Potravinová barviva – jsou neškodná nebo pro naše zdraví nebezpečná? 4.82/5 (11)

  • Neexistují žádné nezvratné důkazy o tom, že potravinářská barviva jsou pro většinu lidí nebezpečná. Ale bezpečná vyloženě nejsou.
  • Přesto mohou u některých lidí vyvolat alergické reakce a u citlivých dětí hyperaktivitu.
  • Většina potravinářských barviv se však nachází v nezdravých zpracovaných potravinách, kterým je třeba se tak jako tak vyhnout.
  • Místo toho se zaměřte na konzumaci výživných a čerstvých potravin, které jsou přirozeně bez barviv.
  • Tři nejpoužívanější viníci – žlutá 5, žlutá 6 a červená 40 – obsahují sloučeniny, včetně benzidinu a 4-aminobifenylu, které výzkum spojuje s rakovinou. Na to pozor.
  • Výzkum také spojuje potravinářská barviva s problémy u dětí, včetně alergií, hyperaktivity, poruch učení, podrážděnosti a agresivity.
  • Britská studie z roku 2007 zjistila, že děti, které konzumovaly směs běžných syntetických barviv, vykazovaly hyperaktivní chování do hodiny po konzumaci. Předběžné důkazy naznačují, že mnoho dětí má mírnou citlivost na potravinářská barviva – a menší procento je velmi citlivých.

Potravinová barviva - jsou neškodná nebo pro naše zdraví nebezpečná?Umělá potravinářská barviva jsou zodpovědná za zářivé barvy cukrovinek, sportovních nápojů a pečiva. Používají se dokonce v některých značkách nakládané zeleniny, uzeného lososa a salátových dresinků a také v lécích (odkud myslíte, že pochází krásně růžová barva Ibuprofenu?).

Ve skutečnosti se spotřeba umělých potravinářských barviv za posledních 50 let zvýšila o 500 % a největšími spotřebiteli jsou děti (zdroj s studie zde).

Objevila se tvrzení, že umělá barviva způsobují vážné vedlejší účinky, jako je hyperaktivita u dětí, stejně jako rakovina a alergie.

Téma je vysoce kontroverzní a existuje mnoho protichůdných názorů na bezpečnost umělých potravinářských barviv. Tento článek odděluje skutečnost od fikce.

Co jsou to vlastně potravinářská barviva?

Potravinářská barviva jsou chemické látky, které byly vyvinuty za účelem zlepšení vzhledu potravin tím, že jim dodávají uměle barvu.

Lidé přidávali barviva do potravin po celá staletí, ale první umělá potravinářská barviva byla vytvořena v roce 1856 z uhelného dehtu. V dnešní době se potravinářská barviva vyrábějí z ropy.

V průběhu let byly vyvinuty stovky umělých potravinářských barviv, ale většina z nich byla od té doby shledána toxickými. Umělých barviv, která se v potravinách stále používají, je jen hrstka.

Výrobci potravin často upřednostňují umělá potravinářská barviva před přírodními potravinářskými barvivy, jako je beta karoten a extrakt z řepy, protože vytvářejí živější (krásnější, zajímavější) barvu. Ohledně bezpečnosti umělých potravinářských barviv se však vedou poměrně velké kontroverze. Všechna umělá barviva, která se v současnosti používají v potravinách, prošla testováním toxicity ve studiích na zvířatech.

Regulační agentury, jako je třeba americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), dospěly k závěru, že barviva nepředstavují významná zdravotní rizika.

Ne všichni ale s tímto závěrem souhlasí. Zajímavé je, že některá potravinářská barviva jsou v jedné zemi považována za bezpečná, ale v jiné jsou zakázána pro spotřebu u lidí, takže posouzení jejich bezpečnosti je extrémně matoucí.

Umělá barviva v současnosti používaná v potravinách

Následující potravinářská barviva jsou schválena pro použití jak EFSA, tak FDA (zdroj tvrzení zde):

  • Červená č. 3 (Erythrosine): Třešňově červené barvivo běžně používané v cukroví, nanucích a gelech na zdobení dortů.
  • Červená č. 40 (Červená Allura): Tmavě červené barvivo, které se používá do sportovních nápojů, cukrovinek, koření a cereálií.
  • Žlutá č. 5 (tartrazin): Citronově žluté barvivo, které se nachází v cukrovinkách, nealkoholických nápojích, chipsech, popcornu a cereáliích.
  • Žlutá č. 6 (Sunset Yellow): Oranžovo-žluté barvivo, které se používá do cukrovinek, omáček, pečiva a konzervovaného ovoce.
  • Modrá č. 1 (Brilliant Blue): Zelenomodré barvivo používané do zmrzliny, konzervovaného hrášku, balených polévek, nanuků a polev.
  • Modrá č. 2 (Indigo Carmine): Královské modré barvivo, které se nachází v cukroví, zmrzlině, cereáliích a svačinách.

Nejoblíbenější potravinářská barviva jsou červená 40, žlutá 5 a žlutá 6. Tato tři tvoří 90 % všech potravinářských barviv používaných v USA (zdroj tvrzení zde).

Několik dalších barviv je v některých zemích schváleno, ale v jiných zakázáno. Zelená č. 3, známá také jako Fast Green, je třeba schválena FDA (tedy v USA), ale v Evropě je zakázána. Chinoline Yellow, Carmoisine a Ponceau jsou příklady potravinářských barviv povolených v EU, ale zakázaných v USA.

Potravinová barviva mohou způsobit hyperaktivitu u citlivých dětí

V roce 1973 dětský alergolog tvrdil, že hyperaktivitu a problémy s učením u dětí způsobují umělá potravinářská barviva a konzervační látky v potravinách. V té době existovalo jen velmi málo vědeckých studií, které by podpořily jeho tvrzení, ale mnoho rodičů přijalo jeho filozofii.

Lékař zavedl eliminační dietu jako léčbu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Dieta vylučuje všechna umělá potravinářská barviva spolu s několika dalšími umělými přísadami.

Jedna z prvních studií publikovaná v roce 1978 nezjistila žádné změny v chování dětí, když jim byla podána dávka umělých potravinářských barviv.

Od té doby několik studií zjistilo malou, ale významnou souvislost mezi umělými potravinářskými barvivy a hyperaktivitou u dětí.

Jedna klinická studie zjistila, že odstranění umělých potravinářských barviv ze stravy spolu s konzervační látkou zvanou benzoát sodný výrazně snížilo příznaky hyperaktivity.

Malá studie zjistila, že 73 % dětí s ADHD vykazovalo snížení příznaků, když byla vyloučena umělá potravinářská barviva a konzervační látky.

Jiná studie zjistila, že potravinářská barviva spolu s benzoátem sodným zvyšují hyperaktivitu jak u 3letých dětí, tak u skupiny 8 a 9letých. Protože však tito účastníci studie dostávali směs ingrediencí, je obtížné určit, co hyperaktivitu způsobilo.

Tartrazin, také známý jako Yellow 5, je spojován se změnami chování včetně podrážděnosti, neklidu, deprese a potíží se spánkem. A co víc, analýza 15 studií z roku 2004 dospěla k závěru, že umělá potravinářská barviva zvyšují hyperaktivitu u dětí.

Přesto se také zdá, že ne všechny děti reagují na potravinářská barviva stejně. Vědci z Southampton University našli genetickou složku, která určuje, jak potravinářská barviva ovlivňují dítě. Zatímco účinky potravinářských barviv byly pozorovány u dětí s ADHD i bez ní, některé děti se zdají mnohem citlivější na barviva než jiné.

Navzdory tomu FDA i EFSA uvedly, že v současné době neexistuje dostatek důkazů pro závěr, že umělá potravinářská barviva nejsou bezpečná. Jejich regulační agentury pracují na předpokladu, že látka je bezpečná, dokud se neprokáže, že je škodlivá. Rozhodně však existuje dostatek důkazů, které vyvolávají určité obavy.

Zajímavé je, že v roce 2009 začala britská vláda povzbuzovat výrobce potravin, aby našli alternativní látky k barvení potravin. Od roku 2010 je ve Spojeném království vyžadováno varování na etiketě každé potraviny, která obsahuje umělá potravinářská barviva.

Způsobují potravinářská barviva rakovinu?

Bezpečnost umělých potravinářských barviv je obecně velmi kontroverzní. Nicméně studie, které hodnotily bezpečnost potravinářských barviv, jsou dlouhodobé studie na zvířatech.

Je zajímavé, že studie používající Modrou 1, Červenou 40, Žlutou 5 a Žlutou 6 nenalezly žádné důkazy o rakovinotvorných účincích (zdroj zde a také zde).

Nicméně jiná barviva mohou být o dost znepokojivější v tomto směru.

Obavy, které se týkají barev modrá 2 a červená 3

Studie na zvířatech s barvou modrá 2 (Indigo Carmine) zjistila statisticky významný nárůst mozkových nádorů ve skupině s vysokou dávkou ve srovnání s kontrolními skupinami, ale vědci dospěli k závěru, že neexistuje dostatek důkazů, aby bylo možné určit, zda právě modrá 2 způsobil nádory.

Jiné studie u barvy modrá 2 nenalezly žádné nežádoucí účinky.

Erythrosin, také známý jako červená (Red) 3, je nejkontroverznější barvivo. Samci potkanů, kterým byl podáván erythrosin, měli zvýšené riziko nádorů štítné žlázy (zdroj zde). Na základě tohoto výzkumu vydala FDA v roce 1990 částečný zákaz erytrosinu, později však zákaz zrušila. Po přezkoumání výzkumu dospěli k závěru, že nádory štítné žlázy nebyly přímo způsobeny erytrozinem.

V USA však byla Red 3 většinou nahrazena Red 40, ale stále se používá v Maraschino třešních, bonbónech a nanucích.

Některá barviva mohou obsahovat kontaminanty způsobující rakovinu

Zatímco většina potravinářských barviv nezpůsobila žádné nepříznivé úči/nky ve studiích toxicity, existují určité obavy ohledně možných kontaminantů v barvivech.

Červená 40, žlutá 5 a žlutá 6 mohou obsahovat kontaminanty, které jsou známé látky způsobující rakovinu. Benzidin, 4-aminobifenyl a 4-aminoazobenzen jsou potenciální karcinogeny, které byly nalezeny v potravinářských barvivech (zdroj zde).

Tyto kontaminanty jsou v barvivech často povoleny, protože jsou přítomny v nízkých úrovních, o kterých se předpokládá, že jsou bezpečné.

Je potřeba další výzkum

Spotřeba umělých potravinářských barviv je na vzestupu, zejména u dětí. Konzumace příliš velkého množství potravinářských barviv obsahujících kontaminanty může představovat zdravotní riziko.

S výjimkou barvy Červená (Red) 3 však v současnosti neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že umělá potravinářská barviva způsobují rakovinu.

Všimněte si však, že většina studií hodnotících bezpečnost potravinářských barviv byla provedena před desítkami let. Od té doby se příjem barviv dramaticky zvýšil a často se v potravině kombinuje více potravinářských barviv spolu s dalšími konzervačními látkami. To je jistě k zamyšlení.

Způsobují potravinářská barviva alergie?

Některá umělá potravinářská barviva mohou způsobit alergické reakce. V mnoha studiích bylo prokázáno, že žlutá 5 – také známá jako tartrazin – způsobuje kopřivku a příznaky astmatu.

Zajímavé je, že lidé, kteří mají alergii na aspirin, jsou pravděpodobně alergičtí také na žlutou 5.

Ve studii provedené u lidí s chronickou kopřivkou nebo otoky mělo 52 % alergickou reakci na umělá potravinářská barviva.

Většina alergických reakcí není život ohrožující. Pokud však máte příznaky alergie, může být hodně prospěšné odstranit z jídelníčku umělá potravinářská barviva.

Červená 40, žlutá 5 a žlutá 6 patří mezi nejčastěji konzumovaná barviva a jsou to tři, která s největší pravděpodobností způsobují alergickou reakci!

Měli byste se vyhýbat potravinářským barvivům?

Nejznepokojivější tvrzení o umělých potravinářských barvivech je, že způsobují rakovinu. Důkazy na podporu tohoto tvrzení jsou však jemné a slabé. Na základě aktuálně dostupných výzkumů je nepravděpodobné, že by konzumace potravinářských barviv způsobila rakovinu.

Některá potravinářská barviva vyvolávají u některých lidí alergické reakce, ale pokud nemáte žádné příznaky alergie, není důvod je z jídelníčku vyřazovat.

Tvrzení o potravinářských barvivech, které má nejsilnější vědeckou podporu, je souvislost mezi potravinářskými barvivy a hyperaktivitou u dětí. Několik studií zjistilo, že potravinářská barviva zvyšují hyperaktivitu u dětí s ADHD i bez ní, ačkoli některé děti se zdají být citlivější než jiné.

Pokud má vaše dítě hyperaktivní nebo agresivní chování, může být hodně prospěšné odstranit z jeho jídelníčku umělá potravinářská barviva.

Důvodem, proč se barviva v potravinách používají, je, aby jídlo vypadalo atraktivněji. Neexistuje absolutně žádný nutriční přínos potravinářských barviv. Nicméně neexistuje dostatek důkazů, které by podpořily, že by se každý z nás měl vyhýbat umělým potravinářským barvivům. Prospějí nám barviva? Určitě ne? Ublíží nám? Spíše ne.

Největším zdrojem potravinářských barviv jsou nezdravé zpracované potraviny, které mají další negativní účinky na zdraví – hodně cukru, soli, znáte to. Jezte raději zdravě a těmto potravinám se obloukem vyhněte.

Odstranění zpracovaných potravin z vašeho jídelníčku a zaměření na zdravé celistvé potraviny zlepší vaše celkové zdraví a drasticky sníží příjem umělých potravinářských barviv v tomto procesu.

Zdravé plnohodnotné potraviny jsou přirozeně bez barviv

Nejlepší způsob, jak ze svého jídelníčku odstranit umělá potravinářská barviva, je zaměřit se na konzumaci zdravých, nezpracovaných potravin. Na rozdíl od zpracovaných potravin je většina čerstvých potravin vysoce výživná. A takové potraviny ani nepotřebují barvivo.

Zde je několik potravin, které jsou přirozeně bez barviv:

  • Mléko a vejce: Mléko, bílý jogurt, sýr, vejce, tvaroh.
  • Maso a drůbež: Čerstvé, nemarinované kuřecí, hovězí, vepřové a ryby.
  • Ořechy a semínka: Neochucené mandle, makadamové ořechy, kešu, pekanové ořechy, vlašské ořechy, slunečnicová semínka.
  • Čerstvé ovoce a zelenina: Veškeré čerstvé ovoce a zelenina.
  • Obiloviny: oves, hnědá rýže, quinoa, ječmen.
  • Luštěniny: Černé fazole, fazole, cizrna, fazole, čočka.

Pokud se chcete ve svém jídelníčku vyhnout všem barvivům, vždy si před jídlem přečtěte etiketu na obalu potraviny. Některé zdánlivě zdravé potraviny obsahují také umělá potravinářská barviva.

A co vy? Snažíte se vyhýbat těmto barvivům?

A dále si přečtěte

Zdroj článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva