První příznaky epilepsie u dětí 3.71/5 (14)

• První příznaky epilepsie u dětí nemusí být jen křeče, ale i krátké jakoby "vypnutí", zírání do prázdna, nereagování nebo opakované zvláštní pohyby.
• Častým nenápadným projevem jsou absence, kdy dítě na pár sekund přeruší činnost, nereaguje a po chvíli pokračuje dál, jako by se nic nestalo.
• Podezřelé jsou hlavně opakované epizody se stejným průběhem, náhlým začátkem a koncem a případnou zmateností nebo únavou po nich.
• Pokud se tyto stavy opakují nebo dítě prodělá záchvat, je důležité co nejdříve kontaktovat lékaře a při delším nebo silném záchvatu volat záchrannou službu.

První příznaky epilepsie u dětí vlastně vůbec nemusí vypadat tak, jak si je většina rodičů představuje. Ne vždy jde o dramatický záchvat s pádem na zem a křečemi. U mnoha dětí začíná epilepsie nenápadněji: krátkým vypnutím, nepřítomným pohledem, zvláštním mrkáním, opakovanými pohyby ústy, náhlým ztuhnutím nebo několika vteřinami, kdy dítě nereaguje na oslovení.

Právě tato nenápadnost bývá důvodem, proč se první projevy snadno zamění za únavu, zasnění, nepozornost, tiky nebo období divného chování. Rodiče často cítí, že něco není v pořádku, ale neumějí přesně pojmenovat co. A to je u dětské epilepsie běžné. Některé typy záchvatů jsou totiž krátké, opakovatelné a navenek působí méně nápadně než klasické křeče.

Jaké jsou první příznaky epilepsie u dětí?

První příznaky epilepsie u dětí se mohou lišit podle věku dítěte i podle typu záchvatů. U jednoho dítěte se objeví nápadné křeče, u jiného jen krátké výpadky kontaktu. Společným znakem bývá náhlý začátek, krátké trvání, stereotypní průběh a opakování podobných epizod.

 

Mezi časté první projevy patří:

• krátké zírání do prázdna bez reakce na oslovení,
• náhlé přerušení činnosti uprostřed hry nebo mluvení,
• opakované mrkání nebo stáčení očí vzhůru,
• žvýkací, mlaskavé nebo polykací pohyby bez zjevné příčiny,
• záškuby ruky, koutku, víček nebo jedné poloviny obličeje,
• krátké ztuhnutí těla nebo části těla,
• náhlý pokles svalového napětí a pád,
• zmatenost, zpomalená reakce nebo únava po epizodě,
• opakované „vypínání“ několikrát denně.

Důležitá není jen samotná podoba epizody, ale i její opakovatelnost. Když se stav vrací podobným způsobem, trvá pár sekund až minut a dítě je během něj jakoby „mimo“, je vhodné zpozornět.

Jak může epilepsie u dítěte začínat nenápadně?

Epilepsie u dětí často nezačíná jedním velkým záchvatem, ale sérií drobných a snadno přehlédnutelných projevů. Rodiče někdy zpětně říkají, že si všimli zvláštního chování už týdny nebo měsíce před první výraznou epizodou.

Typicky jde například o situace, kdy dítě:

• na pár sekund přestane reagovat a pak pokračuje dál,
• uprostřed věty „zamrzne“ a po chvíli mluví, jako by nic,
• opakuje stejný zvláštní pohyb očí nebo úst,
• má krátké výpadky pozornosti, které nevypadají jako běžné zasnění,
• po krátké epizodě neví, co se právě stalo,
• působí na chvíli zmateně nebo mimo realitu.

Tyto stavy bývají zaměňovány za nepozornost, ADHD, tiky, únavu nebo přetížení. O to důležitější je sledovat, zda jde o náhodné situace, nebo o opakující se stereotypní epizody.

Jak vypadá epileptický záchvat u dítěte, když nejde o křeče?

Mnoho rodičů očekává, že epileptický záchvat musí vždy znamenat pád na zem a rytmické křeče celého těla. Ve skutečnosti existují i záchvaty, které jsou krátké, tiché a zvenčí téměř nenápadné. Právě ty bývají v začátcích nejzrádnější.

Záchvat bez křečí může vypadat takto:

• dítě se zadívá do jednoho bodu a nereaguje,
• přestane mluvit nebo vykonávat činnost,
• rychle mrká nebo zvláštně stáčí oči,
• provádí automatické pohyby, například mlaskání, žvýkání nebo tření rukou,
• na několik sekund ztratí kontakt s okolím,
• po epizodě je krátce zmatené nebo pokračuje dál bez uvědomění, že se něco stalo.

Právě proto není vhodné epilepsii u dětí vnímat jen jako „křeče“. Některé záchvaty jsou nenápadné, ale přesto mohou ovlivňovat školní výkon, bezpečnost i každodenní fungování dítěte.

Jak poznat absence u dítěte?

Absence patří mezi typické dětské záchvaty, které bývají přehlíženy. Dítě během nich na několik sekund ztratí kontakt s okolím, dívá se nepřítomně před sebe a nereaguje na oslovení. Poté se náhle vrátí a často pokračuje v činnosti tam, kde skončilo.

Takové absence mohou být velmi krátké, ale objevovat se i mnohokrát denně. To může ve škole nebo školce vypadat jako nepozornost, zasněnost nebo výpadky soustředění. U některých dětí se přidává mrkání, lehké pohyby ústy nebo drobné pohyby rukou.

Jak se absence liší od běžného zasnění?

Tohle je jedna z nejčastějších otázek rodičů. Běžně zasněné dítě obvykle po oslovení nebo doteku zareaguje. U absence je kontakt přerušený a dítě se nevrací na základě podnětu zvenčí, ale až po skončení epizody. Rozdíl bývá i v tom, že absence začíná a končí velmi náhle.

U běžného zasnění si také dítě většinou uvědomuje, že bylo zamyšlené. U absence si často nic nevybaví a může působit, jako by se nic nestalo.

Jak se absence projevují ve škole nebo ve školce?

První podezření někdy nevznikne doma, ale právě ve školce nebo ve škole. Učitel si může všimnout, že dítě:

• náhle přestane sledovat výklad,
• nedokončí větu nebo úkol,
• opakovaně „vypadává“ z dění,
• nechápe instrukce, přestože je jinak bystré,
• má neobvykle časté krátké výpadky pozornosti.

Pokud se podobná pozorování opakují ve více prostředích, je vhodné je brát vážně.

Jaké další typy prvních záchvatů se mohou u dětí objevit?

Dětská epilepsie není jen o absencích nebo o velkých křečových záchvatech. První projevy mohou mít i podobu fokálních záchvatů, které vycházejí z určité části mozku, nebo jiných specifických epizod.

Jak vypadá fokální záchvat u dítěte?

Fokální záchvat může být velmi různorodý. Někdy dítě zůstává při vědomí, jindy je kontakt narušený. Projev může být jednostranný nebo velmi specifický.

Typické příklady:

• škubání jedné ruky nebo jedné poloviny obličeje,
• stáčení očí nebo hlavy na jednu stranu,
• náhlý pocit strachu nebo neklidu bez zjevného důvodu,
• opakované polykání, žvýkání, olizování rtů,
• zvláštní výraz ve tváři,
• přerušení kontaktu spojené s automatickými pohyby.

Fokální záchvat je často nápadný tím, že se opakuje téměř stejným způsobem. Rodič tak mívá pocit, že „tohle už jsem jednou viděl úplně stejně“.

Jak vypadá záchvat se ztuhnutím nebo pádem?

Některé děti mohou mít krátké ztuhnutí těla nebo náhlý pokles svalového napětí. To vede k zakolísání, pádu hlavy, podklesnutí kolen nebo celému pádu. Takové epizody jsou důležité i z hlediska bezpečnosti, protože mohou vést k úrazu.

Jak vypadá velký epileptický záchvat u dítěte?

Velký záchvat je pro okolí většinou nejviditelnější. Dítě může ztratit vědomí, ztuhnout, následně mít rytmické křeče končetin, někdy se objeví promodrání rtů, slinění nebo pomočení. Po záchvatu bývá dítě vyčerpané, spavé, zmatené a může si stěžovat na bolest hlavy nebo svalů.

I tady ale platí důležitá věc: jeden záchvat ještě automaticky neznamená epilepsii. O diagnóze rozhoduje lékař na základě celkového obrazu, vyšetření a dalších okolností.

Které projevy rodiče nejčastěji přehlédnou?

Právě nenápadné symptomy bývají nejčastěji podceňované. U dětské epilepsie jsou to zejména:

• krátké „vypnutí“ bez odpovědi na oslovení,
• časté zírání do prázdna,
• drobné záškuby víček nebo koutků,
• automatické pohyby ústy,
• krátká dezorientace po epizodě,
• náhlé přerušení činnosti,
• opakující se pády bez jasné příčiny,
• výpadky části rozhovoru nebo činnosti.

Rodiče je často vysvětlují jako únavu, nepozornost, stres, přemýšlení nebo „takovou jeho povahu“. Pokud se ale podobné projevy vracejí, je fakt lepší je nepodceňovat.

Jak odlišit epilepsii od běžné nepozornosti nebo tiků?

Rozlišení není vždy jednoduché, a právě proto je důležité sledovat souvislosti. U běžné nepozornosti má dítě obvykle zachovaný kontakt a lze jeho pozornost získat hlasem, dotykem nebo změnou podnětu. U epileptické epizody bývá přerušení kontaktu náhlé a dítě nereaguje.

Tiky zase bývají krátké, opakovatelné pohyby nebo zvuky, ale dítě je většinou při vědomí a kontakt zůstává zachovaný. U záchvatu může být problém právě v narušení vědomí nebo v krátké nepřítomnosti.

Vodítkem je zejména:

• náhlý začátek a náhlý konec,
• opakování stejného průběhu,
• nereagování během epizody,
• zmatenost nebo únava po epizodě,
• výskyt vícekrát za den nebo v určitých situacích.

Konečné rozlišení ale vždy patří lékaři.

Může být epilepsie u dětí zaměněna za jiné stavy?

Ano, a poměrně často. Ne každá neobvyklá epizoda znamená epilepsii. Podobné projevy mohou mít i jiné stavy, například:

• febrilní křeče při horečce,
• mdloba nebo krátkodobý kolaps,
• dehydratace nebo hypoglykémie,
• poruchy spánku,
• tiky a jiné mimovolní pohyby,
• úzkostné stavy,
• migréna s neurologickými projevy,
• některé poruchy rytmu srdce.

Právě proto je odborné vyšetření důležité. Cílem není jen potvrdit epilepsii, ale také vyloučit jiné možné příčiny.

Jaký je rozdíl mezi epilepsií a febrilními křečemi?

Febrilní křeče jsou záchvaty, které se objevují u malých dětí v souvislosti s horečkou. Mohou být velmi dramatické a rodiče vyděsí, ale samy o sobě ještě neznamenají epilepsii. Epilepsie se naopak týká opakovaných nevyprovokovaných záchvatů nebo neurologických stavů, které odpovídají epileptické aktivitě.

Prakticky je důležité sledovat:

• zda byla přítomná horečka,
• zda se epizody objevují i mimo infekci,
• zda mají stále podobný průběh,
• zda se přidávají i menší podezřelé výpadky mimo febrilní stav.

Pokud dítě prodělá záchvat bez horečky nebo se objeví opakované krátké epizody nereagování, je důvod k dalšímu vyšetření větší.

V jakém věku se mohou první příznaky epilepsie u dětí objevit?

Epilepsie se může objevit v kojeneckém věku, v batolecím období, v předškolním i školním věku. Některé syndromy začínají už u miminek, jiné typicky ve školním věku. Z praktického hlediska je důležité vědět, že epilepsie může vzniknout i u dítěte, které bylo do té doby zcela zdravé a vyvíjelo se normálně.

U malých dětí bývá rozpoznání obtížnější, protože neumějí popsat, co prožily. Proto je ještě důležitější pozorovat chování, výraz, pohyby očí, svalové napětí a reakci na okolí.

Jak se mohou první příznaky epilepsie lišit podle věku dítěte?

Jak mohou vypadat příznaky u kojenců a batolat?

U nejmenších dětí jsou projevy často méně čitelné. Mohou se objevovat krátké záškuby, ztuhnutí, zvláštní trhnutí těla, opakované pohyby očí nebo chvíle, kdy dítě přestane reagovat. Protože malé děti neumějí popsat pocity ani „výpadek“, je pozorování rodiče naprosto zásadní.

Jak mohou vypadat příznaky u předškolních dětí?

U předškoláků už lze snáze vidět přerušení hry, zírání do prázdna, náhlé ztuhnutí nebo automatické pohyby. Zároveň se tyto projevy stále snadno zaměňují za běžné dětské chování.

Jak mohou vypadat příznaky u školních dětí?

U školních dětí bývají častěji patrné absence, krátké výpadky ve výuce, nečekané poklesy koncentrace nebo epizody, kdy dítě „vypadne“ z rozhovoru. Ve škole se tyto obtíže mohou projevit jako chyby z nepozornosti, neúplné zápisy nebo potíže s plněním instrukcí.

Jaké varovné příznaky by rodiče neměli ignorovat?

Mezi nejdůležitější varovné signály patří:

• první záchvat v životě,
• opakované výpadky kontaktu,
• epizody s nereagováním,
• zvláštní opakované pohyby očí, úst nebo rukou,
• pád nebo zranění bez jasné příčiny,
• zmatenost po epizodě,
• záchvat bez horečky,
• situace, kdy dítě po epizodě neví, co se stalo.

Pokud se něco z toho objevuje opakovaně, návštěvu lékaře neodkládejte.

Kdy je potřeba jít s dítětem k lékaři?

Lékaře je vhodné kontaktovat pokaždé, když dítě prodělá první podezřelý záchvat, opakované epizody nereagování nebo jiné stereotypní příznaky, které by mohly odpovídat epileptickým záchvatům. Čím přesnější popis lékař dostane, tím snazší bude další rozhodování.

Objednání k pediatrovi nebo dětskému neurologovi je vhodné zejména tehdy, když:

• se epizody opakují,
• mají podobný průběh,
• dítě během nich nereaguje,
• dochází po nich ke zmatenosti nebo únavě,
• epizody ovlivňují školu, bezpečnost nebo běžný život.

Kdy volat záchrannou službu?

Okamžitou pomoc je potřeba zajistit zejména tehdy, když:

• jde o první výrazný záchvat v životě,
• záchvat trvá déle než pět minut,
• záchvaty navazují jeden na druhý bez úplného zotavení,
• dítě má potíže s dýcháním,
• dítě se při záchvatu poraní,
• po záchvatu dlouho nereaguje nebo se nevrací do obvyklého stavu,
• záchvat proběhne ve vodě.

V takové situaci je na místě nečekat a řešit stav akutně.

Co dělat při podezření na epileptický záchvat u dítěte?

Nejdůležitější je zůstat co nejvíce v klidu a dítě chránit před úrazem. Praktický postup:

1. Zajistěte bezpečný prostor kolem dítěte.
2. Odstraňte ostré nebo tvrdé předměty.
3. Nesnažte se násilím zastavit pohyby.
4. Nedávejte nic do úst.
5. Sledujte čas začátku a délku epizody.
6. Všímejte si pohybů očí, končetin, dechu a reakce na oslovení.
7. Po skončení nechte dítě odpočívat a sledujte jeho stav.

Pokud je to bezpečné, velmi pomůže krátké video epizody v mobilu. Pro lékaře bývá takový záznam mimořádně cenný, protože umožní přesnější posouzení toho, co se skutečně stalo.

Jak lékaři zjišťují, jestli jde opravdu o epilepsii?

Diagnostika nezačíná přístrojem, ale důkladným rozhovorem. Lékaře bude zajímat:

• jak epizoda začala,
• jak dlouho trvala,
• jak dítě vypadalo během ní,
• jestli reagovalo na oslovení,
• co dělalo po skončení,
• zda mělo horečku nebo bylo nemocné,
• zda se podobný stav už objevil dříve.

Následně může být dítě odesláno na neurologické vyšetření, EEG a podle situace i na další vyšetření. Diagnóza se nestaví na jediné větě „vypadalo to jako epilepsie“, ale na kombinaci klinického obrazu, anamnézy a odborného posouzení.

Jak si připravit užitečné informace pro pediatra nebo neurologa?

Rodič může lékaři významně pomoci tím, že si povede stručný záznam o epizodách. Ideální je zapisovat:

• datum a čas,
• délku trvání,
• co dítě dělalo před začátkem,
• zda bylo nemocné nebo mělo horečku,
• jak přesně vypadalo během epizody,
• zda reagovalo na hlas nebo dotek,
• jak se chovalo po skončení,
• jestli si něco pamatovalo.

Takový přehled často pomůže víc než obecná věta jako třeba „občas je takový zvláštní“. To je na prd.

Může mít dítě epilepsii, i když je jinak úplně zdravé?

Ano. To je pro rodiče důležitá informace. Dítě může být jinak zdravé, bez vývojových obtíží, bez jiných nemocí a přesto se u něj epilepsie objeví. Naopak přítomnost epilepsie sama o sobě automaticky neznamená, že dítě bude mít závažné neurologické postižení.

Velká část dětí s epilepsií chodí do běžné školy, sportuje a při správné léčbě žije plnohodnotný život. Rozhodující je včasné rozpoznání, správná diagnostika a dobře nastavená léčba.

Jak epilepsie ovlivňuje chování, učení a běžný život dítěte?

Některé děti mají problém pouze se samotnými záchvaty. U jiných může být dopad širší. Opakované epizody nereagování mohou narušovat soustředění, schopnost zachytit výklad, plynulost práce nebo pocit jistoty. Dítě pak může působit, že „nedává pozor“, i když skutečný problém je neurologický.

U některých dětí se přidává:

• únava po záchvatech,
• nejistota nebo strach z další epizody,
• zhoršení školního výkonu kvůli častým absencím,
• omezení v některých aktivitách do doby stabilizace stavu.

Proto je důležité řešit nejen diagnózu samotnou, ale i praktické fungování dítěte ve škole, doma a při volnočasových aktivitách.

Jaké chyby rodiče při prvních podezřelých příznacích nejčastěji dělají?

Nejde o chyby ze zanedbání, ale spíše o pochopitelné reakce. Nejčastěji se stává, že rodiče:

• epizody vysvětlují jen únavou nebo zasněností,
• čekají příliš dlouho, jestli to „samo nepřejde“,
• nevedou si žádný záznam o průběhu epizod,
• berou vážně jen velké křečové záchvaty,
• nevěnují pozornost postřehům školy nebo školky.

Nejlepší přístup je střízlivý: nepanikařit, ale zároveň podezřelé stavy nepodceňovat.

Jak mluvit o podezření na epilepsii s učitelem nebo školkou?

Pokud se podezřelé epizody objevují i mimo domov, je spolupráce se školou nebo školkou velmi cenná. Je vhodné stručně popsat, čeho si doma všímáte, a požádat pedagogický personál, aby sledoval:

• krátké výpadky kontaktu,
• zírání do prázdna,
• náhlé přerušení činnosti,
• pády nebo zakolísání,
• opakované stejné zvláštní pohyby.

Často právě škola dodá důležité informace o četnosti a průběhu epizod během dne.

Jaké otázky si položit, když máte podezření na první příznaky epilepsie?

Pomoci může několik jednoduchých otázek:

• Opakuje se to podobně?
• Začíná a končí to náhle?
• Reaguje dítě během epizody na hlas nebo dotek?
• Vypadá po epizodě unaveně nebo zmateně?
• Objevuje se to i bez horečky?
• Všimli si něčeho podobného i ve škole nebo školce?

Čím více odpovědí směřuje k opakovanému a stereotypnímu průběhu s poruchou kontaktu, tím více dává smysl lékařské vyšetření neodkládat.

Jak shrnout první příznaky epilepsie u dětí v několika bodech?

První příznaky epilepsie u dětí mohou být nápadné i velmi nenápadné. Mohou zahrnovat křečový záchvat, ale i krátké zírání do prázdna, nereagování, opakované mrkání, automatické pohyby ústy, záškuby části těla nebo krátkou zmatenost. Varovné je zejména to, když se tyto epizody opakují, mají podobný průběh a dítě během nich ztrácí kontakt s okolím.

Nejdůležitější pro rodiče je toto: nesnažit se stanovovat diagnózu doma, ale všímat si detailů, zapisovat si průběh a včas se obrátit na lékaře. Včasné rozpoznání může výrazně urychlit diagnostiku, léčbu i celkovou stabilizaci stavu.

Nejčastější otázky o prvních příznacích epilepsie u dětí

Může dítě při epileptickém záchvatu koukat do prázdna a přitom nekřečovat?

Ano. Některé dětské záchvaty se projevují právě krátkým zíráním do prázdna, nereagováním a přerušením činnosti bez křečí.

Je každé zírání do prázdna epilepsie?

Ne. Děti se běžně zasní. Podezřelé je to tehdy, když dítě nereaguje na oslovení, epizoda začíná a končí náhle a podobné stavy se opakují.

Může epilepsie začít jen drobnými projevy?

Ano. U mnoha dětí začíná epilepsie nenápadně, například krátkými výpadky kontaktu, mrkáním, záškuby nebo automatickými pohyby.

Má dítě epilepsii, když mělo jednou křeče při horečce?

Ne nutně. Křeče při horečce samy o sobě ještě neznamenají epilepsii. Vždy je ale vhodné postup konzultovat s lékařem.

Kdy je potřeba řešit první podezřelé příznaky urgentně?

Urgentně je potřeba jednat při dlouhém záchvatu, opakovaných záchvatech bez zotavení, poruše dýchání, úrazu nebo při prvním výrazném záchvatu v životě.

VIDEO: Webinář – Epilepsie u dětí a dospívajících

Studie a zdroje článku

• Zdroj obrázku: Pikovit / depositphotos.com
• Epilepsy in Children: From Diagnosis to Treatment with Focus on Emergency Autoři: Carmelo Minardi, Roberta Minacapelli

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Epilepsie, Lidský mozek

Přečtěte si také naše další články