Jaký vliv mohou mít sociální média na vaše zdraví? 4.82/5 (11)

Pozor na sociální sítě, ani se nenadáte a už ubližují vašemu zdraví

Pozor na sociální sítě, ani se nenadáte a už ubližují vašemu zdraví

Používání sociálních médií může vést třeba k nízké kvalitě spánku a dokonce i k poškození duševního zdraví. Má dokonce spojení s depresí, úzkostí a nízkým sebevědomím. To jsou celkem silná negativa.

Mnoho lidí v dnešním světě žije se svými smartphony, jako se svými virtuálními společníky. Tato zařízení používají sítě sociálních médií, které upozorňují uživatele na aktualizace statusu přátel, nové fotografie oblíbených celebrit a i na důležité globální události.

Sociální média se prostě stala pevnou součástí každodenního života mnoha lidí. Třeba podle nových odhadů nyní 72% lidí v USA používá sociální média.

Sociální média jsou ve své podstatě mocným komunikačním nástrojem, který změnil způsob interakce jednotlivců mezi sebou. Zrychluje to, jak si lidé vyměňují a sdílejí informace, myšlenky a nápady ve virtuálních sítích. Sociální média však mají své stinné stránky. A je potřeba si to opravdu uvědomit. Některé důkazy naznačují, že používání sociálních médií – zejména jejich nadužívání – může v mnoha ohledech negativně ovlivnit duševní zdraví.

Pokračujte ve čtení, abyste se dozvěděli více o vazbách mezi sociálními médii a duševním zdravím, podíváme se na pozitivní i negativní aspekty, které tyto moderní nástroje mohou mít na jednotlivce.

Proč vlastně sociální média ovlivňují duševní zdraví

Sociální média mají spojitost s depresí, úzkostí a pocity izolace, zejména mezi uživateli, kteří je využívají neustále.

Průzkum magazínu Common Sense z roku 2015 zjistil, že teenageři tráví aktivitou online až 9 hodin denně. Mnoho z těchto jednotlivců tráví opravdu příliš mnoho času procházením sociálních sítí. Tato vlna obav naznačuje, že sociální média mohou ovlivnit duševní zdraví svých uživatelů.

Vědci, kteří stojí za kanadskou studií z roku 2017 toto zjištění potvrdili. Poznamenali, že studenti, kteří používají sociální média déle než 2 hodiny denně, mnohem častěji hodnotí své duševní zdraví jako špatné, než příležitostní uživatelé.

Studie z roku 2019 vázala používání sociálních médií na narušený spánek a také na to, že uživatelé chodili kvůli sociálním sítím později spát (ve finále spali málo). Pravidelný a kvalitní spánek je nezbytný pro pohodu a důkazy ukazují, že problémy se spánkem přispívají k nepříznivým účinkům na duševní zdraví, jako jsou deprese a ztráta paměti.

Kromě nepříznivých účinků na spánek mohou sociální média vyvolat problémy s duševním zdraví tím, že jednotlivce vystaví kyberšikaně. V průzkumu 2020 mezi více než 6 000 jedinci ve věku 10–18 let vědci zjistili, že přibližně polovina z nich zažila kyberšikanu.

Jednou z nevýhod platforem sociálních médií je to, že dávají jednotlivcům příležitost číst nebo i šířit škodlivé fámy (fake news) a narážet na sprostá a urážlivá slova, která v lidech mohou zanechat trvalé emocionální jizvy.

Co říká statistika

Sociální média čelí v tomto směru celkem velké kritice a mnoho zpráv spojuje jejich používání s vážnými důsledky.

Národní průzkumy a populační studie ukazují, že svět sociálních médií může mít devastující účinky na duševní zdraví uživatelů. Třeba jen ve Spojených státech ukazují výsledky průzkumů mezi lety 2009 a 2017 o 25% nárůst pokusů o sebevraždu mezi teenagery.

Ačkoli sociální média nemusí hrát roli v každém z těchto případů, časový rámec koreluje s rostoucím využíváním těchto platforem. Studie z roku 2021 tento efekt potvrzuje. Vědci uvedli, že zatímco používání sociálních médií mělo minimální dopad na riziko sebevraždy chlapců, dívky, které od 13 let používaly sociální média každý den alespoň 2 hodiny, měly v dospělosti vyšší klinické riziko sebevraždy.

Dále připočtěme zjištění ze studií, které ukazují zhoršení duševního zdraví u mladých uživatelů v USA, s 37% nárůstem pravděpodobnosti závažných depresivních epizod u dospívajících.

Studie z roku 2019 naznačila, že u teenagerů, kteří používají sociální média déle než 3 hodiny denně, je větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím, jako je deprese, úzkost, agresivita a antisociální chování.

Negativní účinky na zdraví

Sociální média mohou vyvolat pocity nedostatečnosti. Lidé mohou mít pocit, že se jejich život nebo vzhled nesnese srovnání s životem ostatních na sociálních médiích, což vede k pocitům závisti a nespokojenosti.

Studie z roku 2018 zjistila, že vysoké využívání sociálních médií spíše zvyšuje, než snižuje pocity osamělosti. Rovněž uvedla, že omezení používání sociálních médií pomáhá lidem cítit se méně osaměle a izolovaně a zlepšuje jejich blahobyt.

Sociální média navíc mohou usnadňovat kyberšikanu a vytvářet nezdravou sebestřednost a odstup od přátel a rodiny.

Pozitivní účinky sociálních médií

Navzdory svým nevýhodám zůstávají sociální média efektivním prostředkem pro propojení komunit a jednotlivců po celém světě.

Sítě založené na sociálních médiích mezi malými skupinami lidí jsou pro mnohé prospěšné. Prostřednictvím sociálních médií se mohou mladí lidé, kteří bojují se sociálními dovednostmi a úzkostí, vyjadřovat a socializovat. Může to být zvláště výhodné pro malé skupiny, protože sociální média umožňují lidem setkávat se a komunikovat s jinými podobně smýšlejícími jednotlivci.

Sociální média také slouží jako platforma, která dává hlas těm lidem, kteří by jinak hlas neměli. Například lidé, kteří byli vystaveni násilí a zneužívání, mohou využívat komunity, jako je komunita #MeToo, k vyjádření svých názorů, rozhovoru o tom, čemu čelí, a nalezení podpory.

Sociální média mohou také vzdělávat, informovat a poskytovat odbytiště kreativity a sebevyjádření.

Co je syndrom FoMO

Sociální média vedou k neustálému strachu z toho, že o něco uživatel přijde, což mnozí označují jako FOMO. Lidé mohou mít pocit, že se ostatní baví více než oni, což může ovlivnit sebevědomí a způsobit problémy s duševním zdravím.

Syndrom FoMO (z anglického „fear of missing out“, tedy „strach z toho, že něco zmeškáme, propásneme“) je druhem behaviorální závislosti, která se projevuje tím, se chceme mít neustále přehled o tom, co se děje, snažíme se kontrolovat dění v prostředí sociálních sítí a svým způsobem předběhnout samotné události (FOMO se váže na jiné vnímání času). To se projevuje zejména tak, že jsme v podstatě neustále online. Podle psycholožky Eleny Brozmanové konflikt mezi reálným prožíváním a touhami může vést až k patologickému stavu. K závislosti přispívá i to, že technologie se zdokonalují a internet můžete mít v mobilu po ruce čtyřiadvacet hodin denně.

Jednotlivci pak mohou pořád a neustále kontrolovat své telefony za cenu chybějícího spánku nebo si vybrat sociální média před osobními vztahy nebo osobním setkáním.

Upřednostňování sítí sociálních médií před fyzickými a sociálními interakcemi navíc zvyšuje šance na poruchy nálady, jako je úzkost a deprese.

Pozor i na dlouhodobé sezení

Odborníci na zdraví rádi říkají, že sezení je novodobé kouření. Vzhledem k počtu nemocí, se kterými je sezení spojeno, a počtu lidí, které očividně každoročně zabíjí, je sezení jednou z nejhorších věcí, které můžeme pro zdraví udělat. Možná se to ale týká věci, kterou často děláme, když sedíme: sedíme u sociálních sítí.

Více přátel na sociálních sítích neznamená, že jste více společenští

Před několika lety studie zjistila, že více přátel na sociálních médiích nemusí nutně znamenat, že máte lepší společenský život – zdá se, že počet přátel, které mozek člověka zvládne, je omezen a vyžaduje skutečnou sociální interakci (ne virtuální), abyste udrželi tato přátelství. Pocit, že jste in díky tomu, že jste na Facebooku úspěšní co do počtu přátel, nefunguje. Protože osamělost je spojena s mnoha zdravotními a duševními problémy (včetně předčasné smrti), je důležité získat skutečný sociální život.

Čas virtuálních přátel nemá stejný terapeutický účinek jako čas se skutečnými přáteli. To si uvědomme.

Jak to řešit?

Jednotlivec může své používání sociálních médií pozitivně využít. Vhodné mohou být tyto strategie:

  • ❌ vypnutí datového připojení smartphonu v určitých denních dobách, například při řízení, v práci nebo na schůzkách
  • vypnutí datového připojení při trávení času s přáteli a rodinou
  • ponechání smartphonu mimo dosah během spánku – pravidelné nastavení režimu letadlo
  • ❌ vypnutí oznámení, aby bylo snazší odolat rušivým pípáním nebo vibracím
  • omezení používání sociálních médií spíše na počítač než na smartphone

Prevence – Předcházení negativním účinkům sociálních sítí

Lidé si mohou pomoci vyhnout se některým nežádoucím účinkům sociálních médií omezením používání sociálních sítí na 30 minut denně, a tím omezením FOMO a s tím spojenými negativními důsledky.

Tím, že si člověk více uvědomuje množství času, který tráví na sociálních médiích, si může všimnout zlepšení celkové nálady, soustředění a celkového duševního zdraví. Budete mít čas na sport a přátele v reálném čase.

Shrňme si informace

Sociální média poskytují uživatelům rychlý způsob elektronické komunikace a sdílení obsahu. Přestože mají sociální sítě různé pozitivní účinky, na druhé straně mohou negativně ovlivnit duševní zdraví uživatelů. Na to pozor.

To vše ale neznamená, že sociální média nemají žádný přínos – očividně nás udržují ve spojení na velké vzdálenosti a pomáhá nám najít lidi, se kterými jsme před lety ztratili kontakt. Na to jsou opravdu super.

Čestné studie zjistily, že přestávka od Facebooku a dalších sociálních sítí pomáhá posílit psychickou pohodu.

Omezení používání sociálních médií na 30 minut denně může snížit FOMO a naopak i zmírnit osamělost, úzkost, deprese a problémy se spánkem spojené s nadměrným používáním sociálních médií. Pokud sociální sítě používáte, je to v pořádku, ale alespoň se snažte je používat s mírou.

A co vy? Jak moc používáte sociální sítě? Neovlivňují vaše zdraví? Napište nám do komentářů.

A dále si na toto téma přečtěte

Zdroje článku a studie na toto téma

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva