Letušky a riziko rakoviny: jak to je ve skutečnosti? 4.3/5 (10)

Shrnutí ve 3 bodech

• U kožních nádorů je zvýšené riziko doložené, u ostatních ne. Dvě nezávislé meta-analýzy shodně ukazují u pilotů i kabinové posádky zhruba dvojnásobný výskyt melanomu i nemelanomových kožních nádorů. U rakoviny prsu, štítné žlázy či vaječníků jsou data rozporuplná — americká harvardská studie našla vyšší prevalenci, evropské kohorty ale úmrtnost srovnatelnou s běžnou populací.
• Nová studie z roku 2026 řadí letušky na první místo ze 503 profesí. Analýza téměř 13 milionů amerických úmrtních listů publikovaná v JAMA Internal Medicine zjistila, že nádory spojované s ozářením tvoří 6,9 % úmrtí u palubního personálu a 6,7 % u pilotů — víc než u kterékoli jiné profese včetně nukleárních technologů. Úmrtnost na nádory bez vazby na záření přitom odpovídala populaci a pozemní letecký personál zvýšené riziko neměl.
• Proč si studie odporují: efekt zdravého pracovníka a rozdíl mezi výskytem a úmrtností. Posádky procházejí pravidelnými prohlídkami, méně kouří a mají lepší přístup k péči, takže srovnání s celou populací uměle snižuje čísla — v analýze deseti zemí byla celková úmrtnost pilotů o 44 % nižší než v populaci. U melanomu je proto výskyt dvojnásobný, ale úmrtnost u kabinové posádky nezvýšená, zřejmě díky včasnějšímu záchytu.

Titulek „letušky mají dvojnásobné riziko rakoviny“ se objevuje v médiích každých pár let. Zní děsivě a není úplně vymyšlený — ale ani zdaleka neplatí tak, jak vypadá. Zde chci pěkně shrnout, co konkrétně vědci zjistili, kolik záření posádka opravdu dostane, proč si jednotlivé studie navzájem odporují a co z toho plyne pro lidi, kteří v letadle pracují. A na konci se dozvíte i to, jestli se má bát běžný cestující (spoiler: nemá).

Proč se o rakovině u letušek vůbec mluví?

Ve výšce, ve které létají dopravní letadla, chybí nad hlavou velká část atmosféry. A právě atmosféra nás na zemi chrání před kosmickým zářením — přirozeným zářením z vesmíru a ze Slunce. Čím výš letíte a čím blíž jste pólům, tím víc ho na vás dopadá.

Pro cestujícího je to zanedbatelné. Pro člověka, který v letadle stráví stovky hodin ročně, se to postupně sčítá. K tomu se přidávají noční lety a neustálé přeskakování časových pásem, které rozhazují vnitřní hodiny těla.

To jsou dva důvody, proč vědci palubní personál dlouhodobě sledují. Otázka nezní, jestli je posádka záření vystavena — to je jisté. Otázka zní, jestli se to promítá do zdraví. A tady začíná ta zajímavější část.

Co ukázala největší studie na toto téma?

V srpnu 2026 zveřejnili vědci z Harvard Medical School v odborném časopise JAMA Internal Medicine zdaleka největší analýzu, jaká kdy k tomuto tématu vznikla.

Jak byla velká: prošli téměř 13 milionů amerických úmrtních listů z let 2020 až 2024 a porovnali 503 různých povolání. Mezi nimi bylo asi 14 000 pilotů a 7 000 letušek a stevardů.

Co zjistili: nádory, které se dávají do souvislosti s ozářením, měly na svědomí 6,9 % úmrtí u palubního personálu a 6,7 % u pilotů. To byl nejvyšší podíl ze všech 503 profesí. Pro srovnání — lidé pracující s jadernými technologiemi, kteří jsou záření vystaveni v práci úplně běžně, skončili až na dvanáctém místě.

Konkrétně šlo častěji o rakovinu prsu, nádory mozku a nervové soustavy, rakovinu prostaty a melanom (nejzávažnější typ kožního nádoru). U pilotů navíc o leukémii.

Odkaz na studii v databázi PubMed →

Na téhle studii jsou zajímavé dvě věci, které nejsou na první pohled vidět, ale hodně vypovídají.

Zaprvé: nádory, které se zářením nesouvisejí, měl palubní personál stejně často jako zbytek populace. Kdyby posádky umíraly na rakovinu obecně častěji, mohlo by to mít desítky jiných příčin. Když se ale zvýší jen jedna konkrétní skupina nádorů, ukazuje to prstem přímo na záření.

Zadruhé: mechanici a montéři letadel — tedy lidé, kteří pracují v letectví, ale na zemi — zvýšené riziko neměli. To znamená, že problém není v leteckém oboru jako takovém, ale v tom, že člověk tráví čas ve výšce.

Znamená to, že práce letušky způsobuje rakovinu?

Ne tak rychle. Tady je potřeba být poctivý — a právě tuhle část většina článků vynechá.

Velké evropské studie došly totiž k dost odlišným závěrům.

Německý výzkum sledoval téměř 27 000 členů leteckých posádek po dobu více než padesáti let. Výsledek: posádky umíraly na většinu nádorů méně často než běžná populace. Výjimkou byly nádory mozku u pilotů a melanom. A co je nejzajímavější — vědci nenašli žádnou souvislost mezi tím, kolik záření kdo za kariéru nasbíral, a tím, jestli onemocněl.

Podobně dopadla společná analýza téměř 94 000 členů posádek z deseti zemí. Celková úmrtnost u nich byla výrazně nižší než v populaci. Rakovina prsu u letušek nebyla častější. Zvýšený byl znovu jen melanom, hlavně u pilotů.

Proč si ty studie navzájem odporují?

Hlavní důvod má docela prozaické jméno: letušky a piloti jsou zdravější než průměrný člověk už na startu.

Aby někdo mohl létat, musí projít vstupní lékařskou prohlídkou a pak opakovanými kontrolami. Lidé s vážnou chronickou nemocí se do téhle profese vůbec nedostanou. Palubní personál navíc bývá vzdělanější, má vyšší příjem a v průměru míň kouří.

Když takovou skupinu srovnáte s celou populací — do které patří i lidé dlouhodobě nemocní — vyjdou vám čísla uměle příznivá. Odborníci tomu říkají efekt zdravého pracovníka a v evropských studiích je vidět naprosto zřetelně: piloti měli celkovou úmrtnost o zhruba 44 % nižší než zbytek populace.

Právě proto je nová americká studie cennější. Neporovnávala posádky s celou populací, ale jednotlivé profese mezi sebou — a navíc rozdělila nádory na ty, které se zářením souvisejí, a na ty ostatní.

U kterých nádorů je riziko opravdu prokázané?

Jednoznačně u kožních. Tady se všechny studie shodují.

Dvě nezávislé přehledové práce — jedna publikovaná v JAMA Dermatology, druhá v British Journal of Dermatology — shodně zjistily, že piloti i palubní personál mají zhruba dvakrát častěji melanom i další kožní nádory než běžná populace. To je ten slavný „dvojnásobek“ z novinových titulků a v tomto případě je oprávněný.

Zajímavý detail: přestože je melanom u letušek dvakrát častější, neumírají na něj častěji než ostatní lidé. Vysvětlení je povzbudivé — skupina, která chodí na pravidelné prohlídky a má dobrý přístup k lékaři, má nádor zachycený dřív, kdy se dá dobře léčit.

Typ nádoru	Jak to vypadá podle dat
Melanom a další kožní nádory	Asi dvojnásobný výskyt. Nejlépe doložené, potvrzené opakovaně.
Rakovina prsu	Nejasné. Některé studie zvýšení nacházejí, jiné ne.
Nádory mozku	Opakovaně zvýšené u pilotů. Zatím bez jasného vysvětlení.
Štítná žláza, vaječníky, děloha	Zvýšené riziko se nepotvrdilo.
Leukémie	Objevila se až v nejnovější studii u pilotů. Zatím osamocený nález.

 

Kolik záření vlastně letuška dostane?

Záření se měří v jednotkách zvaných milisievert (zkratka mSv). Aby čísla dávala smysl, je nejlepší je porovnat vedle sebe.

Kdo	Kolik za rok
Člen letecké posádky	přibližně 3–6 mSv
Cestující, který ročně absolvuje 10 dálkových letů tam a zpět	přibližně 0,4 mSv
Kolik smí v EU dostat pracovník se zářením	nejvýše 20 mSv
Kolik smí dostat běžný občan	nejvýše 1 mSv

 

Posádka se tedy pohybuje hluboko pod tím, co je pro radiační pracovníky povoleno — ale několikanásobně nad limitem pro běžné obyvatelstvo. Za celou kariéru se podle německých dat nasčítá zhruba 34 mSv.

A přesto: v téže německé studii se neprokázalo, že by ti, kdo nasbírali víc záření, onemocněli častěji. Právě proto vědci mluví o pravděpodobné, nikoli o prokázané souvislosti.

Hraje roli i létání v noci?

Možná ano. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která patří pod Světovou zdravotnickou organizaci, zařadila práci na noční směny mezi „pravděpodobně rakovinotvorné“ vlivy. Sleduje se hlavně souvislost s rakovinou prsu.

Palubní personál má v tomhle nešťastnou kombinaci: noční lety, přeskakování časových pásem i nepravidelné rozpisy směn. Data ale ani tady nejsou jednoznačná. Americký výzkumný ústav NIOSH našel souvislost mezi narušeným spánkovým režimem a rakovinou prsu jen u malé podskupiny letušek — konkrétně u žen se třemi a více dětmi. V celém souboru se nepotvrdila.

Mají se bát cestující?

Ne. Rozdíl mezi cestujícím a posádkou je zhruba desetinásobný. Kdo letí dvakrát ročně na dovolenou, přidá si k celoživotní dávce záření množství, které nestojí za zmínku. Létání z tohoto pohledu není riziková činnost.

Otázka, kterou vědci otevírají, tedy nezní „je nebezpečné létat“. Zní: „měli by lidé, kteří v letadle pracují stovky hodin ročně, mít stejnou ochranu jako ostatní, kdo pracují se zářením?“

Jak jsou posádky v Evropě chráněné?

Lépe než v Americe. Evropská pravidla ukládají leteckým společnostem, že pokud může roční dávka posádky přesáhnout 1 mSv, musí firma:

1. spočítat, kolik záření její posádka dostává,
2. zohlednit to při sestavování rozpisů letů, aby nejvíc zatížení lidé dostávali méně,
3. informovat zaměstnance o rizicích i o jejich osobní dávce,
4. zvlášť chránit těhotné členky posádky.

U těhotných platí, že dávka pro nenarozené dítě nesmí po zbytek těhotenství přesáhnout 1 mSv. Důležité ale je, že tahle ochrana se spustí až ve chvíli, kdy zaměstnankyně těhotenství oznámí.

V Česku jsou tato pravidla součástí atomového zákona a dohlíží na ně Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Ve Spojených státech je situace jiná: úřad FAA sice piloty a letušky za profesně ozařované uznává, ale žádné závazné limity ani povinné měření pro ně neplatí. Právě na to autoři nové studie upozorňují.

Co může posádka udělat sama?

Kosmické záření nikdo neovlivní. Zato se dá udělat dost s tím, co je doložené nejlíp — tedy s kůží.

1. Chránit se před sluncem, hlavně o volnu. Kožní nádory jsou nejjistější nález ze všech. Opalování jako způsob trávení pobytu v destinaci je z tohoto pohledu ta nejhorší volba.
2. Chodit jednou ročně na kontrolu znamének. Data ukazují, že včasný záchyt u této profese opravdu funguje — proto na melanom neumírají častěji, i když ho mají častěji.
3. Nevynechávat preventivní prohlídky a screening. Nepravidelné směny jsou nejčastější důvod, proč se termín odkládá. Aktuální podmínky hrazeného screeningu prsu vám řekne praktický lékař nebo gynekolog.
4. Hlídat si spánek mezi lety. Je to jediný další faktor, u kterého má smysl něco měnit.
5. Nekouřit. Vzhledem k tomu, jak nejisté jsou závěry ohledně záření, je tohle bez debat největší páka, kterou má člověk v ruce.
6. Oznámit těhotenství co nejdřív. Bez oznámení se ochranná opatření nespustí.
7. Zeptat se zaměstnavatele na svou dávku. V EU na tuhle informaci máte nárok.

Nejčastější otázky

Mají letušky vyšší riziko rakoviny?

U kožních nádorů ano — melanom i další kožní nádory mají zhruba dvakrát častěji než běžná populace. U ostatních typů rakoviny jsou výsledky studií rozporuplné a zvýšené riziko se nedá považovat za prokázané.

Je práce letušky nebezpečnější než práce v jaderné elektrárně?

Z hlediska množství záření patří posádky mezi nejvíc vystavené profese vůbec. V nejnovější americké studii skončili pracovníci s jadernými technologiemi až na dvanáctém místě, zatímco letušky a piloti na prvních dvou. Rozdíl je ale v tom, že v jaderném průmyslu se dávky přísně měří a hlídají.

Chrání trup letadla před zářením?

Jen částečně. Konstrukce letadla část záření zadrží, ale nenahradí atmosféru, kterou letadlo ve výšce nemá nad sebou. Proto dávka roste s výškou letu i směrem k pólům.

Je riziko stejné i pro palubního průvodčího na krátkých letech?

Ne. Rozhoduje počet nalétaných hodin a hlavně výška a trasa. Dálkové a polární lety znamenají výrazně vyšší dávku než krátké vnitroevropské linky.

Měl bych omezit létání kvůli záření?

U běžného cestujícího k tomu není důvod. Deset dálkových zpátečních letů ročně znamená asi desetinu toho, co dostane profesionální posádka — a i ta se pohybuje pod povoleným limitem pro pracovníky se zářením.

Shrnutí: jak to tedy je?

• Kožní nádory ano. Dvojnásobný výskyt melanomu a dalších kožních nádorů je doložený opakovaně a nezávisle. Úmrtnost na ně ale zvýšená není — díky včasnému záchytu.
• Ostatní nádory: nejasné. Nejnovější a největší studie zvýšené riziko nachází, starší evropské studie ne. Rozdíl vysvětluje hlavně to, že posádky jsou zdravější než průměr populace už na začátku.
• Pro cestující se nic nemění. Rozdíl mezi cestujícím a posádkou je desetinásobný a dovolenkové létání nepředstavuje měřitelné riziko.

Nejrozumnější závěr zní: kosmické záření a noční směny jsou u palubního personálu pravděpodobná, nikoli prokázaná příčina většiny nádorů — s výraznou výjimkou těch kožních. To není důvod k panice, ale je to dobrý důvod, proč by lidé v této profesi neměli vynechávat prohlídky u dermatologa a proč se o ochraně posádek dál mluví.

Pracujete na palubě? Nejužitečnější věc, kterou můžete udělat hned, je objednat se na kontrolu znamének a zeptat se zaměstnavatele, jakou máte evidovanou roční dávku.

Studie a zdroje článku

• Cancer prevalence among flight attendants compared to the general population Autorka: Eileen McNeely

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Práce a zdraví

Přečtěte si také naše další články