Můžete omdlít při panické atace? Co se děje v těle a kdy vyhledat lékaře 4.33/5 (6)

• Panická ataka často vyvolává závratě, slabost a pocit na omdlení, skutečná ztráta vědomí však není jejím typickým příznakem.
• Pocit na omdlení může souviset s hyperventilací a stresovou reakcí organismu. Silný emoční stres může u některých lidí spustit také vazovagální reakci vedoucí ke skutečnému omdlení.
• Skutečnou nebo opakovanou ztrátu vědomí není vhodné automaticky přisuzovat panice. Může mít i srdeční, neurologickou, metabolickou či jinou příčinu a měla by být lékařsky posouzena.

Panická ataka může vyvolat velmi intenzivní tělesné příznaky – bušení srdce, tlak na hrudi, zrychlené dýchání, třes, závratě nebo pocit, že každou chvíli omdlíte. Právě strach ze ztráty vědomí patří mezi časté obavy lidí, kteří panické ataky zažívají.

Skutečné omdlení ale není pro běžnou panickou ataku typické. Mnohem častější je pocit na omdlení, motání hlavy, slabost nebo nejistota, které mohou souviset se změnami dýchání, aktivací stresové reakce a zvýšenou pozorností věnovanou tělesným pocitům.

Pokud však člověk při domnělé panické atace skutečně ztratí vědomí, zejména poprvé nebo opakovaně, je vhodné vyhledat lékaře. Omdlení může mít řadu jiných příčin, které je potřeba od panické ataky odlišit.

Může člověk při panické atace opravdu omdlít?

Ano, teoreticky může, ale není to běžný ani typický projev panické ataky.

Panická ataka často vyvolává pocit, že člověk omdlí. Mezi běžné příznaky se uvádějí závratě, pocit slabosti a stav „na omdlení“. Skutečná synkopa, tedy krátkodobá ztráta vědomí v důsledku nedostatečného prokrvení mozku, je ale jiný stav.

Pokud člověk při úzkosti skutečně omdlí, může se na tom podílet například:

• vazovagální reakce vyvolaná silným emočním stresem,
• výrazná hyperventilace,
• dehydratace,
• nízký krevní tlak,
• srdeční arytmie nebo jiné srdeční onemocnění,
• nízká hladina cukru v krvi,
• jiný zdravotní problém nesouvisející přímo s panickou atakou.

Proč mám při panické atace pocit, že omdlím?

Při panické atace se aktivuje stresová reakce organismu, často označovaná jako „fight or flight“ neboli boj nebo útěk.

Organismus reaguje, jako kdyby se nacházel v bezprostředním ohrožení. Může se zrychlit srdeční tep, dýchání, zvýšit svalové napětí a změnit způsob, jakým člověk vnímá tělesné pocity.

Výsledkem mohou být:

• závratě,
• pocit prázdnoty nebo lehkosti v hlavě,
• nejistota při stání,
• rozmazané nebo tunelové vnímání,
• brnění v prstech nebo kolem úst,
• pocit slabosti,
• dojem, že člověk každou chvíli ztratí vědomí.

Tyto pocity mohou být velmi přesvědčivé, i když k samotnému omdlení nakonec nedojde.

Jak souvisí hyperventilace s pocitem na omdlení?

Hyperventilace znamená, že člověk dýchá rychleji nebo hlouběji, než jeho organismus aktuálně potřebuje.

Při panické atace může člověk začít rychle dýchat, aniž by si to plně uvědomoval. Tím se z těla odstraní více oxidu uhličitého, než je potřeba, a jeho koncentrace v krvi klesne.

Tento stav se označuje jako hypokapnie.

Nižší koncentrace oxidu uhličitého může způsobit zúžení mozkových cév a dočasně snížit průtok krve mozkem. To může přispívat k:

• závratím,
• pocitu na omdlení,
• brnění končetin,
• pocitu neskutečna,
• rozmazanému vnímání.

Fyziologické studie potvrzují, že hyperventilací vyvolaná hypokapnie může snižovat mozkové prokrvení a za určitých okolností přispět až k synkopě. Neznamená to ale, že hyperventilace je hlavní příčinou všech panických atak.

Je hyperventilace příčinou panické ataky?

Ne vždy.

Dříve se předpokládalo, že hyperventilace je jedním z hlavních mechanismů vzniku panických atak. Výzkum ale ukázal složitější vztah.

U části pacientů se během panické ataky koncentrace oxidu uhličitého skutečně snižuje, zatímco u jiných k výrazné hyperventilaci nedochází. Hyperventilace tak může být spíše součástí nebo následkem paniky než její univerzální příčinou.

Jak poznat panickou ataku?

Panická ataka je náhlá epizoda velmi intenzivního strachu nebo úzkosti doprovázená výraznými tělesnými příznaky.

Příznaky obvykle rychle zesílí a dosáhnou vrcholu během několika minut. Mezi typické projevy patří:

• rychlý nebo silně vnímaný srdeční tep,
• pocení,
• třes,
• dušnost nebo pocit nedostatku vzduchu,
• tlak nebo bolest na hrudi,
• nevolnost,
• závratě a pocit na omdlení,
• brnění nebo necitlivost,
• návaly horka nebo zimnice,
• pocit neskutečna nebo odcizení od vlastního těla,
• strach ze ztráty kontroly,
• strach ze smrti.

Právě kombinace intenzivních tělesných příznaků může vytvořit silný dojem, že člověk prožívá infarkt, mrtvici nebo jiný život ohrožující stav.

Jak dlouho panická ataka trvá?

Většina panických atak trvá přibližně 5 až 20 minut, i když některé mohou přetrvávat déle. Nejintenzivnější fáze obvykle odezní během relativně krátké doby.

Po odeznění ataky však může člověk ještě několik hodin pociťovat:

• únavu,
• svalové napětí,
• slabost,
• obavy z další ataky,
• zvýšenou citlivost na tělesné příznaky.

Jaký je rozdíl mezi pocitem na omdlení a skutečným omdlením?

Pocit na omdlení se odborně označuje jako presynkopa. Člověk má pocit, že ztratí vědomí, ale vědomí skutečně neztratí.

Může se objevit:

• slabost,
• mžitky před očima,
• pocit lehké hlavy,
• závratě,
• pocení,
• nevolnost.

Synkopa naproti tomu znamená skutečnou krátkodobou ztrátu vědomí způsobenou dočasně sníženým prokrvením mozku.

Rozdíl je důležitý, protože skutečné omdlení může mít i jiné příčiny než úzkost.

Co je vazovagální synkopa?

Vazovagální synkopa je jedna z nejčastějších příčin omdlení.

Vzniká tehdy, když nervový systém nepřiměřeně reaguje na určitý spouštěč. Srdeční frekvence a krevní tlak mohou náhle klesnout, což vede k dočasnému snížení průtoku krve mozkem a krátké ztrátě vědomí.

Spouštěčem může být například:

• silná emoční reakce,
• strach,
• bolest,
• pohled na krev,
• dlouhé stání,
• horko.

Proto může teoreticky silná úzkost nebo panika vyvolat omdlení prostřednictvím vazovagálního mechanismu. Není to ale totéž jako tvrdit, že každá panická ataka vede ke ztrátě vědomí.

Jak poznat, že opravdu omdlím?

Před skutečnou synkopou se mohou objevit některé typické příznaky:

• náhlá slabost,
• studený pot,
• nevolnost,
• bledost,
• zúžení zorného pole nebo „tunelové vidění“,
• hučení v uších,
• pocit, že se okolí vzdaluje,
• výrazná nejistota při stání.

U vazovagální synkopy může před ztrátou vědomí docházet právě k závratím a tunelovému vidění.

Co dělat, když mám při panické atace pocit na omdlení?

Pokud máte pocit, že můžete ztratit vědomí, je nejdůležitější omezit riziko pádu a poranění.

1. Sedněte si nebo si lehněte. Nesnažte se za každou cenu zůstat stát.
2. Dýchejte klidně a přirozeně. Snažte se spíše zpomalit výdech než dělat velmi hluboké nádechy.
3. Zaměřte pozornost na okolí. Můžete si například pojmenovat několik věcí, které vidíte, slyšíte nebo cítíte.
4. Povolte těsné oblečení a pokud je to možné, přesuňte se do klidnějšího prostředí.
5. Zůstaňte v bezpečné poloze, dokud se závratě nezmírní.

Je dobré při panické atace dýchat do papírového sáčku?

Ne. Tento postup se dnes obecně nedoporučuje.

Příznaky připomínající hyperventilaci mohou mít také jiné zdravotní příčiny. Dýchání do sáčku může být v některých situacích nebezpečné, protože člověk může znovu vdechovat vzduch s nižším obsahem kyslíku.

Bezpečnější je soustředit se na klidnější, pomalejší dýchání a delší výdech.

Může panická ataka způsobit infarkt?

Samotná panická ataka není totéž co infarkt. Problém je v tom, že jejich příznaky se mohou překrývat.

Oba stavy mohou způsobovat:

• bolest nebo tlak na hrudi,
• dušnost,
• pocení,
• nevolnost,
• závratě,
• bušení srdce.

Proto není bezpečné každou novou bolest na hrudi automaticky připsat panice. Mayo Clinic doporučuje nejasné příznaky lékařsky posoudit právě proto, že panická ataka může napodobovat závažnější onemocnění.

Kdy je omdlení důvodem k návštěvě lékaře?

Skutečná ztráta vědomí by měla být lékařsky posouzena zejména tehdy, pokud se objeví poprvé, opakuje se nebo není její příčina jasná.

Lékaře je obzvlášť důležité vyhledat, pokud k omdlení dojde:

• během fyzické námahy,
• bez jakéhokoli varování,
• opakovaně,
• vleže,
• společně s bušením nebo nepravidelným rytmem srdce,
• společně s bolestí na hrudi,
• při známém srdečním onemocnění.

Kdy volat záchrannou službu?

Urgentní lékařská pomoc je vhodná při ztrátě vědomí nebo výrazných závratích doprovázených například:

• silnou nebo nově vzniklou bolestí na hrudi,
• výraznou dušností,
• rychlým nebo nepravidelným srdečním rytmem,
• ochrnutím nebo slabostí části těla,
• poruchou řeči,
• novou silnou bolestí hlavy,
• křečemi,
• dlouhodobou zmateností po probuzení.

Podobné příznaky mohou signalizovat jiný akutní zdravotní problém a neměly by být automaticky označeny za panickou ataku.

Jak se panické ataky léčí?

Pokud se panické ataky opakují nebo výrazně ovlivňují každodenní život, existuje účinná léčba.

Mezi nejčastější možnosti patří:

• kognitivně-behaviorální terapie (KBT nebo také CBT),
• postupná práce se strachem z tělesných příznaků,
• nácvik zvládání úzkosti,
• podle situace farmakologická léčba.

Důležitou součástí terapie bývá pochopení takzvaného cyklu paniky. Člověk například zaznamená zrychlený tep, interpretuje ho jako známku nebezpečí, tím se ještě více vyděsí a srdeční tep se dále zvýší. Postupné přerušování tohoto cyklu je jedním z cílů léčby.

Co je panická porucha?

Jedna nebo dvě panické ataky během života ještě automaticky neznamenají panickou poruchu.

Panická porucha se vyznačuje opakovanými neočekávanými panickými atakami a dlouhodobým strachem z toho, že přijde další.

Člověk může postupně začít měnit své chování a vyhýbat se místům nebo situacím, kde se bojí další ataky.

Například může přestat:

• jezdit hromadnou dopravou,
• chodit do obchodních center,
• cestovat,
• chodit mezi lidi,
• zůstávat sám mimo domov.

Jak souvisí strach z omdlení s agorafobií?

Strach z omdlení nebo ztráty kontroly může někdy vést k vyhýbání se situacím, kde by člověk podle svého názoru nemohl rychle získat pomoc nebo uniknout.

Takový vzorec může být součástí agorafobie. Mayo Clinic mezi typické obavy u agorafobie uvádí také strach ze závratí, omdlení nebo pádu na veřejnosti.

Problém je, že vyhýbání sice krátkodobě úzkost zmírní, ale dlouhodobě může strach ještě posilovat.

Může panická ataka přijít i v noci?

Ano. Existují také noční neboli nocturnální panické ataky, které člověka probudí ze spánku.

Mohou způsobovat:

• rychlý srdeční tep,
• pocení,
• třes,
• dušnost,
• závratě,
• silný pocit ohrožení.

Noční panické ataky mohou být velmi děsivé a jejich příznaky někdy připomínají srdeční nebo jiné akutní onemocnění.

Lze panickým atakám předcházet?

Úplně zabránit každé panické atace nemusí být možné. Dlouhodobě ale může pomoci správná léčba a několik režimových opatření.

Užitečné může být například:

• pravidelně spát,
• omezit nadměrné množství kofeinu,
• omezit nikotin a další stimulanty,
• pravidelně se hýbat,
• pracovat s dlouhodobým stresem,
• nevyhýbat se systematicky všem situacím spojeným se strachem,
• vyhledat psychoterapii při opakovaných atakách.

Co je nejdůležitější vědět o panické atace a omdlení?

Panická ataka velmi často vyvolává pocit, že člověk omdlí, skutečné omdlení ale není jejím typickým příznakem.

Závratě a slabost mohou být způsobeny stresovou reakcí, rychlým dýcháním a hyperventilací. U některých lidí může intenzivní emoční stres současně spustit vazovagální reakci a skutečnou synkopu.

Pokud ale během domnělé panické ataky skutečně ztratíte vědomí, zejména opakovaně nebo poprvé, není vhodné automaticky předpokládat, že jde pouze o úzkost. Omdlení může mít také kardiovaskulární, neurologickou, metabolickou nebo jinou příčinu.

Panické ataky jsou velmi nepříjemné, ale jsou léčitelné. Pokud se opakují nebo kvůli strachu z další ataky začínáte měnit běžný život, má smysl problém řešit s lékařem nebo psychoterapeutem.

Studie a zdroje článku

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy

Přečtěte si také naše další články