deprese, demence a schizofrenie.

Jak tedy může střevní mikrobiota ovlivnit mozek?

Přesný mechanismus komunikace mezi střevní mikrobiotou a mozkovými obvody nebyl dosud zcela objasněn. Střevní mikrobiota obecně působí na mozek nejen prostřednictvím nervového systému (tj. neuroanatomickou cestou osy střeva-mozek), ale také prostřednictvím imunitního systému, endokrinního systému a metabolického systému.

Střevo může interagovat s mozkem dvěma neuroanatomickými cestami. První z nich představuje systém vzájemné výměny informací, který využívá přímé vazby mezi střevem a mozkem pomocí nervu vagus a autonomního nervového systému. Druhým je obousměrný komunikační systém mezi střevním nervovým systémem ve střevech a nervem vagus plus autonomním nervovým systémem v míše.

Přímé nervové komunikační procesy mezi mozkem a střevní mikrobiotou jsou tedy realizovány hlavně prostřednictvím nervu vagus. Střevní mikrobiota je také důležitá při vývoji neuroendokrinního systému. Například některé střevní bakterie mohou syntetizovat kyselinu máselnou, dopamin, serotonin a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které přímo ovlivňují mozek. Bakteriální enzymy mohou také vést ke vzniku produktů, jako jsou amoniak nebo kyselina D-mléčná, které jsou neurotoxiny.

Proto nesčetné množství životně důležitých nervových vlivů v lidském těle pochází ze střevní mikrobioty s následným vlivem na celý organismus – včetně mozku. Tato neuroaktivní kapacita střevní mikrobioty znamená, že její modulace může mít v řadě stavů obrovský terapeutický potenciál.

Probiotika, prebiotika a osa střeva-mozek

Takže nyní už máme jistou představu o tom, že střevní bakterie ovlivňují zdraví mozku. Můžeme z toho tedy vyvodit, že změna střevních bakterií k lepšímu může zlepšit zdraví vašeho mozku. Probiotika jsou živé bakterie, které při konzumaci přinášejí zdravotní přínosy. Ne všechna probiotika jsou však stejná. Probiotika, která ovlivňují mozek, se často označují jako “psychobiotika”.

Ukázalo se, že některá probiotika zlepšují příznaky stresu, úzkosti a deprese. Jedna malá studie s lidmi se syndromem dráždivého tračníku a mírnou až střední úzkostí nebo depresí zjistila, že užívání probiotika zvaného Bifidobacterium longum NCC3001 po dobu šesti týdnů významně zlepšilo symptomy.

Prebiotika, což je obvykle vláknina fermentovaná střevními bakteriemi, mohou také ovlivnit zdraví mozku. Jedna studie zjistila, že užívání prebiotika zvaného galaktooligosacharidy po dobu tří týdnů významně snížilo množství stresového hormonu kortizolu v těle.

Jaká jídla tedy pomáhají osě mozku?

Můžeme říct, že několik skupin potravin je obzvláště prospěšných pro osu střeva-mozek. Zde jsou některé z nejdůležitějších:

  • Tuky Omega-3: Tyto tuky se vyskytují v mastných rybách a také ve velkém množství v lidském mozku. Studie na lidech a zvířatech ukazují, že omega-3 mohou zvyšovat dobré bakterie ve střevech a snižovat riziko poruch mozku.
  • Fermentované potraviny: Jogurt, kefír, zelí a sýry obsahují zdravé mikroby, jako jsou bakterie kyseliny mléčné. Ukázalo se, že fermentované potraviny mění mozkovou aktivitu.
  • Potraviny s vysokým obsahem vlákniny: Celá zrna, ořechy, semena, ovoce a zelenina obsahují prebiotickou vlákninu, která jsou vhodná pro vaše střevní bakterie. Prebiotika mohou u lidí snížit hladinu stresového hormonu.
  • Potraviny bohaté na polyfenoly: Kakao, zelený čaj, olivový olej a káva obsahují polyfenoly, což jsou rostlinné chemikálie, které jsou tráveny střevními bakteriemi. Polyfenoly zvyšují množství zdravých střevních bakterií.
  • Potraviny bohaté na tryptofan: Tryptofan je aminokyselina, která se přeměňuje na neurotransmiter serotonin. Potraviny s vysokým obsahem tryptofanu jsou libové krůtí mas, vejce a sýr.

A na co si dávat pozor?

Ve světle informací, které jsme uvedli v tomto článku, chceme upozornit na pár věcí, které vašemu střevu (a potažmo tedy i vašemu mozku) ubližují.

Antibiotika

Antibiotika nám v mnohém pomáhají, ale zároveň jsou i zlo. Antibiotika snižují počet a rozmanitost bakterií ve střevě. Ukázalo se, že změny mikrobioty způsobené antibiotiky ovlivňují chování dospělých jedinců prostřednictvím modulace hladin exprese hormonů a metabolických drah tryptofanu, které jsou spojeny se sekrecí serotoninu.

V jedné studii myši, které byly léčeny antibiotiky, měly horší výsledky testů paměti kvůli poruchám v hippocampální neurogenezi. Pokud však myši dostaly probiotika nebo více cvičily, projevilo se výrazné zlepšení v tomto směru. Takže na antibiotika v tomto směru opravdu pozor.

A co vy? Dbáte o zdraví svých střev, aby vám sloužila hlava? Budeme moc rádi za komentáře k tomuto tématu pod článkem.

A co si dále přečíst na toto téma?

VIDEO: Mikrobiota a střevní mozek

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: , ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva