Obsah článku
Aktivní a pasivní svalová insuficience (z lat. sufficiere, moci, stačiti) jsou velmi významné funkční vlastnosti vícekloubových svalů. Je nutné je respektovat při vyšetřování pasivní pohyblivosti kloubů, testování svalové síly i při provádění kinezioterapie.
Pasivní insuficience
Vícekloubové svaly mají ke kloubům, nad kterými probíhají, různý, a v průběhu pohybu měnící se vztah. Kineticky se nejvýrazněji uplatňují v kloubu, který je nejblíže ke svalovému úponu. V kloubech, jež svaly pouze míjejí, mají pouze pomocné a stabilizační funkce. Tyto svaly také nedovolují vykonat současně ve všech těchto kloubech maximální pohyb opačného směru (i při maximálním uvolnění zůstanou kratší, než je pro maximální pohyb opačného směru zapotřebí.) Jestliže dochází k prodloužení svalu přes dva a více kloubů současně, mohou při této situaci dosáhnout stavu pasivní insuficience. Agonistické svalové skupiny nedovolí další pohyb (Čihák, 2001; Dylevský, 2009).
Příklady pasivní insuficience:
Flexe v kyčli – kyčelní kloub je schopen flexe mezi 115 až 125°, je-li současně flektováno koleno. Je-li koleno v extenzi, flexe v kyčli je limitována mezi 60 až 80° z důvodu pasivní svalová insuficience hemstringů, které jsou současně protaženy v úseku mezi kyčlí a kolenem. U zdravého jedince klouby nedovolí extrémní zkrácení či prodloužení svalu.
Aktivní insuficience
Vícekloubové svaly nemohou ve všech kloubech, nad kterými probíhají, provést současně plný rozsah pohybu. Nemohou se smrštit o více než 50 % své délky a zůstanou proto delší, než je zapotřebí pro maximální rozsah aktivního pohybu ve všech kloubech → aktivní insuficience.
Sponzorováno
Sval má nejkratší délku v pozici, kdy vykonává plný pohyb, který mu umožňuje jeho anatomická funkce. Je-li sval kontrahován, síla kontrakce je velmi slabá, protože je sval v nejnižším bodě (úrovni) jeho závislosti délky svalu na napětí svalu. Sval je uvedený do aktivní insuficience (minimální délka svalu).
U zdravého jedince klouby nedovolí extrémní zkrácení či prodloužení svalu. Svaly pracují v rámci vzestupného průběhu křivky, která popisuje závislost délky svalu na napětí svalu, a tedy v rámci bezpečných limitů. Z grafu vyplývá, že napětí svalu je nejvyšší při jeho mírném protažení (cca 120% klidové délky).
Obrázek 2. Diagram křivky závislosti délky na napětí svalu (Smith et al., 1996).
Příklady aktivní insuficience
Dlouhá hlava m. triceps brachii se v pozici aktivní insuficience nachází, když je rameno i loket v extenzi. Jde o častou chybu kulturistů. Je lepší aktivovat m. triceps s flektovaným ramenním kloubem a pohybovat loktem do flexe a extenze.
Dalším svalem je m. pronator teres, který se nachází v aktivní insuficienci v poloze s flektovaným loktem a současně pronovaným předloktím.
V kinezioterapii tyto pravidla respektujeme při pasivních pohybech, při nastavování výchozích pozic pro pohyb (např. ruky pro úchop), při vyšetřování a testování svalové síly.
TIP: Přečtěte si o kloubech a jejich poruchách
Sponzorováno
Zdroje:
- Čihák, R. Anatomie 1. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-970-5.
- Dylevský, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-1648-0.
- Smith, L. et al. Brunnstrom’s Clinical Kinesiology (Clinical Kinesiology (Brunnstrom’s), F.A. Davis, 1996. ISBN 0803679165.
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské svaly
Přečtěte si také naše další články