V období letních dovolených, dětských táborů a pobytů u vody se zvyšuje riziko střevních onemocnění. Nechutenství, zvracení, bolesti břicha a průjem, někdy navíc i zvýšená teplota jsou příznaky onemocnění trávicího ústrojí – žaludku a střev. Na příčině může být některá z řady tzv. alimentárních nákaz. Jejich původci jsou různé mikroorganismy, které se do lidského organismu dostávají zejména potravinami. Do potravin se dostávají zvenčí, a to:
- znečištěnýma rukama nebo vyloučených bakterií z hrdla a z nosu nemocné osoby, která jídlo připravuje, znečištěným nádobím, příborem, závadnou pitnou vodou,
- surovinou na přípravu jídla – masem, mlékem nemocných zvířat, vejci.
- zprostředkovatelem přenosu může být i různý hmyz – mouchy a komáři
Takto se většinou přenáší tyfus, dyzentérie, salmonelózy, kampylobakteriózy nebo i žloutenka.
Úspěch boje proti alimentárních nákaz, jejich šíření se, závisí především na zdravotní uvědomělosti lidí a na dodržování hygienických zásad. A proto dbejte o:
- osobní hygienu, zejména čistotu rukou i oděvu při přípravě jídla i při stolování;
- hygienu prostředí při přípravě jídla; čistotu kuchyně, včetně ochrany potravin proti mouchám a jinému hmyzu a správného mytí nádobí, příborů v teplé vodě, nejlépe tekoucí s přidáním vhodného čistícího prostředku;
- zdravotní nezávadnost potravinových surovin – pozor na maso z domácích porážek a jiných domácích zdrojů – včetně správného skladování surovin v chladu a správné technologie přípravy; zejména suroviny živočišného původu (maso, mléko) třeba tepelně řádně zpracovat. Nezapomínejte, že kvalitu snižuje dlouhé skladování a opakované přihřívání hotového jídla.
Desatero „zlatých pravidel“ Světové zdravotnické organizace k ochraně před střevními nákazami
1. Výběr zdravotně bezchybných potravin. Při nákupu upřednostňovat tepelně zpracované potraviny, např. pasterované mléko před syrovým. Potraviny konzumované v syrovém stavu dokonale umýt.
Sponzorováno
2. Dokonalé převaření potravin. Důkladné vaření usmrcuje mikroorganismy, podmínkou však je dosažení teploty minimálně 70 ° C po dobu 20 minut ve všech částech zpracovávané potraviny (např. drůbež při kosti).
3. Konzumace bezprostředně po uvaření. Pokud jsou uvařené pokrmy ponechány při teplotě místnosti, mikroorganismy, které proces vaření přežili, se začnou množit, případně produkovat toxin. Čím delší je interval mezi tepelným zpracováním a konzumací, tím je riziko větší.
4. Správné skladování potravin. Pokud má být strava připravená v časovém předstihu, je nutné ji uchovávat buď v teplém stavu (kolem 60 ° C) nebo v chladu (pod 10 ° C). Chybou je uložení většího množství potravin, které jsou ještě teplé do chladničky. Střed potravin může zůstat dlouho nad 10 ° C a mikroorganismy se rozmnožuje.
5. Důkladné ohřívání potravin. Uvařené potraviny je třeba ohřívat opět při teplotě minimálně 70 ° C.
6. Zabránit křížové kontaminaci syrových a již uvařených potravin. Bezpečně uvařené potraviny se mohou sekundárně kontaminovat syrovými, a to přímo dotykem nebo nepřímo, použitím stejného nože, prkénka a pod.
7. Mytí rukou je nutné před zahájením přípravy potravin, při přerušení práce, po opracování syrových potravin a samozřejmě po použití toalety nebo přebalování dítěte. Hnisavá ložiska na rukou musí být vždy zakryty. Ruce mohou být kontaminovány i po dotyku domácích zvířat.
8. Čistota kuchyňského zařízení. Potraviny mohou být kontaminovány mikroorganismy z pracovních ploch a kuchyňských pomůcek. Prevencí je udržovat celé zařízení v dokonalé čistotě.
9. Ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty, které mohou také přenášet patogenní mikroorganismy.
10. Používání na přípravu potravy výhradně pitné vody. Pokud jsou o jakosti vody určené k přípravě stravy pochybnosti, je nutné ji převařit.
Sponzorováno
TIP: Pozor i na další zdravotní problémy, které přináší léto
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Léto a zdraví
Přečtěte si také naše další články