Antiepileptika a alkohol: jaká jsou rizika a problémy? 4.56/5 (9)

• Alkohol může zvýšit riziko epileptického záchvatu – zejména při větším množství, nárazovém pití, následném poklesu hladiny alkoholu, nedostatku spánku nebo vynechání léků.
• Alkohol může zesílit nežádoucí účinky antiepileptik – typicky ospalost, závratě, únavu, poruchu koordinace a zpomalené reakce.
• Bezpečné množství alkoholu nelze určit univerzálně – záleží na konkrétním léku, dávce, typu epilepsie a zdravotním stavu, proto je vhodné doporučení ověřit s neurologem nebo lékárníkem.

Je možné si při užívání antiepileptik dát sklenku vína nebo piva? Nebo je nutné alkohol úplně vynechat? Odpověď není u každého člověka stejná. Záleží na konkrétním antiepileptiku, typu epilepsie, četnosti a charakteru záchvatů, dalších užívaných lécích i množství alkoholu.

Alkohol může u člověka s epilepsií představovat dvojí riziko: může ovlivnit samotnou náchylnost k záchvatům a současně zesilovat nežádoucí účinky některých antiepileptik. Problémem navíc nebývá pouze alkohol během pití. Rizikové může být také období, kdy jeho hladina v krvi následně klesá, zejména po větším množství alkoholu.

Proto neexistuje univerzální pravidlo typu „jedna sklenka je vždy bezpečná“. Pokud člověk užívá léky proti epilepsii, měl by otázku alkoholu řešit podle konkrétního léčivého přípravku se svým neurologem nebo lékárníkem.

Co jsou antiepileptika a jak fungují

Antiepileptika, přesněji protizáchvatové léky, jsou léčiva používaná především k prevenci epileptických záchvatů. Jednotlivé přípravky ovlivňují elektrickou aktivitu nervových buněk různými mechanismy a jejich cílem je snížit pravděpodobnost abnormální synchronizované aktivity v mozku, která může vést k záchvatu.

Mezi používané účinné látky patří například:

• levetiracetam,
• lamotrigin,
• valproát,
• karbamazepin,
• oxkarbazepin,
• topiramát,
• lacosamid,
• gabapentin,
• pregabalin,
• fenytoin,
• fenobarbital,
• klobazam a další.

Jednotlivá antiepileptika se výrazně liší způsobem účinku, metabolismem i nežádoucími účinky. Proto se také liší jejich vztah k alkoholu.

Je možné pít alkohol při užívání antiepileptik?

Nelze říci, že malé množství alkoholu je bezpečné pro každého člověka užívajícího antiepileptika. U některých pacientů může lékař malé množství alkoholu považovat za přijatelné, zatímco u jiných může doporučit úplnou abstinenci.

Rozhodující je například:

• jaký lék pacient užívá,
• v jaké dávce jej užívá,
• zda užívá více antiepileptik současně,
• jak dobře jsou záchvaty kontrolované,
• zda alkohol v minulosti záchvat vyvolal,
• zda člověk užívá další tlumivé léky,
• zda má onemocnění jater nebo jiné zdravotní komplikace,
• kolik alkoholu vypije a jak rychle.

U člověka, který má nekompenzovanou epilepsii nebo jehož záchvaty souvisejí s alkoholem, může být doporučení samoy5ejm2 podstatně přísnější než u pacienta, který je dlouhodobě bez záchvatů.

Proč může být kombinace antiepileptik a alkoholu nebezpečná

Alkohol a některá antiepileptika ovlivňují centrální nervový systém současně. Jejich účinky se proto mohou sčítat.

Člověk pak může pociťovat výraznější:

• ospalost,
• závratě,
• únavu,
• zhoršení rovnováhy,
• zpomalené reakce,
• poruchu koordinace,
• zhoršené soustředění,
• zmatenost.

Podobné nežádoucí účinky může mít alkohol i protizáchvatová léčba samostatně. Jejich kombinace proto může způsobit, že člověk reaguje na alkohol výrazně silněji, než očekával.

To představuje riziko nejen z hlediska epilepsie, ale také pádů, úrazů, řízení vozidla nebo obsluhy strojů.

Může alkohol vyvolat epileptický záchvat?

Ano, alkohol může za určitých okolností zvýšit pravděpodobnost epileptického záchvatu, zejména při větší konzumaci, nárazovém pití nebo během následného poklesu hladiny alkoholu.

U lidí s epilepsií bývá problematické především nadměrné pití. Riziko navíc nemusí být největší přímo během konzumace alkoholu. Záchvat se může objevit později, když hladina alkoholu v organismu klesá.

Zvlášť významné riziko představuje abstinenční stav u člověka, který dlouhodobě nebo ve velkém množství konzumuje alkohol. Alkoholové abstinenční záchvaty mohou vzniknout i u člověka, který předtím epilepsii diagnostikovanou neměl.

Proč může být rizikový až den po pití?

Alkohol má během intoxikace tlumivý účinek na centrální nervový systém. Jak jeho koncentrace později klesá, může se rovnováha mezi tlumivými a excitačními mechanismy v mozku změnit.

Současně se po večeru s větším množstvím alkoholu často přidávají další faktory, například:

• nedostatek spánku,
• dehydratace,
• vynechání nebo opožděné užití léku,
• nepravidelné jídlo,
• zvracení,
• celkové vyčerpání.

Pro člověka s epilepsií tedy nemusí být problémem pouze samotný alkohol, ale kombinace několika spouštěčů současně.

Je nárazové pití alkoholu rizikovější než malé množství?

Ano. Nárazová konzumace většího množství alkoholu představuje podstatně vyšší riziko než malé množství alkoholu konzumované příležitostně.

Větší množství může více narušit spánek, zvýšit riziko dehydratace, zvracení a vynechání medikace a následně vytvořit podmínky, které zvyšují náchylnost k záchvatu.

Proto by člověk neměl zaměňovat otázku „mohu si dát jednu sklenku?“ s otázkou, zda je bezpečné vypít během večera několik alkoholických nápojů. Jde o výrazně odlišné situace.

Jak alkohol ovlivňuje účinek antiepileptik?

Alkohol může podle konkrétního léku ovlivňovat jeho působení přímo i nepřímo. Význam interakce se mezi jednotlivými účinnými látkami liší.

Možné problémy zahrnují:

• zesílení tlumivého účinku na centrální nervový systém,
• výraznější ospalost a závratě,
• zhoršení koordinace,
• změny metabolismu některých léčiv,
• větší zatížení jater u vybraných léků,
• nepravidelné užívání léků při intoxikaci,
• zhoršení kontroly epileptických záchvatů.

Proto je vždy důležité kontrolovat doporučení ke konkrétní účinné látce a nespoléhat na zkušenost jiného pacienta užívajícího jiné antiepileptikum.

Která antiepileptika mohou s alkoholem působit tlumivě<

Výraznou opatrnost vyžadují zejména přípravky, které samy mohou způsobovat ospalost, závratě nebo zhoršenou koordinaci. Alkohol může tyto účinky dále zesílit.

Výraznější útlum může být relevantní například u některých benzodiazepinových léčiv používaných v epileptologii, barbiturátů a dalších léčiv s tlumivým účinkem na centrální nervový systém.

Podobné potíže se však mohou objevit i u řady moderních antiepileptik, u kterých mezi běžné nežádoucí účinky patří ospalost nebo závratě.

Právě proto nelze vytvořit jednoduchý seznam „bezpečných“ a „nebezpečných“ antiepileptik. Riziko závisí na konkrétním pacientovi, dávce i kombinaci léků.

Levetiracetam a alkohol

U levetiracetamu může být významným problémem zejména zesílení ospalosti, závratí nebo jiných účinků na centrální nervový systém.

Současně je třeba zohlednit samotnou epilepsii. Pokud větší množství alkoholu naruší spánek nebo dojde k vynechání dávky levetiracetamu, může se riziko záchvatu zvýšit nezávisle na přímé lékové interakci.

Konkrétní doporučení k množství alkoholu je proto vhodné řešit s neurologem podle průběhu onemocnění.

Lamotrigin a alkohol

Lamotrigin může způsobovat například závratě, ospalost nebo poruchy koordinace a alkohol může podobné projevy zesilovat.

Samotná skutečnost, že člověk užívá lamotrigin, proto nestačí k určení univerzálního množství alkoholu. Záleží také na důvodu léčby, dávce, dalších lécích a individuální toleranci.

Lamotrigin se navíc používá nejen u epilepsie, ale také u některých psychiatrických onemocnění. V takovém případě je potřeba zohlednit i základní diagnózu a ostatní medikaci.

Valproát a alkohol

U valproátu je důvodem k opatrnosti mimo jiné jeho vztah k jaternímu metabolismu a možné nežádoucí účinky na centrální nervový systém.

Alkohol je rovněž metabolizován převážně v játrech a jeho nadměrná konzumace játra zatěžuje. U člověka užívajícího valproát proto může být otázka alkoholu zvláště důležitá, zejména pokud má zvýšené jaterní testy nebo jiné rizikové faktory.

V takové situaci by měl konkrétní doporučení vždy stanovit ošetřující lékař.

Karbamazepin a alkohol

Alkohol může při léčbě karbamazepinem zvýraznit závratě, ospalost a zhoršenou koordinaci.

Karbamazepin zároveň patří mezi léčiva s významným potenciálem lékových interakcí. Pokud pacient užívá více léků, je proto vhodné posuzovat celý léčebný režim, nikoli pouze vztah jednoho léku k alkoholu.

Pregabalin nebo gabapentin a alkohol

U pregabalinu a gabapentinu může být zásadním problémem sčítání tlumivých účinků. Obě léčiva mohou způsobovat ospalost nebo závratě a alkohol může tyto účinky dále zhoršit.

Zvýšenou opatrnost vyžadují zejména lidé, kteří současně užívají další látky tlumící centrální nervový systém.

Může alkohol snížit hladinu antiepileptika v krvi?

U některých léčiv a způsobů konzumace alkoholu může být farmakokinetika významná, nelze však obecně říci, že alkohol automaticky snižuje hladinu všech antiepileptik v krvi.

Jednotlivé protizáchvatové léky se metabolizují odlišně a mají různý potenciál interakcí.

V každodenní praxi bývá navíc často stejně důležitý nepřímý mechanismus: člověk pod vlivem alkoholu zapomene dávku užít, vezme ji příliš pozdě nebo ji po zvracení nevstřebá.

Právě vynechávání antiepileptické medikace patří mezi známé faktory, které mohou zvyšovat riziko záchvatu.

Co dělat, když po alkoholu zapomenu užít antiepileptikum?

Nevynechanou dávku není vhodné automaticky nahrazovat dvojnásobnou dávkou. Správný postup závisí na konkrétním léčivém přípravku a na tom, kolik času od plánované dávky uplynulo.

Nejbezpečnější je postupovat podle příbalové informace konkrétního léku nebo se obrátit na lékárníka či lékaře.

Zároveň je důležité nezastavovat dlouhodobou antiepileptickou léčbu svévolně. Náhlé vysazení některých protizáchvatových léků může výrazně zvýšit riziko záchvatů.

Je bezpečné vynechat antiepileptikum, když chci pít alkohol?

Ne. Vynechat antiepileptikum proto, aby člověk mohl pít alkohol, není bezpečné řešení.

Právě vynechaná dávka může zhoršit ochranu před záchvatem a alkohol může současně přidat další rizikové faktory, například nedostatek spánku a dehydrataci.

Pacient by neměl dávkování měnit bez dohody s lékařem.

Proč jsou alkohol a nedostatek spánku riziková kombinace?

Nedostatek spánku patří u řady lidí s epilepsií mezi významné spouštěče záchvatů. Alkohol přitom může kvalitu spánku zhoršovat.

Přestože může po alkoholu člověk subjektivně usnout rychleji, kvalita spánku nemusí být dobrá. Větší množství alkoholu může vést k fragmentaci spánku, časnému probouzení a celkově horší regeneraci.

Typický rizikový scénář proto může vypadat následovně:

1. člověk večer vypije větší množství alkoholu,
2. jde spát výrazně později než obvykle,
3. zapomene na pravidelnou dávku léku,
4. spánek je krátký a nekvalitní,
5. ráno je dehydratovaný a hladina alkoholu klesá.

Každý z těchto faktorů může být problematický sám o sobě. V kombinaci může být riziko podstatně větší.

Je nealkoholické pivo bezpečné při užívání antiepileptik?

Je potřeba zkontrolovat skutečný obsah alkoholu konkrétního výrobku. Označení „nealkoholické“ nemusí v každé zemi a u každého výrobku znamenat absolutní nulový obsah alkoholu.

Pokud má pacient doporučenou úplnou abstinenci, měl by vybírat produkty s deklarovaným nulovým obsahem alkoholu a případné nejasnosti konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.

Je alkohol při epilepsii nebezpečný i bez antiepileptik

Ano. Riziko alkoholu při epilepsii není dáno pouze interakcí s léky. Větší konzumace alkoholu a zejména následný abstinenční stav mohou samy o sobě zvyšovat pravděpodobnost záchvatu.

Proto může být alkohol problematický i u člověka, který z určitého důvodu antiepileptickou léčbu neužívá.

Kdo by měl být při alkoholu obzvlášť opatrný

Individuální doporučení je zvlášť důležité, pokud:

• záchvaty nejsou plně kontrolované,
• alkohol už v minulosti záchvat spustil,
• pacient užívá více antiepileptik,
• užívá zároveň benzodiazepiny, opioidy, sedativa nebo jiné tlumivé léky,
• má onemocnění jater,
• má problém s nadměrnou konzumací alkoholu,
• často zapomíná užívat léky,
• má záchvaty spojené s nedostatkem spánku,
• nedávno zahájil léčbu nebo se změnila dávka medikace.

Kolik alkoholu je bezpečné při užívání antiepileptik?

Univerzální bezpečná dávka alkoholu pro všechny pacienty užívající antiepileptika neexistuje.

Některé odborné zdroje uvádějí, že u části dospělých s dobře kontrolovanou epilepsií nemusí malé množství alkoholu vyvolat záchvat. To ale nelze převést na obecné doporučení pro všechny pacienty.

Riziko se mění podle:

• konkrétní diagnózy,
• typu záchvatů,
• konkrétního antiepileptika,
• dávky a kombinace léků,
• individuální reakce na alkohol,
• množství vypitého alkoholu,
• spánku, hydratace a dalších okolností.

Pokud pacient neví, zda může při své léčbě alkohol konzumovat, nejlepší otázka pro neurologa není pouze „Mohu pít alkohol?“, ale konkrétně: „Užívám tento lék v této dávce a jsem určitou dobu bez záchvatů. Je pro mě nějaké množství alkoholu přijatelné?“

Co dělat, pokud člověk užívající antiepileptika alkohol přesto pije?

Pokud lékař alkohol výslovně nezakázal a pacient se rozhodne jej konzumovat, má smysl minimalizovat další rizikové faktory.

• Nevynechávat antiepileptika.
• Neměnit dávku léků kvůli alkoholu.
• Vyhnout se nárazovému pití většího množství.
• Dbát na dostatek spánku.
• Průběžně pít nealkoholické tekutiny.
• Neřídit a neobsluhovat stroje.
• Nekombinovat alkohol s dalšími tlumivými látkami bez lékařského doporučení.
• Sledovat, zda alkohol nesouvisí s výskytem záchvatů.

Pokud se záchvaty opakovaně objevují po konzumaci alkoholu, je důležité tuto souvislost sdělit neurologovi.

Co dělat při epileptickém záchvatu po alkoholu?

První pomoc se řídí především charakterem a délkou záchvatu. U generalizovaného křečového záchvatu je důležité chránit člověka před úrazem, odstranit nebezpečné předměty z okolí a sledovat dobu trvání záchvatu.

Člověka během křečí násilím nedržte a nic mu nevkládejte do úst.

Po odeznění křečí je vhodné, pokud je to možné, uložit člověka do stabilizované polohy a kontrolovat dýchání.

Akutní zdravotnickou pomoc je potřeba vyhledat zejména při dlouhotrvajícím záchvatu, opakovaných záchvatech bez plného návratu vědomí, problémech s dýcháním, vážném úrazu nebo pokud jde o první známý záchvat.

Může náhlé vysazení alkoholu způsobit záchvat?

Ano. U člověka s dlouhodobou vysokou spotřebou alkoholu může náhlé vysazení vést k abstinenčnímu syndromu a záchvatům.

To je důležitá výjimka z jednoduchého doporučení „přestaňte okamžitě pít“. Pokud je člověk na alkoholu fyzicky závislý, může být náhlé vysazení bez lékařského dohledu nebezpečné.

Člověk, který pije dlouhodobě velké množství alkoholu a chce přestat, by proto měl situaci řešit s lékařem. Abstinenční stav může vyžadovat odbornou léčbu.

Jaké jsou nejčastější chyby při kombinaci antiepileptik a alkoholu?

Mezi nejrizikovější situace patří zejména:

• vynechání léku kvůli alkoholu,
• nárazové pití velkého množství,
• nedostatek spánku po večírku,
• kombinace alkoholu s dalšími sedativními léky,
• řízení vozidla při kombinovaném účinku léku a alkoholu,
• ignorování předchozího záchvatu souvisejícího s alkoholem,
• náhlé vysazení alkoholu při fyzické závislosti bez lékařského dohledu.

Jaké otázky položit lékaři nebo lékárníkovi?

Pokud užíváte antiepileptikum a chcete vědět, zda je pro vás alkohol přijatelný, připravte si konkrétní otázky:

• Může moje konkrétní antiepileptikum interagovat s alkoholem?
• Může alkohol zesílit ospalost nebo závratě způsobené mým lékem?
• Existuje vzhledem k mému typu epilepsie důvod pro úplnou abstinenci?
• Co mám udělat, pokud zapomenu dávku léku?
• Co mám dělat, pokud po užití léku zvracím?
• Ovlivňují doporučení další léky, které užívám?
• Je vzhledem k mým jaterním testům nebo jiným nemocem alkohol nevhodný?

Hlavní pravidlo

Nejdůležitější je nepovažovat alkohol při antiepileptické léčbě za otázku s jednou univerzální odpovědí. Malé množství alkoholu nemusí u některých pacientů způsobit problém, zatímco u jiných může být doporučena úplná abstinence.

Největší riziko obvykle představuje větší množství alkoholu, nárazové pití, následný pokles hladiny alkoholu, nedostatek spánku, dehydratace a zejména vynechávání antiepileptické léčby.

Pokud užíváte antiepileptikum, nevysazujte ani neupravujte léčbu kvůli plánované konzumaci alkoholu. Konkrétní doporučení vždy ověřte podle názvu léku, dávky a průběhu svého onemocnění u neurologa nebo lékárníka.

Studie a zdroje článku

• Alcohol Use and Alcohol-Related Seizures in Patients With Epilepsy Autoři: Michael Hamerle,, Leyli Ghaeni

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Alkohol, Epilepsie, Léky a zdraví

Přečtěte si také naše další články