Sponzorováno

Jak bojovat s horkem? 4.7/5 (20)

jak na horko?Teplota lidského těla se v normálu pohybuje okolo 37 ˚C. Pokud vystoupí výše, zvyšuje se oběh krve v kůži, což způsobuje nárůst její teploty. Pocení je způsob, jakým se organismus zbavuje přebytečného tepla. Pokud selže regulace tělesné teploty (pocení je nedostatečné a tělesná teplota nadále vzrůstá), dochází k přehřátí organismu. Přehřátí je zvýšení tělesné teploty v důsledku zahřátí organismu z vnějšího prostředí a neschopnosti zbavit se přebytečného tepla. Nejzávažnější formy přehřátí jsou úpal a hyperpyrexie (abnormálně zvýšená tělesná teplota). Charakteristické jsou zvýšenou teplotou, která se může vyšplhat až nad 41 ˚ C a vést k trvalým následkům, či smrti. Mezi typické příznaky úpalu patří rychlý a silný puls, horká červená nebo skvrnitá pokožka (v důsledku selhání pocení), horečka bez pocení, bolest hlavy, závratě, únava, malátnost až zvracení, úplná nebo částečná ztráta vědomí. Hyperpyrexie mě obdobné příznaky, až na to, že kůže zůstává vlhká.

Jiným případem je ztráta velkého množství tekutin v důsledku nadměrného pocení. Tehdy může dojít k vyčerpání z přehřátí. Příznaky jsou podobné jako u úpalu (závrať, slabost, nevolnost, zvracení, bušení srdce apod.), ale tělesná teplota je většinou normální nebo jen mírně zvýšená. Ze ztráty vody (a solí) také mohou vznikat křeče, zejména v oblasti končetin a žaludku (typické pro osoby vykonávající těžkou fyzickou práci v horkém prostředí). Dokonce až několik dní po vystavení organismu vysoké teplotě, která nebyla vyvážená náhradou tekutin a solí můžeme zaznamenat vyčerpání z tepla.

Vidíte sami, že horko může lidskému organismu přivodit velké nepříjemnosti. Chránit před extrémním horkem se sanžíme všichni. Nyní teploty stoupají až na 35˚C, což je už pro mnohé z nás velmi nepříjemné.

Kdo je horkem nejvíce ohrožen?

Nejvíce jsou vedry ohroženi starší lidé nad 65 let, malé děti do 4 let, těhotné a kojící ženy. Obezřetní by však měly být i lidé s nadváhou, dlouhodobě nemocní (zvláště s chorobami srdce či vysokým krevním tlakem), ale i lidé, kteří pravidelně užívají některé léky, např. na nespavost, depresi a pod. Je však třeba mít na paměti, že extrémně teplé počasí dokáže způsobit problémy komukoliv.

První pomoc při přehřátí organismu

V případě příznaků přehřátí organismu, třeba okamžitě poskytnout první pomoc a začít s aktivním ochlazováním. Vhodná je studená vana, sprcha, či alespoň chladný mokrý ručník, resp. zajistit zvýšené proudění vzduchu kolem postiženého. Také je nutné postupně doplnit tekutiny, ale pouze pokud je pacient při vědomí. Pokud příznaky do hodiny neustoupí, resp. postižený patří do skupiny ohrožených lidí, třeba volat lékařskou pomoc.

Co se týče stavů vyčerpání z přehřátí, takto postižení jedinci se většinou zotaví velmi rychle po ochlazení těla a doplnění tekutin. Při křečích z přehřátí je vhodné svaly jemně promasírovat a podávat ovocné šťávy nebo speciální iontové nápoje. Určitě však netřeba ani tyto „jednodušší“ stavy podceňovat.

Sponzorováno

Jak se chránit před horkem?

Tak jako jinde, i při tématu přehřátí organismu platí, že nejúčinnější forma podpory je prevence. Jak se tedy účinně chránit?

  • Vyhýbat se pobytu venku v době, kdy slunce nejvíce pálí. Zvolit si takový režim dne, při kterém omezíme namáhavé činnosti a celkově zvolna aktivitu. Je lepší namáhavé aktivity zařídit během rána nebo později večer, kdy není tak horko.
  • Dělat si častěji přestávky, činnost vždy začínat pomalu a postupně tempo zvyšovat. Vnímat své tělo a když se dostaví pocity únavy, odpočívat. Pravidelné přestávky pomohou uklidnit tep a zároveň je prostor dodat tělu ztracené tekutiny.
  • Zchladit se chladnou sprchou, či koupelí, pokud je to možné.
  • Zbytečně nezvyšovat teplotu v bytě vařením, pečením, či žehlením.
  • Zabránit průniku slunečních paprsků používáním závěsů nebo žaluzií.
  • Pokud není k dispozici klimatizace nebo ventilátor, zdržovat se v chladnějších místnostech. Většinou jsou to ty, které mají okna orientovaná na sever a východ.
  • Dodržovat pitný režim (nejméně 3-4 litry po menších množstvích) a vyvarovat se alkoholu a nápojům s kofeinem, které tělo odvodňují.
  • Pozornost věnovat i jídelníčku. Preferovat snadněji stravitelné pokrmy před tučnými a na bílkoviny bohatými jídly, které zbytečně zvyšují produkci tepla v organismu. V období veder je také důležité ještě více upozornit na čerstvost potravin a raději se vyhnout snadno se kazící výrobkům, jako jsou salámy, či různé lahůdkové potraviny.

Co když musím ven?

Pokud musíme v horký den přece jen jít ven, je lepší zvolit lehké oblečení ve světlých barvách az přírodních materiálů, které dobře větrá, samozřejmostí je pohodlná obuv. Výborná je také pokrývka hlavy, i slunečník a sluneční brýle. Doporučuje se pohybovat pomalu a vyhledávat stín. Také bychom neměli zapomenout vzít si s sebou vodu a popíjet ji.

Jak zvládnout horka na pracovišti?

Ideální teplota pracoviště by se měla pohybovat okolo 20 – 22 ˚ C. Čímž se teplota zvyšuje, tím klesá schopnost pracovat. Z výsledků jistých studií vyplývá, že při teplotě 24 ˚ C klesá schopnost pracovat s každým přibývajícím stupněm o 4%. Snižuje se schopnost soustředit, dochází k častějším chybám, celkově ubývá sil a dostavuje se únava.

Čtěte také: Zásady pitného režimu pro sportovce

Sponzorováno

Abychom zvládli horka i během pracovní doby se doporučuje:

  • Zvýšit frekvenci přestávek.
  • Odpočívat v chladnějších prostorách.
  • Dodržovat pitný režim – často a v malých dávkách, i když nemáme pocit žízně.
  • Střídat práci.
  • Méně ale častěji jíst, ideální je ovoce, které výborně osvěží.
  • Myslet na to, co si oblékneme, i když je nutné zachovat dress code. Vhodný je hedvábí, či jiné přírodní vzdušné materiály, které umožní tělu „dýchat“.
  • Klimatizaci používat s rozvahou, pokud se chceme vyhnout angíně, zapáleným dutinám, či spojivky. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by měl být maximálně 5 ˚ C.
  • Zabránit pronikání přímých slunečních paprsků do místnosti.
  • Pokud se dá, upravit si pracovní dobu tak, abychom začali pracovat dříve ráno.

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva