Znáte léčebné účinky hořčice? 4.76/5 (25)

Hořčice a hořčičné semeno jsou nezbytnou surovinou v každé kuchyni. Kromě zajímavé chutě mají však i jiné příjemné vlastnosti. Řekové a Římané používali hořčičná semena pro léčebné účely. Hořčice, jako rostlina, spolu s brokolicí, ředkvičkami a zelím patří k zelenině obsahující glukosinoláty. Hořčičná semena jsou vynikajícím zdrojem selenu, který má podle vědců protirakovinné účinky. Je toho však mnohem více.

 

Proč mít doma hořčici?

Hořčičná semena a olej se tradičně používají pro zmírnění bolesti svalů, při revmatismu a artritických bolestech. V Indii se dokonce aplikují na pokožku hlavy. Mají prý stimulovat růst vlasů. Mleté semena působí i jako projímadlo – stimulují žaludeční sliznici a zvyšují sekreci střev.

Jako jedna z hlavních olejnatých semen, hořčice má opravdu vysoký obsah kalorií – 100 g semen poskytuje až 508 kalorií. Nicméně, semena tvoří kvalitní bílkoviny, esenciální oleje, vitamíny, minerály a vláknina. Hořčičná semena jsou vynikajícím zdrojem vitamínů B, které jsou pro tělo nezbytné. Pomáhají v enzymové syntéze, funkcích nervového systému a regulují metabolismus těla.

Obsahují i niacin, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a triglyceridů. Hořčičná semena v sobě také mají flavonoidy a karotenoidy. Kromě toho obsahují i malé množství vitaminových antioxidantů, jako je vitamin A, C a vitamín K. Vitamin E je silný antioxidant rozpustný v tucích, potřebný k zachování integrity buněčné membrány sliznic a kůže. Takže tělo chrání před volnými radikály. Hořčice je bohatým zdrojem i zdraví prospěšných minerálů. Vápník, mangan, měď, železo, selen a zinek jsou jen některé z nich. Vápník pomáhá budovat kosti a zuby, měď je potřebná při výrobě červených krvinek a železo je nezbytné pro tvorbu červených krvinek a buněčného metabolismu.

Zkuste: Grilovaná treska s hořčicí

Zdravotní benefity hořčice již znáte, nyní je na čase inspirovat se i v kuchyni. Marináda se dá použít i na králičí, kuřecí nebo vepřové maso. Jako příloha může posloužit bramborová kaše nebo zeleninový salát.

Suroviny

2 šalotky, oloupané a nadrobno nakrájené

2 stroužky česneku, oloupané a rozdrcené

5 lžíce dijonské hořčice

několik větviček tymiánu bez stonků

1 polévková lžíce jablečného octa

120 ml olivového oleje

1 lžička hořčičných semen

4 kusy tresky nebo jiné bílé ryby

sůl a pepř

Postup přípravy

Šalotku, česnek, hořčici, tymián a ocet dáme do kuchyňského robota a rozmixujeme na hladkou pastu. Přidáme olivový olej (lžíci si necháme ještě bokem), sůl, pepř a opět promícháme. Dáme do misky, ve směsi obalíme ryby a posypeme hořčičnými semínky. Zakryjeme a necháme přes noc odstát.

Vyjmeme rybu z chladničky. Předehřejeme gril na nejvyšší teplotu, nebo steakovou pánev se zbytkem olivového oleje. Ryby opečeme z obou stran, asi po 5 minutách otočíme. Podáváme ihned. Jako přílohu můžeme udělat bramborovou kaši nebo zeleninový salát, jak jsme již výše zmínili.

Druhy hořčice

Základem pro výrobu hořčice jsou semena tří příbuzných řepky olejné – laicky označované jako hořčice bílá, hnědá a černá. U nás je nejoblíbenější hořčice plnotučná. Je jemně mletá a v přirozeném stavu spíše šedožlutá než jasně barevná. Barvy jí přidávají chemické látky, pokud tedy hořčice vypadá na první pohled poněkud unaveně, je to spíše lépe než hůře.

Hned za ní následuje v oblibě hořčice kremžská. Je pikantnější díky tomu, že se k její výrobě používají výraznější semena hořčice černé, nasládlou chuť jí dodává cukr, obsahuje ho nejméně 16 procent (ve srovnání s 5 procenty u plnotučné hořčice). I když hořčici považujeme málem za českou národní specialitu, ve skutečnosti jsme ve srovnání se zbytkem Evropy ve využívání této omáčky spíše nováčci, ve větší míře se v české kuchyni začala používat až na konci 19. století.

Historie hořčice

Jako vždy si nejprve povězme něco o historii hořčice. Ačkoliv ji dnes každý vnímá jako naprosto normální a běžnou omáčku k masu, měla výsadní postavení v kuchyních Řeků a Římanů. Hippocratos se o hořčici zmiňuje i z lékařského hlediska. Číňané ji ovšem znali již tisíce let před tím. Ve střední Evropě se její konzumace začala rozmáhat okolo roku 800 mimo jiné díky Karlu Velikému.

Hořčice v medicíně

Staří Řekové se domnívali, že ji lidstvu daroval Asklepios, bůh lékařství. Od pradávna se používá k léčbě kožních onemocnění. Hořčice sama o sobě je ovšem dosti dráždivá, proto se používá zředěná. V příměsích mastí uklidňuje a má hřejivý účinek. V průběhu let se začaly výtažky z hořčice používat při léčbě bolestí hlavy, epilepsie, strnulé šíje, svalových křečí, revmatismu a dokonce i hadích uštknutí. Hořčice jakožto potravina zvyšuje žaludeční sekreci a činnost střev.

VIDEO: Jak se vyrábí hořčice

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Jídlo a zdraví

Přečtěte si také naše další články