Cash flow ve zdravotnictví 4.8/5 (5)

Celkové́ náklady na zdravotnictví neustále rostou – v roce 2011 činily 216 miliard, v roce 2014 už 300 miliard korun a v roce 2020 astronomických 344 miliard. I přes tyto závratné částky se výdaje na zdravotnictví v ČR řadí do nižšího průměru v EU, dá se tedy očekávat další nárůst. Nelze tedy zpochybňovat, že se po obchodní stránce jedná o velice zajímavý segment, a to i do budoucna.

Specifika cash flow ve zdravotnictví

Je třeba si však uvědomit, že tento segment má svá specifika a oproti cash & carry obchodům funguje značně odlišně. Oproti většině maloobchodů, které obdrží peníze po uskutečnění prodeje, nebo dokonce i velkoobchodům, poskytujícím splatnost svým odběratelům ze soukromého sektoru je cashflow ve zdravotnictví jako jízda na horské dráze.

Ve zdravotnictví pochází pouze cca. 15 procent prostředků ze soukromých a zbytek z veřejných zdrojů. Z celkových prostředků bylo téměř 80 procent uhrazeno zdravotními pojišťovnami. Z toho je zřejmé, že zdravotní pojišťovny spravují drtivou většinu veřejných prostředků ve zdravotnictví a jsou tedy klíčovými entitami v systému zdravotnictví.

V České republice je celkem osm zdravotních pojišťoven:

  1. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111)
  2. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201)
  3. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205)
  4. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven (207)
  5. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209)
  6. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211)
  7. Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (213)
  8. Pojišťovna VZP, a.s. (333)

Proto lze konstatovat, že administrativní náročnost systému zdravotnictví muže mít vliv i na lhůty splatnosti. Tento fakt je třeba brát v úvahu při podnikání v tomto oboru a ujistit se, že podnik disponuje dostatečným objemem provozního kapitálů pro financování své činnosti.

Jak plánovat cashflow ve zdravotnictví

Při plánovaní peněžních toků je proto vhodné udělat analýzu nejenom vlastního podniku ale i konkurence v tomto oboru. Můžete to zjistit poměrně jednoduchým způsobem – vypočítat 3 ukazatele z finančních výkazů, které jsou obvykle veřejně k dispozici:

  • Doba obratu pohledávek
  • Doba obratu krátkodobých závazků
  • Obchodní deficit (Trade Deficit)

Doba obratu pohledávek

Ukazatel vyjadřuje počet dní mezi prodejem a tržbami, tedy dobu, kdy jsou peníze ve formě pohledávek. Po tuto dobu společnost prakticky poskytuje obchodní úvěr svým odběratelům. Pro větší vypovídající hodnotu se bere průměrná výše pohledávek tj.

(pohledávky na začátku období + pohledávky na konci období) / 2

Vzorec pro dobu obratu pohledávek vypadá následovně:

Doba obratu pohledávek = průměrná výše pohledávek * 360 / tržby

Stejný vzorec se dá použít i při analýze platební morálky jednotlivých zákazníků.

Tento ukazatel pomáhá lépe plánovat peněžně toky, jelikož vyjadřuje skutečnou dobu, po kterou podnik financuje odběratele, nikoliv teoretickou.

Doba obratu krátkodobých závazků

Ukazatel vyjadřuje počet dní, po který jsou závazky (krátkodobé) nezaplaceny. Vyjadřuje prakticky dobu, po kterou může společnost čerpat bezplatný obchodní úvěr. I v tomto případě je přesnější používat průměrnou hodnotu závazků.

Vzorec pro výpočet tohoto ukazatele vypadá následovně:

Doba obratu závazků = průměrná výše krátkodobých závazku * 360 / tržby

Obchodní deficit (Trade Deficit)

Dobu obratu krátkodobých závazků je vhodné srovnávat se svým protipólem – dobou obratu pohledávek. Rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a mezi dobou úhrady krátkodobých závazků nazýváme Obchodní deficit. Ten udává počet dnů, které je třeba profinancovat.

Pokud je doba obratu závazků větší než obratu pohledávek znamená to, dodavatelé pomáhají financovat provoz podniku. Pokud je tomu obráceně, tj. doba obratu pohledávek je větší než běžná doba splatnosti faktur, pak to znamená, že podnik úvěruje své zákazníky.

Za optimální lze považovat následující vzorec:

Doba obratu závazků – Doba obratu pohledávek > 0

Nechte si při plánování cash flow pomoci

V prvním případě to může znamenat zvýšení volného peněžního toku, ve druhém případě potřebu dalších zdrojů financování. Stanovení obchodního deficitu má klíčový význam pro stanovení kapitálové potřeby ve finančním řízení. Velký záporný rozdíl těchto dvou ukazatelů může vést až k druhotné platební neschopnosti ze strany podniku.

Po vypočtení a analýze těchto tří ukazatelů podnik bude mít možnost lépe a přesněji plánovat cash flow, tedy plán příjmů a výdajů (cash budget) na jednotlivá období, popřípadě včas zajistit zdroje financovaní k překlenutí obchodního deficitu.

Dobrou zprávou je, že na finanční řízení a stabilizaci cashflow nemusíte být sami – využijte online služby Cashbot, která pomáhá mimo jiné i firmám v segmentu zdravotnictví. Cashbot nabízí možnost odložení splatnosti přijatých faktur, zkrácení splatnosti faktur vydaných, ale i bezúčelový úvěr na podnikání. A peníze posílá již do 30 minut od zadání kompletní žádosti o financování. Zjistěte více o tom, jak vám může Cashbot pomoci.

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva