Sponzorováno

Těhotenství po 40: Co všechno riskujete? 4.86/5 (7)

Těhotenství po 40Myslíte si, že se nemáte kam spěchat? Vždyť každou chvíli otěhotní nějaká celebrita po čtyřicítce! O tom, kolik z nich má darované vajíčka, se však už mlčí. Čtyřicátnic, jako je Simona, přibývá raketovým tempem. Čeká své první dítě. Ze zkumavky. Ve věku, kdy její babička už měla vnoučata.

„Po skončení vysoké jsem chtěla rodinu, přítel však ne. Argumentoval tím, že nejprve musíme vydělat peníze a měli bychom si ještě užívat. Rozešli jsme se. Pak jsem se věnovala pouze práci a na nic jiného jsem neměla čas.“ Simona se zaměstnala ve velké firmě a postupně se propracovala na dobře placenou vedoucí pozici. „Na toho pravého jsem natrefila, až když jsem měla třicet let. Říkala jsem si – když se mohou stát matkami až ve zralém věku známé celebrity, proč ne i já? Ale otěhotnět se mi nedařilo. Pokud ano, skončilo to potratem. Po třech letech trápení jsme se obrátili na centrum asistované reprodukce. Následovalo několik neúspěšných cyklů, ale teď to konečně vyšlo,“ usmívá se. Je ve druhém trimestru. Na vytoužené miminko se nesmírně těší, zároveň ji trápí obavy. Od lékařů ví o všech rizicích, které čekají ji i dítě. I partner je napjatý, jak to dopadne. „Počítáme se vším,“ přiznává.

Obelžeme přírodu?

Simona se narodila, když její máma měla pětadvacet let.

„Rodina ji už považovala za starší a lékaři do zprávy napsali: starší prvorodička. Takovou ženu automaticky považovali za rizikovou,“ konstatuje. Za čtyřicet let se však hodně změnilo. Díky antikoncepční pilulce a možnosti umělého oplodnění si dnes mohou ženy samy určit, kdy chtějí mít dítě. Společnost si zvyká na matky, které začínají rodit ve věku svých babiček. Některé z pohodlnosti, jiné pro nedostatečné materiální zabezpečení nebo proto, že děti a kariéra prostě dohromady nejdou. Jenže příroda se oklamat nedá.

Stále menší porodnost

Porodnost v porovnání s počátkem devadesátých let v ČR prudce klesla, nyní připadá jeden a půl dítěte na jednu ženu. Souvisí to s faktem, že stále více žen odkládá těhotenství na věk po třicítce či dokonce po čtyřicítce.

„Před více než dvaceti lety byl průměrný věk prvorodičky u nás necelých dvaadvacet let, dnes osmadvacet. V západní Evropě je toto číslo ještě vyšší. V tom jsou započítané ženy žijící v komunitách, kde je zvykem rodit ve velmi mladém věku, i ženy s vysokoškolským vzděláním, které posouvají otěhotnění do zralého věku. V pětadvacítce skončí vysokou školu, pak chtějí cestovat nebo si budují kariéru. Až po třicítce si hledají definitivního partnera a plánují si založit rodinu,“ říká MUDr. Peter Harbulák, PhD., z centra pro gynekologii a asistovanou reprodukci v Bratislavě.

„Dnešní čtyřicátnice se o sebe starají, cvičí, mají zdravou životosprávu, investují do svého vzhledu. Vypadají skvěle a navenek nestárnou – to však neznamená, že nestárnou jejich vaječníky. No mnohé si to neuvědomují. Jako vzor jim slouží celebrity. Jde však o výjimky, které potvrzují pravidlo. O tom, že většina mediální známých starších žen má darované vajíčka, se už mlčí.“

Bod zlomu

Odborníci se shodují, že z hlediska biologické zralosti je ideální rodit mezi dvacítkou a třicítkou.

Čísla jsou neúprosná

„Plodnost se již u třicetileté ženy oproti dvacetileté snižuje na polovinu. Třicátý pátý rok je zlomový. Po něm šance spontánně otěhotnět prudce klesá. Mezi třicítkou a čtyřicítkou registrujeme čtyřnásobně méně živě narozených dětí a pětinásobně více potratů. Snižuje se kvantita i kvalita vajíček. Stoupá pravděpodobnost, že žena nebude moci spontánně otěhotnět, i možnost, že plod bude geneticky poškozen.“

Ženskou sterilitu ovlivňují kromě samotného věku a přirozeného stárnutí pohlavních orgánů i gynekologická onemocnění například endometrióza, ačkoli tu mohou mít i mladé ženy, opakované operace vaječníků, zánětlivá onemocnění, ureaplazmy, mykoplazmata, chlamydiové infekce, pohlavně přenosné choroby.

„Riziko těchto chorob je mnohem vyšší než ve věku pětadvacet let,“ upozorňuje gynekolog. A netřeba zapomínat ani na civilizační faktory – stres, nedostatek pohybu či nezdravou životosprávu, ale i na vliv elektromagnetického záření z počítačových monitorů a mobilních telefonů, o kterém se ještě dnes přesně neví, co všechno může způsobovat.

ŘEŠENÍ NEODKLÁDEJTE

Týká se to více prvorodiček. Lékaři neumí vysvětlit, proč ve vyšším věku dříve otěhotní žena, která už děti má, než ta, co matkou ještě nebyla. Pravděpodobně v tom hraje roli psychika. Myslí si to i Simona: „Čím víc jsem se na dítě upínala, tím jsem byla zoufalejší. Přitom kolem mě jako na běžícím pásu rodily kamarádky, které již měly jedno, dvě děti. Na rozdíl ode mne byli v pohodě, věděli, že nemají co ztratit. Zatímco mně utíkal poslední vlak.“ I muži jsou z tohoto pohledu na tom lépe.

„Padesátiletý chlap má obvykle lepší spermiogram než pětatřicetiletá žena vajíčka,“ objasňuje odborník. „Můžeme to však konstatovat jen obecně, ve skutečnosti do toho vstupuje mnoho dalších věcí. I mladí muži mají z různých příčin nekvalitní spermie, které zabraňují početí.“

Patříte i vy k ženám, které plánují mít dítě až po třicítce či ještě později? Rozhodnutí je na vás, ale neměli byste spekulovat. „Měli byste se snažit otěhotnět do třicátého pátého roku. Pokud se vám to spontánně nepodaří do šesti měsíců, neodkládejte návštěvu u specialisty na léčbu sterility. Nečekejte rok, dva – snad se to podaří na další dovolené. Čím dříve začnete problém řešit, tím lépe,“ radí MUDr. Peter Harbulák.

Sponzorováno

Odborníci v centrech asistované reprodukce vám udělají diagnostiku a navrhnou léčbu sterility. Pokud máte více než pětačtyřicet let, je pro vás určen dárcovský program. „Je velmi málo pravděpodobné, že žena v tomto věku spontánně otěhotní. Co se týče asistované reprodukce, jediná země, která zveřejňuje statistiku těhotných žen nad pětačtyřicet let, je Austrálie . Úspěšnost je menší než jedno procento. S organismem dárce vajíčky se tato šance o něco zvýší.“

Počítejte s riziky

Šanci, že otěhotníte po čtyřicítce, máte. Pokud se vám to podaří, neznamená to, že máte vyhráno. Lékař udělá vše, co je v jeho silách, ale je třeba se umět vyrovnat ims neúspěchem, upozorňuje MUDr. Vladimír Ferianec, PhD., z II . gynekologicko – porodnické kliniky UN v Bratislavě.

Mnoho žen rodí po pětatřiceti letech?

Ve své praxi se setkávám s mnoha. Je jich minimálně čtyřicet procent, ale to zřejmě souvisí s tím, že jednou z mých subšpecializácií je právě maternálně – fetální medicína. Nejstarší žena, které jsem odváděl porod, otěhotněla spontánně, byla treťorodička a měla sedmačtyřicet let.

S čím musí počítat?

Těhotenství bez rizika neexistuje. Mladá žena může být stejně riziková jako zralá rodička. Dnes však všichni čekají, že těhotenství i porod budou úspěšné, porodníkovi nikdo netoleruje neúspěch. Na přírodní výběr jaksi zapomínáme. To v minulosti nebylo. Musíme brát v úvahu i fakt, že v civilizovaných zemích, tedy i u nás, přibývá žen, většinou vysokoškolsky vzdělaných, které rodí ve starším věku. Pokud by se jim kdysi nepodařilo spontánně otěhotnět, neotěhotněly by. Nyní se léčí na sterilitu v centrech asistované reprodukce. To přináší daň, se kterou je třeba počítat. Musí se vyrovnat s častějšími a více invazivními vyšetřeními, s užíváním léků, možnou hospitalizací. I s neúspěchem.

Co konkrétně hrozí ženě, co dítěti?

Čím je žena starší – a je jedno, jestli je prvorodička, nebo třetirodička , tím více u ní vzrůstá pravděpodobnost přidruženého onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiopatie, trombofilní stavy. Během takového těhotenství se mohou častěji objevovat i genetická onemocnění. Zvyšuje se i riziko preeklampsie, ale to se netýká jen této věkové kategorie. Třeba počítat s porodními a poporodními komplikacemi, které souvisejí se stárnoucími a méně elastickými porodními cestami s rigidnejším krčkem dělohy, se zraněními pochvy. A také s císařským řezem. Z hlediska plodu jde zejména o vrozené genetické vady. Typickým „představitelem“ je Downův syndrom. Pokud má matka cukrovku, dítě ohrožuje diabetická fetopatie, po narození metabolická nestabilita, vrozené srdeční vady a jiná poškození. Speciální fenomén jsou víceplodové těhotenství, které se vyskytují zejména při umělém oplodnění, tedy při IVF. Je to komplikovaný medicínsky i etický problém. Nitroděložní vývoj je nekompromisní, platí pro něj přírodní výběr. Rozhodnutí, které při takové graviditě děláme, nemusí mít stejný pozitivní efekt na všechny přítomné plody. Jen za poslední rok jsem měl tři rodičky, které čekaly trojčata.

Čtěte: Hrozí při umělém oplodnění zdravotní problémy?

Dají se tato rizika eliminovat?

Ano, kvalitní prenatální péčí a diagnostikou. V prvním a druhém trimestru provádíme screeningové programy, které jsou šité na míru konkrétní ženě. Patří sem sonografické sledování, při kterém mimo jiné zjišťujeme možné zhrubnutí záhlaví a nepřítomnost malé nosní kosti plodu. Tato měření ukazují, zda plodu nehrozí genetické onemocnění nebo jiné postižení – například vrozená srdeční vada. Pak jsou to biochemické markery, které vezmeme ze séra matky. Výsledky vyšetření spojíme s informacemi o rodičce – o jejím věku, hmotnosti, rase, přítomných metabolických a jiných onemocněních. Údaje zadáváme do softwarových programů, které nám pak vypočtou individuální riziko pro každou ženu. Pokud je pozitivní, žena rozhoduje o invazivním vyšetření, tedy o odběru plodové vody, nebo jiného biologického materiálu plodu. Na základě toho víme, jak postupovat dál. Genetické testy rodičů se dělají jen tehdy, pokud se u jednoho z nich zjistila sterilita z různých příčin nebo pokud dřívější těhotenství matky bylo patologické.

Je odběr plodové vody či jiné invazivní vyšetření opravdu nutné?

Z medicínského hlediska ano . Pro nás lékaře je přínosem, pokud víme, zda je plod zdravý, nebo ne. V druhém případě mu často umíme pomoci. Z hlediska ženy je to individuální. Záleží jen na ní, zda se rozhodne toto invazivní vyšetření podstoupit a v případě špatného výsledku těhotenství ukončit. Je to pro ni Sophiina volba. V každém případě si myslím, že nemá význam dělat odběr plodové vody už pětatřicetileté ženě. U některých našich sousedů se provádí od třicátého osmého roku života v jiných zemích až po čtyřicítce. Někde vůbec neakceptují věkovou indikaci na invazivní vyšetření.

TIP: Pozor na alkohol v těhotenství – dítěti hrozí fetální alkoholový syndrom

VIDEO: Těhotenství v přímém přenosu

Sponzorováno

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva