Dítě nám kazí sex: Spí s námi v ložnici! Jak naučit dítě spát samo a bez rodičů? 4.71/5 (7)



Dítě nám kazí sex: Spí s námi v ložnici!Řada dětí spí v posteli s rodiči velmi ráda. Netrpí pocity úzkosti a odloučení, cítí se v klidu a bezpečí. Jenomže takové spaní je dobrou antikoncepcí a může totálně zničit partnerský sex.

„Až do roku spal syn v klidu ve své postýlce, kterou jsme měli u nás v ložnici. Jenomže pak to začalo. Budil se několikrát za noc a brečel. Pomohlo jen to, když jsem ho vzala k nám do postele. Jakmile jsme ho tam nechali rovnou, spal bez problémů celou noc. Od té doby u nás zůstal. Všechny pokusy dostat ho z ložnice byly marné. A to má krásně zařízený pokojíček! Jsou mu tři roky pryč a spí s námi. Mně to nevadí, ale totálně nám to nabouralo manželský sex. Lépe řečeno – spíme spolu maximálně jednou za měsíc,“ říká Darina (33).

Sama spala až před nástupem do školy

V názoru, jak dlouho by děti měli spát s rodiči v posteli, se odborníci ani veřejnost neshodují. Pro některé rodiče je to zcela nepředstavitelné, jiné páry jsou rády, když s nimi potomek usíná a o jeho přestěhování uvažují až v pozdějším věku. „Dcera nikdy nechtěla spát sama, usínala u kojení v noci, a ani později nechtěla být ve své postýlce. S manželem nám to příliš nevadilo, i když milostný život byl v troskách. Až před nástupem do školy se nám ji podařilo kompletně přestěhovat do jejího pokoje a náš partnerský sex se rázem velmi zlepšil. Na to období ale vzpomínám ráda a nemělnila bych,“ míní Vlasta (36).

Společné spaní je prospěšné do 5 let

Zajímavý článek zveřejnil před pár lety britský deník The Sunday Times. Podle mínění Margot Sunderlandové, ředitelky londýnského Střediska mentálního zdraví dětí, je společné spaní dokonce velmi prospěšné, a to až do pěti let. Dlouholetým pozorováním totiž zjistila, že z dětí, které déle spaly s rodiči, vyrůstají velmi klidní a vyrovnaní lidé. Netrpí totiž úzkostí z odloučení, která se může projevovat zhruba do zmíněných pěti let.

Podle britské expertky vyvolává u citlivých dětí mozek dítěte podobnou aktivitu, jako při bolesti. Děti se mohou cítit osamělé, a dokonce i trpět úzkostí, která se však projeví až později. Například 70 % dospělých, které jako dítě rodiče odstrčili do postýlky, ač nechtělo, prokazatelně v dospělosti trpělo zažívacími problémy. Úzkost a strach z odloučení od rodičů, které za tím vší stojí, potlačí právě společné spaní.

Oddělené ložnice: Takto to může dopadnout!

Mít malé dítě u sebe na velkém letišti je krásné, na druhou stranu – potomek v posteli prostě kazí milostný život. Místo sexu s partnerem se tak dočkáte maximálně obětí od své malé ratolesti. A ještě větší problém nastává v případě, že se společným spaním partner nesouhlasí. Tehdy se často stává, že se rovnou vytvoří oddělené ložnice. Maminka zůstane s dítětem a tatínek se prostě odstěhuje vedle…

Dítě v posteli ničí sex rodičů

Každé dítě je jiné, a tak se nedá říct, kdy je společné spaní ještě ideální a přijatelné a kdy už ne. Pokud vám ale zásadním způsobem nabourává milostný život a vy máte strach, aby si partner nenašel jinou, je na čase to začít řešit. Potomka ale musíte odvykat postupně a na oddělené spaní ho navnadit.

Vydržte, anebo jednejte

Nechejte ho vybrat si novou postýlku, anebo aspoň povlečení, ve kterém bude chtít spát. Zkuste zůstat v pokoji s ním, dokud neusne a nenápadně se vypařte. Počítejte ale s tím, že se u vás v pokoji může záhy objevit zpátky. Nejde-li to jinak a společného spaní se vaše dítě vzdát nechce, využijte babiček a nechejte ho občas spát tam. Vy si udělejte krásný večer ve dvou a věnujte se maximálně sami sobě. A nebojte se – žádné dítě nebude spát s rodiči do dospělosti, chce to čas. Pokud se odvykání nedaří, vydržte a časem to přijde samo.

Jak dosáhnout toho, aby už dítě spalo samo?

Už máte dost toho zkroucení při spaní? Nebo kopání do žeber už nehodláte tolerovat? Pokud chcete, aby vaše dítě spalo ve své posteli samo, máme pro vás pár rad.

Je důležité vědět, že každý člověk si tvoří asociace, aby usnul. Jako dospělí můžeme potřebovat náš oblíbený polštář a přikrývku a následuje třeba rutina, jako je čtení knihy a pak zhasnutí světla. Děti si často zvykají usínat jen tehdy, když mají svého rodiče v blízkosti. To se často děje v raném dětství. Tato asociace způsobuje, že když se dítě ocitne samo, je s usínáním problém.

Ve skutečnosti dítě v noci nepotřebuje rodiče. Dítě potřebuje odpočinek. A spát o samotě (v dostatečném prostoru) je nejlepší pro každého. Navíc, naučit se usnout na vlastní pěst, je pro dítě důležitou dovedností. Pomáhá dítěti pochopit, že může být samo a i tak je v bezpečí. Koneckonců ví, že jeho rodiče jsou ve vedlejší místnosti. Můžete pomoci svému dítěti přizpůsobit se usínání o samotě. Zde je pět kroků k lepšímu nočnímu spaní dětí.

Vysvětlete svému dítěti tuto změnu

Chcete, aby dítě pochopilo vaše úvahy, takže se nebude cítit opuštěné a bude více spolupracovat. Můžete například svému dítěti říct: “Je důležité, aby se děti naučily usínat sami. Je to způsob, jakým děti dosáhnou nejlepšího odpočinku, a pomáhá jim to vyrůst. Maminka a tatínek mohou takhle lépe odpočívat. A ty také.”

Dodržujte normální večerní program – večerní rutinu

Rutina je pro děti klíčová, protože si spojují spánek s aktivitami, jako je čtení knih, koupel nebo převlékání do pyžama – jsou mentálně připraveni na cestu do postele.

Přejděte z postele na židli nebo křeslo

Pokud obvykle sedíte u dítěte na posteli nebo si lehnete vedle něj, sedněte si raději vedle postele na židli, nebo do křesla. Pokud protestuje, řekněte: “Pro maminku je to tak pohodlnější, víš” a začne číst knihu.

Každou noc pomalu pohybujte židlí dál a dál od postele

Čas od času přidávejte přestávky (jděte se napít, nebo do koupelny), aby si vaše dítě začalo zvykat na vaši krátkou nepřítomnost – a než se vrátíte, může dokonce usnout. Po nějaké době umístěte židli dále od postele. Řekněte dítěti: “Jsem tady, neboj”, a pokud vstane z postele, nažeňte ho zpět do postele. Pomalu se vzdalujte z dohledu dítěte.

Přidávejte krátké přestávky

Pokračujte v přidávání přestávek, dokud neřeknete: “Jdu do kuchyně, abych umyla nádobí, pak se vrátím”. Takto to dělejte alespoň týden nebo dva, ale nezoufejte, pokud to bude trvat déle, dejte v pohodě dítěti tolik času, kolik potřebuje.

Co dalšího si přečíst o dětském spánku?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva