Sponzorováno

Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu? 4.67/5 (27)

  • Po explozi v jaderné elektrárně v Černobylu v roce 1986 došlo k masivnímu úniku radioaktivních látek do ovzduší.
  • Tyto látky byly následně rozptylovány v atmosféře a způsobovaly významné zdravotní riziko pro obyvatele okolních oblastí. Mezi hlavní radioaktivní prvky patřil jod-131, který se uvolňoval do ovzduší v obrovském množství.
  • Jod-131 se ukládá v štítné žláze, kde může vyvolat značné poškození a vést k rozvoji rakoviny štítné žlázy. Proto bylo pro obyvatele postižených oblastí nezbytné užívat jódové tablety, které obsahují nejčistší formu jodu, nazývanou stabilní jód.
  • Pokud je tělo dostatečně zásobeno stabilním jodem, štítná žláza neabsorbuje radioaktivní jód-131 a tím se minimalizuje jeho vliv na zdraví.
  • Proto byly jódové tablety rozdistribuovány a doporučovalo se je užívat v postižených oblastech, zejména pro těhotné ženy a děti, které jsou zvláště citlivé na škodlivé účinky záření.

Na co jsou při jaderné katastrofě jódové tablety?

Na co jsou při jaderné katastrofě jódové tablety?

Možná jste již viděli seriál Chernobyl (česky Černobyl) – pokud ne, určitě ho doporučujeme. V této minisérii od HBO si v jedné scéně sovětská jaderná fyzička Ulana Khomyuk (postava hraná herečkou Emily Watsonovou) jako jedna z prvních uvědomuje, že někde poblíž došlo k masivnímu uvolňování radioaktivního materiálu a okamžitě se u ní objeví jódová pilulka. Potom v průběhu seriálu povzbuzuje ostatní, se kterými se setká, aby udělali totéž. Aby si vzali pilulku jódu. Ale proč ta pilulka? Na co je? Jak chrání tak jednoduchý prvek, jako je jód, před zářením? O tom si povíme v dnešním článku.

Na co je jód při radioaktivitě?

Krátká odpověď zní, že nemá žádné přímé proti radiační účinky, ale může nabídnout určitou nepřímou ochranu. Jód určitě neodrazuje volně létající neutrony ani neodstraňuje radioaktivní prach z pitné vody. Mění se však chování vašeho těla způsoby, které mohou snížit riziko, při vystavení radioaktivním látkám.

Za normálních okolností je vaše tělo doslova chtivé po jódu. Vaše štítná žláza potřebuje tuto látku a bez jódu nemůže štítná žláza produkovat hormony, které obvykle produkuje. U lidí s těžkým nedostatkem jódu se může vyvinout nepříjemné zvětšení vaší štítné žlázy. Některé zdroje dokonce uvádí, že se u velmi malých dětí s nedostatkem jódu může dokonce rozvinout mentální postižení. V některých částech světa se dokonce jod přidává do stolní soli, aby se těmto problémům zabránilo.

Proč tedy brát jód? Jak chrání před zářením? Abychom na to mohli odpovědět, je nutné se trochu dotknout fyziky.

Mnoho jaderných reaktorů získává svou energii tím, že rozbíjí uran-235 pomocí neutronů (jeho jádro tak lze snadno rozbít tepelnými neutrony) – proces se nazývá štěpení. Tento jediný akt štěpení může vytvořit více než 200 milionůkrát energii neutronu, který ji na začátku odstartoval. Nebudeme se zabývat tím, proč tomu ta je, ale to má co do činění se slavnou Einsteinovou rovnicí.

Když se tedy uran-235 rozpadne, rozpadne se na mnoho menších fragmentů. Jedním z nich je jód-131. A ten je radioaktivní. Z nejčastějších štěpných produktů uranu je jód jediný, který se přirozeně vyskytuje v našich tělech.

Ve skutečnosti existuje čtrnáct hlavních radioaktivních izotopů jodu. Většina z nich není považována za nebezpečné, protože mají velmi dlouhý poločas rozpadu. To je doba, než se rozpadne polovina radioaktivního materiálu v prvku. Například jód-129 má poločas rozpadu 15,7 milionu let. Poločas rozpadu jodu-131 je však 8 dní. Problém je v tom, že vaše tělo nedokáže rozeznat rozdíl mezi těmito dvěma izotopy a vaše štítná žláza bude hladově absorbovat i jód-131, i jód-127. A jakmile se vstřebá, bude jód ve vašem těle, bude chrlit záření do okolní tkáně a poškozovat DNA.

Zjednodušíme to: jód-131 má potenciál způsobit mnohem větší poškození těla, protože v krátkém časovém období uvolňuje více záření. A poškození je většinou ve štítné žláze.

Sponzorováno

Užívání velkých dávek jodu teoreticky zapříčiní, že tělo pak nemá hlad po této látce a zabrání se tak vstřebání jódu-131, jakmile k vám dorazí.

Nejlepší je však jednat rychle. Jod-131 je ve svém prostředí „vysoce mobilní“. Látka vstupuje do vody, kde ji rostliny sbírají a předávají ji zvířatům. Jakmile byl radioaktivní jód uvolněn, je velmi obtížné se ho zbavit, dokud se nerozpadne. Jaderné havárie jsou stále (naštěstí) natolik vzácné, že nebyly provedeny žádné přesvědčivé studie o výsledcích expozice radioaktivnímu jódu. Ale po Černobylu, nejvýznamnějším úniku radioaktivního jodu, který kdy byl, došlo u dětí v postižené oblasti ke zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy.

Každá jednotlivá buňka v těle spoléhá na hormony štítné žlázy. Představte si tedy, že jód absorbovaný tělem je radioaktivní. To je pak hodně špatné.

Podle článku zveřejněného v dubnu 2000 v magazínu Reviews in Endocrine and Metabolic Disorders, rakovina štítné žlázy na Ukrajině u dětí mladších 15 let vystoupala z 0,5 případů na 1 milion až na 3 na 1 milion. V Bělorusku pak stouply hodnoty na 30 na 1 milion. A v Gomelské oblasti v Bělorusku, v jednom z nejhůře zasažených regionů, stoupla míra rakoviny štítné žlázy u dětí na 100 na 1 milion. (Černobyl byl jen 12 mil od běloruské hranice.) Zvýšená míra rakoviny se objevila pouhé čtyři roky po nehodě a u dětí narozených po explozi se rakovina štítné žlázy vyvinula již normálním tempem.

I když se může zdát nejasné, kolik životů jodové pilulky mohou zachránit po jaderné katastrofě, třeba v USA je stále běžnou praxí distribuovat tablety lidem žijícím v blízkosti jaderné elektrárny. V případě nouze pak budou bezpečnostní úředníci pověřeni informovat lidi v postižené oblasti, aby si vzali tyto tablety.

Tyto tablety vám mohou skutečně pomoci

Takže funguje to v rychlosti tak, že když jaderný reaktor bouchne, unikají z něj různé látky do vzduchu, a mezi nimi i jód-131. A ten je radioaktivní. Přes vzduch se dostane do lidí a do jejich štítné žlázy. A to způsobí otravu zářením. Z dlouhodobého hlediska může tento radioaktivní jód způsobit rakovinu štítné žlázy, zejména u dětí.

Aby se minimalizovalo případné poškození, mohou lidé, kteří byli vystaveni záření z elektrárny, užívat tablety s jodem. To saturuje štítnou žlázu neradioaktivním jodidem. A pokud tedy následně „přijde“ nějaký radioaktivní jód, tělo ho již neabsorbuje – štítná žláza dokáže absorbovat pouze omezené množství jodu najednou.

Pokud lidé mohou polknout tyto tablety 48 hodin před nebo osm hodin po ozáření, může to snížit příjem jódu-131 ve štítné žláze a snížit riziko rakoviny štítné žlázy vyvolané ozařováním. Zde ale také zdůrazněme, že toto bude chránit POUZE před otravou jódovým zářením. Ne zářením z cesia-137 a stroncia-90, což jsou další extrémně nebezpečné štěpné produkty uranu-235.

Pilulky obsahují asi 100 miligramů jodidu draselného. Jódem se můžete i předávkovat. Ale pálení v ústech, krku a žaludku, horečka, nevolnost, zvracení, průjem a / nebo slabý puls mohou být příjemnější a snesitelnější než rakovina, kterou můžete dostat později.

Sponzorováno

Ošetření jodovými tabletami bylo použito při havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. V oblastech, které měly přístup k tabletám s jódem, bylo méně případů dětské rakoviny štítné žlázy ve srovnání s oblastmi, které je neměly, nebo do kterých byly poslány až příliš pozdě.

A co si dále na toto téma přečíst?

Studie a zdroje článku

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

1 komentář u článku “Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu?”

  1. CRYPT napsal:

    Dekuji za clanek, velice zajimavy a potesil

Zanechat komentář ke článku CRYPT

Zpráva