Hyperaktivita u dětí a umělá barviva 4.53/5 (19)



Hyperaktivita u dětíPřed více než 30 lety se předpokládalo, že hyperaktivita spojená s poruchami učení je způsobena přídavky umělých barviv do potravin, jakož i s konzumací některých druhů ovoce a zeleniny obsahujících salicyláty a cukr. Od té doby se tucty vědců zabývali testováním těchto hypotéz, ale důkazy jsou stále protichůdné.

Co je syndrom poruchy pozornosti provázený hyperaktivitou (ADHD)?

ADHD postihuje v průměru jednoho žáka v každé třídě – ten se chová impulzivně, se sklony (nervózně) chodit dokola, nepřiměřeně se vyjadřuje, je neschopný soustředit se a organizovat si práci. Děti se syndromem ADHD mohou čelit velkým obtížím při vysokoškolském vzdělávání a jeden ze dvou se s tímto břemenem potýká i v dospělosti, je neschopný udržet si zaměstnání nebo dokonce plnit pokyny.

Příčiny vzniku tohoto onemocnění dodnes neznáme, ale existují důkazy o významném vlivu genetických faktorů. Nedávné studie poukazují na rozdíly v mozkové činnosti u dětí trpících syndromem ADHD v porovnání s “normálními” dětmi, zvláště těch částí mozku, které jsou zodpovědné za regulaci pozornosti, koncentrace a zpomalování impulzů. Psychostimulační léky, jako je amfetamin a methylfenidátu, se běžně využívají k potlačení symptomů, ale podstatu onemocnění neléčí. Obliba těchto léků vede k narůstajícím obavám ohledně možného zneužití, jakož i nedostatku informací o možných dlouhodobých následcích.

Je strava jedním z faktorů?

Během 70. let 20. století se ve vědecké literatuře uvádělo, že u 30 až 50 procent hyperaktivních dětí došlo ke zlepšení jejich stavu, když jim byla podávána strava, která neobsahovala umělá barviva a salicyláty (salicyláty se přirozeně vyskytují v ovoci a zelenině, například v jablkách, třešních, hrozně , pomerančích nebo paradajkách. Další vědci testovali takovou stravu, jakož i přidávání různých aditiv během 70. a 80. let, přičemž dosáhli různé výsledky – někteří prokázaly velký vliv stravy na chování, u jiných se tento efekt ukázal být jen nepatrný.

V r. 1982, dospěl Americký národní zdravotní ústav k závěru, že úpravou stravy se dá pomoci jen malému procentu dětí trpících syndromem ADHD. Doporučoval pokračovat v dalším výzkumu a konstatoval, že pokrok brzdí naše omezené poznatky o ADHD, jakož i nedostatek standardně použitelných diagnostických postupů. Například mnoho dětí trpících syndromem ADHD má alergie i na potraviny. Protože i samotné potravinové alergie mohou způsobovat problémy v chování, je možné, že některé děti, u nichž byla ADHD diagnostikována, netrpí primárně ADHD.

Nedávné studie a přehledové práce na druhé straně poukazují na významný vliv výživy na ADHD. Přehled publikovaný r. 2004 se zabýval křížovým experimentem, realizovaným na 15 dvojicích vzájemně neznámých osob, přičemž jednomu z dvojice byly podávány umělé potravinářské farbivá. U osob, kterým nebyly podávány umělá barviva, došlo k takovému zlepšení chování, jak odpovídá v průměru 30 – 50% účinku medikamentózní léčby. Tento efekt se projevil na dětech trpících ADHD, tak na “zdravých” dětech, což vede ke zpochybnění hypotézy o tom že “hyperaktivní” a “normální” děti reagují na přítomnost umělých potravinářských barviv odlišně. Jiná studie z r. 2004 potvrdila tyto nálezy na dětech předškolního veku.

Jak je zřejmé, celkové výsledky jsou neprůkazné a – v nejlepším případě – těžko interpretovatelné. V různých vědeckých pracích se používají značně rozdílné způsoby posouzení dopadu výživy: v některých se testuje strava jako celek, v jiných jen jednotlivé složky; při některých se konkrétně složky záměrně přidávají, u jiných zase odstraňují; při některých se testy provádějí na dětech které jsou citlivé na určité potraviny, u jiných na dětech s výchovnými problémy nebo se syndromem ADHD atd.

Máme vůbec nějak řešit umělá barviva v potravinách?

Dosud ve vědci nedali konečnou odpověď ohledně vlivu umělých barviv v potravinách na ADHD. Přesto je pro ty, kteří se chtějí vyvarovat konzumaci umělých barviv, jejich přítomnost deklarovaná na obalu výrobku. Uvažuje se také o vlivu jiných faktorů na vznik a průběh syndromu ADHD – u některých dětí s ADHD byl zaznamenán nedostatečný příjem vyšších mastných kyselin ze skupiny omega 3 nebo omega 6. Mnoho rodičů a učitelů je přesvědčeno o tom, že existuje souvislost mezi stravou a ADHD – zřejmě osoby, které jsou neustále v blízkosti dětí, mohou lépe postřehnout takové vlivy stravy, které nelze zaznamenat během klinického výzkumu. Je třeba pokračovat v dalším výzkumu potenciálně negativního dopadu vybraných složek potravin na chování dětí.

TIP: Kdo jsou to indigové děti?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva