Sponzorováno

Tuky (lipidy) pro své zdraví prostě potřebujeme 4.82/5 (11)

Tuky pro své zdraví prostě potřebujemeTuky neboli lipidy jsou z energetického hlediska nejvíce bohatou živinou, neboť obsahují dvojnásobek energie než sacharidy a bílkoviny. Z hlediska denního příjmu by měly tvořit zhruba 30 % celkově přijaté energie. Z tohoto množství by dvě třetiny měly tvořit tuky rostlinné a třetinu tuky živočišné. Proto je dobré s tuky zacházet opatrně, přestože jsou pro náš organismus velmi důležité a některé dokonce nepostradatelné.

Zdroje tuků

Tuky neboli lipidy (z řeckého lipos, tj. tučný) jsou přijímány v potravě z rostlinných nebo živočišných zdrojů. Základní stavební kameny tuků tvoří mastné kyseliny, které jsou ve formě esterů navázány na alkohol glycerol. Nejčastěji zastoupenými mastnými kyselinami jsou pak kyseliny olejová, linolová a palmitová.

Rostlinné a živočišné tuky

Sádlo, máslo, tuky v mase a v mléčných produktech jsou tvořeny nasycenými mastnými kyselinami, jež – dle skupenství – vytváří pevné tuky. Rostlinné oleje pak obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin, tzn. takových, v jejichž molekule je jedna nebo více nenasycených vazeb. Čím více dvojných vazeb je v řetězci, tím je olej tekutější. Potravinářské oleje jsou vyráběny z rostlin, které je hromadí ve svých plodech, semenech nebo jiných částech. Mezi nejčastěji produkované druhy patří olej arašídový, dýňový, kokosový, konopný, lněný, mandlový, olivový, palmový, řepkový, sezamový, slunečnicový a sojový. Většina z nich má z hlediska výživy velmi vhodné složení díky obsahu vícenenasycených dvojných vazeb, až na tuk kokosový a palmový neboli palmojádrový, jež obsahují pro lidský organismus nevhodné nasycené mastné kyseliny. Tyto tuky najdeme velmi často v sušenkách a sladkém pečivu.

Sponzorováno

Oleje, margaríny a ztužené tuky

Rostlinné oleje jsou 100 % tuky. Margaríny (název je odvozen z řeckého slova margaritas, tj. perla) jsou roztíratelné rostlinné tuky obsahující 20 – 80 % tuků. V souvislosti s margaríny a s ostatními ztuženými tuky se nyní stále častěji hovoří o obsahu tzv. transmastných kyselin. Ty vznikají procesem ztužování olejů nazývaným hydrogenace. Tato metoda je v podstatě chemický proces, kdy se do molekuly mastné kyseliny na místo nenasycené vazby mezi sousedícími uhlíky naváže vodík, čímž vznikne nasycená vazba. Transmastné kyseliny vznikají také v živočišném světě, a to v trávicím ústrojí přežvýkavců. Proto jsou v malém množství obsaženy i v mléčném tuku a ve výrobcích obsahující smetanu a plnotučné mléko. Posledním způsobem, jak se tyto nežádoucí tuky mohou objevit v naší potravě, je zahřívání rostlinných olejů na vysokou teplotu, např. při smažení. Z tohoto důvodu jsou transmastné kyseliny často přítomny v produktech rychlého občerstvení.

Význam tuků

Bez přítomnosti tuků se nemohou do organismu vstřebávat látky v tucích rozpustné, jakými jsou například vitamíny A, D, E a K. To je jedním u důvodů, proč jsou lipidy důležitou součástí jídelníčku. Tuky jsou v organismu přirozenou součástí membrán živočišných buněk ve formě fosfolipidů, jako glykolipidy je najdeme v nervové tkáni. V neposlední řadě mají tuky funkci zásobní.

Některé mastné kyseliny polynenasycené, neboli s více než jednou dvojnou vazbou v řetězci, jsou označovány pojmem esenciální neboli nezbytné pro lidský organismus, protože si je naše tělo neumí samo syntetizovat. Mezi tyto esenciální mastné kyseliny patří kyselina linolová (pojmenování pochází z řeckého linon, tj. len), dále mastné kyseliny α- a γ-linolenová a také tzv. EPA a DHA.

Dalším obecně známým a používaným pojmem pro zdraví prospěšné tuky je označení n – 3 nebo n – 6 mastné kyseliny. Jejich společným rysem je dvojná vazba mezi uhlíky na třetím nebo šestém místě uhlíkového řetězce. Jsou součástí olejů získaných zejména z oliv, slunečnice a řepky (n – 6) a ze semen lnu nebo mořských tučných ryb (n – 3). Jejich výskyt je nejvyšší v olejích lisovaných za studena. Při tomto způsobu výroby (vznikne tzv. panenský olej) si totiž oleje zachovají nejvíce nutričně cenných látek. Tyto tuky bychom neměli zbytečně vystavovat teplu, světlu a působení vzduchu, jinak se začnou znehodnocovat. Konzumovat takovéto druhy olejů ve větším množství, neboli dávat jim přednost při výběru tuků, je doporučováno z několika důvodů: pomáhají snižovat hladinu cholesterolu a mají významnou úlohu v ochraně kardiovaskulárního systému díky prevenci srdečních a cévních chorob.

Co si ještě o tucích přečíst?

VIDEO: Tuky – jak se v nich vyznat?

Sponzorováno

    Sponzorováno

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva