Obsah článku
Sponzorováno
Přestože jsou tyto pojmy splývají a lidé prostě obě varianty nazvou jako nachlazení, původ, příznaky i léčba jsou v obou případech jiné. Jak to tedy vlastně je s angínou a chřipkou? Obě nemoci chápeme jako poměrně běžné, přesto nás děsí svou neúprosnou statistikou.
Proto statistiku na začátek
Chřipka
- počet úmrtí ročně 200 až 500 tisíc a to mimo epidemie
- přenos infekce kašlem a mluvením
- léčba vakcínou a antivirotiky
Angína
- počet úmrtí ročně cca 300000 (následek revmatické horečky)
- přenos kašlem
- léčba antibiotiky (penicilin)
Obě nemoci chápeme prakticky jako totožné, avšak tomu zdaleka není. Chřipku má na svědomí zákeřný vir H1N1, o kterém jsme slyšeli mnohokrát v souvislosti s ptačí chřipkou. Námi chřipka je chřipka typu A. patří mezi nejnebezpečnější viry. Zatímco angína je způsobena až v 90 % případů bakteriíí Streptococcus pyogenes, která způsobuje zánět mandlí. Zánět může v některých případech skončit stadiem smrti kvůli smrtelné revmatické horečce. Jak vidíme, obě nemoci jsou zákeřné a přesto jiné.
Angína
Obecně se angína chápe jako nebezpečnější, není tomu tak, jedná se o poměrně častou nemoc. Mezi hlavní symptomy patří bolest krku, kašel, obtížné polykání, bolesti hlavy a některé další. Ještě cca před 70 lety muselo na vyléčení stačit obklady a klid. Až poté byl objeven penicilin, který je proti angíně velmi účinným antibiotikem. Byl také zvýšený výskyt revmatické horečky, která měla častý následek smrt. Ta se sice vyskytuje i nyní, avšak převážně v rozvojových zemích, kde penicilin není běžně k dostání. Světová zdravotnická organizace (WHO; World Health Organization) sleduje prevalence různých nemocí a stejně tak například stanovuje stupně hypertenze. K nejčastější formě patří hnisavá (lakunární) angína, která obvykle napadá děti či starší lidi (obecně se slabší imunitou). Projevuje se zejména hnisavým povlakem v ústech, odtud název.
Sponzorováno
Chřipka
Chřipku způsobuje jeden z nejnebezpečnějších virů – H1N1. Nemoc se často podceňuje a její symptomy přecházíme. To však není zdaleka správné. Dle celosvětových statistických dat se ročně touto nemocí nakazí cca 5 % dospělých a 20 % dětí, je tedy asi 4krát častější taktéž u dětí se slabším imunním systémem. Vir H1N1 se mutuje s dalšími viry a ve výsledku může dojít k velmi nebezpečné mutaci, tedy i zmíněné ptačí chřipka. Bohužel na rozdíl od angíny neexistuje zatím účinná protilátka, která by však pravděpodobně působila pouze krátce, neboť vir by vytvořil genetickými modifikace (delece, křížení, atd.) novou mutaci s jinými vlastnostmi. V tom je nebezpečí H1N1 a jeho zákeřných mutací. Viry jsou mikroskopičtí vnitrobuněční cizopasníci (cca 80 nm). Vlastní genetika a jeho forma je velmi složitá, tou se nebudeme zabývat. Důležité je, že se vir nedokáže sám rozrůstat, množit ani modifikovat, potřebuje k tomu hostitelskou buňku. Chřipka se běžně přenáší slinami, tedy kašláním, kýcháním a mluvením. Symptomy jsou podobné angíně – především bolest hlavy, horečka, únava a suchá kašel. Nemoc obvykle odezní až po 2 týdnech. Bohužel někdy dojde k rozvoji k bronchitidě, zápal plic či až smrt. Největší epidemií byla tzv. španělská chřipka, stála život až 50 milionů lidí, propukla od roku 1918. Je nebezpečnější než angína z důvodu mutací viru.
Obě nemoci jsou zákeřné, avšak chřipka je nebezpečnější, ačkoli si to lidé většinou nepřipouští a prvotní příznaky přechází. Angína se dá poměrně dobře léčit antibiotiky, na zákeřné mutace H1N1 u chřipky nemáme dosud efektivní protilátku.
TIP: Mrkněte jak chřipku léčí v Rusku
VIDEO: Na téma chřipka (zdroj: stetoskop)
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Nachlazení chřipka a teplota
