Klíčky, naklíčená semena, výhonky a zdraví – plné zdravých enzymů 4.84/5 (43)

Mnozí nad nimi ohrnují nos, neboť o nich mnoho nevíme. Když je vidíme na pultech v obchodě, pomyslíme si, že jsou zdravé, ale většina lidí svůj nákupní koš posune dál. Ať už jsou to pochybnosti o jejich chuti nebo jiné předsudky, mnozí dodnes ani jen nevyzkoušeli tento malý zázrak přírody.

Vliv klíčků na náš organismus

Naklíčená semena jsou bohatým zdrojem minerálních látek, vitamínů, enzymů, stopových prvků a rostlinných bílkovin v koncentrované formě. Už po dvou hodinách klíčení se v semínku zvyšuje obsah vitamínů a balastních látek o 50% až 200%. V praxi to znamená, že když sníte lžíci naklíčených semen např. ředkvičky, zaplavíte své tělo množstvím prospěšných sloučenin, které byste jinak museli získat snědením přibližně 30 kusů dozrálých ředkviček. To už stojí za pozornost, co říkáte? S takovým vysokým obsahem vitamínů je logické, že klíčky mají léčivé a regenerační účinky. Uplatňují se při léčbě cukrovky, cévních onemocněních i poruchách metabolismu.

Klíčky a jejich příprava

Můžete si pořídit nakličovací nádobu (informujte se v obchodech zdravé výživy), nebo použít velký pohár na zavařování. Semínka dobře propláchněte studenou vodou. Nasypte do nádoby, zalijte několika centimetry studenou převařenou vodou, zakryjte plátnem a nechte přes noc na teplém a tmavém místě nabobtnat. Druhý den propláchněte semínka studenou vodou, nechte dobře okapat, aby nezplesnivěla a nechte ve tmě. Dvakrát denně je takto propláchněte dokud nezačnou klíčit. Klíčky na několik hodin položte na parapet nebo světlé místo, aby se nabily energií.

Takto připravené klíčky jsou vhodné k přímé konzumaci. Zbývající klíčky uchovávejte ve vzduchotěsné nádobě v lednici 2-3 dny.

Jak dlouho semínka klíčí?

Na klíčení lze použít různé semena. Mezi nejpoužívanější se řadí čočka (doba klíčení 4 dny), fazole mungo (4 dny) a semínka ředkvičky (2-4 dny). Velmi oblíbená je i cizrna (3 dny), hrách (3-4 dny), oves (2-3 dny), ječmen (2-4 dny) a len (3 dny). Za delikatesu se považují dýňová (3 dny), sezamová semena (2 dny) a slunečnicová (2 dny) semínka. Klíčit možná i semena hořčice (2-4 dny), kukuřice (3-4 dny), vojtěšky (4-5 dní), pohanky (2-3 dny), pšenice (3-4 dny), rýže (4 dny), sóji (4-6 dní) či řeřichy (4-5 dní). Hlavním pravidlem je používat nepoškozená a chemicky neošetřená semínka.

Naše tipy na konzumaci klíčků

Využití klíčků v kuchyni může být opravdu pestré, stačí jen popustit uzdu fantazii. Můžeme je přidávat do salátů, pomazánek, obilných kaší či jogurtů. Výborně chutnají i rozmixované v zeleninových či ovocných šťávách nebo dokonce v mléčných koktejlech. Pokud jimi posypete brambory, rýži nebo celé hlavní jídlo, bude nejen zdravější, ale i lákavější pro oči. Některé hospodyňky dokonce používají klíčky jako koření pro jejich charakteristickou vůni. Pokud se rozhodnete vydat na cestu objevování nových chutí a vůní zdravého stravování, klíčky vás nezklamou. Svým obsahem a chutí obohatí nejen váš jídelníček, ale zejména Váš imunitní systém.

Klíčky – zdroj enzymů

Enzymy jsou základní katalyzátory všech chemických procesů v živém organismu. Bez nich se neobejde správné trávení, metabolické, regenerativní procesy a imunita. Pro dobré zdraví a imunitu je třeba, aby bylo enzymů v těle dostatek a aby byly živé, čili aktivní.

Bohatým zdrojem živých enzymů je syrová zelenina a ovoce, kvašená zelenina a právě klíčky z různých semen a luštěnin. Vařením se ztrácejí nejen vitaminy a minerály, ale i pro život potřebné enzymy.

Klíčky lze označit za ideální potravinu

Jsou plné vitamínů, minerálů, všech esenciálních bílkovin, navíc lehce stravitelné. Obsahují množství aktivních enzymů, nukleových kyselin a vitamínu B12. Vysoký obsah antioxidantů v klíčcích napomáhá odstraňovat škody způsobené volnými radikály (látky, které způsobují poškození buněk a urychlují proces stárnutí).

Naklíčit lze vojtěšku, čočku, fazole (fazole Mungo má vynikající nasládlou chuť podobnou mladému hrášku), cizrnu, sezam, brokolici, slunečnici, pohanku, proso, sóju, hrách, pšenici, jakékoliv obilné zrno, luštěninu a semeno.

Co se děje, když semena klíčí?

Když semena klíčí, jejich zásaditost stoupá a dochází k nesmírnému nárůstu živin. Například obsah vitamínů stoupne o 500 procent, kyseliny listové o 600 procent, riboflavinu (vitamin B12) o 1300 -2000 procent, obsah bílkovin a nukleových kyselin stoupne o 30 procent a množství enzymů vzroste 10 až 20 násobně. Každé klíčící semeno má v sobě výživnou energii pro růst celé zdravé rostliny. Celý proces klíčení efektivně semínko predtrávi – usnadní nám jeho stravitelnost a využitelnost všech živin. Doporučenou denní dávku živin průměrného dospělého člověka by mohlo zajistit 6 šálků klíčků. Jsou hojnější zdrojem bílkovin než běžné živočišné nebo jiné rostlinné zdroje.

Pravidelná konzumace naklíčených zrn může vést k výraznému zlepšení trávení, zvýšení imunity, detoxikaci organismu, prevenci a boji proti běžnému nachlazení, chřipkám a různým onemocněním včetně rakoviny (naklíčená brokolicové semena). Klíčky dostanete koupit v síti některých hypermarketů, nebo si je můžete udělat sami.

Předsudky a mýty ohledně klíčků

Mýtus č.1 – Klíčky jsou málo chutné

Lidé co to nejčastěji tvrdí a pevně si stojí za svým názorem je ve skutečnosti nikdy neochutnali, nebo pokud i ochutnali, tak neupravené. Je to něco podobného jako by někdo poprvé v životě ochutnal brambor (ale syrový) a do smrti by nadával lidem, kteří je jedí vařené.

Pravda: Pokud někomu nechutná vařená sladká kukuřice nebo mladý hrášek, tak mu pravděpodobně nebudou chutnat ani klíčky. Už jsme viděli v životě člověka kterému nechutnaly sýry, člověka který nejí červenou řepu nebo ryby, ale člověka, kterému nechutná vařená sladká kukuřice nebo mladý hrášek jsme ještě neviděli. Ale nevylučujeme, že i takoví lidé existují. Chuť klíčků je jim totiž velmi podobná nebo dokonce ještě lepší.

Mýtus č.2 – Klíčky jsou jedovaté

Některé ano a nejen klíčky. Napadlo by vás někdy jíst surový (zelený) brambor nebo syrovou fazoli či sóju? Asi nikoho.

Pravda: Někteří extremisté ve stravování doporučují jíst jen syrovou stravu. Nedělejte to. Nejen klíčky ale i na zelenině se mohou nacházet nebezpečné bakterie (např. salmonelózy) a proto je hygiena v kuchyni velmi důležitá. Ty klíčky, které je dovoleno jíst syrové musíme řádně vyprat ve studené vodě a ty, které jsou jedovaté nebo nemají syrové dobrou chuť, blanšírujeme.

Blanšírování jedovatých klíčků: Klíčky fazolí, hrachu a sóji: Podle velikosti 3 – 6 minut.
Luštěniny, které jsou jedlé i syrové: Čočka a mungo sója. Také je ale můžeme blanšírovat. Stačí však ½ min.
Blanšírování obilovin: neslouží pouze k zlepšení chuti. Velmi krátkým povařením spolehlivě usmrtí případné škodlivé bakterie z povrchu zrna. Rozdíl mezi povařeným naklíčeným obilím a syrovým je podobný jako mezi surovou a povařenou sladkou kukuřicí. (Sice i syrová chutná sladce, každému víc chutná uvařená.) Stačí vařit 1-2 min.

Mýtus č.3 – Klíčky nadýmají

Mnozí lidé vědí jaké je důležité pro jejich zdraví jíst luštěniny, zeleninu a ovoce. Jedním z důvodů proč se této stravě vyhýbají jsou právě trávicí potíže. Mylně si dávají do souvislosti, že vše co je zdravé a lékaři doporučené má také vysoký obsah vlákniny a je doprovázeno i střevní disharmonií.

Pravda: Je to naopak. Obsah vlákniny je v klíčcích sice vyšší než v nenaklíčeném zrnu, ale klíčky nenadýmají. Je to způsobeno tím, že při klíčení se složité cukry v zrnu mění na jednoduché a lehce stravitelné (proto mají klíčky i sladkou chuť).

Mýtus č.4 – Tepelnou úpravou se vitamíny z klíčků zničí

Nejen u klíčků je tomu tak. Čím je tepelná úprava potraviny delší, tím více i klesá obsah vitamínů v ní.

Pravda: Klíčky se však vaří nebo blanšírují velmi krátce a ztráta vitamínů je minimální. K určité ztrátě určitě dochází. Zkuste si však porovnat výživné látky např. ve vařené čočce (kde vaření trvá dlouho) a přesto je její konzumace doporučená, kvůli výživným látkám, což má v sobě a porovnat výživné látky v naklíčené čočce. Při naklíčení stoupá obsah některých vitamínů o 20% a některých dokonce o 600%, vznikají dokonce vitamíny nové (např. Vitamin C). Při klíčení se tvoří enzymy, které mají blahodárný vliv na naše zdraví a bílkovina z klíčků se považuje za plnohodnotnou jako je tomu u mase. Při delší tepelné úpravě klesá obsah vitamínů až o 50%. Ne však při krátkém blanšírování, tam je tato ztráta minimální.

Pár receptů z klíčků na závěr

Skořicová kaše

Do trochy mléka přidáme špetku soli a když začne vřít nasypeme šálek naklíčené pšenice nebo ovsa. Asi 5 minut za stálého míchání vaříme a před koncem vaření dochutíme mletou skořicí.

Kaši rozdělíme na dva talíře. Na každou hromádku dáme 1 lžičku medu a okraj talíře ozdobíme jablkem nakrájeným na měsíčky.

Jarní polévka

Dáme vřít 1,5 – 2 l vody. Vložíme do ní kostku zeleninového bujónu a na malé kostičky nakrájený velký brambor. Do polévky vložíme 1 hrst na kostičky nakrájené mrkve.

Do 0,5 l kefíru zamícháme 3 PL lžíce ovesné mouky a když jsou brambory skoro uvařené vlijeme ho do polévky. Stále mícháme a ještě předtím než polévka vře tak do ní vložíme 1 hrst mraženého hrášku, 1 hrst mražené kukuřice, 2 hrsti naklíčené pšenice a 2 hrsti naklíčeného žita a 1 hrst naklíčené čočky. Mohou se přidat i na jemno nakrájené listy ředkvičky z jednoho svazku ředkvičky (pokud jsou čerstvé a ne povadlé). Dolijeme vroucí vodou, aby nebyla moc hustá a když začne vřít tak přidáme 1 špetku mletého bílého pepře a 1 špetku mletého muškátového oříšku. Ještě 2 – 3 minuty to necháme vřít. Celé se to dochutí mořskou solí a citronovou šťávou.

VIDEO: Jak udělat klíčky

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdravá semínka

Přečtěte si také naše další články