Obsah článku
Bicyklová ergometrie patří mezi nejčastější a nejužívanější zátěžové testy.
Tepová frekvence
Vyšetření tepové frekvence poskytuje informace o průchodnosti cév a správné funkci kardiovaskulárního aparátu. Posuzujeme rychlost, pravidelnost a kvalitu pulzu. Tep palpujeme bříšky prstů na a. radialis, dále také na tepnách dolních končetin, nebo na karotidách (a. carotis externa při KPR).
Norma: 60-80 tepů/min
Nad 80: tachykardie
Pod 60: bradykardie
U dětí jsou hodnoty odlišné: 75-100 tepů/min, u novorozenců 130-140 tepů/min.
Mezi nejčastější patologie patří:
- pulsus filiformis: nitkovitý tep při hypotenzi a šoku
- pulsus tardus: pomalý tep s pomalým vzestupem i sestupem tepové vlny (stenóza aortální chlopně)
- pulsus iregularis: rozdíl mezi centrálním a periferním pulzem (periferní deficit), často při fibrilaci síní s rychlou odpovědí komor)
Tréninková tepová frekvence
U zdravých jedinců stoupá TF se zátěží lineárně až do submaximálních intenzit; od 75-80% maxima dochází k pozvolnému zpomalení vzestupu až na úroveň maximální TF. Vzrůst srdeční frekvence provází zvýšená spotřeba kyslíku i minutového srdečního objemu.
Výpočet maximální tepové frekvence:
TFmax = 220 – věk
Optimum pro aerobní trénink je 60-70% maximální TF.
[0,6 . (220 – věk – TFk) ] + TFk . . . . výpočet optimální intenzity pro zdraví[0,7 . (220 – věk – TFk) ] + TFk . . . . výpočet optimální intenzity pro zvyšování kondice
(TFk = klidová TF)
Krevní tlak
Za optimální jsou považovány hodnoty v rozmezí 120-130/80-90 mm Hg. Jako hypertenze je označovaná hodnota 140/85 mm Hg a více, jako hypotenze se označuje systolický tlak nižší než 100 mm Hg.
K měření krevního tlaku používáme rtuťový tonometr a fonendoskop. Manžeta tonometru se umístí na paži pacienta (vždy v úrovni srdce – vyloučení vlivu gravitace). Systolická hodnota je ta, při které zaslechneme šelest nad a. brachialis, diastolická je ta, kdy šelest při pozvolném snižování tlaku v manžetě vymizí.
Holter TK – kontinuální snímání krevního tlaku po dobu 24 hodin; význam má nejen u nemocných, ale i u „rizikových“ skupin (např. piloti, někteří lékaři,…) při posuzování odezvy na aktivity spojené s výraznou psychickou zátěží.
(indikace také při tzv. white-coat hypertension – zvýšený krevní tlak naměřený v ordinaci, zatímco jinak je pacient normotenzní).
Holter EKG – kontinuální snímání EKG po dobu 24 hodin. Umožňuje zjistit výskyt dysrytmií, posoudit vzniklé ischemické změny a jejich charakter v závislosti na jejich výskytu při různých činnostech, umožňuje též kontrolu kardiostimulátorů.
ZÁTĚŽOVÉ TESTY PŘI VYŠETŘENÍ KARDIO APARÁTU
Indikace:
- posouzení funkčního stavu organismu
- diagnostika osob s poruchami KV aparátu (ICHS, infarkt myokardu,…)
- k určení prognózy a stanovení návrhu pohybové terapie
- kontrola účinnosti řízené pohybové terapie
- kontrola účinnosti léčby obtíží závislých na zátěži (klaudikace, zátěžová hypertenze, námahová dušnost, apod.)
- před zamýšleným návratem ke sportu
Kontraindikace:
- akutní infekční onemocnění
- nestabilní angina pectoris, akutní infarkt myokardu
- akutní plicní embolie
- metabolický rozvrat
- maligní hypertenze
- onemocnění pohybového systému znemožňující zátěž
1. ZÁTĚŽOVÁ ELEKTROKARDIOGRAFIE
Toto vyšetření patří k nejčastěji používaným neinvazivním diagnostickým metodám v kardiologii. Slouží k diagnostice ICHS a jiných kardiovaskulárních nemocí, k diagnostice dysrytmií, ke kontrole účinnosti terapie a rehabilitace, posuzování některých funkcí srdce apod.
Sponzorováno
Záznam EKG se provádí před zátěží, během zátěže a po ní, a to až do 10. minuty po skončení testu.
2. BICYKLOVÁ ERGOMETRIE
Jedná se o nejčastější a nejužívanější zátěžový test, který poskytuje informace o fyzické zdatnosti a výkonnosti. Přispívá k posouzení funkčního stavu organismu ke stanovení diagnózy a může vést k provokaci patologických reakcí funkčních hodnot.
Typy vyšetření: jednostupňový test (nejméně 4-6 min), „ramp test“ (kontinuální zvyšování zátěže), stupňovaný test bez přestávek a s přestávkami, test W170.
W170
Stanovení indexu je založeno na lineárním vztahu mezi zvyšováním intenzity zatížení a tepové frekvence. Vyšetřovaný absolvuje minimálně tři 4-5 minut trvající stupně zatížení. V poslední minutě každého stupně se změří TF.
Index W170 je ukazatelem obecné zdatnosti a adaptace kardiovaskulárního aparátu na zátěž; určuje výkon při tepové frekvenci 170.
3. SPIROERGOMETRIE
Patří k hlavním zátěžovým vyšetřovacím metodám. Představuje důležité doplňkové vyšetření u mnohých interních onemocnění: obstrukční/restrikční onemocnění, záněty plic, těžké skoliózy, deformity hrudníku; trombembolie, primární hypertenze, chlopenní vady, ateroskleróza, nemoci z poruch výživy a MTB, a podobně.
Slouží ke stanovení maximální spotřeby kyslíku (VO2 max [l/min/kg] ) – představuje kapacitu transportního systému; jedná se o relativně nejpřesnější vyjádření celkové schopnosti pacienta absolvovat dlouhodobou tělesnou zátěž.
Vyšetření se provádí nejčastěji na bicyklovém ergometru, zjišťuje se:
- aerobní kapacita (množství kyslíku, které jsou pracující svaly schopny zužitkovat za jednotku času)
- anaerobní kapacita (schopnost svalů pracovat za nedostatečného přísunu kyslíku)
- KV hodnoty (tlak, frekvence, …)
- respirační hodnoty: VO2, VO2max, VC, dechový objem, RV (reziduální objem), RVC (funkční reziduální kapacita), celková plicní kapacita, apod.
- dechová frekvence, minutová ventilace, apod.
4. HANDGRIP TEST
Jedná se o izometrickou zátěž při stisknutí dynamometru jednou rukou. Má význam při speciálních kardiologických vyšetřeních, které neumožňují dynamické zatížení pacienta (při katetrizaci, echokardiografii,..). Nejdříve se stanoví klidové hodnoty, pak zjistíme maximální sílu stisku dominantní ruky (MVC) a poté pacient svírá dynamometr dominantní rukou:
- 30% MVC > 5 min nebo
- 50% MVC 2-3 min nebo
- 50% MVC až do únavy, která nedovolí pokračovat ve stisku
Těsně před ukončením opět změříme sledované hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence.
5. ORTOSTATICKÝ TEST
Slouží k získání diagnostických informací o adaptačních schopnostech krevního oběhu, o reaktibilitě vegetativního nervstva, o celkovém vegetativním „ladění“ organismu. Vyšetřovaný 5 min leží v klidu, změříme TF a TK, poté jej vyzveme, aby se postavil a změříme znovu.
Norma:
- vzestup TF o 10 tepů/ min
- vzestup TK o 20 torrů (2,5 kPa)
Větší změny – únava, funkční nedostatečnost.
6. ORIENTAČNÍ TESTY ZDATNOSTI
Sem patří:
- Chodecký test: pacient absolvuje změřenou trasu 2 km; zaznamenává se celkový čas testu, tepová frekvence a index zdatnosti podle speciálního vzorce
- Kaschův step-test: pacient podle metronomu vystupuje 24x za minutu na stupínek o výšce 30 cm; po 3 minutách 1 minutu vsedě odpočívá, poté se změří tepová frekvence.
Použitá literatura:
– CHROBÁK, L. ET AL. Propedeutika vnitřního lékařství. Praha: Grada publishing 2007, ISBN: 978-80-2471-309-0.
– KOLÁŘ, P. ET AL. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén 2009, ISBN: 978-80-7262-657-1.
– KOLEKTIV AUTORŮ. Pohybový systém a zátěž. Praha: Grada publishing 1997, ISBN: 80-7169-258-1.
– KUČERA, M., DYLEVSKÝ, I. Sportovní medicína. Praha: Grada publishing 1999, ISBN: 80-7169-725-7.
– NEJEDLÁ, M. Fyzikální vyšetření pro sestry. Praha: Grada publishing 2005, ISBN: 978-80-247-1150-8.
– PLACHETA, Z. a kol. Zátěžová funkční diagnostika a preskripce pohybové léčby ve vnitřním lékařství. Brno: Masarykova univerzita 1998, ISBN: 80-210-1170-X.
VIDEO: Neinvazivní vyšetřovací metody v kardiologii
Sponzorováno
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské srdce
Přečtěte si také naše další články