Antiepileptika na migrénu: mohou fungovat a jak ovlivňují vznik záchvatů? 4.45/5 (11)

• Antiepileptika se používají hlavně k prevenci migrény, nikoli k rychlému zastavení právě probíhajícího záchvatu.
• Nejlépe doloženou účinnost má topiramát, který může snížit počet migrenózních dnů a četnost záchvatů.
• Valproát může být účinný, ale má významná bezpečnostní rizika, zejména v těhotenství; gabapentin se rutinně nedoporučuje.
• Volbu léčby musí vždy posoudit lékař, protože záleží na typu migrény, dalších onemocněních, toleranci léčby a individuálních rizicích.

Antiepileptika mohou u některých lidí významně snížit četnost migrén, přestože migréna není epilepsie. Některé léky původně vyvinuté k léčbě epileptických záchvatů totiž tlumí nadměrnou dráždivost nervových buněk a ovlivňují mechanismy, které se podílejí také na vzniku migrény.

Nejlépe doloženým antiepileptikem pro prevenci migrény je topiramát. Účinnost byla prokázána také u valproátu, jeho použití však výrazně omezují závažná bezpečnostní rizika, zejména v těhotenství. Ostatní antiepileptika nelze považovat za automaticky účinná jen proto, že patří do stejné lékové skupiny.

Proč mohou antiepileptika fungovat také na migrénu?

Migréna a epilepsie jsou rozdílná neurologická onemocnění. Mají však některé společné rysy, především zvýšenou dráždivost nervových sítí a změny v přenosu elektrických a chemických signálů mezi neurony.

Vybraná antiepileptika mohou ovlivňovat několik procesů důležitých pro vznik migrény:

• stabilizují elektrickou aktivitu nervových buněk,
• ovlivňují sodíkové a vápníkové iontové kanály,
• posilují tlumivý účinek neurotransmiteru GABA,
• omezují uvolňování excitačních látek, například glutamátu,
• mohou tlumit aktivaci trigeminovaskulárního systému, který se podílí na migrenózní bolesti,
• mohou ovlivnit kortikální šířící se depresi, tedy vlnu změněné aktivity mozkové kůry spojovanou zejména s migrenózní aurou.

Jednotlivá antiepileptika ale působí různými mechanismy. Účinnost jednoho přípravku proto nelze automaticky přenášet na celou skupinu. Přehled dostupných důkazů ukazuje účinnost především u topiramátu a valproátu, zatímco řada jiných antiepileptik se v prevenci migrény neosvědčila.

Léčí antiepileptika probíhající migrénu, nebo záchvatům předcházejí?

Antiepileptika se při migréně používají především jako preventivní neboli profylaktická léčba. Užívají se pravidelně s cílem snížit počet migrenózních dnů, intenzitu záchvatů a potřebu akutních léků.

Nejde tedy obvykle o léky určené k rychlému zastavení právě probíhajícího záchvatu. K akutní léčbě migrény se podle individuální situace používají například běžná analgetika, nesteroidní protizánětlivé léky, triptany nebo další specifické přípravky.

Preventivní léčba navíc migrénu zpravidla nevyléčí natrvalo. Jejím realistickým cílem je dostat onemocnění pod lepší kontrolu a snížit jeho dopad na práci, rodinný život, spánek a běžné fungování.

Jak účinný je topiramát při prevenci migrény?

Topiramát patří mezi nejlépe prozkoumaná antiepileptika používaná k prevenci migrény. V randomizovaných studiích snižoval průměrnou měsíční četnost migrén a zvyšoval pravděpodobnost, že pacient dosáhne alespoň padesátiprocentního snížení jejich frekvence.

V jedné velké placebem kontrolované studii dosáhlo alespoň 50% poklesu měsíční četnosti migrén 49 % účastníků užívajících 100 mg topiramátu denně oproti 23 % účastníků užívajících placebo. Významný rozdíl se projevil již během prvního měsíce léčby.

Cochraneův systematický přehled zahrnující 17 studií zjistil, že topiramát ve srovnání s placebem snížil četnost přibližně o 1,2 záchvatu za 28 dní. Pravděpodobnost dosažení alespoň 50% snížení četnosti bolestí byla přibližně dvojnásobná; vypočtený počet pacientů, které bylo třeba léčit, aby jeden další člověk dosáhl této odpovědi, byl přibližně čtyři.

Topiramát má doložený účinek také u chronické migrény. V kontrolovaných studiích snižoval počet migrenózních dnů i u pacientů, kteří měli bolesti hlavy nejméně 15 dní v měsíci.

Jak topiramát pravděpodobně působí?

Topiramát má více mechanismů účinku. Ovlivňuje iontové kanály, tlumivé GABA receptory i excitační glutamátové přenosy. Výsledkem může být snížení neuronální dráždivosti a omezení šíření procesů, které spouštějí migrenózní záchvat.

Přesný mechanismus jeho preventivního účinku u migrény však není zcela objasněn. Pravděpodobně nejde o jeden jediný zásah, ale o kombinaci účinků na mozkovou kůru a dráhy zpracovávající bolest.

Je topiramát doporučován v současných guidelines?

Ano. Poslední doporučení z roku 2025 uvádí topiramát jako jednu z možností prevence migrény spolu s propranololem a amitriptylinem. Volba má následovat po individuálním posouzení očekávaného přínosu, nežádoucích účinků, dalších nemocí a osobních preferencí pacienta.

Používá se na prevenci migrény valproát?

Valproát neboli kyselina valproová a její soli mohou migréně předcházet. Klinické studie a systematické přehledy prokázaly, že valproát snižuje frekvenci záchvatů účinněji než placebo.

V současné praxi je však jeho použití omezené především kvůli bezpečnosti. Mezi možné nežádoucí účinky patří nárůst tělesné hmotnosti, třes, zažívací obtíže, poruchy jaterních funkcí a změny krevního obrazu. Zásadní jsou zejména rizika při užívání v těhotenství.

Proč je valproát problematický v těhotenství?

Expozice valproátu během těhotenství je spojena s vysokým rizikem vrozených vad a poruch vývoje dítěte. Evropská agentura pro léčivé přípravky uvádí, že valproát nesmí být používán k prevenci migrény během těhotenství. U žen, které mohou otěhotnět, podléhá jeho použití přísným omezením a požadavkům programu prevence těhotenství.

Pacientka, která valproát užívá, jej však nesmí náhle sama vysadit. Další postup je nutné bezodkladně řešit s ošetřujícím lékařem.

Která další antiepileptika se zkoušela v prevenci migrény?

Výsledky u ostatních přípravků jsou výrazně méně přesvědčivé. Označení „antiepileptikum“ samo o sobě neznamená, že daný lék předchází migréně.

Léčivá látka	Co ukazují důkazy	Praktický význam
Topiramát	Účinnost potvrzená randomizovanými studiemi a systematickými přehledy.	Jedna z běžně zvažovaných možností prevence.
Valproát	Účinný, ale s významnými bezpečnostními omezeními.	Použití je selektivní, zejména kvůli rizikům v těhotenství.
Gabapentin	Dostupné důkazy nepodporují rutinní použití.	Spíše se doporučuje gabapentin k profylaxi migrény nenabízet.
Lamotrigin	V randomizované studii nebyl účinný pro běžnou prevenci migrény; menší otevřené studie naznačují možný přínos u vybraných pacientů s častou aurou.	Není standardní univerzální prevencí, někdy se individuálně zvažuje u obtěžující aury.
Ostatní antiepileptika	Důkazy bývají nedostatečné, nejednotné nebo negativní.	Rutinní použití nelze doporučit jen na základě příslušnosti k lékové skupině.

 

Funguje gabapentin na migrénu?

Gabapentin se v minulosti při migréně používal, současná doporučení jej však za vhodnou preventivní léčbu nepovažují. Obecně se doporučuje gabapentin k profylaxi migrény nenabízet.

Může lamotrigin pomoci při migréně s aurou?

Lamotrigin v randomizované placebem kontrolované studii neprokázal účinnost pro obecnou prevenci migrény a způsobil více nežádoucích účinků, zejména kožních vyrážek.

Menší otevřené studie ale popsaly snížení frekvence a délky aury u vybraných pacientů s výraznými nebo častými aurami. Tyto výsledky jsou zajímavé, ale kvalitou důkazů nedosahují úrovně studií topiramátu. Lamotrigin proto nelze doporučit jako běžnou prevenci každé migrény; může být pouze individuálně zvažovanou možností ve specializované neurologické péči.

Kdy může lékař doporučit preventivní léčbu migrény?

Rozhodnutí nezávisí pouze na počtu záchvatů. Lékař posuzuje také jejich délku, intenzitu, dopad na život, odpověď na akutní léčbu, počet dní s bolestí a riziko nadužívání léků.

Preventivní léčbu lze zvažovat zejména tehdy, když:

• jsou migrény časté nebo výrazně omezující,
• záchvaty trvají dlouho a narušují běžné fungování,
• akutní léky nejsou dostatečně účinné, nejsou tolerovány nebo je pacient nemůže užívat,
• dochází k častému užívání léků proti bolesti nebo triptanů,
• se objevují specifické nebo zvlášť zatěžující formy migrény,
• pacient sám po vysvětlení přínosů a rizik preferuje prevenci.

Volba konkrétního léku závisí také na věku, tělesné hmotnosti, plánování těhotenství, dalších onemocněních, současně užívaných lécích a předchozích zkušenostech s léčbou.

Jak dlouho trvá, než antiepileptikum na migrénu zabere?

Preventivní účinek se nehodnotí po několika tabletách. Dávka se obvykle zvyšuje postupně, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků, a následně je potřeba dostatečně dlouhá doba na posouzení výsledku.

U topiramátu byl ve velkých studiích statisticky významný účinek pozorován již během prvního měsíce, plné praktické vyhodnocení však zpravidla vyžaduje delší sledování na tolerované účinné dávce.

Pro objektivní hodnocení je vhodné vést si migrenózní deník. Zaznamenávat lze:

• počet dní s migrénou a jinou bolestí hlavy,
• intenzitu a délku záchvatů,
• výskyt aury, nevolnosti nebo přecitlivělosti na světlo a zvuk,
• užití akutních léků,
• pracovní nebo školní omezení,
• možné nežádoucí účinky prevence.

Co se považuje za úspěšnou preventivní léčbu?

V klinických studiích se často používá hranice alespoň 50% snížení počtu migrén nebo migrenózních dnů. V reálném životě ale může být významným úspěchem také mírnější pokles četnosti doprovázený kratšími záchvaty, menší intenzitou, lepší odpovědí na akutní lék a menším omezením běžného života.

Jaké nežádoucí účinky může mít topiramát?

Mezi častěji hlášené nežádoucí účinky topiramátu patří:

• brnění nebo mravenčení končetin,
• změny chuti,
• snížená chuť k jídlu a úbytek hmotnosti,
• únava, nevolnost nebo závratě,
• zpomalené vybavování slov, poruchy pozornosti nebo paměti.

V kontrolovaných studiích patřily parestezie, únava, nevolnost, snížená chuť k jídlu a poruchy pozornosti mezi nejčastější obtíže. Výskyt nežádoucích účinků je jedním z důvodů, proč se léčba obvykle zahajuje nízkou dávkou a dávka se zvyšuje postupně.

Existují také méně častá, ale závažná rizika, například ledvinové kameny, metabolická acidóza nebo akutní oční komplikace. Konkrétní rizika musí lékař posoudit podle zdravotního stavu pacienta.

Může se topiramát užívat v těhotenství?

Topiramát se nesmí používat k prevenci migrény v těhotenství. U žen, které mohou otěhotnět, je jeho použití omezeno podmínkami programu prevence těhotenství a vyžaduje účinnou antikoncepci a pravidelné odborné přehodnocování léčby.

EMA upozorňuje na riziko vrozených vad, omezení růstu plodu a možné zvýšení rizika poruch neurologického vývoje po expozici topiramátu v těhotenství.

Žena užívající topiramát by při plánování těhotenství, podezření na těhotenství nebo selhání antikoncepce měla neprodleně kontaktovat lékaře. Lék nemá sama náhle vysazovat bez domluvy o bezpečném dalším postupu.

Pro koho nemusí být antiepileptika vhodná?

Vhodnost závisí na konkrétní léčivé látce. Zvýšená opatrnost může být nutná například u lidí s onemocněním ledvin nebo jater, poruchami nálady, poruchami příjmu potravy, nízkou tělesnou hmotností, sklonem k ledvinovým kamenům nebo při současném užívání dalších léků.

Zcela zásadní je individuální posouzení u žen, které jsou těhotné, plánují těhotenství nebo mohou otěhotnět. Bezpečnostní profil topiramátu a valproátu je v této situaci natolik významný, že musí být součástí rozhodování ještě před zahájením léčby.

Jsou antiepileptika lepší než nové léky na migrénu?

Neexistuje jedna nejlepší prevence pro každého. Topiramát má dlouhodobě doloženou účinnost, je dostupný a u některých pacientů funguje velmi dobře. Současně ale může způsobovat kognitivní nebo jiné nežádoucí účinky, které vedou k ukončení léčby.

Výběr mezi antiepileptikem, betablokátorem, antidepresivem, léčbou zaměřenou na CGRP, botulotoxinem nebo jinou možností závisí na typu a četnosti migrény, dosavadní léčbě, dalších nemocech, bezpečnosti, dostupnosti a preferencích pacienta.

Praktickým cílem není zvolit „nejsilnější“ lék, ale najít prevenci s nejlepším poměrem účinku, snášenlivosti a bezpečnosti pro konkrétního člověka.

Mohou se antiepileptika na migrénu náhle vysadit?

Bez pokynu lékaře zpravidla ne. Náhlé vysazení může vést ke zhoršení obtíží a u některých přípravků představuje další zdravotní rizika. Pokud léčba nefunguje, způsobuje nežádoucí účinky nebo pacient plánuje těhotenství, má být další postup domluven s lékařem.

Lékař může doporučit postupné snižování dávky, přechod na jinou prevenci nebo určité období sledování bez preventivního léku.

Kdy je potřeba vyhledat lékaře kvůli bolesti hlavy okamžitě?

Ne každá silná bolest hlavy je migréna. Neodkladné vyšetření je vhodné zejména při:

• náhle vzniklé extrémně silné bolesti, která dosáhne maxima během sekund až minut,
• nové bolesti doprovázené ochrnutím, poruchou řeči, zmateností nebo poruchou vědomí,
• bolesti po úrazu hlavy,
• bolesti s horečkou, ztuhlostí šíje nebo výraznou celkovou schváceností,
• novém typu bolesti v těhotenství nebo krátce po porodu,
• výrazné změně dosavadního charakteru migrén,
• nově vzniklé bolesti u člověka s nádorovým onemocněním nebo závažnou poruchou imunity.

Jaký je tedy závěr: mohou antiepileptika proti migréně skutečně fungovat?

Ano, ale pouze některá. Nejpevnější důkazy má topiramát, který může u části pacientů významně snížit počet migrenózních záchvatů nebo dnů. Valproát je rovněž účinný, jeho použití však výrazně omezuje bezpečnostní profil, především vysoké riziko poškození plodu.

Gabapentin se pro rutinní prevenci nedoporučuje. Lamotrigin není účinný jako obecná prevence migrény, ale ve specializované péči může být někdy zvažován u vybraných pacientů s výraznou aurou.

Úspěch léčby závisí nejen na výběru látky, ale také na pomalém nastavení dávky, dostatečně dlouhém hodnocení, vedení migrenózního deníku a včasném řešení nežádoucích účinků. O nasazení antiepileptika by měl vždy rozhodnout lékař na základě konkrétního typu migrény, zdravotního stavu a individuálních rizik.

TIP: Antiepileptika na migrénu: mohou fungovat a jak ovlivňují vznik záchvatů?

Studie a zdroje článku

• Preventive Agents for Migraine: Focus on the Antiepileptic Drugs Autoři: R Shahien, K Beiruti

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Epilepsie, Léky a zdraví

Přečtěte si také naše další články