Benefity pro dárce krve a krevní plazmy, o kterých možná nevíte 4.82/5 (11)

Díky darování krve máte pravidelný a přesný přehled o svém zdravotním stavu.

Díky darování krve máte pravidelný a přesný přehled o svém zdravotním stavu.

Pokud patříte mezi dárce krve nebo případně kostní dřeně, asi není třeba vám popisovat, jak dobrý je to pocit. Pocit, kdy se možná podílíte na záchraně něčího života. V České republice však stále chybí 100 000 dárců krve. Přitom každý z nás potřebuje za svůj život průměrně 5x krevní transfuzi a 14x lék, který je vyrobený z krevní plazmy. Například na komplikovanější operaci je potřeba i 10 jednotek krve po 300 ml a díky stále častěji prováděným, složitějším operacím tato spotřeba neustále roste. Počet dobrovolných dárců naproti tomu dlouhodobě klesá a čím dál více lidí svoji krev raději prodává farmaceutickým firmám. Lidská krev je totiž jedna z mála věcí, kterou zatím neumíme vyrobit uměle.

Jakkoliv existuje utopická myšlenka, že lidé by si měli pomáhat zcela nezištně a samozřejmě, je třeba přiznat, že darování krve nebo plazmy má bezesporu výhody také pro samotné dárce. Připomeňme si je, možná jste úplně o všech neslyšeli.

Máte pravidelný přehled o vašem zdravotním stavu

Když vám nestačí, že dárcovstvím krve možná zachráníte něčí život, hodí se vědět, že možná zachráníte třeba právě ten svůj. Díky darování krve máte pravidelný a přesný přehled o svém zdravotním stavu. Před samotným odběrem, ale i po něm prochází krev či její součásti řadou testů, díky kterým jsou odhaleny veškeré potenciální onemocnění. Provádí se například testy na nepravidelné protilátky, na HIV, žloutenku typu B a C, syfilis. V případě odchylky u některého z vyšetření je dárce obratem informován a je mu doporučen další postup.

A mezi ty příjemné, ale méně důležité benefity patří:

  • můžete si uplatnit daňový odpočet ze základu daně 3 000 Kč za každý odběr krve nebo jejích částí, pokud si neberete finanční náhradu ihned po odběru,
  • v případě bezpříspěvkového odběru máte nárok na placené volno ze zaměstnání v den odběru,
  • řada pojišťoven je nabízí nejrůznější benefity pro dárce, stačí se jen podívat, co nabízí ta vaše.

Darování krevní plazmy

Proč krevní plazma?

Lidská krev se skládá z krevní plazmy a z krevních buněk. Krevní plazma je tekutá složka krve, která je z 90 % tvořena vodou a představuje skoro polovinu objemu krve. Obsahuje nejrůznější životně důležité organické látky jako ionty, cukry, tuky, protilátky, enzymy, hormony a další. Je to nejobjemnější část krve, protože v těle dospělého člověka jsou zhruba 3 litry krevní plazmy (což je u běžného člověka asi 5-6 % z celkové tělesné hmotnosti). Dále se krev obsahuje asi 41 % červených krvinek a okolo 1 % bílých krvinek. Pro současnou medicínu je lidská plazma získávaná od dárců nenahraditelná, protože ji neumíme vyrobit, a přitom jsou tisíce lidí závislé na lécích vyrobených právě z krevní plazmy. Pro léčbu jednoho pacienta na jeden rok může být potřeba i více než 1000 odběrů plazmy.

Nový důležitý benefit

Ačkoliv by předchozí výčet benefitů pro dárce krve mohl být silným argumentem proč jít darovat, možná stojí za zmínku ještě tento.

Hematolog Robin Gasiorowski z australské Macquarieho univerzity nedávno objevil, že pravidelné darování krve zřejmě snižuje také množství „věčných chemikálií“, které jinak putují naším krevním řečištěm. Jde o takzvané per- a polyfluoroalkylované látky (PFAS), které obsahují vazby mezi uhlíkem a fluorem a jsou jedny z nejsilnějších v organické chemii. I když si vědci nejsou úplně jisti, jak moc nebezpečné mohou být tyto široce používané látky, někdy se o nich mluví jako o věčných chemikáliích proto, protože mají tendenci se v přírodě nerozkládat. Těchto syntetických látek jsou známy tisíce, jsou využívány a vyráběny mnoha různými způsoby a mají bohužel sklony snadno pronikat nejen do našeho životního prostředí, ale i do organismů. V důsledku toho se hromadí třeba v pitné vodě, potravinách a také v lidských tělech.

Je dobré vědět, že: (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek vyráběných od 50. let 20. století. Většina zástupců PFAS je odolných vůči rozkladu. PFAS jsou používány pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale na příklad i koberců. Známy jsou především díky použití v teflonu a gore-texu. Člověk je účinkům těchto látek vystavován například při konzumaci kontaminované vody, ryb nebo mořských živočichů. Obavy také představuje konzumace potravin, které jsou v kontaktu s materiály obsahujícími PFAS, což jsou některé potravinové obaly nebo kuchyňské nádobí. V lidském těle pak nacházíme PFAS v játrech, krevním séru a plasmě nebo v ledvinách, moči, placentě a kojeneckém mléce.

Tým doktora Gasiorowskiho studoval celkem 285 hasičů z australského státu Victoria, z nichž část v průběhu uplynulých 12 měsíců darovala krev nebo krevní plazmu. Proč zrovna hasiči? Hasiči jsou působení PFAS látek vystaveni velmi často právě při používání hasicí pěny, a proto mívají obvykle hladinu těchto látek v krvi vyšší, než je v dané oblasti a populaci obvyklé.

A jak dopadly výsledky? Ty ukazují, že pravidelné darování krve nebo plazmy vedlo k významnému snížení hladin PFAS v krvi ve srovnání s kontrolní skupinou, jak uvedl sám hematolog Robin Gasiorowski.

Ukázalo se také, že pro snížení hladiny PFAS látek je účinné jak darování krve, tak darování plazmy, nicméně, dárcovství plazmy bylo ještě o něco účinnější a odpovídalo 30 % poklesu těchto látek.

Je to poprvé, co byl nalezen způsob, jak snížit PFAS v krvi – a je to všechno díky charitativnímu aktu, který prospívá společnosti, spíše než jakékoli léčbě léky nebo komplikovaným procedurám, které je třeba provádět v nemocnicích. Zdá se, že protože se PFAS váže na sérové proteiny v krvi, snížení množství této krevní složky může v průběhu času snížit také hladiny PFAS. Na výzkum je však ještě brzy a je zapotřebí mnohem více analýz na větších skupinách lidí.

PFAS ale nejsou v žádném případě problémem pouze pro hasiče. Lze je nalézt ve všem, od barev po pánve, a byly předběžně spojovány se zdravotními problémy včetně obezity, cukrovky a některých typů rakoviny. Ale protože se jedná o věčné chemikálie, které tu s námi budou zřejmě ještě hodně dlouho, naši pozornost si přinejmenším zaslouží. Takže pokud jste doposud s darováním krve váhali, možná je na čase vaše stanovisko přehodnotit.

Kdo může být dárcem krve nebo krevní plazmy?

Darovat krev a její součásti může každý kdo:

  • je zdravý a cítí se dobře
  • má věk 18–61 let, maximálně 60 let u prvodárců a váží více než 50 kg
  • má trvalé bydliště či dlouhodobý pobyt v ČR nebo EU
  • má stálou adresu a zdravotní pojištění
  • v posledních 14 ti dnech neužíval antibiotika nebo nebyl v posledním půl roce na operaci
  • u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku

Pokud se rozhodnete darovat krevní plazmu, nemusíte se obávat. Objem plazmy v krevním řečišti dárce se po odběru obnoví do 72 hod.

A dále si přečtěte

VIDEO: Krev je dar

Zdroje článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva