Rakovina nosohltanu (karcinom nosohltanu): příznaky, příčiny, léčba a příběh 4.22/5 (9)

• Rakovina nosohltanu je vzácný zhoubný nádor, který vzniká v oblasti za nosem a často se zpočátku projevuje nenápadnými příznaky, jako je zalehlé ucho, ucpaný nos nebo zvětšená uzlina na krku.
• Mezi nejčastější příznaky patří jednostranné zalehnutí ucha, krvácení z nosu, dlouhodobě ucpaný nos, zhoršený sluch a nebolestivá bulka na krku. Tyto příznaky by neměly být podceňovány, zejména pokud přetrvávají několik týdnů.
• Mezi hlavní rizikové faktory patří infekce virem Epstein-Barrové (EBV), kouření, genetická predispozice a dlouhodobé působení některých škodlivých látek. Diagnóza se potvrzuje pomocí ORL vyšetření, endoskopie, biopsie a zobrazovacích metod.
• Léčba rakoviny nosohltanu je založena především na radioterapii a chemoterapii. Včasné odhalení onemocnění výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu a návrat k běžnému životu.

Rakovina nosohltanu, odborně nazývaná také karcinom nosohltanu nebo nasofaryngeální karcinom, patří mezi méně časté nádory hlavy a krku. Právě proto bývá pro mnoho lidí neznámá a její první příznaky se snadno zamění za běžné potíže, jako je rýma, zalehlé ucho, zánět dutin nebo zvětšená uzlina.

Nosohltan je oblast ukrytá hluboko za nosem, nad měkkým patrem a za horní částí krku. Není běžně vidět při pohledu do úst, a proto se nádor v této oblasti nemusí projevit hned. Článek vysvětluje, jaké má rakovina nosohltanu příznaky, co ji může způsobovat, jak se diagnostikuje, jak probíhá léčba a proč je důležité nepodceňovat dlouhodobé jednostranné potíže v oblasti nosu, ucha a krku.

Co je rakovina nosohltanu?

Rakovina nosohltanu je zhoubné nádorové onemocnění, které vzniká v tkáních nosohltanu. Nosohltan je horní část hltanu uložená za nosní dutinou. Touto oblastí prochází vzduch při dýchání nosem a zároveň zde ústí Eustachovy trubice, které pomáhají vyrovnávat tlak ve středním uchu.

Nejčastěji se jedná o nasofaryngeální karcinom, tedy nádor vycházející z buněk výstelky nosohltanu. V porovnání s jinými nádory hlavy a krku je specifický tím, že často souvisí s infekcí virem Epstein-Barrové, genetickou náchylností a geografickými nebo etnickými faktory.

V Evropě je rakovina nosohltanu relativně vzácná. Častěji se vyskytuje v jihovýchodní Asii, jižní Číně, severní Africe a u některých populací s vyšší genetickou dispozicí. Vzácnost onemocnění však neznamená, že se nemůže objevit i u člověka bez známých rizikových faktorů.

 

Příznaky rakoviny nosohltanu

První příznaky rakoviny nosohltanu bývají nenápadné. Nádor může růst delší dobu bez výrazných obtíží, protože nosohltan je anatomicky skrytá oblast. Pacient proto často nepřijde k lékaři kvůli bolesti, ale kvůli potížím, které připomínají zánět, alergii nebo běžné ORL onemocnění.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• zvětšená uzlina na krku, často nebolestivá,
• zalehlé ucho nebo pocit tlaku v jednom uchu,
• zhoršený sluch, obvykle jednostranný,
• hučení, pískání nebo tlak v uchu,
• dlouhodobě ucpaný nos, zejména jednostranně,
• krvácení z nosu nebo příměs krve v hlenu,
• opakované záněty středního ucha u dospělého,
• bolest hlavy, tlak v obličeji nebo bolest za nosem,
• poruchy polykání, řeči nebo dýchání u pokročilejšího onemocnění.

Důležité je všímat si hlavně potíží, které jsou jednostranné, přetrvávají déle než několik týdnů nebo se postupně zhoršují. Jednorázová rýma nebo krátkodobě zalehlé ucho po nachlazení obvykle neznamenají rakovinu. Varovným signálem je spíše situace, kdy se problém nelepší navzdory běžné léčbě.

Kdy může být bulka na krku příznakem rakoviny nosohltanu?

Bulka na krku bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč pacient s rakovinou nosohltanu vyhledá lékaře. Nádor se totiž může šířit do krčních lymfatických uzlin ještě dříve, než způsobí výrazné potíže v nose nebo krku.

Zvětšená uzlina související s nádorem bývá často:

• nebolestivá,
• tuhá nebo pevnější na pohmat,
• přetrvávající déle než 2 až 3 týdny,
• umístěná na jedné straně krku,
• postupně se zvětšující.

Většina zvětšených uzlin má nezhoubnou příčinu, například infekci. Přesto platí, že každá nejasná, dlouhodobě zvětšená uzlina na krku by měla být vyšetřena. Praktický lékař nebo ORL specialista může doporučit ultrazvuk krku, krevní testy, endoskopické vyšetření nosohltanu nebo biopsii.

Proč rakovina nosohltanu způsobuje zalehlé ucho?

Zalehlé ucho patří mezi typické, ale často podceňované příznaky. Nosohltan leží v blízkosti ústí Eustachovy trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. Pokud nádor nebo otok v této oblasti naruší její funkci, může se ve středním uchu hromadit tekutina.

Pacient pak může mít pocit, že má ucho stále zalehlé, hůře slyší nebo slyší vlastní hlas nepřirozeně tlumeně. U dospělého člověka je důležité zbystřit zejména tehdy, pokud jde o jednostranné zalehnutí ucha bez jasné příčiny.

Typický příklad z praxe: dospělý pacient opakovaně řeší „zánět ucha“, dostane kapky nebo antibiotika, ale potíže se vracejí. V takovém případě je vhodné doplnit ORL vyšetření včetně pohledu do nosohltanu.

Hlavní příčiny rakoviny nosohltanu

U většiny nádorů nelze určit jedinou přesnou příčinu. Rakovina nosohltanu vzniká kombinací více faktorů, které mohou zvyšovat pravděpodobnost poškození buněk v oblasti nosohltanu.

Mezi známé rizikové faktory patří:

• infekce virem Epstein-Barrové, známým také jako EBV,
• rodinný výskyt rakoviny nosohltanu,
• původ nebo dlouhodobý pobyt v oblastech s vyšším výskytem onemocnění,
• kouření a dlouhodobé vystavení tabákovému kouři,
• nadměrná konzumace alkoholu,
• strava bohatá na solená, uzená nebo konzervovaná jídla s obsahem nitrosaminů,
• některé pracovní expozice prachu, kouři nebo chemickým látkám.

Rizikový faktor neznamená jistotu onemocnění. Mnoho lidí s EBV infekcí nikdy rakovinu nosohltanu nedostane. Stejně tak se nádor může objevit i u člověka, který nekouří a žije zdravě. Rizikové faktory pouze pomáhají lékařům lépe odhadovat pravděpodobnost a doporučit vhodná vyšetření.

Jakou roli hraje virus Epstein-Barrové u rakoviny nosohltanu?

Virus Epstein-Barrové je velmi rozšířený virus, kterým se během života nakazí velká část populace. U většiny lidí proběhne infekce bez vážných následků nebo jako infekční mononukleóza. U rakoviny nosohltanu je však EBV významný tím, že se u části pacientů nachází souvislost mezi virem a nádorovým procesem.

EBV může v některých buňkách přetrvávat dlouhodobě a ovlivňovat jejich chování. Sám o sobě ale obvykle nestačí. Ke vzniku nádoru je zpravidla potřeba kombinace dalších faktorů, například genetické dispozice, vlivů prostředí a imunitní odpovědi organismu.

V některých specializovaných centrech se sleduje také hladina EBV DNA v krvi. Může pomoci při diagnostice, hodnocení odpovědi na léčbu nebo sledování rizika návratu onemocnění. Vždy však jde o součást širšího vyšetřovacího postupu, nikoli o samostatný domácí test.

Diagnostika rakoviny nosohltanu

Diagnostika rakoviny nosohltanu patří do rukou ORL specialisty a onkologického týmu. Základem je vyšetření oblasti nosu, krku a krčních uzlin. Protože nosohltan není běžně viditelný, používá se endoskopické vyšetření tenkou optikou zavedenou nosem.

Obvyklý diagnostický postup může zahrnovat:

1. ORL vyšetření se zaměřením na nos, uši, krk a krční uzliny.
2. Endoskopii nosohltanu, která umožní lékaři prohlédnout skrytou oblast za nosem.
3. Biopsii, tedy odběr vzorku tkáně k mikroskopickému potvrzení diagnózy.
4. Magnetickou rezonanci nebo CT k posouzení rozsahu nádoru.
5. PET/CT nebo další zobrazovací vyšetření při podezření na šíření onemocnění.
6. Vyšetření krčních uzlin, například ultrazvukem nebo punkcí.

Definitivní diagnózu nelze stanovit pouze podle příznaků. Potvrzuje se histologicky, tedy vyšetřením odebraného vzorku tkáně.

Stadia rakoviny nosohltanu

Stadium rakoviny nosohltanu popisuje, jak je nádor rozsáhlý, zda zasahuje okolní struktury, zda se rozšířil do lymfatických uzlin a zda vytvořil vzdálené metastázy. Lékaři používají systém TNM.

• T označuje velikost a místní rozsah nádoru.
• N popisuje postižení lymfatických uzlin.
• M určuje, zda jsou přítomné vzdálené metastázy.

Obecně platí, že časnější stadia mají lepší léčebné možnosti a příznivější prognózu. Rakovina nosohltanu je však specifická tím, že i při postižení uzlin může být léčba stále kurativní, tedy zaměřená na vyléčení. Rozhodující je přesný rozsah nemoci, celkový stav pacienta a reakce nádoru na léčbu.

Léčba rakoviny nosohltanu

Léčba rakoviny nosohltanu se liší podle stadia, typu nádoru, celkového zdravotního stavu pacienta a výsledků vyšetření. Základem je obvykle radioterapie, často v kombinaci s chemoterapií. Chirurgická léčba má u tohoto nádoru menší roli než u některých jiných nádorů hlavy a krku, protože nosohltan je anatomicky obtížně přístupný a nádor často dobře reaguje na ozařování.

Možnosti léčby zahrnují:

• radioterapii, tedy cílené ozařování nádoru a postižených oblastí,
• chemoterapii, která působí systémově v celém těle,
• konkomitantní chemoradioterapii, tedy současné podání chemoterapie a ozařování,
• indukční chemoterapii před ozařováním u vybraných pacientů,
• cílenou léčbu nebo imunoterapii u pokročilých, návratových nebo metastatických případů,
• chirurgický zákrok v určitých situacích, například při přetrvávajícím nebo opakovaném postižení uzlin.

Léčbu by měl vést multidisciplinární tým, do kterého patří onkolog, radioterapeut, ORL lékař, radiolog, nutriční terapeut, zubní lékař, logoped, psycholog a další odborníci podle potřeb pacienta.

Radioterapie u rakoviny nosohltanu

Radioterapie je jedním z hlavních pilířů léčby. Cílem je zničit nádorové buňky v nosohltanu a zároveň co nejvíce šetřit okolní zdravé tkáně. Moderní radioterapie využívá přesné plánování pomocí zobrazovacích metod a technik, které umožňují cílit dávku záření na nádor s vysokou přesností.

Ozařování obvykle probíhá v několika týdnech. Pacient dochází na jednotlivé frakce podle plánu stanoveného radioterapeutem. Samotné ozáření je nebolestivé, ale během léčby se mohou objevit nežádoucí účinky.

Mezi časté nežádoucí účinky patří:

• únava,
• sucho v ústech,
• bolest nebo pálení v krku,
• obtížné polykání,
• změny chuti,
• podráždění kůže v ozařované oblasti,
• zvýšené riziko zubních potíží.

Proto je důležitá podpůrná péče, hydratace, úprava stravy, péče o dutinu ústní a pravidelná komunikace s lékařským týmem.

Chemoterapie

Chemoterapie se používá zejména u lokálně pokročilých nádorů, při postižení lymfatických uzlin nebo u onemocnění s vyšším rizikem návratu. Může být podána před radioterapií, současně s radioterapií nebo při metastatickém onemocnění.

Úkolem chemoterapie je ničit nádorové buňky, zvýšit účinek ozařování a snížit riziko, že se nemoc rozšíří nebo vrátí. Přesný režim závisí na doporučení onkologického týmu.

Pacient by měl před zahájením léčby vědět, jaké léky dostane, jak často bude léčba probíhat, jaké nežádoucí účinky lze očekávat a kdy má kontaktovat lékaře. Mezi možné nežádoucí účinky patří nevolnost, únava, pokles krvinek, vyšší náchylnost k infekcím, poruchy chuti, nechutenství nebo dočasné zhoršení celkové kondice.

Prognóza rakoviny nosohltanu

Prognóza závisí hlavně na stadiu onemocnění v době diagnózy, biologickém chování nádoru, věku a celkovém stavu pacienta, rozsahu postižení uzlin a odpovědi na léčbu. Obecně platí, že časně zachycená rakovina nosohltanu má lepší šanci na úspěšnou léčbu než pokročilé onemocnění s metastázami.

Důležité je ale nepřevádět statistiky automaticky na konkrétního člověka. Každý případ je individuální. Dva pacienti se stejnou diagnózou mohou mít odlišný průběh podle typu nádoru, léčebné odpovědi, přidružených nemocí a celkové podpory během léčby.

Pacient by se měl svého lékaře zeptat zejména na:

• přesné stadium nemoci,
• cíl léčby, tedy zda je léčba kurativní nebo paliativní,
• pravděpodobnost odpovědi na léčbu,
• možné krátkodobé i dlouhodobé nežádoucí účinky,
• plán kontrol po ukončení léčby.

Jak poznat rozdíl mezi běžnou rýmou a varovnými příznaky?

Běžná rýma, zánět dutin nebo infekce horních cest dýchacích obvykle odezní během dnů až několika týdnů. Rakovina nosohltanu se naopak může projevovat potížemi, které přetrvávají, vracejí se nebo jsou nápadně jednostranné.

Vyšetření je vhodné zvážit, pokud se objeví:

• jednostranně ucpaný nos déle než 3 týdny,
• opakované krvácení z nosu bez jasné příčiny,
• zalehlé ucho nebo zhoršený sluch na jedné straně,
• nebolestivá bulka na krku, která nemizí,
• bolesti hlavy spojené s nosními nebo ušními příznaky,
• dvojité vidění, necitlivost obličeje nebo porucha hybnosti obličeje.

Nejde o to vyvolávat strach. Jde o to nečekat měsíce s potížemi, které si zaslouží odborné vyšetření.

Příběh pacienta s rakovinou nosohltanu

Jak začaly první potíže?

Petr, 46 let, pracoval jako projektový manažer. Několik týdnů měl pocit zalehlého pravého ucha. Přičítal to nachlazení, klimatizaci v kanceláři a stresu. Když se přidalo občasné krvácení z nosu, koupil si nosní sprej. Potíže se ale stále vracely.

Po dvou měsících si všiml malé bulky na pravé straně krku. Nebolela, ale nemizela. Praktický lékař ho odeslal na ORL. Tam lékař provedl endoskopické vyšetření nosohltanu a našel podezřelé ložisko. Následovala biopsie, magnetická rezonance a další vyšetření.

Jak pacient zvládl diagnózu?

Diagnóza karcinomu nosohltanu byla pro Petra šok. Nejvíce se bál slova „rakovina“ a nejistoty, co bude dál. Pomohlo mu, když mu lékař srozumitelně vysvětlil stadium nemoci, plán léčby a důvod kombinace radioterapie s chemoterapií.

Petr si začal zapisovat otázky před každou kontrolou. Do léčby zapojil partnerku, konzultoval výživu s nutriční terapeutkou a před ozařováním absolvoval zubní vyšetření. Během léčby měl bolesti v krku, únavu a zhoršenou chuť k jídlu, ale díky podpůrné péči se podařilo udržet příjem tekutin a výživy.

Co mu nejvíce pomohlo během léčby?

Největší rozdíl udělaly tři věci: včasná komunikace s lékaři, praktická podpora doma a realistická očekávání. Petr se naučil nečekat, až budou nežádoucí účinky nesnesitelné. Když se zhoršilo polykání nebo bolest, řešil to hned.

Po ukončení léčby následovaly pravidelné kontroly. Návrat do běžného života nebyl okamžitý. Únava ustupovala postupně, sucho v ústech přetrvávalo delší dobu a psychická nejistota před kontrolami byla náročná. Přesto se Petr postupně vrátil k práci, upravil životní tempo a začal více dbát na spánek, pohyb a pravidelné kontroly.

Jak se připravit na vyšetření u lékaře?

Pokud máte podezření na problém v oblasti nosohltanu, pomůže přijít na vyšetření připraveně. Lékaři usnadníte práci a sami získáte přesnější odpovědi.

Před návštěvou si zapište:

• jak dlouho potíže trvají,
• zda jsou jednostranné nebo oboustranné,
• zda se objevuje krvácení z nosu, zalehlé ucho nebo bulka na krku,
• jaké léky nebo spreje jste už zkoušeli,
• zda kouříte nebo jste kouřili,
• zda se v rodině vyskytly nádory hlavy a krku,
• zda jste v poslední době hubli, měli noční pocení nebo dlouhodobou únavu.

Na vyšetření se nebojte zeptat, zda je vhodné endoskopické vyšetření nosohltanu. U přetrvávajících jednostranných ušních nebo nosních potíží může být právě tento krok zásadní.

Jaké otázky položit onkologovi po potvrzení diagnózy?

Po potvrzení diagnózy bývá pacient zahlcen emocemi i informacemi. Je vhodné vzít si na konzultaci blízkého člověka a otázky si předem sepsat.

Užitečné otázky jsou například:

• Jaký přesný typ nádoru mám?
• V jakém stadiu je onemocnění?
• Je cílem léčby úplné vyléčení?
• Jaká léčba je pro mě doporučená a proč?
• Budu potřebovat radioterapii, chemoterapii nebo jejich kombinaci?
• Jaké nežádoucí účinky mám očekávat?
• Jak se bude řešit bolest, výživa a polykání během léčby?
• Jak často budu chodit na kontroly po léčbě?
• Existuje pro mě vhodná klinická studie?

Dá se rakovině nosohltanu předcházet?

Neexistuje jednoduchý způsob, jak rakovině nosohltanu stoprocentně zabránit. Některé rizikové faktory, například genetiku nebo prodělanou EBV infekci, ovlivnit nelze. Přesto lze snížit obecné riziko nádorů hlavy a krku zdravějšími návyky.

Praktická prevence zahrnuje:

• nekouřit a vyhýbat se pasivnímu kouření,
• omezit nadměrné pití alkoholu,
• jíst pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce,
• omezit častou konzumaci silně solených a uzených potravin,
• řešit dlouhodobé ORL potíže včas,
• chodit na kontroly, pokud má člověk vyšší riziko nebo rodinnou zátěž.

Nejdůležitější je včasná diagnostika. Čím dříve se podaří nádor zachytit, tím větší je šance na účinnou léčbu a menší rozsah dlouhodobých následků.

Jaký je život po léčbě rakoviny nosohltanu?

Život po léčbě se často nevrátí do původního stavu ze dne na den. Pacient může řešit únavu, sucho v ústech, změny chuti, citlivost sliznic, potíže s polykáním nebo psychické napětí před kontrolami. Tyto potíže nejsou selháním pacienta, ale běžnou součástí rekonvalescence po náročné léčbě.

Důležitá je následná péče, která může zahrnovat:

• pravidelné onkologické a ORL kontroly,
• zobrazovací vyšetření podle plánu lékaře,
• zubní péči a prevenci kazů,
• nutriční podporu,
• rehabilitaci polykání a řeči,
• psychologickou podporu,
• řešení bolesti, únavy a kvality spánku.

Pacient by měl lékaři hlásit nové nebo vracející se příznaky, zejména zvětšené uzliny, krvácení z nosu, zhoršující se bolesti hlavy, poruchy vidění, nevysvětlitelné hubnutí nebo přetrvávající potíže s polykáním.

Nejčastější mýty o rakovině nosohltanu

Je rakovina nosohltanu totéž co rakovina krku?

Není to přesně totéž. Rakovina nosohltanu patří mezi nádory hlavy a krku, ale vzniká v konkrétní oblasti za nosem. Liší se příčinami, příznaky i léčebným přístupem od nádorů hrtanu, mandlí nebo dutiny ústní.

Znamená každé zalehlé ucho rakovinu?

Ne. Zalehlé ucho má většinou nezhoubnou příčinu, například rýmu, alergii, změnu tlaku nebo zánět. Varovné je hlavně jednostranné zalehnutí ucha u dospělého, které trvá dlouho, vrací se nebo je spojené s bulkou na krku či krvácením z nosu.

Stačí krevní test k vyloučení rakoviny nosohltanu?

Ne. Krevní test může být užitečný jako doplněk, ale diagnózu potvrzuje vyšetření nosohltanu a biopsie. Pokud jsou příznaky podezřelé, normální krevní výsledky samy o sobě nestačí k vyloučení nádoru.

Je rakovina nosohltanu vždy nevyléčitelná?

Ne. Mnoho pacientů je léčeno s cílem úplného vyléčení, zejména pokud se nemoc zachytí včas nebo je lokálně pokročilá bez vzdálených metastáz. Výsledek závisí na stadiu, typu nádoru a odpovědi na léčbu.

Shrnutí & co si z článku odnést

Rakovina nosohltanu je vzácné, ale závažné onemocnění, které se může zpočátku tvářit jako běžný ORL problém. Mezi nejdůležitější varovné příznaky patří nebolestivá bulka na krku, jednostranně zalehlé ucho, zhoršený sluch, krvácení z nosu a dlouhodobě ucpaný nos.

Klíčové je nepodceňovat potíže, které trvají déle než několik týdnů, jsou jednostranné nebo se postupně zhoršují. Včasné ORL vyšetření, endoskopie nosohltanu a případná biopsie mohou zásadně urychlit diagnózu.

Léčba se nejčastěji opírá o radioterapii a chemoterapii. Přestože jde o náročné onemocnění, moderní onkologická péče nabízí řadě pacientů reálnou šanci na úspěšnou léčbu a návrat do kvalitního života.

Pokud máte dlouhodobě zalehlé jedno ucho, nejasnou bulku na krku nebo krvácení z nosu bez zjevné příčiny, nečekejte. Objednejte se k lékaři a požádejte o ORL vyšetření.

Studie a zdroje článku

• A closer look at nasopharyngeal cancer: A typical case report Autor: Zineb DAHBI
• Zdroj obrázku: KAMAKSI / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Nos a zdraví, Rakovina

Přečtěte si také naše další články