Obsah článku
Lidský mozek (encephalon) je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.
Zajímavosti lidského mozku, aneb věděli jste, že…
– Mozek je nejhladovějším orgánem lidského těla (i když má pouhá 2% z váhy těla, dožaduje se 20% příjmu glukózy)
– Nikdy se nestane, že byste zapomněli všechno. Pokud si třeba nemůžete vzpomenout na jméno člověka, vybavíte si alespoň jeho obličej
– Při infarktu mozek chybně bolest vyhodnotí jako bolest ruky. Během infarktu totiž vstupují do míchy ve stejném čase signály bolesti ze srdce a paže a mozek si chybně vybere bolest pocházející z paže
– Při hororech se bojíme díky tzv. zrcadlovým neuronům. Sedíte-li v kině a sledujete-li horor, vnímáte také vystrašené obličeje ostatních. Centrální mozkové buňky se aktivují a divák se právě díky zrcadlovým neuronům začne cítit také tak
– Mozku, respektive nevědomé mysli, trvá asi půl sekundy, aby zpracoval senzorický motorický podnět, který přichází. Právě o tolik času jsme tedy zpoždění za reálným stavem věcí.
– Ženy jsou více emocionální a to díky odlišným strukturálním a funkčním odlišnostem ženského a mužského mozku. Mozkové hemisféry spojuje corpus callosum, což je hustý svazek vláken. Tento svazek je u žen o něco rozsáhlejší než u mužů, což znamená, že emocionální pravá hemisféra je u nich lépe napojena k analytické části. Tento fakt může vysvětlovat, proč jsou ženy citlivější. Pokud žena něco řeší, zapojuje obě hemisféry, na rozdíl od muže, který používá pouze tu, která se týká zadaného úkolu
– I bolest je do jisté míry závislá na lidském mozku, přesněji na mozkové kůře, ve které je uložen limbický systém. Tuto část mozku si mohou lidé naučit tlumit, a to tak, když se naučí potlačovat pozornost na místo, kam se udeří
– TIP: Podívejte se na video: Záhady lidksého mozku
– U 20% těch, kteří ztratili někoho blízkého, ztráta bude trvat daleko déle, než u ostatních pozůstalých. Studie ukázaly, že úmrtí blízké osoby u těchto jedinců aktivuje oblast mozku, která je spojena s odplatou a závislostí. To může vést k hypotéze, že dlouhodobé trápení je určitou formou odplaty
– Déja vu je vysvětlitelné tak, že určitá situace spouští paměť totožných zážitků z minulosti a mozek je tak vyhodnotí jako stejné
– Někteří vědci přišli s hypotézou, že lidé jsou věřící proto, že si aktivují tu část mozku, která pracuje s odměnou a emocemi. Naopak ateisté používají jinou část mozku, která u nich vytváří pocit zamítnutí
– Odměna za něco, co je nezbytné pro naše přežití (stravování, rozmnožování) uvolňuje v mozku opiáty, které u nás vytvářejí pocity potěšení
Sponzorováno
– Mozky taxikářů při práci rostou. Zjistilo se totiž, že mají při porovnání s kontrolní skupinou větší pravý hippokampus, tedy oblast spojenou s prostorovou orientací a pamětí
– Výkonnost mozku starších lidí je stejná jako mozku mladých lidí. Nervové buňky řeší pouze stejné situace odlišně. Například, starší lidé dokážou daleko lépe reagovat na negativní události
– Lidský mozek je mnohem složitější, než všechny počítače dohromady. Dosahuje výkonnosti téměř 3 584 terabajtů operační paměti a 38 000 trilionů operací za sekundu.
– Lidský mozek špatně přijímá 3D filmy. 3D pro člověka totiž představuje nepřirozenou zkušenost, jehož výsledkem je pocit tlaku a únava. Mozek ve své podstatě 3D film nepotřebuje, oči totiž sledují věci v mírně odlišném úhlu, mozek poté tyto vjemy zpracovává a vytváří dojem perspektivy.
– Důvodem toho, proč si musíme v “duchu“ neustále zpívat melodii a nemůžeme ji dostat ze své hlavy pryč, je rytmický kód, který údajně rozhoduje o tom, zda se některé melodie stanou tzv. “zvukovými červy“ a začnou se v hlavě spontánně opakovat.
– Ve světě byly zaznamenány příběhy lidí, kteří potom, co se probudili z kómatu, mluvili plynule jiným než svým rodným jazykem. Na tom by nebylo nic pozoruhodného, kdyby před úrazem tento jazyk ovládali. Například mladá Chorvatka po procitnutí z kómatu mluvila plynule německy, i když před tím německy vůbec neuměla.
Lidský mozek a informační technologie
I když je dnes nejvýkonnější superpočítač na světě – IBM BladeCenter QS22 se svým výkonem 1,1 petaflops asi stotisíckrát rychlejší než běžná domácí sestava, na lidský mozek stále nestačí. Prokázala to nedávno uveřejněná studie Dharmendry Modhy.
Lidský mozek má výkon 38 petaflops a paměť 3 581 TB.
Dharmendr Modha, šéf výzkumného týmu z IBM Almaden Research Center získal minulý rok od agentury DARPA a amerického Ministerstva obrany dotaci ve výši téměř 5 miliónů USD na projekt zvaný „SyNAPSE“. Jeho náplní má být snaha pochopit funkce našeho mozku a to pomocí jeho zpětného inženýrství.
Podle jeho dosavadních informací, zveřejněných na nedávném 125. zasedání IEEE, je tak výkon lidského mozku až 38 petaflops, což je 38 tisíc biliónů operací za sekundu a je vybaven paměťovou kapacitou až 3 584 TB. Podle Dharmendry Modhy je však k první simulaci chování lidského mozku ještě velice daleko. Zatím stále nemáme ani dostatek informací o jeho chování a funkci, abychom mohli dosáhnout simulace alespoň té nejobyčejnější kůry mozkové. Přesto však předpověděl rok 2018, kdy by se již mohl výkon superpočítačových sestav vyrovnat výkonu lidského mozku a mohla by tak proběhnout první simulace.
VIDEO: Cesta do hlubin mozku – 1 – Co je skutečnost
Sponzorováno
Studie a zdroje článku
- Information about the Brain National Institutes of Health (US); Biological Sciences Curriculum Study. Bethesda (MD): National Institutes of Health (US); 2007.
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek, Zdravotní zajímavosti
Přečtěte si také naše další články