Jak se ubránit metabolickému syndromu – jaké jsou jeho příčiny a příčiny civilizačních chorob? 4.75/5 (8)

Pevným genetickým základem lidského zažívacího ústrojí je rostlinná strava. Ke správné funkci našeho těla potřebujeme všechny její složky. Výrazná změna jídelníčku, kdy se základem a hlavním zdrojem energie staly obiloviny, znamenala skutečně dramatický obrat ve skladbě potravy. Průmyslové zpracování plodin pak dovršilo směr vedoucí ke konzumaci potravin s nadbytečnou energií a současně došlo k odstranění ochranných látek z rostlinných zdrojů.

Metabolický syndrom a změny jídelníčku

Metabolický syndrom je pojem zahrnující soubor tzv. civilizačních chorob (více o nich v tomto našem článku). Jejich všeobecný nárůst, zejména v průmyslově vyspělých zemích, je stále častěji dáván do souvislosti s rozporem mezi způsoby přijímání potravy a genetickým vybavením našeho těla. K této disharmonii se přidává zhoršené životní prostředí díky exhalacím, prašnosti a všeobecnému hluku spolu s odlišným způsobem života, který s sebou přináší úbytek tělesně namáhavé práce znamenající menší výdej energie a rostoucí stres.

Odborná literatura uvádí nejdůležitější faktory, jež byly zaznamenány jako změny nutričních charakteristik příjmu potravy od dob paleolitu (tj. období 2,7 mil – 2000 př. n. l., nejstarší a nejdelší období lidských dějin – starší doba kamenná, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu; hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin) k současnosti:

1) Harmonická skladba hlavních živin byla vychýlena směrem k potravinám bohatým na cukry a tuky a snížil se příjem ostatních složek s ochrannými složkami podporujícími imunitu a potlačující rizika vzniku nemocí. Přitom imunitní systém je klíčem k lidskému zdraví, chrání naše tělo od invazivních patogenů, jako jsou bakterie, viry, plísně a paraziti.

2) Celkový příjem energie stoupl nad úroveň její potřeby, důsledkem čehož je její ukládání do tukových rezerv. Následně vzniká otylost neboli obezita, kdy přirozená energetická rezerva stoupne nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Statistiky OSN hovoří o celosvětové epidemii obezity.

3) Vzrostl příjem potravin s podstatně vyšším glykemickým indexem (GI) znamenajícím prudký vzrůst hodnot krevního cukru neboli glykémie po jejich konzumaci. Glykemický index udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Z hlediska prevence proti vzniku diabetu II. stupně jsou doporučovány přijímat v co největší míře potraviny s nižším GI. Růst GI naší stravy je dán i častou konzumací potravin s vysokým obsahem sacharózy.

4) Narostl celkový příjem tuků a zvýšil se podíl živočišných tuků (máslo, sádlo) s převahou nasycených mastných kyselin.

5) Snížil se příjem minerálních látek (prvků nerostného, neorganického původu), zejména železa a vápníku spolu s poklesem stopových prvků (chemických prvků, které v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji).

6) Došlo k vychýlení acidobazické rovnováhy organismu vlivem vyšší konzumace kyselinotvorných potravin na úkor zásadotvorných, jimiž je zejména čerstvá zelenina. Acidobazická rovnováha (ABR) je dynamická rovnováha kyselin a zásad uvnitř organizmu, tj. stálý poměr mezi jejich tvorbou a odbouráváním, respektive vylučováním. Porucha acidobazické rovnováhy ve prospěch kyselin vede k acidóze (snížení pH), porucha ve prospěch zásaditých látek k alkalóze (zvýšení pH). Slučitelné se životem jsou hodnoty pH krve v rozmezí maximálně 7,70–6,80.

7) Dramaticky vzrostl příjem soli neboli chloridu sodného v potravě až na dvojnásobek doporučované denní dávky (5 – 6 g) na úkor příjmu draslíku. Chlorid sodný NaCl – sůl kamenná neboli kuchyňská sůl patří od dávných dob k běžně využívaným chemikáliím. Jako nezbytná součást lidské potravy byla již ve starověku mimořádně cennou surovinou.

8) Poklesl příjem vitamínů pocházejících z rostlin. Existuje 13 základních typů vitamínů, které mají v lidském organismu funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Člověk si převážnou většinu vitamínů neumí sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Jejich nedostatek v organismu je označován jako hypovitaminóza.

9) Výrazně se snížila saturace organismu vlákninou, jež je přirozeně obsažena v rostlinné stravě a to v poměrně široké škále látek: hemicelulózy, pektin, lignin, oligosacharidy, gumy, slizy a další.

10) Sníženou pestrostí i kvantitou rostlinné stravy nastal úbytek příjmu bioaktivních látek, jež chrání lidské tělo před vnějšími vlivy. Nejznámějšími ochrannými látkami jsou antioxidanty působící proti volným radikálům, fytoncidy s antibiotickými účinky a mnoho dalších chemických složek potravy souhrnně označovaných jako fytochemikálie.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Metabolismus, Moderní medicína

Přečtěte si také naše další články