Jaký je život na jedno ucho s Ménierovou chorobou? 4.88/5 (8)



Jak se žije s Meniérovou chorobou?

Jak se žije s Ménierovou chorobou?

Ménierova choroba může postihnout prakticky kohokoli kdykoli, neexistuje žádné pravidlo nebo pravděpodobnost. Ovšem uvádí se, že nejčastěji postihuje ve věku přibližně od 20 let, u dětí je vzácná. Nechci nyní popisovat tuto nemoc samotnou, o tom je článek o Ménierově chorobě samostatně. Taktéž o tinnitu neboli šelestu v uších. Spíše se chci zaměřit na to, jak se mi to stalo a jak se s tím vypořádat. Po 8 letech můžu konstatovat – ano, dobře.

Ménierova choroba – jak to přijde

Naprosto nečekaně. Přesně to byl můj případ. Dojel jsem vlakem a náhle se to stalo. Náhlá nezvladatelná závrať (vertigo) a téměř okamžitá jednostranná hluchota. Hned druhý den mi přátelé pomohli dojít k ORL odborníkovi, který po audiometrických vyšetřeních diagnostikoval Ménierovu chorobu. Vysvětlil mi, o co jde, že ji provází neustálý šelest v uchu, který nemá vnější zdroj. Nedá se to nijak popsat, slyším ho jen já. Zpočátku mi tinnitus poměrně překážel, ale jak šel čas, už ho prakticky vůbec nevnímám. Jen pokud se na něj cíleně soustředím. Nevadí mi ani při usínání v tichu. Prostě stal se součástí mého života stejně jako každodenní čištění zubů nebo oblékání.

První a poslední závrať

Hlavním problémem Ménierovy choroby jsou závratě, které jsou opakované. Mám snad přímo královské štěstí, že první závrať byla doposud také poslední. Což je při této nemoci velmi ojedinělé. Neslyším na levé ucho 8 let, ale od první závratě naštěstí nic.

Pozor na ulici!

Zpočátku jsem měl s jednostrannou hluchotou problémy například při přecházení na ulici. Špatně se mi rozlišoval zdroj a směr zvuku. Ale po čase opět jsem si zvykl. Občas mám problém se správným rozpoznáním zdroje zvuku, například když si někde povídám a dotyčný sedí na straně mého hluchého ucha. Ale i to postupně nevnímám, naučil jsem to vše brát jako přirozenou součást života. Tak to prostě je a hotovo.

Zmírnění příznaků pomocí betahistinu

Zpočátku jsem užívat prášky Betahistin, které mají za úkol vyrovnávat tlak a objem endolymfy. A především zmírňovat závratě. Po několika měsících jsem nezjistil žádný pozitivní vliv. Závratě jsem neměl, tak si nyní vezmu Betahistin občas. Je na předpis po kontrole na ORL.

Dá se vést plnohodnotný život

Ano, dá. Samozřejmě případy jsou různé. V mém případě je největší štěstí neopakující se závratě. Zvykl jsem si na tinnitus i na jednostrannou hluchotu. Třeba to jednou přejde, to nikdo neví. Tahle nemoc je stále obestřena tajemstvím a náhodou. Ménierova choroba mi prozatím naštěstí nezpůsobuje žádné osobní ani pracovní překážky. Jen si asi nevychutnám hudbu ve sluchátkách, stačí mi jedno. Ale to jsou malicherné detaily. Hlavní je život bez závratí, které mohou mít následky v depresích, a v krajních případech je možné přistoupit k riskantní operaci, kdy sice odezní závratě i tinnitus, avšak za cenu úplné hluchoty. Snad mě tento osud nepotká.

A co si ještě o Meniérovi přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva