Menièrova choroba může mít následek trvalé hluchoty 4.9/5 (10)



Menièrova choroba

Menièrova choroba – jedná se o jedno z onemocnění, jehož etiologie, tedy proč vlastně vzniká, není dosud známa. Ve většině případů postihuje jedno ucho a přichází najednou bez jakýchkoli předchozích alarmujících příznaků. Diagnostika Menièrovy choroby bývá většinou po projevech typických příznaků. Poprvé byla popsána francouzským lékařem Prosperem Menièrem. Objevuje se nejčastěji mezi 20. – 40. rokem života.

Základní příznaky

Základními příznaky jsou silné závratě (vertigo), tinnitus (ušní šelest, který však slyší jen postižený, nemá tedy žádný vnější zdroj) a poškození sluchu, případně jeho ztráta. Ve vzácnějších případech obě uši. Prvním projevem je zmíněná závrať, pacient se najednou nedokáže udržet na nohách, točí se. Tento stav může trvat několik minut, ale také několik hodin. Před samotnou závratí se dostaví pocit zalehlého ucha, jakoby tlaku v něm. To je základní příčina nemoci – endolymfa. Endolymfa je tekutina se zvláštním složením. Právě změna objemu endolymfy a její složení (endolymfatický hydrops) jsou příčinou přetlaku a tedy vzniku choroby. Neví se však, proč vlastně k této změně dojde. Může to být způsobeno předchozími potížemi – infekcemi, atd.

Mezi základní projevy patří zmíněný tinnitus, závratě a částečná či úplná hluchota a pocit tlaku v uchu. Co se závratí týče, opakují se nepravidelně v různých intervalech s různou délkou trvání. Časový odstup může být několik dní, ale také několik měsíců či let. Výjimečně nenastane po první závrati již nikdy. Tinnitus je většinou trvalý s různou silou. Je to pocit zvonění a šelestu ucha, běžně jej pacient později nevnímá. Je patrný v tichu. Jedná se o vysoké tóny. Hlavním problémem choroby je však hluchota. Zpočátku pacient ztrácí sluch pouze v určitých frekvencích, po opakovaných závratích může (a většinou dochází) k úplně ztrátě sluchu. Ta však může nastat ihned po první závrati. Ojediněle postihne choroba obě uši, většinou je však jednostranná.

Menièrova choroba je chronická. Není nijak dáno, jak dlouho bude trvat. Může trvat pár dní, ale také desítky let. Taktéž závratě se opakují různě. V tom je choroba velkou neznámou, navíc neznáme ani důvod jejího vzniku.

Léčba a průběh Ménierovi choroby

Základní léčba je víceméně založena na podávání léků ke zmírnění příznaků závratí a korigování složení endolymfy. Základním lékem je Betaserc a podobné léky. V těžkých případech, je-li taková léčba neúčinná a závratě jsou neúnosné a časté, se může přistoupit k operativnímu zákroku sakotomie, která odstraní závratě, ale za cenu trvalé ztráty sluchu. Jedná se o radikální řešení přerušení spojení určitých vnitřních částí ucha. Součástí léčby je také vhodná úprava stravování:

omezení soli – méně solit, menší spotřeba dochucovadel, apod.
• omezení či úplné vyřazení alkoholu a kofeinu
vyřadit nikotin – zákaz kouření
• dodržovat pitný režim

Vyléčit Meniérovu nemoc v podstatě nejde, ale existuje celá řada léků tlumících příznaky. Poruchy rovnováhy a motáním hlavy se léčí pomocí různých protizánětlivých léků, léků proti zvracení a tlumivých léků.

Pokud jsou záchvaty závratí nezvladatelné pomocí léků, lze provést chirurgický zákrok. Má různý rozsah, nejradikálnější metodou je cílené zničení labyrintu, které je spojeno s vymizením závratí, ale i výpadkem sluchu. Jsou však i pokusy s méně radikálními zákroky kde se lékaři pokouší zajistit odtok endolymfy uměle vytvořenou cestou a tak zabránit jejímu přetlaku.

Průběh Ménierovi choroby

Průběh nemoci může být různě silný, především frekvence a intenzita závratí. Nemoc je zákeřná v tom, že se neví, jak dlouho bude trvat, jak se budou opakovat závratě a zejména proč vlastně vzniká. Může postihnout prakticky kohokoli, v drtivé většině dospělé lidi. Pravděpodobně není znám případ výskytu u dětí. Pokud pacient netrpí silnými závratěmi, dá se v podstatě s nemocí poměrně rychle srovnat. Jen je nepříjemná nedoslýchavost na jedno ucho a horší rozpoznání zdroje zvuku, např. při přecházení přes silnici. Případy, kdy u pacienta nenastane další závrať po první, nejsou časté, ale vyskytují se. Takto se dá s nemocí prakticky plnohodnotně žít. Naopak při extrémních závratích je možnost zmíněného invazivního zákroku za cenu trvalé hluchoty. Menièrova choroba nemá stejný typický průběh, u každého pacienta je průběh individuální.

A co si dále přečíst na toto téma?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

2 komentáře u článku “Menièrova choroba může mít následek trvalé hluchoty”

  1. […] mazu, záněty a nádorové procesy v oblasti středního ucha, porucha funkce Eustachovy trubice, Meniérova choroba, nebo i úrazy v oblasti spánkové kosti. Mezi další příčiny vzniku subjektivního tinnitus […]

  2. Helga Švejdová napsal:

    Prosím vás, já tuto chorobu nemám,, ale bohužel moje sestra, která s ní bojuje už několik let, nyní má zase odobí, kdy má obrovské závratě a neustálé zvracení, je proto vždy na kapačkách, které jí trochu pomáhají,
    a bere i léky, našla jsem na internetu, že jste na facebooku založilli uzařenou skupinu, chtěla bych se k ní přidat a sdílet tak vše o této nepříjemné chorobě, sestra nemá přístup k internetu, ale přesto jste hodně ve styku a vše jí tlumočím, přidala jsem se proto ke skupině a čekám na schálení. Švejdová

Zanechat komentář ke článku

Zpráva