Mutanti v mýdle: I hodně hygieny škodí 4.83/5 (6)



Mutanti v mýdle: I hodně hygieny škodíPřehnaná hygiena nemá za následek jen alergie, snižuje také naši odolnost proti antibiotikům. Víte, co je triclosan? Pravděpodobně ne. Přesto se s ním denně setkáváte. V mýdle, zubní pastě, holicím krému, deodorantu, ústní vodě i v čistících prostředcích.

Dezinfekční mánie

Bez standardní hygieny si dnes život neumíme představit. Možná ještě pár dní někde na chatě v odlehlé divočině nebo na dovolené v exotické destinaci, kde je třeba přizpůsobit domácím podmínkám. Čistota však neznamená vždy půl života. Před dezinfekční mánií v domácnostech, při tělesné hygieně a oblečení varují vědci a lékaři už déle. Považují ji za zbytečnou a nebezpečnou a doporučují nám: S hygienou to nepřehánějte, poškodíte si zdraví! Největším zabijákem bakterií je právě triclosan. Tato chemická látka se pro silné protibakteriální a protihoubové účinky používá již více než čtyřicet let. Podle mnohých odborníkkov však může poškozovat mikroflóru kůže, dráždit sliznice a oči, vyvolávat kontaktní alergii nebo ekzém.

Dokonce se prý objevila i v mateřském mléce. Jsou jí napuštěné některé předměty, co používáme v kuchyni, například desky na krájení. V textiliích, jako jsou koberce či funkční sportovní oblečení, se při působení UV záření může měnit na chlorované dioxiny. Z domácností se dostává do povrchových odpadních vod, kde rovněž může tvořit dioxinem sloučeniny. Poškozuje vodní organismy a hromadí se v rybách, těžko se odbourává ze životního prostředí.

Mazané bakterie

Výzkumy ukazují, že triclosan snižuje i účinnost antibiotik. Ing. Lucia Birošová, PhD. a její kolegyně z Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě zjistily, že pravidelné a dlouhodobé používání kosmetických a dezinfekčních přípravků, které jej obsahují, má za následek mutace, odpovědné za odolnost vůči antibiotiků.

“Triclosan je antiseptická biocidní látka, která nám má pomáhat s bakteriemi. Ukazuje se vša , že může vyvolávat odolnost bakterií proti antibiotikům. Schopnost mutovat jsme zkoumali na původci salmonelózy. Při pokusech jsme získali kmen salmo nely, který reagoval až na osemtisícdvestonásobně vyšší koncentraci triclosanu ve srovnání s původním kmenem. V mýdle je jeho koncentrace asi 2 500 mg/ml, což je na první pohled dostatečné množství k likvidaci jakýchkoliv bakterií. Nesmíme však zapomínat, že nejdůležitější parametry pro dosažení jeho účinnosti, tedy čas, teplota a množství, jsou při průměrném pětisekundovém mytí rukou nedostatečné. Při mytí rukou tak mohou přežít právě adaptované kmeny a použití biocidů v přípravcích každodenní hygieny může vést k selekci rezistentních druhů” vysvětluje odbornice.

Slibný vanilin

Mutanty odolné proti antibiotikům mohou vznikat i vlivem konzervačních látek či látek, které se tvoří při hoření fosilních paliv a při smažení jídla. Vědecký tým Lucie Birošové se však orientuje i opačným směrem. Hledá látky s antimutagenní účinkem, zejména rostlinného původu. Ty by se v budoucnu mohly používat jako součást antibiotik a snižovat odolnost bakterií proti nim. Slibná je například kyselina vanilového a její derivát vanilin. Naopak, výtažek z kořene echinacey může mutace podporovat. Pokud tedy berete antibiotika, neměli byste spolu s nimi užívat echinaceové kapky na podporu imunity.

Kde se skrývá triclosan?

  • Na etiketách výrobků ho najdete pod anglickými názvy triclosan, irgasan, irgacare nebo Microban.
  • v mýdlech, zubních pastách, ústních vodách, holicích krémech, šamponech, tělových mlék
  • v čistících prostředcích pro domácnost, v dezinfekčních prostředcích pro nemocnice a ambulance
  • v kuchyňském nářadí, například v antibakteriálních deskách na krájení, v hračkách, odpadkových pytlích
  • v kobercích, ložním prádle, ponožkách, funkčním prádle, botách

Zvěřinec na pokožce – i bakterie mají význam

Bakterie přitom hrají při ochraně kůže životně důležitou úlohu a paradoxně by proto mohla zdraví pokožky ohrozit i přehnaná hygiena. I z tohoto důvodu odebrali vědci šesti dobrovolníkům, třem mužům a třem ženám, vzorky kožní mikroflóry především z kůže na zápěstí a loktech.
Ke „sčítání obyvatel“ využili nejnovějších metod genetiky. Ze získaných vzorků izolovali rDNA (ribozomální deoxiribonuklenovou kyselinu) bakterií a v ní pak vyhledávali úseky typické pro konkrétní druhy. Po několika měsících vše zopakovali a mohli tak oddělit stálé obyvatele od náhodných návštěvníků.
Ukázalo, že i na malém kousku kůže žijí stovky druhů bakterií, z nichž celých 8 % doposud nebylo nikdy popsáno. „Považujeme za pravděpodobné, že na kůži žije přibližně 250 druhů bakterií,“ uvedl Blaser.
Další výzkum se nyní zaměří na pacienty s ekzémy nebo s kožními chorobami, jako je lupénka. Vědci v něm chtějí zjistit, zda se mikrobi žijící na nemocné pokožce výrazně liší druhů sídlících na zdravé kůži.

Přehnaná hygiena nezpůsobuje jen neurózy. Vědci se domnívají, že sterilní prostředí našich domovů je jednou z příčin nemoci, jež se klidně dá nazvat „novou epidemií“, byť není infekční. Jde o alergii a její projevy, jakými jsou senná rýma, astma či atopický ekzém, kterými ostatně trpí i Radka Dvořáčková, jež má alergii na pyly, prach, roztoče a peří.

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva