Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP): co to je a kdy se používá? 4.78/5 (9)

• Co je ERCP: Invazivní endoskopické vyšetření a zároveň zákrok, při kterém lékař přes ústa zavede endoskop do dvanáctníku a pod rentgenem zobrazí a ošetří žlučové cesty a vývod slinivky.
• Kdy se používá: Především při žlučových kamenech ve žlučovodu, zúžení nebo nádorech žlučových cest či slinivky a při obstrukční žloutence, kdy je potřeba žlučové cesty zprůchodnit.
• Jak probíhá: Zákrok probíhá v sedaci nebo krátké anestézii, pacient je nalačno, lékař může během výkonu odstranit kameny, provést řez papily, rozšířit zúžení nebo zavést stent.
• Rizika a po výkonu: Jde o účinný, ale invazivní výkon s rizikem komplikací (zejména zánět slinivky, krvácení, infekce); po ERCP je nutné krátkodobé sledování a při silné bolesti břicha, horečce či zvracení je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Název endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (zkráceně ERCP) zní složitě a může působit děsivě.
Ve skutečnosti jde o běžný lékařský zákrok, který pomáhá vyšetřit a často i hned léčit onemocnění žlučových cest a slinivky břišní.

Důležité: Článek má pouze informační charakter a nenahrazuje osobní konzultaci s lékařem.

Co je to ERCP jednoduchými slovy?

ERCP je lékařský zákrok, při kterém lékař pomocí ohebné hadice (endoskopu) zavedené ústy přes jícen a žaludek do dvanáctníku (počáteční část tenkého střeva) vyšetřuje a případně ošetřuje:

• žlučové cesty – kanálky, kterými žluč odtéká z jater a žlučníku do střeva,
• pankreatický vývod – vývod, kterým odtékají trávicí šťávy ze slinivky.

Během ERCP lékař pod rentgenovou kontrolou aplikuje kontrastní látku (barvivo), díky které se žlučové cesty a vývod slinivky na monitoru „vykreslí“. Zjistí tak, zda je někde kámen, zúžení, nádor nebo jiný problém.

Největší výhodou ERCP je, že nejde jen o vyšetření, ale často i o léčbu. Lékař může problém hned během výkonu odstranit – například vyndat žlučový kámen nebo vložit malou trubičku (stent), která zprůchodní zúženou žlučovou cestu.

 

Kdy se ERCP používá a proč ji lékař doporučí?

ERCP se dnes používá hlavně v situacích, kdy je potřeba aktivně zasáhnout – tedy něco zprůchodnit, odstranit nebo ošetřit. Čistě k „podívání se“ do žlučových cest se častěji používají jiné, šetrnější metody, například magnetická rezonance (MRCP) nebo speciální ultrazvuk přes endoskop (EUS).

Mezi nejčastější důvody, kdy lékař doporučí ERCP, patří:

• Žlučové kameny ve žlučovodu (takzvaná choledocholitiáza) – kameny mohou ucpat hlavní žlučovou cestu, způsobit žloutenku, horečku, zánět žlučových cest nebo zánět slinivky.
• Zúžení žlučových cest – například po zánětech, operacích nebo při nádorech. Zúžením žluč špatně odtéká a vzniká žloutenka nebo jiné problémy.
• Podezření na nádor žlučových cest nebo slinivky – ERCP umožní zavést stent k odvedení žluči a někdy odebrat vzorek na mikroskopické vyšetření.
• Opakované záněty slinivky břišní, pokud je podezření, že příčinou je porucha odtoku žluče nebo šťáv ze slinivky.
• Vyšetření a léčba poruch funkce Oddiho svěrače (sval, který řídí odtok žluči a šťáv ze slinivky).

Pokud vám lékař navrhne ERCP, většinou má důvodné podezření, že ve vašich žlučových cestách nebo vývodu slinivky existuje překážka, kterou je potřeba řešit co nejdříve, aby se předešlo závažným komplikacím.

Jak ERCP probíhá krok za krokem?

Celý výkon se obvykle skládá z následujících částí:

1. Příjem a příprava před výkonem

Před samotným výkonem vás zdravotníci přijmou na endoskopické pracoviště nebo lůžkové oddělení.
Lékař s vámi projde vaše onemocnění, vysvětlí důvod ERCP, přínosy a možná rizika a nechá vás podepsat
informovaný souhlas.

Obvykle vám budou:

• změřeny základní životní funkce (tlak, tep, saturace kyslíkem),
• zkontrolovány krevní testy (srážlivost, jaterní testy, zánětlivé hodnoty),
• založena žilní kanyla pro podávání léků a infuzí.

2. Sedace nebo anestézie

Většina ERCP probíhá v sedaci. Dostanete léky do žíly, po kterých budete ospalí, uvolnění a výkon si často vůbec nebudete pamatovat. Nebudete spát tak „hluboce“ jako při klasické celkové narkóze, ale i tak se vždy pečlivě sleduje dýchání a oběh.

Někdy, zejména u složitějších výkonů nebo u pacientů ve vyšším riziku, se ERCP provádí v celkové anestézii za účasti anesteziologa. O tom rozhoduje lékař individuálně.

3. Zavedení endoskopu

Ležíte obvykle na levém boku. Do úst dostanete plastový náustek, aby nedošlo k poranění zubů a endoskopu. Poté lékař opatrně zavádí endoskop ústy do jícnu, žaludku a dále do dvanáctníku.

Vy jako pacient můžete vnímat pocit tlaku, polykání nebo mírný diskomfort, ale díky sedaci bývá většina tohoto nepříjemného pocitu výrazně otupená. V průběhu výkonu jste neustále monitorováni.

4. Zobrazení žlučových cest a vývodu slinivky

V dvanáctníku lékař najde místo, kde do střeva ústí žlučové cesty a vývod slinivky (tzv. papila). Do této papily zavede tenký katétr a pod rentgenovou kontrolou aplikuje kontrastní látku.

Díky kontrastu se žlučové cesty a vývod slinivky na rentgenovém obraze „rozsvítí“ a lékař přesně vidí:

• jestli je některý z vývodů zúžený,
• zda je v cestě kámen nebo jiná překážka,
• jestli je průběh žlučových cest normální, nebo naopak deformovaný či rozšířený.

5. Terapeutická část – řešení problému

Pokud se potvrdí problém, lékař se ho často pokusí během stejného výkonu vyřešit. Může například:

• provést papilotomii – drobný řez v oblasti papily, aby žluč a kameny mohly lépe odtékat,
• odstranit žlučové kameny košíčkem nebo balónkem,
• rozšířit zúžené místo (strikturu) pomocí balónku,
• zavést stent – malou trubičku, která udrží žlučovou cestu otevřenou,
• odebrat vzorek tkáně (biopsii) z podezřelého místa pro další vyšetření.

Jaký konkrétní zákrok se při ERCP provede, závisí na tom, co se během vyšetření najde a jaký byl původní plán lékaře.

6. Závěr výkonu a dospávání

Po dokončení výkonu lékař endoskop opatrně vytáhne. Poté se přesunete na dospávací místnost nebo na oddělení, kde vás zdravotníci ještě nějakou dobu sledují. Zpočátku můžete být ospalí a může vás mírně bolet v krku po endoskopu.

Jak se na ERCP připravit?

Konkrétní pokyny se mohou na jednotlivých pracovištích trochu lišit, ale obecně platí několik základních pravidel:

Musím být před ERCP nalačno?

Ano. Obvykle se doporučuje nejíst 6–8 hodin před výkonem a určitý čas před výkonem ani nepít.
Přesné pokyny dostanete od konkrétního pracoviště. Důvodem je bezpečnost – prázdný žaludek snižuje riziko vdechnutí žaludečního obsahu při sedaci nebo anestézii.

Co mám říct lékaři ohledně léků a zdravotního stavu?

Je velmi důležité informovat lékaře o:

• všech lécích, které užíváte (na předpis i volně prodejných),
• léčbě na ředění krve (warfarin, moderní antikoagulancia, aspirin, clopidogrel apod.),
• cukrovce a lécích nebo inzulinu, které kvůli nalačno režimu může být třeba upravit,
• známých alergiích – zvláště na jódové kontrastní látky a léky,
• dalších závažných onemocněních, operacích a předchozích komplikacích při narkóze nebo sedaci.

Lékař podle toho může dočasně upravit nebo vysadit některé léky a rozhodnout o nejvhodnější formě sedace či anestézie.

Mám mít s sebou doprovod?

Po sedaci nebo celkové anestézii nesmíte řídit auto a obvykle se nedoporučuje ani cestovat domů sám. Ideální je mít s sebou doprovod, případně být po výkonu určitý čas hospitalizován.

Bolí ERCP? Jaké pocity mohu očekávat?

Díky sedaci nebo anestézii nebývá ERCP vnímána jako vyloženě bolestivá. Většina pacientů popisuje výkon spíše jako nepříjemný než bolestivý, a často si z něj pamatuje jen útržky nebo vůbec nic.

Po výkonu se může objevit:

• mírná bolest nebo škrábání v krku (po zavedení endoskopu),
• nadýmání a pocit plnosti v břiše (kvůli vzduchu použitému při vyšetření),
• celková ospalost a únava po sedaci.

Tyto potíže většinou během několika hodin odezní. Pokud by bolest břicha byla výrazná a zhoršovala se, je důležité to ihned říct zdravotníkům.

Jaká jsou rizika a možné komplikace ERCP?

ERCP je považována za invazivní výkon. To znamená, že s sebou nese určitá rizika a možné komplikace. Většinou se ale jedná o situace, které lze dobře zvládnout, zvlášť když se problém zachytí včas.

Mezi hlavní možné komplikace patří:

• Zánět slinivky břišní po ERCP (tzv. post-ERCP pankreatitida),
• krvácení – zejména po provedení řezu papily (papilotomie),
• infekce – například zánět žlučových cest (cholangitida),
• perforace – proděravění střevní stěny nebo jiných částí trávicího traktu,
• reakce na sedaci nebo anestézii.

Je dobré vědět, že naprostá většina ERCP proběhne bez závažnějších komplikací. Lékař vždy zvažuje, zda je daný výkon pro pacienta přínosnější než riziko, které s sebou nese. V situacích, kdy ERCP řeší akutní problém (zánět žlučových cest, ucpaný žlučovod), může zákrok naopak pacienta doslova zachránit.

Co je to zánět slinivky po ERCP?

Zánět slinivky břišní po ERCP (post-ERCP pankreatitida) je nejčastější komplikací. Projevuje se hlavně bolestí v horní části břicha, která může vystřelovat do zad, často spojenou s nevolností a zvracením.

Na většině pracovišť se dnes používají různé postupy, jak riziko zánětu slinivky snížit – například podáním speciálního léku čípkem před výkonem, šetrnou technikou zákroku nebo zavedením drobného stentu do vývodu slinivky u rizikových pacientů.

Jak poznám, že po ERCP není něco v pořádku?

Po návratu domů (nebo na oddělení) byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví:

• silná nebo stupňující se bolest břicha,
• horečka nebo zimnice,
• opakované zvracení,
• krev ve stolici, černá nebo dehtovitá stolice,
• výrazná slabost, dušnost nebo jiný neobvyklý stav.

Raději se vždy poradit zbytečně, než podcenit problém. Většina komplikací se dá účinně řešit, pokud se zachytí včas.

Jak dlouho budu po ERCP v nemocnici a co dál?

Délka hospitalizace se liší podle důvodu výkonu a toho, jak proběhl:

• Někteří pacienti mohou odejít domů ještě ten den nebo následující den.
• Jiní zůstávají v nemocnici několik dní – například pokud mají zánět žlučových cest, slinivky nebo jiné komplikace.

Po návratu domů je vhodné:

• odpočívat a nepřetěžovat se,
• postupně přecházet na běžnou stravu podle doporučení lékaře,
• dodržovat předepsané léky a kontroly,
• sledovat, zda se neobjevují varovné příznaky zmíněné výše.

Čím se liší ERCP od MRCP nebo EUS?

Pro laika mohou být všechny tyto zkratky matoucí, ale princip je poměrně jednoduchý:

• ERCP – invazivní endoskopický výkon, který umožňuje nejen vyšetření, ale i léčbu (odstranění kamenů, zavedení stentu, řez papily).
• MRCP – speciální vyšetření magnetickou rezonancí, které velmi dobře zobrazí žlučové cesty a vývod slinivky, ale nijak do nich nezasahuje. Je to čistě diagnostická metoda.
• EUS (endosonografie) – endoskopicko-ultrazvukové vyšetření. Endoskop má na konci ultrazvukovou sondu, takže lékař vidí velmi detailně okolí trávicí trubice, včetně slinivky a žlučových cest. Může odebrat vzorek, ale obvykle neléčí překážku v žlučových cestách jako ERCP.

V praxi to často funguje tak, že MRCP nebo EUS problém zpřesní a potvrdí, a ERCP pak slouží jako zákrok, který překážku nebo jiný problém cíleně odstraní.

Kdo by měl ERCP podstoupit jen se zvýšenou opatrností?

ERCP se posuzuje vždy individuálně. Se zvýšenou opatrností se k ní přistupuje například u:

• pacientů s těžkým celkovým onemocněním,
• nekorigovaných poruch srážlivosti krve,
• výrazných alergií na kontrastní látky,
• pacientů, u nichž není možné zajistit bezpečnou sedaci nebo anestézii.

ERCP je možné provést i v těhotenství, ale pouze při jasné a vážné indikaci a za přísných bezpečnostních opatření. Vždy se pečlivě zvažuje, zda je výkon skutečně nutný.

Na co se zeptat lékaře, pokud mě čeká ERCP?

Nebojte se svého lékaře ptát. Dobře informovaný pacient se méně bojí a lépe spolupracuje. Hodit se mohou například tyto otázky:

• Proč je v mém případě doporučena právě ERCP a ne jen MRCP nebo EUS?
• Jaký problém se u mě předpokládá a co přesně chcete během ERCP udělat?
• Jaká jsou v mém případě hlavní rizika a jak se jim budete snažit předejít?
• Jak dlouho asi budu muset zůstat v nemocnici?
• Jaké příznaky mám po výkonu sledovat a kdy mám vyhledat pomoc?

Shrnutí: co si z článku odnést?

Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) je důležitý výkon, který pomáhá řešit závažné problémy žlučových cest a slinivky břišní. Ačkoli je invazivní a nese s sebou určitá rizika, ve správně zvolených situacích může přinést rychlou úlevu, předejít komplikacím a někdy doslova zachránit život.

Pokud vám lékař ERCP doporučil, znamená to, že očekává konkrétní přínos – například odstranění kamene, zprůchodnění žlučovodu nebo řešení komplikací zánětu. Ptejte se, zajímejte se, ale zároveň se nebojte: díky moderním postupům, zkušeným týmům a pečlivému sledování po výkonu je ERCP dnes standardním, rutinně prováděným zákrokem.

V případě nejasností se vždy obraťte na svého ošetřujícího lékaře, který zná váš zdravotní stav a může vám vysvětlit konkrétní kroky přesně na míru.

Studie a zdroje článku

• Endoscopic Retrograde Cholangiopancreatography Autoři: arcelle Meseeha; Maximos Attia.
• Zdroj obrázku: AlexanderPokusay / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Vyšetřovací metody, Žlučník

Přečtěte si také naše další články