Závislost na počítačových hrách – jak se pozná a jak se dá léčit? 4.6/5 (35)

V počátcích videoher byla většina her k dispozici pouze na arkádových automatech, které nebyly přístupné 24 hodin denně (byly zavřené v nějaké herně nebo v obchodním domě). V dnešní době jsou hry jednou z nejoblíbenějších funkcí na sociálních sítích a lze je hrát téměř nepřetržitě – online i na osobních herních zařízeních, osobních počítačích nebo chytrých telefonech.

Videohry se staly mnohem propracovanějšími s bohatými alternativními světy, s více postavami a komplikovanými ději. Introvertní děti nebo dospívající možná zjistí, že se mohou vyhnout interakci se skutečnými vrstevníky tím, že budou spolupracovat především s jinými online hráči, v masce postav s úctyhodnými dary a schopnostmi.

Závislost na videohrách je skutečný a nebezpečný stav duševního zdraví, který postihuje miliony lidí po celém světě.

Světová zdravotnická organizace ji ve své Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD-11) uznává jako „herní poruchu“ – jako „vzorec přetrvávajícího nebo opakujícího se herního chování, které může být online nebo offline, projevující se zhoršenou kontrolou nad hraním her, což jednoznačně upřednostňuje hraní do té míry, že hraní samotné má přednost před jinými životními zájmy a každodenními aktivitami a pokračování nebo eskalace hraní má přednost navzdory vzniku negativních důsledků v reálném životě.“

Tak nějak zní oficiální definice závislosti na počítačových hrách.

Jednoduše je to neustálé hraní počítačových her – až do zbláznění.

Přestože miliardy lidí hrají videohry, většina z nich nemá žádnou závislost na hraní her a podle odhadů Světové zdravotnické organizace je počet lidí se závislostí 3-4% z tohoto celku. Rozdíl mezi zdravým zábavným herním koníčkem a závislostí je hlavě negativní dopad, který má aktivita v životě pacienta.

Typicky závislý člověk na hraní bude mít úroveň závažnosti, která bude mít za následek významné zhoršení v osobních, rodinných, sociálních, vzdělávacích, pracovních či jiných důležitých oblastech fungování a vzor takového herního chování je obvykle patrný po dobu alespoň 12 měsíců, aby mohla být přiřazena diagnóza – i když je možné zkrátit požadovanou dobu trvání, jsou-li splněny všechny diagnostické požadavky a jsou-li příznaky závažné.

Když se hra stane závislostí

Ne všichni vědci a odborníci souhlasí s tím, že videohry jsou nutně škodlivou nebo návykovou činností. Mnoho lidí, včetně rodičů, věří, že videohry rozšiřují představivost, dávají dětem příležitost spolupracovat a zdokonalit kognitivní dovednosti. Přesto, když mladí lidé tráví většinu času hraním videoher na úkor školních prací, tělesných cvičení, rodinných akcí nebo společenských aktivit, výhody hraní se zdají být méně jisté.

Existuje i diskuse o tom, zda videohry jsou závislostí srovnatelnou s hazardem, užíváním drog nebo alkoholismem.

Psychologie dnes uvádí, že srovnání mezi videohrami a hazardními hrami je chybné, protože s videohrami nejsou spojeny žádné finanční sázky ani materiální ztráty (někdy ale ano). Výhra videohry vyžaduje kognitivní schopnosti a ostré reflexy, zatímco výhra v hazardních hrách je věcí štěstí.

Zdroj návykovosti hraní je stále neznámý, ale vědci předpokládají, že proces hraní a vyhrávání těchto her může vyvolat uvolňování dopaminu, mozkové chemikálie, která zlepšuje náladu a poskytuje příval energie. Dopamin je stejný neurotransmiter zapojený do jiných návykových činností, jako je i užívání alkoholu nebo drog. Takže se předpokládá spojitost s dopaminem.

Příčiny – co vlastně způsobuje závislost na počítačových hrách?

Videohry jsou navrženy tak, aby byly návykové a využívaly nejmodernější behaviorální psychologii, která vás udrží při hře. Hry jsou maximálně pohlcujícím zážitkem, který vám dodá vysoké množství dopaminu, a nadměrné vystavení této úrovni stimulace může způsobit strukturální změny vašeho mozku (zdroj zde).

Začnete žít ve světě, kde očekáváte okamžité uspokojení. Hry jsou tak moc pohlcující, že je snadné hrát celé hodiny a hodiny, aniž byste si všimli, že uběhl celý den. Počítačové hry vám také umožní uniknout od reality a vidět měřitelný pokrok. Jsou sociální a vytvářejí prostředí, kde se cítíte bezpečně a pod kontrolou.

Vývojáři her také nasazují manipulativní funkce designu her, jako jsou nákupy v aplikacích, mikrotransakce a loot boxy, které některé vlády prohlásily za nelegální – protože jsou formou hazardu.

Loot Boxy čili virtuální bedny distribuované jako placený spotřební obsah, čili jako klasické mikrotransakce. Od výrobce si za peníze koupíme Loot Box a v ní pak najdeme náhodné věci, které mohou mít nižší nebo i mnohem vyšší cenu, než jakou jsme zaplatili.

Herní společnosti jsou průmyslovými odvětvími v hodnotě miliard dolarů. Mají samozřejmě na maximalizaci hraní počítačových her svůj zájem – čím více lidí se zapojí do jejich her, tím více peněz vydělávají.

Jaké jsou varovné příznaky závislosti na počítačových hrách?

Odborníci identifikovali 9 varovných signálů, které je třeba sledovat, pokud jde o rozpoznávání herních poruch. I když mohou být užitečné pro lepší pochopení závažnosti situace pacienta, je důležité vždy vyhledat radu odborníka.

Zde je 9 varovných signálů:

1. Velké zaměření na videohry. Jednotlivec myslí na předchozí herní aktivitu nebo předpokládá hraní další hry; Hraní se stává dominantní aktivitou v každodenním životě.
2. Abstinenční příznaky při odebírání možnosti hraní PC her. Tyto příznaky jsou obvykle popisovány jako podrážděnost, úzkost, nuda, extrémní touha nebo smutek.
3. Stále se zvyšující se tolerance – je zřejmá potřeba trávit stále více času zabýváním se videohrami. To může být motivováno potřebou splnění stále složitějších, časově náročnějších nebo obtížnějších cílů k dosažení uspokojení a / nebo ke snížení obav ze ztráty.
4. Neúspěšné pokusy o kontrolu neúčasti hraní videoher.
5. Ztráta zájmu o předchozí koníčky, přátele a zábavu v důsledku a s výjimkou videoher.
6. Nadměrné hraní her navzdory znalostem psychosociálních problémů. Jednotlivec pokračuje ve hře i přes negativní dopad.
7. Oklamání členů rodiny, terapeutů nebo jiných blízkých lidí, pokud jde o jejich hraní.
8. Používání videoher k úniku nebo zmírnění negativní nálady (např. pocity bezmocnosti, viny, úzkosti).
9. Člověk ohrozil nebo ztratil významný vztah, pracovní, vzdělávací nebo kariérní příležitost z důvodu hraní počítačových her.

Pokud se během 12 měsíců setkáte s pěti (nebo více) varovnými signály, můžete mít závislost a měli byste okamžitě vyhledat pomoc odborníka.

Možné dopady závislosti na videohrách

Závislost na hře je kompulzivní porucha duševního zdraví, která může vážně poškodit život. Pro závislého na videohrách je běžné, že stráví více než 10 hodin denně hraním, obvykle dlouho do noci, a mnoho lidí trpí i spánkovou deprivací. Ze zkušeností je známo, že hráči mají také velmi špatnou stravu skládající se hlavně z energetických nápojů plných kofeinu a cukru. Mnoho z nich je dehydratovaných a podvyživených. To je také pro zdraví velice nebezpečné.

V závažnějších případech herní narkomani hlásí agorafobii – typ úzkostné poruchy, při které se bojí opustit dům – a jiní se ztotožňují s hikikomori – což je termín popularizovaný v Japonsku jako samotářský dospívající nebo dospělí, kteří se stáhnou ze společenského života.

Při Hikikomori jsou mladí lidé neschopni se zapojit do běžných sociálních vztahů. Nedokáží opustit svůj pokoj, komunikovat s ostatními lidmi, ani si zaskočit na nákup.

Závislí na hraní bývají náladoví a podráždění, depresivní, fyzicky agresivní a kvůli hraní odmítají chodit do školy nebo do práce. Být závislý na hrách znamená zažít funkční poškození v různých oblastech vašeho života a dlouhodobé účinky mohou být doslova zničující. Závislí na hraní selhávají na vysokých i středních školách. Rozvedou se. A bojují s nezaměstnaností.

Dopady bývají opravdu kruté.

Prevence – jak na předcházení problémům s hraním PC her?

Chcete-li mít čas strávený hraním pod kontrolou, vyzkoušejte tyto tipy pro dospělé i děti:

• Stanovte si důsledné časové limity pro hru a dodržujte je.
• Udržujte telefony a další gadgety mimo ložnici, abyste si nehráli do noci.
• Každý den se věnujte jiným aktivitám, včetně cvičení. Tím se sníží zdravotní rizika sedění a hraní po dlouhou dobu.
• Nikdo neví, zda určité druhy her pravděpodobně povedou k problémovému hraní. Prozatím se ujistěte, že vaše dítě hraje pouze hry určené pro jeho věk.

Jak léčit závislosti na počítačových hrách?

Je důležité si uvědomit, že bez ohledu na to, jaké potíže se snažíte překonat, nejste sami. Nyní, když byla porucha hraní uznána jako oficiální choroba, stále více lidí může vyhledat odbornou pomoc, kterou potřebují.

Dobrou zprávou je, že pomoc je rozhodně k dispozici pro někoho, kdo bojuje s herními poruchami. Pokud hledáte odbornou pomoc, v okolí si najděte terapeuta, ten vám pomůže.

Studie o léčbě závislosti na videohrách jsou v raných fázích. Jedna terapie, která může pomoci, se nazývá kognitivně behaviorální terapie. Jedná se o poradenství v oblasti duševního zdraví, které vás naučí, jak nahradit myšlenky na hraní a může vám tak pomoci změnit chování.

Jste-li rodičem hráče, může vám terapeut ukázat, jak omezit hrací dobu vašeho dítěte. Jedna studie zjistila, že začlenění rodičů do léčby dítěte přispívá k lepšímu fungování léčby jako celku.

Pokud nechceme, aby nás život semlel nebo nám jen tak protekl mezi prsty, je vhodné více si hlídat svůj osobní čas. Vážit si ho. Více investovat do živých aktivit, jako do aktivit pasivních. Zásadní v boji proti počítačovým závislostem je lépe si denně plánovat čas a osobní rozvrh. Vyhradit si v něm místo pro ranní rozcvičku i celodenní pohyb (alespoň chůzi, ne-li běh) a fyzické cvičení (jóga) i mentální cvičení (meditace). I živé setkání či telefonáty i osobní setkání a komunikaci s přáteli. Pro rozhovory s nejbližšími a rodinná setkání.

Vezměte si nyní 90 dní volna s hraním počítačových her a změňte svůj život k lepšímu.

Studie a zdroje článku

• Vliv závislosti na počítačových hrách na fyzické a duševní zdraví mužů a žen Autor: Eshrat Zamani, PhD

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Moderní medicína, Rodina

Přečtěte si také naše další články