Epilepsie a vedra: může horko vyvolat epileptický záchvat? 4.6/5 (10)

• Vedro samo o sobě není univerzálním spouštěčem záchvatů, ale může riziko zvýšit nepřímo.
• Největší roli hraje dehydratace, přehřátí a nedostatek spánku, proto je v létě důležitý pravidelný režim a dostatek tekutin.
• Pokud se záchvaty během horka zhoršují, sledujte své spouštěče a konzultujte změny s neurologem.

Vysoké letní teploty jsou pro organismus zátěží a lidé s epilepsií si proto často kladou otázku, zda mohou vedra zvýšit riziko epileptického záchvatu. Odpověď není úplně černobílá. Samotné horké počasí není univerzálním spouštěčem epileptických záchvatů, u některých lidí však může zvýšit riziko nepřímo – například prostřednictvím dehydratace, přehřátí organismu, nedostatku spánku nebo vynechání léků.

Reakce na vysoké teploty je zároveň velmi individuální. Někteří lidé s epilepsií pozorují během horkých dnů více záchvatů, zatímco jiní žádnou změnu nezaznamenají. Proto je důležité znát vlastní spouštěče, dodržovat léčbu a v létě věnovat zvýšenou pozornost hydrataci, odpočinku a prevenci přehřátí.

Stručně: horko nemusí epileptický záchvat přímo způsobit, ale podmínky spojené s vedrem mohou u citlivého člověka snížit záchvatový práh a přispět ke vzniku záchvatu.

Může horko vyvolat epileptický záchvat?

U některých lidí s epilepsií mohou vysoké teploty nebo přehřátí organismu patřit mezi okolnosti, za kterých se záchvaty objevují častěji. Nelze však říci, že by horko bylo obecným spouštěčem epileptických záchvatů u všech pacientů.

Výzkum vztahu mezi počasím a epilepsií přináší rozdílné výsledky. Některé studie například nezjistily při vyšších teplotách zvýšené riziko záchvatů, zatímco jiné práce zaměřené na extrémní teploty, zejména u dětí, upozorňují na možné zvýšení rizika hospitalizace nebo zhoršení záchvatů během vln veder.

Prakticky je proto důležitější sledovat celý soubor faktorů, které horké počasí doprovázejí:

• dehydrataci,
• nadměrné pocení a změny vnitřního prostředí organismu,
• přehřátí,
• horší kvalitu spánku,
• horečku při současném onemocnění,
• vynechání nebo opožděné užití léků,
• větší fyzickou zátěž,
• konzumaci alkoholu během letních aktivit.

Právě kombinace několika faktorů může být významnější než samotná venkovní teplota.

Vztah mezi epilepsií a vysokými teplotami

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované sklonem k opakovaným neprovokovaným epileptickým záchvatům. To, zda konkrétní situace záchvat vyvolá, závisí mimo jiné na takzvaném záchvatovém prahu.

U člověka s epilepsií mohou určité okolnosti tento práh dočasně snížit. Mezi často uváděné faktory patří nedostatek spánku, vynechání protizáchvatových léků, infekce, horečka, alkohol, stres nebo dehydratace.

Vedro může několik těchto faktorů vyvolat současně. Člověk například během horkého dne více ztrácí tekutiny, v noci hůře spí a při cestování může změnit běžný režim užívání léků. Výsledkem může být situace, ve které je vznik záchvatu pravděpodobnější.

Je samotná vysoká venkovní teplota spouštěčem epilepsie?

Ne u každého člověka. Současné vědecké poznatky neumožňují považovat vysokou venkovní teplotu za univerzální spouštěč epileptických záchvatů.

Některé epidemiologické studie dokonce zjistily nižší výskyt záchvatů při vyšších průměrných teplotách. Jiné studie ale naznačují, že extrémní horko může u některých skupin – například u části dětských pacientů – souviset se zvýšeným výskytem záchvatů nebo hospitalizací.

Rozdílné výsledky nejsou překvapivé. Epilepsie není jedno onemocnění s jedinou příčinou, ale skupina různých epileptických syndromů a typů záchvatů. Reakce jednotlivých pacientů na vnější podmínky se proto může výrazně lišit.

Pro konkrétního člověka je podstatnější jeho vlastní dlouhodobá zkušenost než obecné tvrzení, že „teplo způsobuje záchvaty“.

Může dehydratace vyvolat epileptický záchvat?

Dehydratace může u některých lidí s epilepsií zvýšit pravděpodobnost záchvatu. V horkém počasí proto patří dostatečný příjem tekutin mezi nejdůležitější preventivní opatření.

Při pocení ztrácí tělo vodu a minerály. Výrazné změny vnitřního prostředí organismu mohou ovlivnit fungování nervového systému. Riziko je vyšší zejména při kombinaci vysoké teploty, intenzivního sportu, průjmu, zvracení nebo nedostatečného příjmu tekutin.

Jak poznat dehydrataci?

Mezi typické příznaky nedostatku tekutin patří:

• výrazná žízeň,
• sucho v ústech,
• tmavší moč,
• menší množství moči,
• bolest hlavy,
• únava a slabost,
• závratě,
• horší soustředění.

V horkých dnech je vhodné pít průběžně během celého dne a nečekat až na výrazný pocit žízně. Potřeba tekutin se liší podle věku, tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, fyzické aktivity i okolní teploty.

Lidé, kteří mají od lékaře doporučeno omezení tekutin například kvůli onemocnění srdce nebo ledvin, by se měli řídit individuálním doporučením svého lékaře.

Může přehřátí organismu způsobit záchvat?

Výrazné přehřátí organismu je závažný stav a může ovlivnit činnost centrálního nervového systému. Při těžkém úpalu se mohou objevit poruchy vědomí, zmatenost a v závažných případech také křeče nebo záchvaty.

To však není totéž jako běžný epileptický záchvat vyvolaný jen tím, že je venku teplý den.

Jaké jsou varovné příznaky přehřátí?

Pozornost je vhodné věnovat zejména:

• silné slabosti,
• závratím,
• bolesti hlavy,
• nevolnosti,
• výraznému přehřátí,
• zmatenosti nebo neobvyklému chování,
• poruše vědomí.

Při podezření na úpal nebo závažné přehřátí je nutné člověka přesunout do chladnějšího prostředí a podle závažnosti stavu vyhledat zdravotnickou pomoc.

Může nedostatek spánku během horkých nocí zvýšit riziko záchvatu?

Ano. Nedostatek kvalitního spánku patří mezi známé spouštěče epileptických záchvatů. Proto mohou být problémem nejen samotná vedra přes den, ale také tropické noci.

Při vysoké teplotě v ložnici se člověk může častěji budit, spát mělčeji nebo usínat výrazně později. Pokud se několik nocí po sobě nevyspí dostatečně, může se u citlivého člověka zvýšit náchylnost k záchvatu.

Jak zlepšit spánek při epilepsii během veder?

• Ložnici během dne zatemněte a větrejte především ráno a večer.
• Pokud je to možné, udržujte místnost příjemně chladnou.
• Dodržujte pravidelnou dobu usínání a vstávání.
• Omezte večerní alkohol a větší množství kofeinu.
• Nenarušujte kvůli letním aktivitám pravidelný spánkový režim.

Může horečka vyvolat záchvat u člověka s epilepsií?

Ano, horečka a akutní infekční onemocnění mohou u některých lidí s epilepsií zvýšit pravděpodobnost záchvatu. Riziko nemusí souviset pouze s vyšší tělesnou teplotou.

Během onemocnění se často současně objevuje:

• horší spánek,
• dehydratace,
• zvracení nebo průjem,
• menší příjem potravy,
• problémy s pravidelným užíváním léků.

Je důležité odlišovat horečku způsobenou infekcí od vysoké venkovní teploty. Jde o dva rozdílné stavy, i když oba mohou vést ke zvýšení tělesné teploty.

Jsou febrilní křeče při horečce stejné jako epilepsie?

Ne. Febrilní křeče nejsou automaticky známkou epilepsie. Objevují se především u malých dětí při horečnatém onemocnění a jejich mechanismus je od epilepsie odlišný.

Pokud dítě prodělá záchvat při horečce poprvé, měl by jeho stav posoudit zdravotník. Zvlášť důležité je vyhledat zdravotnickou pomoc při dlouhém záchvatu, opakovaných záchvatech nebo pokud se dítě po záchvatu nevrací do obvyklého stavu.

Mohou se léky na epilepsii v horku poškodit?

Ano, nevhodné skladování může u některých léčiv představovat problém. Antiepileptika by měla být skladována podle pokynů výrobce uvedených v příbalové informaci.

Typickou chybou je ponechání léků v létě několik hodin v zaparkovaném automobilu. Teplota uvnitř vozu může velmi rychle výrazně překročit venkovní teplotu.

Podobně není vhodné nechávat léky dlouhodobě na přímém slunci, například na palubní desce automobilu, parapetu nebo na pláži.

Při cestování je praktické nosit léky v příručním zavazadle a mít s sebou dostatečnou rezervu.

Může pocení ovlivnit účinek léků na epilepsii?

Běžné pocení obvykle samo o sobě neznamená, že by protizáchvatové léky přestaly fungovat. Problém může vzniknout především tehdy, pokud silné pocení vede k výrazné dehydrataci nebo k poruše rovnováhy elektrolytů.

Další riziko nastává při letních zažívacích potížích. Pokud člověk krátce po užití léku opakovaně zvrací, nemusí být dávka dostatečně vstřebána.

V takové situaci není vhodné automaticky užívat další dávku bez doporučení odborníka, protože skutečné množství již vstřebaného léku není snadné určit.

Jak zvládnout epilepsii během vlny veder?

Základem je minimalizovat faktory, které mohou během horkých dnů snižovat záchvatový práh. Pro většinu lidí to znamená především pravidelný pitný režim, dostatek spánku, ochranu před přehřátím a důsledné užívání léků.

V praxi pomáhá dodržovat následující zásady:

• Pijte průběžně. Při sportu nebo výrazném pocení potřeba tekutin stoupá.
• Vyhýbejte se největšímu horku. Náročnější aktivity plánujte spíše na ráno nebo večer.
• Vyhledávejte stín a chladnější prostory.
• Dodržujte pravidelný spánkový režim.
• Užívejte léky ve stanovenou dobu.
• Nenechávejte léky v rozpáleném automobilu.
• Buďte opatrní s alkoholem. Kombinace alkoholu, nedostatku spánku, horka a dehydratace může být zvlášť nevhodná.
• Při fyzické aktivitě počítejte s vyšší potřebou odpočinku.

Může člověk s epilepsií chodit na slunce?

Ve většině případů ano. Epilepsie sama o sobě obvykle neznamená, že člověk musí pobytu na slunci úplně vyhýbat.

Rozumné je ale omezit dlouhý pobyt na přímém slunci v nejteplejší části dne, zejména během vln veder. Pomáhá pokrývka hlavy, lehké oblečení, pravidelný pitný režim a možnost přesunout se do stínu.

Pokud člověk ví, že u něj přehřátí nebo výrazné horko opakovaně předchází záchvatům, měl by být samozřejmě opatrnější.

Může člověk s epilepsií sportovat v horku?

Ve většině případů je fyzická aktivita možná a prospěšná, ale během vysokých teplot je vhodné upravit intenzitu i čas sportování.

Praktické je:

• cvičit ráno nebo večer,
• vyhýbat se intenzivní aktivitě během poledního horka,
• pravidelně pít,
• dělat přestávky,
• ukončit aktivitu při závrati, výrazné slabosti nebo známkách přehřátí.

Zvláštní opatrnost vyžadují aktivity, při kterých by případný záchvat mohl mít závažné následky.

Je koupání při epilepsii během léta bezpečné?

Voda představuje pro člověka s epilepsií specifické riziko, protože případný záchvat může vést k tonutí. Bezpečnost proto závisí na typu a kompenzaci epilepsie i na konkrétní aktivitě.

Obecně je vhodné nekoupat se o samotě a mít poblíž člověka, který o epilepsii ví a dokáže v případě potřeby reagovat.

U člověka s nedostatečně kontrolovanými záchvaty je vhodné konkrétní pravidla koupání a vodních sportů konzultovat s ošetřujícím neurologem.

Je klimatizace při epilepsii bezpečná?

Ano. Běžně používaná klimatizace není známým spouštěčem epilepsie a během vln veder může naopak pomoci zabránit přehřátí.

Teplotu není nutné nastavovat extrémně nízko. Cílem je vytvořit příjemné prostředí, ve kterém se člověk nepřehřívá a může kvalitně odpočívat a spát.

Mohou rychlé změny počasí ovlivnit epileptické záchvaty?

Někteří lidé s epilepsií subjektivně uvádějí souvislost záchvatů se změnami počasí, tlaku nebo vlhkosti. Výzkum skutečně našel určité statistické vztahy mezi meteorologickými podmínkami a výskytem záchvatů, výsledky však nejsou jednotné.

Například některé studie zaznamenaly souvislost s nižším atmosférickým tlakem nebo vyšší vlhkostí. Z těchto pozorování ale zatím nelze vytvořit univerzální pravidlo použitelné pro každého člověka s epilepsií.

Jak poznám, zda jsou vedra mým spouštěčem záchvatů?

Nejlepší cestou je dlouhodobé sledování. Jeden záchvat během horkého dne ještě neznamená, že příčinou bylo právě počasí.

Užitečný může být deník záchvatů, ve kterém si kromě data a času záchvatu zaznamenáte například:

• venkovní teplotu a pobyt na slunci,
• množství spánku předchozí noc,
• příjem tekutin,
• fyzickou aktivitu,
• onemocnění nebo horečku,
• alkohol,
• stres,
• užití protizáchvatových léků.

Pokud se stejná kombinace okolností opakovaně objevuje před záchvatem, může jít o relevantní individuální spouštěč.

Záznamy lze následně probrat s neurologem. Mají větší vypovídací hodnotu než hodnocení jednotlivého izolovaného záchvatu.

Co dělat, když člověk dostane epileptický záchvat během vedra?

První pomoc při epileptickém záchvatu se v zásadě nemění podle venkovní teploty. Nejdůležitější je zabránit úrazu a sledovat délku záchvatu.

1. Odstraňte z okolí předměty, o které by se člověk mohl zranit.
2. Pokud je to možné, chraňte hlavu měkkým předmětem.
3. Nesnažte se násilím zastavit křeče.
4. Nevkládejte nic do úst.
5. Sledujte čas začátku záchvatu.
6. Po odeznění křečí zkontrolujte dýchání a podle situace člověka uložte do bezpečné polohy.
7. V horkém prostředí ho po odeznění akutní fáze přesuňte do stínu nebo chladnějšího prostoru, pokud je to bezpečné.

Pokud má člověk svůj individuální záchvatový plán nebo záchrannou medikaci předepsanou lékařem, postupujte podle něj.

Kdy při epileptickém záchvatu volat zdravotnickou záchrannou službu?

Urgentní zdravotnickou pomoc je vhodné vyhledat zejména tehdy, pokud záchvat trvá nezvykle dlouho, záchvaty se opakují bez návratu vědomí, člověk má závažné poranění nebo potíže s dýcháním.

Pomoc je nutná také při podezření na úpal nebo jiný závažný stav související s přehřátím.

U člověka se známou epilepsií je vhodné řídit se také jeho individuálním záchvatovým plánem stanoveným ošetřujícím lékařem.

Co dělat, když se během veder epileptické záchvaty zhorší?

Pokud zaznamenáte během horkého období významné zvýšení počtu, délky nebo závažnosti záchvatů, je vhodné kontaktovat ošetřujícího neurologa.

Bez předchozí konzultace není vhodné svévolně měnit dávkování antiepileptik.

Lékaři pomůže, pokud budete schopni popsat:

• kolik záchvatů se objevilo,
• jak dlouho trvaly,
• zda se změnil jejich charakter,
• zda byly léky užity pravidelně,
• jaký byl spánek a pitný režim,
• zda se objevila horečka nebo jiné onemocnění.

Jaká jsou nejdůležitější pravidla pro epilepsii během horkého počasí?

Pro většinu lidí s epilepsií neznamená léto nutnost zásadně omezovat běžný život. Smyslem prevence je především zabránit situacím, které mohou snížit záchvatový práh.

• Dodržujte pravidelný pitný režim.
• Předcházejte přehřátí.
• V největších vedrech omezte náročnou fyzickou aktivitu.
• Dbejte na dostatek kvalitního spánku.
• Nezapomínejte na pravidelné užívání léků.
• Chraňte léky před extrémním teplem.
• Buďte opatrní s alkoholem.
• Sledujte své individuální spouštěče.
• Při změně charakteru nebo četnosti záchvatů kontaktujte neurologa.

Jaký je tedy vztah mezi epilepsií a vedrem?

Horké počasí samo o sobě není univerzálním spouštěčem epileptických záchvatů. U některých lidí ale mohou vedra nepřímo zvýšit riziko záchvatu, protože vedou k dehydrataci, přehřátí, horšímu spánku nebo narušení běžného režimu.

Vědecké studie zatím ukazují, že vztah mezi teplotou a epileptickými záchvaty je složitý a liší se mezi různými skupinami pacientů. Nelze proto jednoduše stanovit teplotu, od které by byl záchvat pravděpodobnější.

Nejdůležitější je znát vlastní spouštěče, důsledně dodržovat léčbu a během vln veder předcházet dehydrataci a přehřátí. Pokud se četnost nebo charakter záchvatů výrazně změní, je vhodné situaci probrat s ošetřujícím neurologem.

Nejčastější otázky o epilepsii a vedru

Zhoršuje horko epilepsii?

Ne u každého. Někteří lidé s epilepsií během vysokých teplot pozorují více záchvatů, zatímco jiní žádnou změnu nezaznamenají. Riziko může souviset především s dehydratací, přehřátím nebo horším spánkem.

Může dehydratace vyvolat epileptický záchvat?

Ano, u některých lidí může nedostatek tekutin patřit mezi okolnosti, které zvyšují náchylnost k záchvatu. V horkých dnech je proto důležitý pravidelný pitný režim.

Může nedostatek spánku způsobit epileptický záchvat?

Ano. Nedostatek spánku patří mezi známé spouštěče záchvatů. Tropické noci proto mohou představovat nepřímý problém, pokud výrazně narušují spánek.

Může člověk s epilepsií na slunce?

Ve většině případů ano. Je ale vhodné chránit se před přehřátím, pravidelně pít a při extrémních teplotách omezit pobyt na přímém slunci.

Je klimatizace vhodná při epilepsii?

Ano. Klimatizace není běžně považována za spouštěč epileptických záchvatů a během velkých veder může pomoci udržovat příjemnou teplotu a podporovat kvalitní spánek.

Existuje konkrétní teplota, která vyvolává epileptický záchvat?

Ne. Neexistuje univerzální venkovní teplota, při které by se u lidí s epilepsií automaticky zvyšovalo riziko záchvatu. Citlivost je individuální a závisí na mnoha dalších okolnostech.

Závěr

Vztah mezi epilepsií a vedrem je individuální a podstatně složitější než jednoduché tvrzení, že vysoká teplota způsobuje epileptické záchvaty. U části lidí mohou být vysoké teploty problémem především nepřímo – prostřednictvím dehydratace, přehřátí, nedostatku spánku nebo narušení pravidelného užívání léků.

Během horkých dnů proto pomáhá pravidelně pít, vyhýbat se extrémnímu přehřátí, dostatečně spát a dodržovat léčebný režim. Pokud člověk opakovaně pozoruje souvislost mezi vysokými teplotami a záchvaty, může být užitečné vést si deník záchvatů a své pozorování probrat s neurologem.

Studie a zdroje článku

• Heatwaves may increase likelihood of seizures in people with epilepsy Autorka: Nicola Swanborough

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Epilepsie, Počasí a zdraví

Přečtěte si také naše další články