Melanom: kompletní přehled – příznaky, příčiny a léčba 4.5/5 (12)

• Melanom je zhoubný nádor pigmentových buněk, který může vzniknout ve znaménku i na původně zdravé kůži.
• Varovnými příznaky jsou změny tvaru, barvy, velikosti, nepravidelné okraje, krvácení nebo rychlý růst útvaru.
• Hlavním rizikovým faktorem je UV záření ze slunce a solárií, roli ale hraje také typ kůže, počet znamének a dědičnost.
• Včas odhalený melanom se obvykle léčí chirurgicky, u pokročilých stadií se využívá také imunoterapie nebo cílená léčba.

Melanom je zhoubný nádor, který nejčastěji vzniká v pigmentových buňkách kůže. Ve srovnání s jinými kožními nádory se vyskytuje méně často, může však rychleji pronikat do hlubších vrstev kůže a šířit se do lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů. Proto je důležité rozpoznat podezřelé změny včas a neodkládat vyšetření dermatologem.

Varovným signálem nemusí být pouze tmavé nebo nápadné znaménko. Melanom se může projevit také jako nová skvrna, rychle se měnící kožní útvar nebo nenápadné růžové ložisko bez výrazného pigmentu. V tomto článku se dozvíte, jak melanom vypadá, proč vzniká, kdo patří mezi rizikové skupiny, jak probíhá diagnostika a jaké jsou současné možnosti léčby.

Co je melanom

Melanom neboli maligní melanom je zhoubný nádor vznikající z melanocytů. Tyto buňky vytvářejí pigment melanin, který ovlivňuje barvu kůže, vlasů a očí a pomáhá kůži částečně reagovat na ultrafialové záření.

Melanom se nejčastěji rozvíjí v kůži. Může vzniknout z již existujícího mateřského znaménka, velmi často se však objeví jako zcela nový útvar na místě, kde předtím žádné znaménko nebylo.

Vzácnější formy melanomu mohou vzniknout také:

• pod nehtem nebo v jeho okolí,
• na sliznicích úst, nosu, trávicího traktu nebo pohlavních orgánů,
• v oku, kde se nacházejí pigmentové buňky,
• na chodidlech, dlaních a dalších místech, která nejsou pravidelně vystavena slunci.

Závažnost melanomu spočívá především v jeho schopnosti metastazovat. Nádorové buňky se mohou šířit lymfatickými nebo krevními cestami do dalších částí těla. Čím dříve je však melanom odhalen a odstraněn, tím příznivější bývá prognóza.

Jak vypadá melanom

Melanom nemá pouze jednu typickou podobu. Často se projevuje jako pigmentová skvrna nebo znaménko, které se liší od ostatních útvarů na těle. Může být tmavě hnědé, černé, červené, modravé nebo vícebarevné. Některé melanomy však obsahují jen malé množství pigmentu a mohou být růžové, načervenalé nebo téměř tělové.

 

Podezřelé bývá především znaménko nebo skvrna, která:

• se postupně zvětšuje,
• mění tvar nebo barvu,
• má nepravidelné okraje,
• obsahuje několik barevných odstínů,
• vypadá jinak než ostatní znaménka,
• svědí, bolí, mokvá nebo krvácí,
• se nehojí nebo se na jejím povrchu opakovaně tvoří strup.

Melanom může být zpočátku zcela bezbolestný. Skutečnost, že znaménko nebolí ani nesvědí, proto nevylučuje závažné onemocnění.

 

První příznaky melanomu

Nejčastějším prvním příznakem melanomu je změna již existujícího znaménka nebo vznik nového neobvyklého kožního útvaru. Důležitější než samotná velikost nebo barva je často vývoj v čase.

Mezi časné příznaky mohou patřit:

• nové znaménko nebo pigmentová skvrna v dospělosti,
• rychlé zvětšování znaménka,
• změna barvy, tvaru nebo povrchu,
• nepravidelné ohraničení,
• výrazná odlišnost od ostatních znamének,
• nové svědění, citlivost nebo krvácení,
• porušení povrchu či vznik nehojící se ranky.

U pokročilejšího melanomu se mohou objevit zvětšené lymfatické uzliny, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, výrazná únava nebo jiné obtíže podle toho, do které části těla se nádor rozšířil. Tyto projevy však nejsou specifické pouze pro melanom.

Jak poznat melanom podle pravidla ABCDE?

Pravidlo ABCDE pomáhá orientačně rozpoznat změny, které mohou být pro melanom typické. Nenahrazuje odborné vyšetření, ale může upozornit na znaménko, které je vhodné ukázat dermatologovi.

Co znamená písmeno A jako asymetrie?

A – asymetrie: Jedna polovina znaménka se vzhledem neshoduje s druhou. Běžná nezhoubná znaménka bývají často kulatá nebo oválná a poměrně souměrná.

Co znamená písmeno B jako nepravidelný okraj?

B – border neboli okraj: Podezřelý útvar může mít roztřepené, neostré, zubaté nebo nepravidelné ohraničení. Pigment může zdánlivě přecházet do okolní kůže.

Co znamená písmeno C jako barva?

C – colour neboli barva: Varovná může být nestejnoměrná barva nebo kombinace několika odstínů, například hnědé, černé, červené, růžové, modré nebo bílé.

Co znamená písmeno D jako průměr?

D – diameter neboli průměr: Pozornost si zaslouží zejména útvary větší než přibližně 6 milimetrů. Melanom však může být při odhalení i menší, proto samotná velikost nerozhoduje.

Co znamená písmeno E jako vývoj?

E – evolution neboli vývoj: Nejdůležitějším znakem může být změna. Znaménko se zvětšuje, mění barvu, tvar, povrch nebo začne svědit, bolet či krvácet.

Ne každý melanom splňuje všechna kritéria ABCDE a ne každé nepravidelné znaménko je zhoubné. Rozhodující je odborné posouzení a v případě potřeby histologické vyšetření.

Co je pravidlo ošklivého káčátka?

Pravidlo ošklivého káčátka vychází z toho, že znaménka jednoho člověka se obvykle podobají velikostí, tvarem i barvou. Podezřelý může být útvar, který mezi ostatními působí výrazně odlišně.

Může jít například o:

• jediné velmi tmavé znaménko mezi světlými znaménky,
• jediný rychle rostoucí útvar,
• jediné nepravidelné znaménko mezi pravidelnými,
• novou skvrnu, která se nepodobá ničemu ostatnímu na kůži.

Tato metoda je užitečná zejména při samovyšetření, protože pomáhá sledovat nejen jednotlivá znaménka, ale také jejich celkový vzorec.

Může být melanom malý, světlý nebo bez pigmentu?

Ano. Melanom nemusí být velký ani tmavý. Některé nádory mají při diagnóze průměr menší než 6 milimetrů. Takzvaný amelanotický melanom navíc obsahuje málo pigmentu nebo žádný viditelný pigment.

Amelanotický melanom může připomínat:

• růžovou nebo červenou skvrnu,
• drobný lesklý uzlík,
• nehojící se ranku,
• zanícené místo nebo jizvu,
• světlý rychle rostoucí výrůstek.

Právě kvůli nenápadnému vzhledu může být tato forma odhalena později. Každý dlouhodobě se měnící nebo nehojící se kožní útvar proto zasluhuje pozornost bez ohledu na svou barvu.

Kde se melanom nejčastěji objevuje?

Melanom může vzniknout na kterékoli části těla. Častější umístění se může lišit podle pohlaví, věku, typu expozice slunci a dalších faktorů.

U mužů se melanom často objevuje na trupu, zádech, hlavě nebo krku. U žen bývá častější na dolních končetinách, ale může se vyskytnout prakticky kdekoli. U lidí s tmavším odstínem kůže se relativně častěji objevují nádory na chodidlech, dlaních nebo pod nehty.

Při kontrole kůže je proto potřeba prohlédnout také:

• vlasovou část hlavy,
• oblast za ušima,
• záda a hýždě,
• podpaží a třísla,
• prostory mezi prsty,
• chodidla a dlaně,
• nehty a jejich okolí.

Jak vypadá melanom pod nehtem?

Podnehtový melanom se může projevit jako tmavý podélný pruh pod nehtovou ploténkou. Pigmentace se může postupně rozšiřovat, měnit nebo přecházet na kůži v okolí nehtu. Někdy se objeví deformace nehtu, praskání, krvácení nebo nehojící se místo.

Ne každý tmavý pruh pod nehtem je melanom. Podobný vzhled může způsobit úraz, krevní výron, infekce nebo nezhoubná pigmentace. Podezřelý je zejména pruh, který:

• vznikl bez zjevného poranění,
• se postupně rozšiřuje nebo tmavne,
• má nepravidelné zbarvení,
• neodrůstá společně s nehtem,
• přechází na okolní kůži,
• je spojený s poškozením nehtové ploténky.

Takovou změnu by měl zhodnotit dermatolog.

Jak rychle melanom roste?

Rychlost růstu se mezi jednotlivými melanomy výrazně liší. Některé se dlouhou dobu rozšiřují především po povrchu kůže, jiné začnou brzy růst do hloubky. Za agresivnější bývá považován například nodulární melanom, který může během relativně krátké doby vytvořit vyvýšený uzel.

Rychle rostoucí, vyvýšený, pevný nebo postupně se měnící útvar by měl být vyšetřen bez zbytečného odkladu. Nelze bezpečně stanovit dobu, po kterou je možné změnu pouze pozorovat. U podezřelé léze je správným postupem včasné dermatologické vyšetření.

Jaké jsou hlavní typy melanomu?

Melanom se rozděluje do několika forem podle způsobu růstu, vzhledu a místa vzniku. Přesné zařazení určuje lékař na základě klinického a histologického nálezu.

Povrchově se šířící melanom

Povrchově se šířící melanom patří mezi nejčastější typy. Zpočátku se rozšiřuje především v povrchové vrstvě kůže a může vypadat jako nepravidelná, různobarevná skvrna. Později může začít růst do hloubky.

Nodulární melanom

Nodulární melanom často vytváří rychle rostoucí, vyvýšený a pevný uzlík. Může být tmavý, modročerný, červený nebo téměř bez pigmentu. Protože má tendenci růst časně do hloubky, je důležité jej rozpoznat co nejdříve.

Lentigo maligna melanom

Tato forma se obvykle objevuje na dlouhodobě sluncem poškozené kůži, například na obličeji nebo krku starších lidí. Zpočátku může připomínat pomalu se zvětšující nepravidelnou pigmentovou skvrnu.

Akrolentiginózní melanom

Akrolentiginózní melanom vzniká na dlaních, chodidlech nebo pod nehty. Nesouvisí tak jednoznačně s expozicí slunci a může se objevit u lidí jakéhokoli odstínu kůže.

Slizniční melanom

Slizniční melanom vzniká z melanocytů ve sliznicích. Může postihnout například nosní dutinu, ústa, zažívací trakt, močové nebo pohlavní orgány. Je vzácný a jeho projevy závisí na místě vzniku.

Co je oční melanom?

Oční neboli uveální melanom vzniká v pigmentových buňkách oka. Může způsobit poruchy vidění, světelné záblesky, výpadky zorného pole nebo změny vzhledu oka, někdy je však objeven náhodně při očním vyšetření.

Hlavní příčiny melanomu

Melanom vzniká v důsledku změn genetické informace melanocytů. Poškozené buňky přestanou respektovat běžné mechanismy, které kontrolují jejich růst a zánik, a začnou se nekontrolovaně množit.

U kožního melanomu je nejvýznamnějším ovlivnitelným faktorem ultrafialové záření. Jeho zdrojem je především slunce, ale také solária a další umělé zdroje UV záření. UV záření může poškodit DNA kožních buněk a přispět k rozvoji nádorových změn.

Ne všechny melanomy však vznikají výhradně v důsledku slunečního záření. Významnou roli mohou hrát vrozené dispozice, náhodné buněčné změny a další biologické faktory. To vysvětluje, proč se melanom může objevit také na místech běžně zakrytých před sluncem.

Rizikové faktory melanomu

Rizikový faktor zvyšuje pravděpodobnost vzniku onemocnění, neznamená však, že člověk melanom určitě dostane. Současně může melanom vzniknout i u někoho, kdo žádný zjevný rizikový faktor nemá.

Mezi důležité rizikové faktory patří:

• opakované spálení kůže, zejména v dětství a dospívání,
• intenzivní a nárazové vystavování kůže slunci,
• návštěvy solárií,
• světlá kůže, světlé nebo zrzavé vlasy a světlé oči,
• sklon k tvorbě pih a snadnému spálení,
• větší počet mateřských znamének,
• atypická nebo dysplastická znaménka,
• výskyt melanomu u blízkých příbuzných,
• melanom prodělaný v minulosti,
• oslabení imunitního systému,
• některé vzácné dědičné genetické syndromy,
• vyšší věk, přestože melanom může postihnout i mladé lidi.

Může melanom vzniknout ze znaménka?

Ano, melanom může vzniknout v již existujícím pigmentovém znaménku. Velká část melanomů však vzniká nově na kůži, kde předtím žádné znaménko nebylo.

Běžná stabilní znaménka není nutné preventivně odstraňovat pouze ze strachu, že se jednou změní v nádor. O odstranění rozhoduje dermatolog podle vzhledu, vývoje, umístění, opakovaného dráždění a individuálního rizika pacienta.

Zvýšenou pozornost vyžaduje znaménko, které se začne měnit, liší se od ostatních nebo způsobuje nové obtíže.

Melanom a dědičnost

Většina případů melanomu není způsobena jednou přímo zděděnou mutací. Rodinný výskyt však může znamenat vyšší riziko. Podílet se na něm mohou společné genetické dispozice, podobný typ kůže i společné návyky při pobytu na slunci. Genetické poradenství může být vhodné například tehdy, když se melanom opakovaně vyskytl u několika blízkých příbuzných, objevil se v neobvykle nízkém věku nebo jeden člověk prodělal více samostatných melanomů.

Může melanom vzniknout i u člověka s tmavou kůží?

Ano. Vyšší množství melaninu poskytuje určitou přirozenou ochranu před UV zářením, ale melanom se může objevit u člověka jakéhokoli odstínu kůže.

U lidí s tmavší kůží může být nádor častěji nalezen na chodidlech, dlaních, pod nehty nebo na sliznicích. Pozdější diagnóza může souviset s tím, že pacient ani zdravotník s melanomem na těchto místech původně nepočítají.

Jak se melanom diagnostikuje?

Diagnostika začíná rozhovorem a vyšetřením kůže. Lékař se ptá na délku trvání změny, její vývoj, předchozí nádory, rodinnou anamnézu, spálení kůže a další rizikové faktory.

Podezřelý útvar dermatolog zpravidla prohlédne dermatoskopem. Jde o optický přístroj, který umožňuje posoudit struktury a pigmentaci pod povrchem kůže. Dermatoskopie je neinvazivní a nebolestivá.

Definitivní potvrzení nebo vyloučení melanomu však obvykle přináší až histologické vyšetření odebrané tkáně.

Jak probíhá odstranění podezřelého znaménka?

Při podezření na melanom se zpravidla provádí excizní biopsie. Lékař v místním znecitlivění odstraní celý útvar s úzkým lemem okolní kůže a odešle jej do laboratoře.

Patolog následně hodnotí vzorek pod mikroskopem a určuje například:

• zda jde skutečně o melanom,
• typ nádoru,
• tloušťku nádoru podle Breslowa,
• přítomnost ulcerace neboli porušení povrchu,
• rychlost buněčného dělení a další znaky,
• zda byl útvar odstraněn až do zdravé tkáně.

Při podezření na melanom není vhodné útvar odstraňovat kosmetickou metodou bez možnosti histologického vyšetření. Zvolený postup musí umožnit přesné posouzení celé léze.

Co znamená Breslowova tloušťka melanomu?

Breslowova tloušťka vyjadřuje, jak hluboko nádorové buňky pronikly do kůže. Měří se v milimetrech od povrchu nádoru k jeho nejhlouběji uložené nádorové buňce.

Jde o jeden z nejdůležitějších prognostických údajů. Obecně platí, že tenčí melanomy mají nižší riziko šíření než nádory, které pronikly hlouběji. Breslowova tloušťka pomáhá rozhodnout o rozsahu další operace, případném vyšetření sentinelové uzliny a dalším sledování.

Stadia melanomu

Stadium popisuje rozsah onemocnění. Při jeho stanovení se hodnotí vlastnosti primárního nádoru, postižení lymfatických uzlin a přítomnost vzdálených metastáz.

• Stadium 0: Nádorové buňky jsou omezeny na nejpovrchnější vrstvu kůže. Jde o melanom in situ.
• Stadium I: Časný invazivní melanom omezený na původní místo.
• Stadium II: Melanom je stále lokalizovaný, ale má vlastnosti spojené s vyšším rizikem návratu nebo šíření.
• Stadium III: Nádor se rozšířil do regionálních lymfatických uzlin nebo blízkého okolí.
• Stadium IV: Jsou přítomny vzdálené metastázy v jiných orgánech nebo vzdálených částech těla.

Přesné stadium může být stanoveno až po operaci a dokončení potřebných vyšetření.

Co je sentinelová uzlina a proč se vyšetřuje?

Sentinelová neboli strážná uzlina je první lymfatická uzlina nebo skupina uzlin, do kterých odtéká lymfa z oblasti nádoru. Pokud se melanom začne šířit lymfatickou cestou, nádorové buňky se často objeví nejprve právě zde.

Biopsie sentinelové uzliny se zvažuje u vybraných pacientů podle tloušťky nádoru a dalších rizikových znaků. Před operací se označí lymfatická cesta a chirurg odebere příslušnou uzlinu k histologickému vyšetření.

Výsledek pomáhá přesněji určit stadium, prognózu a případnou potřebu další léčby. Ne každý pacient s melanomem toto vyšetření potřebuje.

Jaká další vyšetření mohou být potřeba?

U časného tenkého melanomu nemusí být rozsáhlá zobrazovací vyšetření nutná. U pokročilejšího onemocnění nebo při podezření na šíření může lékař doporučit například:

• ultrazvuk lymfatických uzlin,
• výpočetní tomografii neboli CT,
• pozitronovou emisní tomografii kombinovanou s CT,
• magnetickou rezonanci,
• laboratorní vyšetření krve,
• molekulární vyšetření nádorové tkáně.

Molekulární testování může odhalit například změny v genu BRAF. Výsledek může ovlivnit výběr cílené léčby u pacientů, pro které je taková terapie vhodná.

Léčba melanomu

Léčba závisí především na stadiu nádoru, jeho umístění, biologických vlastnostech a celkovém zdravotním stavu pacienta. O postupu u pokročilejších případů obvykle rozhoduje multidisciplinární tým složený z dermatologa, chirurga, onkologa, patologa, radiologa a dalších odborníků.

Mezi hlavní možnosti léčby patří:

• chirurgické odstranění nádoru,
• imunoterapie,
• cílená léčba,
• radioterapie ve vybraných situacích,
• lokální nebo regionální léčebné postupy,
• zapojení do klinických studií.

Chirurgická léčba melanomu

Chirurgické odstranění je základní léčbou časného melanomu. Po potvrzení diagnózy se obvykle provádí širší vyříznutí jizvy a okolní zdravé kůže. Šířka bezpečnostního lemu závisí zejména na tloušťce nádoru a jeho umístění.

Cílem je odstranit případné mikroskopické nádorové buňky v okolí původního ložiska a snížit riziko místního návratu. U časného melanomu může být operace jedinou potřebnou léčbou.

Podle stadia může být současně provedena biopsie sentinelové uzliny nebo jiný zákrok na lymfatických uzlinách.

Imunoterapie melanomu

Imunoterapie pomáhá imunitnímu systému lépe rozpoznat a napadat nádorové buňky. Moderní léčba melanomu často využívá takzvané inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce.

Tyto léky mohou být podávány:

• po operaci ke snížení rizika návratu onemocnění,
• před operací ve vybraných situacích,
• u melanomu, který nelze kompletně odstranit,
• u metastatického melanomu.

Imunoterapie může přinést dlouhodobou kontrolu onemocnění, není však účinná u každého pacienta. Protože aktivuje imunitu, může vyvolat zánětlivé nežádoucí účinky v různých orgánech. Nový průjem, dušnost, vyrážku, výraznou únavu, bolest hlavy nebo jiné neobvyklé potíže je nutné během léčby bezodkladně hlásit ošetřujícímu týmu.

Cílená léčba melanomu

Cílená léčba blokuje konkrétní molekulární změny, které podporují růst nádorových buněk. Používá se pouze tehdy, pokud vyšetření nádoru prokáže odpovídající mutaci, nejčastěji změnu v genu BRAF.

U vhodných pacientů se často kombinují léky působící na různé části stejné signální dráhy. Léčba může rychle zmenšit nádorovou masu, může však mít nežádoucí účinky a nádor si vůči ní může postupně vytvořit odolnost.

Volba mezi imunoterapií, cílenou léčbou nebo jejich časovým zařazením je individuální a závisí na rozsahu onemocnění, molekulárním profilu nádoru, rychlosti jeho vývoje a zdravotním stavu pacienta.

Kdy se používá radioterapie?

Radioterapie není základní léčbou většiny časných melanomů. Může však být využita ve vybraných situacích, například při léčbě některých metastáz, při postižení mozku, kostí nebo jiných orgánů, ke zmírnění obtíží nebo ke snížení rizika místního návratu v konkrétních případech.

Rozhodnutí vždy závisí na umístění nádoru, předchozí léčbě a cíli terapie.

Používá se při melanomu chemoterapie?

Klasická chemoterapie se dnes u melanomu používá méně často než v minulosti. U pokročilého onemocnění ji ve velké míře nahradila imunoterapie a cílená léčba, které mohou u vhodných pacientů dosahovat lepších výsledků.

Chemoterapie však může zůstat možností v některých specifických situacích, například pokud modernější léčba není vhodná, není dostupná nebo přestala účinkovat.

Prognóza melanomu

Prognóza závisí zejména na tom, v jakém stadiu je melanom odhalen. Velmi časný nádor omezený na kůži bývá často možné kompletně odstranit operací. S rostoucí hloubkou nádoru a šířením do lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů se léčba komplikuje.

Mezi faktory ovlivňující prognózu patří:

• Breslowova tloušťka,
• přítomnost ulcerace,
• postižení lymfatických uzlin,
• přítomnost a umístění metastáz,
• biologické a molekulární vlastnosti nádoru,
• celkový zdravotní stav pacienta,
• odpověď na léčbu.

Statistiky přežití popisují výsledky velkých skupin pacientů a nedokážou přesně předpovědět vývoj u konkrétního člověka. Individuální prognózu by měl vždy vysvětlit ošetřující onkolog nebo dermatolog, který zná kompletní nález.

Může se melanom po léčbě vrátit?

Ano. Riziko návratu závisí na původním stadiu a dalších vlastnostech nádoru. Melanom se může vrátit v okolí původní jizvy, v regionálních lymfatických uzlinách nebo ve vzdálených orgánech.

Člověk, který melanom prodělal, má rovněž vyšší riziko vzniku dalšího samostatného melanomu. Proto je důležité dodržovat plán pravidelných kontrol a pokračovat v samovyšetření kůže.

Jak často se chodí na kontroly po melanomu?

Četnost a rozsah sledování určuje lékař individuálně podle stadia nádoru, výsledků operace, dalších rizikových faktorů a celkového zdravotního stavu.

Kontroly mohou zahrnovat:

• vyšetření celé kůže,
• kontrolu jizvy po operaci,
• pohmatové vyšetření lymfatických uzlin,
• dermatoskopii znamének,
• fotografickou dokumentaci,
• ultrazvuk nebo zobrazovací vyšetření u vybraných pacientů.

Pacient by měl mezi kontrolami sledovat kůži i případné nové celkové obtíže a nečekat na plánovaný termín, pokud objeví podezřelou změnu.

Jak správně provádět samovyšetření kůže?

Samovyšetření pomáhá zaznamenat nové nebo měnící se útvary. Vhodné je provádět jej pravidelně při dobrém osvětlení, ideálně s využitím velkého a ručního zrcadla. U hůře dostupných míst může pomoci partner nebo člen rodiny.

1. Prohlédněte obličej, uši, krk a vlasovou část hlavy.
2. Zkontrolujte ruce, dlaně, nehty, prostory mezi prsty a předloktí.
3. Prohlédněte hrudník, břicho, boky a podpaží.
4. Pomocí zrcadel zkontrolujte záda, šíji, hýždě a zadní stranu nohou.
5. Prohlédněte třísla, přední i zadní stranu dolních končetin.
6. Nezapomeňte na chodidla, paty, prostory mezi prsty a nehty na nohou.

U většího množství znamének může pomoci mapa znamének nebo pravidelná fotografická dokumentace. Fotografie by měly být pořizovány za podobného světla a ze stejné vzdálenosti, aby bylo možné změny lépe porovnat.

Kdy je nutné navštívit dermatologa?

Dermatologické vyšetření neodkládejte, pokud objevíte:

• nové neobvyklé znaménko nebo skvrnu,
• útvar, který se zvětšuje nebo mění,
• znaménko splňující některý z bodů ABCDE,
• útvar výrazně odlišný od ostatních znamének,
• krvácení, mokvání nebo nehojící se ranku,
• rychle rostoucí pevný uzlík,
• měnící se tmavý pruh pod nehtem,
• nové svědění, bolest nebo citlivost znaménka.

Při podezření na melanom není vhodné čekat několik měsíců, zda změna sama zmizí. Včasné vyšetření může zásadně ovlivnit rozsah potřebné léčby.

Jak lze snížit riziko vzniku melanomu

Všem případům melanomu nelze zabránit, riziko je však možné snížit omezením nadměrné expozice UV záření a včasným rozpoznáním podezřelých změn.

Základem prevence je:

• vyhýbat se spálení kůže,
• omezit pobyt na přímém slunci v době vysokého UV indexu,
• vyhledávat stín,
• nosit oděv zakrývající kůži, pokrývku hlavy a sluneční brýle,
• používat širokospektrální opalovací přípravek s dostatečným ochranným faktorem,
• nanášet přípravek v dostatečném množství a aplikaci pravidelně opakovat,
• nepoužívat solária,
• chránit před sluncem zejména děti,
• pravidelně kontrolovat vlastní kůži,
• chodit na dermatologické kontroly podle individuálního rizika.

Jak správně používat opalovací krém?

Opalovací přípravek je důležitou součástí ochrany, neměl by však být jediným opatřením ani prostředkem k prodlužování pobytu na přímém slunci.

Pro správné použití je vhodné:

• vybrat širokospektrální ochranu proti UVA i UVB záření,
• nanést dostatečné množství na všechny odkryté části těla,
• nezapomenout na uši, krk, nárty, rty a okraje oblečení,
• aplikaci obnovovat podle návodu a po koupání, pocení nebo utření ručníkem,
• kombinovat přípravek se stínem, oděvem a omezením pobytu na prudkém slunci.

Vysoký ochranný faktor neznamená úplnou ochranu před UV zářením.

Způsobují solária melanom?

Solária vystavují kůži umělému ultrafialovému záření, které poškozuje DNA kožních buněk a zvyšuje riziko rakoviny kůže. Bezpečné opalování v soláriu neexistuje.

Získané opálení je známkou obranné reakce kůže na poškození, nikoli známkou zdraví. Z hlediska prevence melanomu je vhodné se soláriím vyhýbat.

Chrání opálení před melanomem?

Opálení neposkytuje spolehlivou ochranu. Jde o reakci kůže na působení UV záření a známku toho, že již došlo k biologickému poškození.

Ani takzvané základní opálení před dovolenou nenahrazuje ochranný oděv, stín a správně používaný opalovací přípravek.

Mohou děti a mladí lidé dostat melanom?

Ano, přestože je melanom častější ve vyšším věku, může se objevit také u dospívajících a mladých dospělých. U dětí je vzácný a jeho vzhled nemusí vždy odpovídat klasickému pravidlu ABCDE.

Rodiče by měli věnovat pozornost zejména novému rychle rostoucímu útvaru, krvácení, nehojící se lézi nebo znaménku, které se výrazně mění. Zároveň je důležité předcházet spálení dětské kůže a budovat návyky bezpečného pobytu na slunci již od útlého věku.

Jaký je rozdíl mezi melanomem a jinými kožními nádory?

Melanom vzniká z melanocytů. Bazaliom a spinaliom vznikají z jiných typů kožních buněk a bývají označovány jako nemelanomové kožní nádory.

Bazaliom obvykle roste místně a metastazuje jen výjimečně, může však ničit okolní tkáně. Spinaliom má vyšší schopnost šíření než bazaliom. Melanom je méně častý, ale obecně má výraznější sklon k časnému metastazování.

Pouhým pohledem nelze vždy bezpečně určit, o který typ nádoru jde. Rozhodující je odborné a případně histologické vyšetření.

Jaké jsou nejčastější mýty o melanomu?

Je každé tmavé znaménko melanom?

Ne. Mnoho nezhoubných znamének je přirozeně tmavých. Důležitý je celkový vzhled, struktura a zejména vývoj útvaru.

Je vystouplé znaménko vždy nebezpečné?

Ne. Řada běžných znamének je vyvýšená. Varovná je především nová nebo rychlá změna, nepravidelnost, krvácení či jiné podezřelé projevy.

Když znaménko nebolí, může být zhoubné?

Ano. Časný melanom často nezpůsobuje žádnou bolest ani jiné subjektivní obtíže.

Může odstranění znaménka způsobit rakovinu?

Ne. Odborné chirurgické odstranění znaménka melanom nezpůsobuje. Naopak umožňuje podezřelý útvar histologicky vyšetřit a v případě časného melanomu jej léčit.

Stačí kontrolovat jen místa vystavená slunci?

Ne. Melanom může vzniknout i na chodidlech, pod nehty, ve vlasové části hlavy, v tříslech nebo na sliznicích.

Stačí používat opalovací krém a mohu být na slunci neomezeně?

Ne. Opalovací přípravek snižuje množství UV záření dopadajícího na kůži, neposkytuje však úplnou ochranu a nemá sloužit k prodlužování pobytu na slunci.

Jaké otázky položit lékaři po diagnóze melanomu?

Po sdělení diagnózy může být obtížné zpracovat všechny informace. Pomoci může předem připravený seznam otázek:

• Jaký typ melanomu mi byl diagnostikován?
• Jaká je Breslowova tloušťka nádoru?
• Byla přítomna ulcerace?
• Byl nádor odstraněn celý?
• Jaké je stadium onemocnění?
• Potřebuji širší chirurgické odstranění?
• Je vhodná biopsie sentinelové uzliny?
• Potřebuji další zobrazovací nebo genetické vyšetření nádoru?
• Jaká další léčba přichází v úvahu?
• Jaké jsou přínosy a rizika doporučené léčby?
• Jak často budu chodit na kontroly?
• Jaké příznaky mám okamžitě hlásit?

Závěr: Co je nejdůležitější vědět o melanomu

Melanom je závažný zhoubný nádor pigmentových buněk, jehož prognózu výrazně ovlivňuje včasná diagnóza. Může vzniknout ve znaménku i na původně normální kůži a nemusí být vždy tmavý, velký ani bolestivý.

Nejdůležitější je sledovat vývoj kožních útvarů, používat pravidlo ABCDE a všímat si znamének, která vypadají jinak než ostatní. Novou nebo měnící se lézi by měl posoudit dermatolog.

Riziko lze snížit ochranou před UV zářením, vyhýbáním se soláriím, prevencí spálení a pravidelnou kontrolou celé kůže. Pokud je melanom zachycen v časném stadiu, může být chirurgické odstranění jedinou potřebnou léčbou. U pokročilejšího onemocnění jsou dnes k dispozici také moderní metody, zejména imunoterapie a cílená léčba.

Objevili jste nové, měnící se nebo krvácející znaménko? Nečekejte na další preventivní prohlídku a objednejte se na vyšetření k dermatologovi.

Studie a zdroje článku

• Melanoma Skin Cancer: A Comprehensive Review of Current Knowledge Autor: Camila Caraviello
• Recent Advances in Melanoma Diagnosis and Prognosis Using Machine Learning Methods Autorka: Sarah Grossarth
• Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Pleť a pokožka těla

Přečtěte si také naše další články