Obsah článku
Aktuálně známe 6 typů hepatitidy (žloutenky). Jaké jsou mezi jednotlivými typy žloutenky rozdíly? Jaká je prevence těchto onemocnění? Přesně na toto se podíváme v našem dnešním článku.
Existuje šest hlavních typů virové hepatitidy: A, B, C, D, E a G. Tři hlavní typy jsou hepatitida A, B a C. Vakcíny mohou zabránit některým infekcím virové hepatitidy.
Hepatitida je zánět jater. Obvykle je výsledkem virové infekce, ale tento stav mohou způsobit také léky, toxiny a některá onemocnění, včetně autoimunitních onemocnění.
Vědci teprve nedávno objevili hepatitidu G (HGV) a vědí o ní méně než o jiných formách hepatitidy.
Žloutenka neboli hepatitida – představme si ji
Hepatitida, často se v hovorové řeči tento termín zaměňuje slovem „žloutenka“, je zánětlivé onemocnění jater způsobující poškození a destrukci jaterních buněk
Podle vyvolávající příčiny existuje několik druhů hepatitid. Nejčastějším původcem jsou viry. Tyto viry, které napadají játra, nazýváme hepatotropní. Pokud virus napadá hlavně játra, nazýváme jej primárně hepatotropní virus (např. viry HAV, HBV, HCV, HDV, HEV). Pokud jde o poškození jater virem v rámci celkového onemocnění, takový virus se nazývá sekundární hepatotropní.
Hepatitida může probíhat ve dvou základních formách – akutně a chronicky.
- Akutní – pro akutní průběh je charakteristický náhlý začátek s výraznými obtížemi. Nemoc obvykle po dvou měsících ustupuje nebo výjimečně vede k selhání funkce jater.
- Chronická – tato forma hepatitidy vzniká nejčastěji přechodem z akutního onemocnění. Představuje velké riziko vzniku zdlouhavého onemocnění poškozujícího játra. Často způsobuje nebezpečné komplikace.
Pojďme si jednotlivé hepatitidy blíže představit.
Hepatitida (žloutenka) typu A (HAV – hepatitis A virus)
Jedná se o takzvanou „nemoc špinavých rukou“. Doporučuje se dodržovat hygienu, hygienická pravidla i během cestování, používat pitnou vodu, mýt saláty a ovoce pitnou vodou, mýt zuby pitnou vodou, pozor na mořské plody a podobně.
Hepatitida (žloutenka) typu A má typický charakter nákazy neovlivněné celoplošným očkováním, objevuje se ve čtyř až pětiletých cyklech.
Proti VHA je možné se dát očkovat na vlastní žádost. Nepřechází do chronické hepatitidy. Obvykle má mírný průběh, příznaky odeznívají samy od sebe. Vzácně může způsobit vážné jaterní onemocnění. U starších lidí má vážnější průběh a delší trvání.
Největší množství virových částic se vylučuje stolicí 14 až 21 dní před objevením příznaků. Tehdy je člověk nejinfekčnější. Častěji se vyskytují počáteční nespecifické příznaky jako projevy chřipky, bolesti hlavy a horečky, zažívací potíže, bolesti svalů a kloubů.
Až 90% infekcí u dětí do 5 let probíhá bezpříznakově. U dětí jsou častější příznaky jako horečka a průjmy, zatímco směrem k vyšším věkovým kategoriím nápadně přibývá žloutenka (žluté zbarvení sliznic, kůže, očního bělma) a zvýšení jaterních enzymů. I když v 10% případů (zejména muži) se vyskytuje táhlý průběh, infekce nepřechází do chronického problému.
Po překonání infekce nastává doživotní imunita, ale virové částice se mohou vylučovat stolicí i několik měsíců po uzdravení.
Inkubační doba je 15 až 50 dní, průměrně však 28 dní.
Léčba závisí na závažnosti onemocnění. V lehčích případech stačí omezit tuky v potravě a mastná jídla. V prvních dnech se doporučuje převážně sacharidová strava (cukry) a omezení pohybu. Při těžším průběhu klid na lůžku, dietní úprava a podávání glukokortikoidů (léky snižující zánětlivou reakci).
Hepatitida (žloutenka) typu B (HBV – hepatitis B virus)
Hepatitida (žloutenka) typu B se může přenášet tělesnými tekutinami infikované osoby, včetně sexuálního styku, tetování a piercingu. Hodně rizikové jsou osoby, které si aplikují drogy injekčně.
V posledních patnácti letech se udržuje na nízké úrovni, zejména díky očkování.
Vzhledem k závažným rizikům proti VHB očkují již děti v rámci povinného pravidelného očkování. Proti VHB je možné se dát očkovat i na vlastní žádost.
Původcem nákazy je virus hepatitidy B (HBV). Jedná se o virus postihující jaterní buňky, který kromě akutního onemocnění může způsobovat také chronickou infekci s rozvojem chronické hepatitidy, včetně jejích následků jako jsou cirhóza jater nebo rakovina jater.
Inkubační doba je 30 až 180 dní, obvykle však v rozmezí 60 až 90 dní.
Projevy infekce jsou různé. V prodromálním stádiu převládají kožní reakce alergického typu, bolesti kloubů a svalů, příp. neurologické potíže. U novorozenců a u malých dětí probíhá infekce většinou asymptomaticky. Se zvyšujícím se věkem přibývají projevy infekce. Symptomatické pacienty lze rozdělit na 3 skupiny. První je bez žloutenky, v další je přítomna žloutenka a jsou výrazně zvýšeny jaterní enzymy. Poslední formou je vzácná fulminantní forma, kde dochází k selhání jaterních funkcí a je vysoká úmrtnost.
Prevence spočívá především v opatřeních k zabránění kontaktu s infikovanou krví nebo tělesnými tekutinami. Vysoké riziko představuje intimní styk s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, promiskuita, společné používání jehel a stříkaček u intravenózních narkomanů, ale k přenosu může dojít i společným používáním hygienických potřeb, při tetování, akupunktuře, potřeb pro hygienu úst a podobně.
Součástí prevence je i důsledné dodržování dezinfekce, sterilizace a používání jednorázových nástrojů ve zdravotnických zařízeních. Nejúčinnější prevencí je očkování proti hepatitidě B.
Sponzorováno
Hepatitida (žloutenka) typu C (HCV – hepatitis C virus)
Jedná se o nákazu zatím neovlivnitelnou očkováním, protože ještě vakcína neexistuje. Počet hlášených onemocnění je relativně nízký. Statistika však může být podhodnocena, protože infekce nejednou probíhá bez jasných příznaků.
Hepatitida (žloutenka) typu C se může přenášet i sexuálním stykem, při tetování či piercingu. Rizikové jsou osoby, které si aplikují drogy injekčně.
Onemocnění může dlouhou dobu probíhat bez příznaků. Pokud nemoc není léčena, může vést k rozvoji cirhózy, případně až k rakovině jater. Na infekci se obvykle přijde náhodou nebo až ve chvíli, kdy už jsou játra vážně poškozena a přestávají si plnit svou funkci. Nemocní často netuší, že jsou nakaženi virem žloutenky typu C. Příznaky infekce se totiž dají snadno zaměnit s jinými chorobami. Diagnózu proto musí stanovit jedině lékař s použitím speciálních krevních testů. U někoho se příznaky onemocnění projeví již 2 týdny po infekci, u někoho až po několika měsících či letech. Často se však neprojeví vůbec a nemoc probíhá dlouhou dobu bez příznaků. U některých pacientů se příznaky infekce projevily dokonce až po 30 letech.
Mezi nejčastější příznaky onemocnění žloutenkou typu C patří: zvýšená únava, nevolnost nebo zvracení, ztráta chuti k jídlu, tmavá moč, bolest kloubů nebo svalů, bolest břicha, šedé zbarvení stolice, žloutenka – zežloutnutí kůže a očních bílků.
Po prvním infikování HCV probíhá tzn. akutní fáze, kdy u 15 až 25 % případů dojde ke spontánnímu uzdravení. Tělo nakažené osoby se v tomto případě do šesti měsíců zbaví viru samo, bez léčby. U pacienta, jehož tělo se viru samo nezbavilo, dochází postupně k tvz. fibróze jater, tedy ke zjizvení jater. Pokračující proces jizvení může vést ke zhoršení funkce jater. Pokud infekce trvá déle než šest měsíců, jedná se již o chronické onemocnění. Chronická žloutenka typu C se projeví u 75 až 85 % nakažených. Průběh onemocnění může být lehký, mírně závažný i vážný. Není-li nemoc včas a vhodně léčena, může dojít i k nezvratnému poškození jater, tzn. cirhóze, zjizvení někdy až celé jater. Cirhóza se u 10 až 20 % pacientů může projevit i 20 až 30 let po nakažení. Cirhóza je také celosvětově nejčastější příčinou transplantace jater. Přibližně 1 až 5 % pacientů s cirhózou každoročně postihne rakovina jater, tzn. hepatocelulární karcinom (HCC)
Hepatitida (žloutenka) typu D (HDV – hepatitis D virus)
Vyskytuje se zejména jako superinfekce chronických nosičů HBV nebo jako koinfekce. Zhoršuje průběh virové hepatitidy B.
V našich podmínkách se vyskytuje vzácně. V roce 2020 ani průběžně za rok 2021 nebyl zaznamenán žádný případ akutní hepatitidy tohoto typu. Za rok 2020 eviduje úřad jeden případ chronické hepatitidy, za 2021 průběžně žádný.
Aby se přenesla, je nutná přítomnost viru hepatitidy B. Průběh onemocnění je stejný jako u typu B i s podobnými následky.
Hepatitida (žloutenka) typu E (HEV – hepatitis E virus)
Hepatitida E je zánět jater způsobený infekcí virem hepatitidy E (HEV). Každý rok se na celém světě odhaduje 20 milionů infekcí HEV, což vede k odhadovaným 3,3 milionům symptomatických případů hepatitidy E.
Virus se vylučuje stolicí infikovaných osob a do lidského těla se dostává střevem. Přenáší se především kontaminovanou pitnou vodou. Infekce obvykle odezní sama a odezní během 2–6 týdnů. Občas se rozvine závažné onemocnění známé jako fulminantní hepatitida (akutní selhání jater), které může být smrtelné.
Hepatitida E se vyskytuje po celém světě, ale onemocnění je nejčastější ve východní a jižní Asii. Vakcína k prevenci infekce virem hepatitidy E byla vyvinuta a je licencována v Číně, ale zatím není dostupná jinde.
Hepatitida typu G
V současné době neexistuje žádná vakcína proti hepatitidě G. Jedná se o nejnovější kmen hepatitidy a je o něm známo velmi málo. Předpokládá se, že k přenosu dochází krví a je nejčastěji pozorován u uživatelů drog IV, jedinců s poruchami srážlivosti, jako je hemofilie, a jedinců, kteří potřebují hemodialýzu pro selhání ledvin. Hepatitida G často nevykazuje žádné klinické příznaky.
Proč na játrech záleží?
Vaše játra jsou neuvěřitelně důležitý orgán, který vykonává kritické funkce, které ovlivňují váš metabolismus. Produkuj9 látku známou jako žluč, která napomáhá trávení.
Jsou také zodpovědn8 za:
- Filtrování toxinů z vašeho těla
- Rozkládání sacharidů, tuků a bílkovin
- Aktivace enzymů nezbytných pro funkce vašeho těla
- Vylučování bilirubinu, cholesterolu, hormonů a léků
Když jsou vaše játra zanícená nebo začnou selhávat, nemohou efektivně vykonávat tyto nebo jiné základní funkce. V důsledku toho můžete pociťovat únavu, nevolnost, ztrátu chuti k jídlu, průjem a krvavé zvracení nebo stolici. Selhání jater je opravdu velký zdravotní problém, který vyžaduje okamžitou péči.
Shrňme si to
Hepatitida tedy znamená zánět jater, přičemž nejčastější typy jsou způsobeny jedním z několika virů. Příznaky hepatitidy mohou způsobit krátkodobou nemoc nebo způsobit dlouhodobé chronické problémy s játry.
Sponzorováno
Když máte nějakou formu hepatitidy, ovlivňuje to schopnost vašich jater fungovat. Pokud vaše tělo nedokáže odstranit virus z vašeho systému, můžete čelit dlouhodobému poškození jater, selhání jater nebo rakovině jater.
Dále si o žloutence přečtěte
Zdroje článku a studie o žloutence
- From hepatitis A to E: A critical review of viral hepatitis Autor: Daniel Castaneda
- The global burden of viral hepatitis from 1990 to 2013: findings from the Global Burden of Disease Study 2013 Autor: Jeffrey D Stanaway
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Žloutenka či hepatitida
Přečtěte si také naše další články