Které léky mohou zvýšit citlivost na slunce? Fotosenzitivní léky 4.13/5 (8)

• Některá antibiotika, diuretika, léky proti bolesti, retinoidy, antimykotika, psychofarmaka nebo onkologické přípravky mohou zvýšit citlivost pokožky na sluneční záření.
• Fotosenzitivní reakce se nejčastěji projevuje zarudnutím, pálením, svěděním, otokem, vyrážkou nebo puchýři na místech vystavených slunci.
• Při užívání rizikových léků je vhodné omezit pobyt na přímém slunci, nosit ochranné oblečení a používat širokospektrální opalovací přípravek s vysokým SPF.
• Lék nikdy nevysazujte bez konzultace s lékařem. Při rozsáhlé nebo bolestivé reakci, puchýřích či postižení sliznic vyhledejte odbornou pomoc.

Některé léčivé přípravky mohou zvyšovat citlivost pokožky na ultrafialové záření. Po jejich užití se může objevit výrazné zarudnutí, pálení, svědění, otok, vyrážka nebo tvorba puchýřů, a to i po relativně krátkém pobytu na slunci.

Tento nežádoucí účinek se označuje jako léková fotosenzitivita. Mohou ji vyvolat některá antibiotika, diuretika, léky na vysoký krevní tlak, protizánětlivé přípravky, retinoidy, antimykotika, psychofarmaka nebo vybrané onkologické léky.

Riziko fotosenzitivní reakce se liší podle konkrétní účinné látky, dávky, délky užívání, intenzity UV záření i individuální citlivosti pacienta. Neznamená tedy, že se reakce rozvine u každého člověka užívajícího daný lék.

 

 

Léková fotosenzitivita

Léková fotosenzitivita je patologická kožní reakce vznikající při současném působení fotosenzibilizující látky a elektromagnetického záření, nejčastěji UVA nebo UVB záření.

Léčivá látka nebo její metabolity se mohou ukládat v pokožce. Po absorpci světelné energie následně dochází k chemickým nebo imunologickým procesům, které poškozují kožní buňky nebo vyvolávají zánětlivou reakci.

Fotosenzitivitu mohou způsobit:

• léky užívané ve formě tablet nebo kapslí,
• injekčně podávané léčivé přípravky,
• krémy, masti a gely aplikované na pokožku,
• některé dermatologické a kosmetické přípravky,
• kombinace více fotosenzibilizujících látek.

Rozdíl mezi fototoxickou a fotoalergickou reakcí

Lékové reakce na sluneční záření se rozdělují především na fototoxické a fotoalergické.

Fototoxická reakce

Fototoxická reakce je častější a není podmíněna alergickou reakcí imunitního systému. Vzniká tehdy, když léčivá látka absorbuje energii UV záření a následně vyvolá tvorbu reaktivních forem kyslíku nebo jiných nestabilních molekul poškozujících kožní buňky.

Projevy obvykle připomínají intenzivní spálení od slunce:

• výrazné zarudnutí pokožky,
• pálení a bolestivost,
• otok,
• tvorbu puchýřů,
• olupování pokožky,
• následné změny pigmentace.

Fototoxická reakce se zpravidla rozvíjí během několika minut až hodin po vystavení slunečnímu záření. Nejčastěji postihuje obličej, krk, dekolt, uši, předloktí a hřbety rukou.

Fotoalergická reakce

Fotoalergická reakce je méně častá a je zprostředkována imunitním systémem. Působením slunečního záření se struktura léčivé nebo chemické látky změní natolik, že ji organismus začne vnímat jako cizorodou.

Projevy mohou připomínat ekzém a zahrnují zejména:

• výrazné svědění,
• zarudnutí,
• drobné pupínky,
• mokvání,
• šupinatění pokožky.

Fotoalergická reakce se obvykle objevuje se zpožděním 24 až 72 hodin. Kožní změny se mohou rozšířit také na místa, která nebyla přímo vystavena slunci.

Které léky nejčastěji zvyšují citlivost na slunce

Fotosenzitivitu může vyvolat řada léčivých látek. Následující přehled uvádí nejčastěji zmiňované skupiny, nejde však o úplný seznam všech fotosenzibilizujících přípravků. Riziko je vždy nutné ověřit v příbalové informaci konkrétního léku nebo konzultovat s lékařem či lékárníkem.

Mohou antibiotika zvýšit citlivost na slunce?

Ano, mohou. Některá antibiotika patří mezi nejčastější příčiny lékové fotosenzitivity.

Riziko se týká zejména některých zástupců následujících skupin:

• tetracykliny, například doxycyklin,
• fluorochinolony, například ciprofloxacin,
• sulfonamidy,
• kombinace obsahující trimethoprim a sulfamethoxazol,
• některé další antimikrobiální přípravky.

Výraznou fototoxickou reakci může vyvolat především doxycyklin. Používá se například při léčbě některých bakteriálních infekcí, boreliózy, akné nebo respiračních onemocnění.

Pacient se během léčby může spálit výrazně rychleji než obvykle. Opatrnost je nutná také při zatažené obloze nebo během delšího pobytu za oknem, protože část UVA záření může procházet sklem.

Mohou léky na vysoký krevní tlak způsobit fotosenzitivitu?

Některé léky používané při léčbě vysokého krevního tlaku mohou skutečně zvyšovat citlivost pokožky na slunce.

Jedná se zejména o některá diuretika, například:

• hydrochlorothiazid,
• chlorthalidon,
• furosemid,
• další thiazidová nebo thiazidům podobná diuretika.

Tyto přípravky se používají nejen při léčbě hypertenze, ale také při srdečním selhání nebo otocích. Kožní reakce se může projevit akutním zarudnutím, svědivou vyrážkou nebo vznikem pigmentových změn.

Ochrana pokožky je důležitá zejména při dlouhodobé léčbě, protože pacient bývá rizikovému účinku vystaven opakovaně.

Mohou léky proti bolesti zvýšit citlivost pokožky?

Fotosenzitivitu mohou vyvolat některé nesteroidní protizánětlivé léky.

Mezi možné fotosenzibilizující látky patří například:

• ketoprofen,
• piroxikam,
• naproxen,
• ibuprofen,
• diklofenak.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat gelům a mastem aplikovaným přímo na pokožku. U lokálních přípravků se reakce často rozvine přesně v místě aplikace.

Ošetřenou oblast je proto vhodné chránit oděvem. U některých přípravků je nutné vyhýbat se slunci nejen během léčby, ale také několik dnů nebo týdnů po jejím ukončení.

Zvyšují léky na akné citlivost na slunce?

Ano. Některé přípravky používané při léčbě akné mohou narušovat kožní bariéru, urychlovat obnovu buněk nebo přímo zvyšovat fotosenzitivitu.

Riziko se týká zejména:

• lokálních retinoidů,
• systémových retinoidů,
• některých antibiotik používaných při léčbě akné,
• exfoliačních kyselin,
• kombinovaných dermatologických přípravků.

Mezi běžně používané retinoidy patří tretinoin, adapalen, isotretinoin nebo acitretin. Tyto látky mohou způsobovat suchost, olupování, zarudnutí a zvýšenou citlivost pokožky.

Při lokální léčbě se obvykle doporučuje aplikace ve večerních hodinách, pravidelná hydratace a každodenní používání širokospektrálního přípravku s vysokým ochranným faktorem.

Mohou léky na cholesterol způsobovat reakci na slunce?

U některých léků snižujících hladinu cholesterolu byly fotosenzitivní reakce popsány, například u atorvastatinu nebo simvastatinu. Nejde však o nežádoucí účinek, který by se běžně objevoval u většiny pacientů.

Pokud se během léčby opakovaně objevuje zarudnutí, svědění nebo vyrážka po pobytu venku, je vhodné konzultovat obtíže s lékařem. Lék není vhodné vysazovat bez odborného doporučení.

Mohou léky na cukrovku zvýšit citlivost na UV záření?

Fotosenzitivní reakce byly popsány u některých léčiv ze skupiny sulfonylurey používaných při léčbě diabetu 2. typu.

U pacientů s diabetem je třeba kožním reakcím věnovat zvýšenou pozornost. Rozsáhlejší popálení, puchýře nebo narušení kožního povrchu se mohou hůře hojit, zejména při současném poškození periferních nervů nebo poruše krevního oběhu.

Mohou antimykotika způsobit citlivost na slunce?

Ano. Fotosenzitivita se může objevit také při léčbě některými systémovými antimykotiky.

Mezi známé příklady patří:

• vorikonazol,
• griseofulvin,
• některá další antimykotika užívaná při závažnějších infekcích.

Zvýšenou opatrnost vyžaduje zejména dlouhodobá léčba vorikonazolem. Pacienti by měli důsledně chránit pokožku před UV zářením a pravidelně kontrolovat případné kožní změny.

Které léky na srdce mohou reagovat se sluncem?

Fotosenzitivitu mohou způsobovat také některé léky používané při léčbě srdečních onemocnění a poruch srdečního rytmu.

Patří mezi ně například:

• amiodaron,
• chinidin,
• některá diuretika,
• vybrané další kardiovaskulární léky.

Amiodaron může při dlouhodobém užívání způsobovat nejen akutní reakce na slunce, ale také šedomodré nebo hnědavé zbarvení pokožky na chronicky osluněných místech.

Protože amiodaron ovlivňuje srdeční rytmus, jeho dávkování ani užívání se nesmí měnit bez konzultace s kardiologem.

Mohou antidepresiva a antipsychotika zvýšit citlivost na slunce?

U některých psychofarmak patří fotosenzitivita mezi možné nežádoucí účinky.

Riziko bylo popsáno například u:

• některých tricyklických antidepresiv,
• fenothiazinových antipsychotik,
• chlorpromazinu,
• některých dalších psychotropních látek.

Reakce může mít podobu vyrážky, zarudnutí, svědění nebo postupných pigmentových změn.

Psychiatrické léky není vhodné náhle vysazovat. Náhlé ukončení léčby může vést k návratu původních obtíží nebo ke vzniku abstinenčních příznaků.

Mohou antimalarika způsobovat fotosenzitivitu?

Mezi potenciálně fotosenzibilizující přípravky patří také některá antimalarika, například:

• chlorochin,
• hydroxychlorochin,
• chinin.

Hydroxychlorochin se používá rovněž při léčbě některých autoimunitních onemocnění. Samotné autoimunitní onemocnění však může citlivost na sluneční záření zvyšovat, což může ztížit určení skutečné příčiny kožní reakce. V těchto případech by měl změny na pokožce posoudit lékař se znalostí celkové diagnózy a aktuální léčby.

Mohou onkologické léky reagovat se slunečním zářením?

Ano. Některé léky používané při chemoterapii, cílené léčbě nebo lokální terapii nádorových a přednádorových změn mohou způsobovat výraznou fotosenzitivitu.

Mezi uváděné příklady patří:

• fluorouracil,
• methotrexát,
• dakarbazin,
• vemurafenib,
• vinblastin.

U onkologických pacientů může být pokožka citlivější také v důsledku radioterapie, kombinace více léků, celkového oslabení organismu nebo narušení kožní bariéry.

Rozsah preventivních opatření je proto vhodné konzultovat přímo s ošetřujícím onkologem.

Mohou fotosenzitivitu vyvolat také krémy, gely a kosmetika?

Fotosenzitivní reakce se netýkají pouze léků užívaných vnitřně. Vyvolat je mohou rovněž některé látky aplikované přímo na pokožku.

Patří mezi ně například:

• lokální protizánětlivé gely,
• retinoidy,
• některé antibakteriální přípravky,
• dehtové preparáty,
• alfa-hydroxykyseliny,
• některé parfemované výrobky,
• vybrané složky kosmetických přípravků.

Fototoxickou reakci mohou vyvolat také rostlinné látky obsahující furokumariny. Nacházejí se například v citrusových plodech, celeru nebo petrželi.

Pokud se šťáva z těchto rostlin dostane na pokožku a následně je místo vystaveno slunci, může vzniknout výrazná reakce označovaná jako fytofotodermatitida.

Jak poznat lékovou reakci na slunce

Na lékovou fotosenzitivitu může upozornit především souvislost mezi zahájením nebo změnou léčby, pobytem na slunci a následným vznikem kožních obtíží.

Typické je postižení nezakrytých částí těla. Kůže chráněná oblečením může zůstat bez příznaků. Hranice mezi postiženou a chráněnou oblastí bývá někdy velmi ostrá.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• neobvykle rychlé spálení,
• jasné zarudnutí pokožky,
• pálení a bolestivost,
• svědění,
• otok,
• ekzémová nebo pupínková vyrážka,
• puchýře,
• olupování,
• pozdější změny pigmentace.

Podobné příznaky však mohou způsobovat také jiné kožní choroby, sluneční alergie, kontaktní dermatitida, infekce nebo autoimunitní onemocnění. Přesnou diagnózu proto musí v případě výraznějších obtíží stanovit lékař.

Za jak dlouho se fotosenzitivní reakce objeví?

Doba nástupu závisí na typu reakce.

Fototoxická reakce se obvykle projeví:

• během několika minut,
• během několika hodin,
• krátce po ukončení pobytu na slunci.

Fotoalergická reakce se zpravidla rozvíjí později:

• za 24 až 72 hodin,
• někdy až po opakovaném kontaktu s přípravkem.

Citlivost může přetrvávat i po ukončení léčby, dokud není léčivá látka nebo její metabolity dostatečně odstraněny z organismu.

Co dělat při reakci léku na slunce?

Při podezření na fotosenzitivní reakci je nutné co nejrychleji ukončit pobyt na slunci a přesunout se do stínu nebo do uzavřeného prostoru.

U mírných obtíží mohou pomoci:

• chladivé obklady,
• vlažná sprcha,
• neparfemovaný hydratační přípravek,
• dostatečný příjem tekutin,
• ochrana postiženého místa před dalším UV zářením.

Pokožku není vhodné drhnout, používat peelingy, agresivní kosmetiku nebo parfemované přípravky. Puchýře se nemají propichovat, protože jejich povrch chrání poškozenou tkáň před infekcí.

Při závažnější reakci může lékař doporučit lokální kortikosteroidy, vhodné analgetikum nebo jinou cílenou léčbu.

Kdy je nutné vyhledat lékaře?

Lékařské vyšetření je vhodné zejména tehdy, pokud:

• je postižena rozsáhlá plocha těla,
• vznikají puchýře,
• je pokožka výrazně oteklá nebo bolestivá,
• se objeví horečka,
• se vyrážka šíří mimo osluněná místa,
• jsou postiženy oči, ústa nebo jiné sliznice,
• reakce se opakuje,
• obtíže neustupují,
• pacient užívá více léků současně,
• se jedná o dítě, seniora nebo chronicky nemocného pacienta.

Při dušnosti, otoku obličeje, jazyka nebo hrdla je nutné bezodkladně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu. Tyto příznaky mohou odpovídat závažné alergické reakci.

Je nutné fotosenzibilizující lék vysadit?

Ne vždy. Rozhodnutí závisí na závažnosti kožní reakce, důvodu léčby, celkovém zdravotním stavu pacienta a dostupnosti vhodných alternativ.

Lékař může doporučit:

• pokračování léčby při důslednější ochraně před UV zářením,
• úpravu dávkování,
• změnu doby aplikace,
• nahrazení léku jinou účinnou látkou,
• dočasné nebo trvalé ukončení léčby.

Pacient by nikdy neměl bez odborné konzultace vysazovat antibiotika, léky na srdce, vysoký krevní tlak, cukrovku, epilepsii, psychická onemocnění ani jiné pravidelně užívané přípravky.

Jak se chránit před sluncem při užívání fotosenzibilizujících léků?

Nejúčinnější ochranu poskytuje kombinace více preventivních opatření. Samotný opalovací přípravek nemusí být dostatečný.

Jak ověřit riziko konkrétního léku?

V příbalové informaci je vhodné zkontrolovat zejména části týkající se:

• nežádoucích účinků,
• zvláštních upozornění,
• působení slunečního záření,
• interakcí s dalšími léky,
• doporučení po ukončení léčby.

Při nejasnostech je vhodné obrátit se na lékárníka, který může posoudit také kombinaci více současně užívaných přípravků.

Kdy je vhodné omezit pobyt venku

Je vhodné omezit pobyt na přímém slunci zejména v době, kdy je UV záření nejsilnější. Konkrétní intenzita závisí na ročním období, zeměpisné poloze, nadmořské výšce a aktuálním UV indexu.

Při vysokých hodnotách UV indexu je bezpečnější plánovat venkovní aktivity na ranní nebo pozdější odpolední hodiny.

Jaké oblečení chrání před UV zářením

Vhodné jsou zejména:

• oděvy s dlouhými rukávy,
• dlouhé kalhoty nebo sukně,
• hustě tkané materiály,
• klobouk se širokou krempou,
• sluneční brýle s UV filtrem,
• oblečení s deklarovaným UV ochranným faktorem.

Oblečení může poskytovat spolehlivější ochranu než nedostatečně nanesená vrstva opalovacího přípravku.

Jaký opalovací přípravek používat?

Vhodný je širokospektrální přípravek chránící před UVA i UVB zářením. Při zvýšené citlivosti pokožky se obvykle doporučuje SPF 30 až 50+.

Přípravek je nutné nanést v dostatečném množství na všechna nezakrytá místa. Často se opomíjejí:

• uši,
• krk,
• hřbety rukou,
• nárty,
• rty,
• vlasová hranice,
• nezakrytá část hlavy.

Aplikaci je vhodné opakovat přibližně každé dvě hodiny a vždy po koupání, silném pocení nebo osušení ručníkem.

Je bezpečné používat solárium?

Ne. Solária vyzařují intenzivní UV záření a při užívání fotosenzibilizujících léků mohou vyvolat výraznou nebo závažnou reakci.

Může UV záření pronikat sklem?

Běžné sklo zachytí značnou část UVB záření, část UVA záření však může pronikat do interiéru.

Opatrnost je proto vhodná také:

• při dlouhé jízdě automobilem,
• při práci v blízkosti velkého okna,
• v prosklených kancelářích,
• v zimních zahradách.

Může reakce vzniknout i při zatažené obloze?

Ano. Mraky nezachytí veškeré ultrafialové záření. Fotosenzitivní reakce se proto může objevit také během chladnějšího nebo zataženého dne.

Jak dlouho po vysazení léku přetrvává citlivost na slunce?

Doba přetrvávání fotosenzitivity se u jednotlivých léků výrazně liší. U některých přípravků ustupuje během několika dnů, u jiných může přetrvávat několik týdnů.

Závisí zejména na:

• biologickém poločasu léčivé látky,
• užívané dávce,
• délce léčby,
• ukládání léčiva v tkáních,
• funkci jater a ledvin,
• typu vzniklé kožní reakce.

Konkrétní doporučenou dobu ochrany je nutné vždy ověřit v příbalové informaci přípravku.

Zvyšují fotosenzibilizující léky riziko rakoviny kůže?

Jednorázová fototoxická reakce neznamená, že pacient automaticky onemocní rakovinou kůže. Opakované poškozování pokožky ultrafialovým zářením však obecně přispívá k předčasnému stárnutí kůže a může zvyšovat riziko nádorových změn.

U některých dlouhodobě užívaných léčiv se možná souvislost s určitými typy kožních nádorů odborně sleduje. Riziko závisí na konkrétní účinné látce, délce léčby, kumulativní dávce, fototypu a celoživotní expozici UV záření.

Pacient by měl pravidelně kontrolovat pokožku a vyhledat dermatologa, pokud se objeví:

• nové nepravidelné znaménko,
• rychle se měnící pigmentová skvrna,
• nehojící se rána,
• opakovaně krvácející ložisko,
• drsná nebo šupinatá plocha,
• jiná neobvyklá kožní změna.

Kdo má vyšší riziko fotosenzitivní reakce?

Zvýšené riziko mají zejména lidé, kteří:

• užívají více fotosenzibilizujících přípravků,
• mají světlý fototyp,
• tráví velkou část dne venku,
• pracují v zemědělství, stavebnictví nebo dopravě,
• cestují do oblastí s vysokým UV indexem,
• prodělali fotosenzitivní reakci v minulosti,
• mají autoimunitní nebo kožní onemocnění,
• používají současně dráždivou kosmetiku,
• mají narušenou kožní bariéru.

Fotosenzitivita se však může rozvinout také u osob s tmavším fototypem, které se za běžných okolností nespalují snadno.

Na co se zeptat lékaře nebo lékárníka?

Při zahájení nové léčby je vhodné položit následující otázky:

1. Může tento lék zvýšit citlivost na slunce?
2. Týká se riziko UVA, UVB nebo také viditelného světla?
3. Je nutné sluneční záření zcela omezit?
4. Jak dlouho mám pokožku chránit po ukončení léčby?
5. Mohou riziko zvýšit další léky, které užívám?
6. Jaký ochranný přípravek je pro mě vhodný?
7. Co mám dělat při vzniku vyrážky nebo silného spálení?
8. Existuje alternativní léčivý přípravek bez tohoto nežádoucího účinku?

FAQ – nejčastější otázky o lécích a citlivosti na slunce

Mohu se při užívání antibiotik opalovat?

Záleží na konkrétní účinné látce. Některá antibiotika citlivost na slunce významně zvyšují, jiná tento účinek nemají. Pokud je fotosenzitivita uvedena v příbalové informaci, cílené opalování ani návštěva solária nejsou vhodné.

Stačí při fotosenzitivitě používat SPF 50?

SPF 50 poskytuje vysokou ochranu, ale nemusí být dostatečný jako jediné opatření. Vhodné je kombinovat jej s ochranným oblečením, pobytem ve stínu a omezením expozice při vysokém UV indexu.

Může se reakce objevit také ve stínu?

Ano. Do stínu proniká rozptýlené a odražené UV záření. Výrazně jej odráží voda, písek, světlý beton nebo sníh.

Může lék vyvolat reakci pouze jednou?

Ano. Výskyt reakce může záviset na dávce, intenzitě záření, délce pobytu venku nebo kombinaci s dalšími látkami. Při další expozici se však může reakce opakovat nebo být závažnější.

Je fotosenzitivita alergií na slunce?

Ne vždy. Fototoxická reakce není alergická. Fotoalergická reakce je naopak zprostředkována imunitním systémem a obvykle se rozvíjí se zpožděním.

Může fotosenzitivitu způsobit volně prodejný lék?

Ano. Riziko se týká také některých volně prodejných přípravků proti bolesti, lokálních gelů, kosmetických kyselin nebo produktů na akné.

Které léky mohou zvýšit citlivost na slunce?

Citlivost na sluneční záření mohou zvyšovat některá antibiotika, diuretika, nesteroidní protizánětlivé léky, retinoidy, antimykotika, antimalarika, kardiologické léky, psychofarmaka a vybrané onkologické přípravky.

Fotosenzitivní reakce může připomínat prudké spálení nebo svědivý ekzém. Nejčastěji postihuje části těla, které nebyly chráněny oblečením.

Pro snížení rizika je důležité:

• ověřit informace v příbalové informaci,
• nevysazovat lék bez konzultace s lékařem,
• omezit pobyt na intenzivním slunci,
• používat ochranné oblečení,
• aplikovat širokospektrální přípravek s vysokým SPF,
• při výrazné reakci vyhledat lékařskou pomoc.

Zvýšená citlivost na slunce zpravidla neznamená, že léčbu nelze bezpečně dokončit. Vyžaduje však důslednou prevenci, informovanost pacienta a včasnou konzultaci neobvyklých kožních projevů s odborníkem.

Studie a zdroje článku

• Drug‐induced photosensitivity: culprit drugs, potential mechanisms and clinical consequences Autor: Georg Amun Hofmann

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Léky a zdraví, Slunce a zdraví

Přečtěte si také naše další články