Puberta a vše o ní 4.89/5 (9)

Puberta a vše o níPuberta začíná mezi 10.-11. rokem a končí v 15.-16 roku. Dívky dozrávají o rok, dva dříve než chlapci. Obecně nastává zrání oproti minulosti dříve. Může mít na to vliv výživa, lepší hygienické podmínky a změna životních podmínek.

Růstový skok a pohlavní dozrávání

V období puberty se aktivizuje činnost hypofýzy, jejíž hormony stimulují vývin tkání a funkce důležitých žláz (pohlavních, štítné žlázy a nadledvinek.). Ve srovnání s rychle rostoucími končetinami zaostává růst vnitřních orgánů. To má za následek například rychlou únavnost, snížení fyzických výkonů. Na kůži dochází k nadměrnému vylučování tukových a potních žláz, vzniká akné a nadměrná tvorba potu.

Kromě růstu do výšky a přibývání na hmotnosti je pro pubertu charakteristické vytváření tzv. pohlavních znaků.

Dívka v pubertě: růst prsů, růst dělohy a vaječníků, přítomnost ochlupení, růst vagíny, ukládání tuku, menstruace.
Chlapec v pubertě: růst penisu a ochlupení, zvětšování varlat, tvorba spermií, změna hlasu, ochlupení obličeje, ejakulace.

Samá ruka, samá noha

Pohyby pubescenta jsou nemotorné, neohrabané. Neumí si zvyknout na rychle narostlé končetiny, těžko koordinuje své pohyby. Pohybová nemotornost je sice dočasná, pubescenti to však prožívají jako nepříjemný stav a snižuje to jejich sebevědomí. V tomto období je dočasně zhoršená pozornost. Rozvíjí se logická paměť, děti si potřebují věci vědět zdůvodnit a proto se neradi biflují něco nazpaměť.

V pubertě snílkem

Děti často unikají do denního snění. Poznávají, že v denním snění si mohou plnit jakékoliv přání, přemýšlet o své budoucnosti. V žádném jiném období není denní snění tak rozvinuté jako v pubertě. Zatímco pro mladšího školáka je důležitá přítomnost, pro pubescenta nabývá váhu budoucnost.

Typická je velká intenzita citů a emocí, výbušnost a impulzivnost. Téměř každý pubescent se občas rozzlobí a vybuchne. K pocitům hněvu přichází, když má pocit, že je ohrožení svého já. Postupně se učí své city ovládat a neprojevovat je před jinými. Snadno přecházejí od smutku k radosti, od optimismu ke sklíčenosti. Přecitlivělost tohoto období způsobuje, že děti mnohem intenzivněji vnímají jakýkoliv náznak křivdy, nespravedlnosti či kritiky.

Už ne dítě ještě ne dospělý

V pubertě začnou mít děti pocit dospělosti. Už nejsou dětmi av této fázi si hledají svou identitu. Není to však jednoduché. Nastává kvalitativní změna v sebeuvědomování. Pocit dospělosti se snaží dosáhnout napodobováním vnějších znaků dospělosti (vnější vzhled, kouření, líčení a pod.) A chovají se k dospělým jako k sobě rovným. To přirozeně vyvolává u dospělých patřičné (nebo nepatřičné) reakce. Dospělí mají spíše tendenci chovat se k pubescentovi jako k dítěti a nepřiznávají jim práva, které by chtěly mít. Pubescenti a dospělí mají často zcela odlišné představy o právech a povinnostech. Pokud postoj dospělých zůstává neměnný, dítě přechází do odporu, vzpoury. Konflikty jsou často nedostatkem schopnosti nebo dobré vůle dospělého najít pubescentovi nové místo vedle sebe.

Vztah pubescenta s rodiči je často problematický a plný konfliktů.

Zejména rodiče znají velmi dobře situace když má například dítě vynést smetí. Tehdy buď neslyší nebo má kopu výmluv proč to nemůže udělat, nebo se to snaží oddálit případně vnutit tuto činnost mladšímu sourozenci. Pubescent má vlastní mínění a vlastní názory (téměř vždy odlišné od názorů rodičů) a tak vznikají další konflikty ohledně oblékání, telefonování, času stráveným s vrstevníky.

Rodiče by se měli snažit dát svému dítěti přiměřenou míru samostatnosti a nezávislosti ale s důrazem na přebírání odpovědnosti na svůj život. Osamostatňování, odpoutávání dítěte od rodiny probíhá postupně. V zájmu správného osamostatňování se by měli rodiče považovat dítě za samostatného člověka, nezatěžovat dítě pocitem, že je pro rodiče všem, nepokoušet se omezovat styky a přátelství mimo rodiny, zajímat se o to, co děti dělají, ale nečekat, že jim všechno řeknou, dát jim najevo svou nezávislost.

V zájmu předcházení konfliktům by měli rodiče dětem zajistit jejich vlastní prostor, nezapomínat na stydlivost pubescentů a dopřát jim intimitu, nečekat, že budou vědět všechno o citovém životě dítěte, nabídnout pomoc, pokud si myslí, že je potřebná a pomoci jen tehdy pokud děti o to požádají, mluvit dětmi i přes častým výrokem typu „dej mi pokoj!“

Puberta a vztah s vrstevníky

V pubertě má velký význam vztah s vrstevníky a tyto vztahy postupně dominují. Vliv a mínění skupiny jsou často krát tak silné, že dítě je ochotné riskovat konflikty s rodiči kvůli dobré mínění skupiny. Kromě toho se začínají rozvíjet přátelství se stejným i opačným pohlavím. Dochází ke změnám postoje chlapců k dívkám. Začínají se zajímat jeden o druhého a dochází k vzájemnému sbližování. Pod vlivem pohlavního pudu se tvoří erotické cítění (převládá psychický zájem jednoho o druhého).

Puberta je náročné období. Nesmíme však zapomínat na fakt, že většina konfliktů zejména mezi dětmi a rodiči pomine. Dítě se učí hledat své místo v životě a vyrovnává se s velkými změnami v něm samém.

VIDEO: Ať žije puberta!

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




    Přečtěte si také naše další články

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva