Deprese po Covidu – existuje souvislost mezi nemocí COVID-19 a depresí? 4.82/5 (11)

  • Stále se učíme o dlouhodobých účincích COVID-19 na mozek. Údaje z Wu-chanu naznačují, že virus mít vliv na mozek, přičemž u více než jedné třetiny infikovaných pacientů se rozvinou neurologické příznaky.
  • Kromě mozkové infekce víme, že pandemie vedla ke zhoršení výsledků v oblasti duševního zdraví v důsledku psychologické daně z izolace, osamělosti, nezaměstnanosti, finančních stresů a ztráty blízkých.

Pandemie COVID-19 a výsledná ekonomická recese negativně ovlivnily duševní zdraví mnoha lidí a vytvořily nové bariéry pro lidi, kteří již trpí duševními chorobami a poruchami užívání návykových látek.

Během pandemie přibližně 4 z 10 dospělých v USA hlásili příznaky úzkosti nebo depresivní poruchy, oproti 1 z 10 dospělých, kteří tyto příznaky hlásili od ledna do června 2019.

Přestože vaše příznaky nemoci COVID-19 zmizely, stále se po této nemoci nemusíte cítit úplně normálně. Můžete se potýkat s neustálými bolestmi hlavy, únavou, nervozitou nebo celkovým pocitem úzkosti, které ztěžují plnění každodenních úkolů. Zatímco odborníci stále potřebují studovat dlouhodobé účinky COVID-19 na mozek, více než polovina vzorků přeživších COVID-19 v USA hlásila příznaky deprese i měsíce po uzdravení, přičemž ti s vážnějšími příznaky COVID mají větší pravděpodobnost deprese.

Kromě toho vědci zjistili, že mnoho pacientů po COVIDu-19 hlásilo případy posttraumatické stresové poruchy, úzkosti, nespavosti a obsedantně-kompulzivních symptomů. Jiné studie ukázaly, že předepisování antidepresiv, násilí ze strany intimních partnerů a sebevražedné myšlenky od začátku pandemie také vzrostly.

Zdá se, že ti, kteří měli COVID-19, mají po zotavení z viru vyšší riziko nějaké poruchy duševního zdraví.

Co způsobuje depresi u lidí po COVID-19?

Odborníci se domnívají, že infekce COVID-19 může ovlivnit vaše duševní zdraví dvěma hlavními způsoby:

  1. Imunitní odpověď vašeho těla na samotný virus
  2. Psychický stres po infekci COVID-19

Když se nakazíte virem, který způsobuje COVID-19, váš imunitní systém produkuje cytokiny, chemokiny a další látky, které podporují zánět. Odborníci našli u lidí s COVID-19 specifický druh cytokinů, nazývaných cytokiny vylučované buňkami T-helper-2. Odborníci zjistili, že pokud vaše tělo tyto cytokiny řádně nekontroluje, mohou nastat určité problémy v těle:

  • Zánět nervů
  • Narušení hematoencefalické bariéry
  • Invaze periferních imunitních buněk do centrálního nervového systému
  • Porucha nervového přenosu
  • Dysfunkce osy hypotalamus-hypofýza nadledvin (HPA).
  • Aktivace mikroglií a indukce indoleamin 2,3-dioxygenázy (IDO).

To vše představuje podhoubí psychiatrických poruch, jako je deprese. To naznačuje, že skutečné účinky viru COVID-19 mohou vést k depresi, a to i poté, co se člověk z viru zotaví.

Lockdowny a izolace e jejich vliv na depresi

A i jiné psychologické faktory mohou způsobit, že přeživší COVID-19 dostanou depresi. Lidé, kteří měli COVID-19 a nemuseli zůstat v nemocnici, vykazovali po začátku COVID-19 vyšší míru úzkosti a poruch spánku. Odborníci zjistili, že ti, kteří zůstali v nemocnici, měli vyšší úroveň posttraumatické stresové poruchy, deprese a úzkosti.

Studie ukazují, že tyto stavy pocházejí z emočního a duševního stresu, a i z těchto problémů:

  • Sociální izolace
  • Psychologický dopad těžké a potenciálně smrtelné nemoci
  • Obavy z nakažení jiných lidí
  • Stigma související s infekcí COVID-19

V těchto studiích vědci zjistili, že ženy a lidé s předchozími psychiatrickými diagnózami se po začátku COVID-19 potýkali s vážnějšími duševními poruchami. Ti, kteří zůstali v nemocnicích, když byli infikováni COVID-19, měli také vyšší sociální izolaci a osamělost, protože nemohli komunikovat s tolika lidmi. Mladší lidé s COVID-19 navíc vykazovali vyšší míru poruch spánku a deprese. To dále potvrzují minulé studie, které uvedly, že mladší lidé se potýkali s horšími psychologickými dopady COVID-19.

Odborníci však stále potřebují provést další výzkum, aby pochopili souvislost mezi pacienty s COVID-19 a biomarkery zánětu, poruch nálady a symptomů duševních chorob.

Účinky pandemie na naše duševní zdraví

Ať už jste měli nemoc COVID-19 nebo ne, pandemie nás všechny nějakým způsobem ovlivnila. Mnoho věcí souvisejících s pandemií může ovlivnit vaše duševní zdraví:

  • Trauma z nemoci
  • Strach z nemoci, který často hloupě šíří hlavně masmédia
  • Smutek ze ztráty milovaného člověka, nebo ze ztráty života obecně
  • Fyzický distanc a nedostatek socializace
  • Finanční problémy (nezaměstnanost, zabezpečení bydlení)
  • Ztráta komunity
  • Menší dostupnost lékaře

Po většině traumatických událostí má deprese tendenci vyvrcholit hned poté a pak časem klesnout. Studie však ukazují, že míra deprese po začátku pandemie COVID-19 skutečně vzrostla. Mezi ty, kteří byli nejvíce zasaženi dlouhodobými dopady na duševní zdraví, patří:

  • Rodiny nebo lidé s nízkým příjmem domácnosti
  • Single lidé – Nezadaní lidé
  • Ti, kteří čelili více stresorům souvisejícím s pandemií

Co říkají studie

Z více než ročních zkušeností jasně vyplývá, že nemoc Covid-19 může spustit prakticky jakékoli duševní onemocnění – záleží hlavně v podstatě na tom, k čemu je člověk náchylnější, a nemusí o tom ani vědět.

Nové studie nejen u nás, ale i ve světě ukazují, že u každého třetího člověka má covid dopad na psychické rozpoložení. Nejčastěji jde o úzkosti, depresivní stavy, poruchy spánku, ale objevují se i sebevražedné myšlenky a třeba zmatenost.

Jak se dá bojovat?

Určitě hodně odpočívat.

Ideální je odpočinek, zdravá strava i tělesná aktivita, procházky nebo jízda na kole. Zkrátka co tělo dovolí, ale nepřepínat ho – a zlepšení přijde. Časem se dostaví. Snažte se meditovat, cvičit, vše sdělte svému lékaři.

Covid v těhotenství

Předpokládá se, že virová infekce během těhotenství může být jedním z rizikových faktorů pro rozvoj duševních onemocnění souvisejících s imunitní reakcí těla. Pokud by infekce COVID-19 byť jen mírně zvýšila riziko duševních onemocnění u potomků, mohlo by to mít velký vliv na populační úroveň, vzhledem k vysokému počtu infekcí na celém světě.

A jaký je tedy závěr?

To naznačuje, že odborníci musí pokračovat ve výzkumu souvislosti mezi pandemií a duševním zdravím, včetně toho, jak virus COVID-19 přímo ovlivňuje poruchy nálady.

Pokud si myslíte, že můžete být v depresi nebo jste si všimli příznaků jiných poruch duševního zdraví, okamžitě se poraďte se svým lékařem, abyste získali pomoc, kterou potřebujete.

A dále si o depresi přečtěte

Zdroje článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva