Sponzorováno

Mama hotel zavírá: Kdy poslat děti z domu? 4.91/5 (11)

mamahotelJste zlí rodiče, když chcete své dospělé děti už konečně dostat z domu? Nebo děláte chybu, pokud po rozvodu či po návratu ze zahraničí platíte jejich telefonní účty, abyste jim pomohli šetřit si na byt? Ne všechny reklamy lžou. Znáte tu, když se syn díky hypotéce stěhuje z rodičovského bytu a hned, jak se za ním zavřou dveře, smutní rodiče vyskočí dva metry od radosti? I Květa by skákala. Místo toho však trpělivě připravuje třicetiletému synovi Jiřímu svačinu do práce. O tři roky mladšímu Markovi nemusí, protože ten nepracuje. Ještě nenašel zaměstnání, které by se mu líbilo, a tak jen příležitostně přivydělává. Květa plní ledničku, vyváří, pere a sponzoruje své syny. S penězi totiž každý měsíc jaksi nevyjdou …

„Moje představa o životě v padesátce byla zcela jiná. Myslela jsem si, že děti odejdou, my s manželem předěláme byt, budeme cestovat a užívat si. A to nemluvím o intimním životě …“ mávne rukou a potichu dodá, že chvilky intimní samoty ročně spočítá na prstech jedné ruky. „Chodíme do bytu manželovy sestry, která je dlouhodobě v nemocnici.“

Nespokojená je i Jiřího přítelkyně: „Je divné, že žije stále s rodiči. Mám pocit, že mu to tak vyhovuje a nechystá se osamostatnit. Když přijdeme k nim, jsme v dětském pokoji. Dětském! Zní to směšně. Tvrdí, že nemá peníze na to, aby platil byt a všechno ostatní. Ale to není pravda! Vydělává 14 tisíc korun měsíčně!“ Uvažuje milující přítelkyně o rozchodu po třech letech jinak šťastného vztahu.

Příklad nezdravého soužití

„Nejčastější důvod soužití dospělých dětí a rodičů je ekonomický. Současná mladá generace to má nejtěžší ze všech dosavadních. Podmínky pro osamostatnění se nedají srovnat s vyspělými západními zeměmi,“ obhajuje syndrom mamahotelu Mgr. Zuzana Hradileková, PhD., z manželské a předmanželské poradny. Zdůrazňuje, že takové soužití stresuje asi čtvrtinu rodičů, protože se dostávají do mínusu.

„Dětem, které zůstávají nebo se po studiu či po práci v zahraničí vracejí k rodičům, obvykle chybí vize o budoucnost . Výplatu považují za kapesné, žijí bezstarostný život. Rodiče plní jejich potřeby a neuvědomují si, že i díky nim dítě zůstává v závislém vztahu. Znám i takové, kteří dospělému synovi platí telefon. Přesto, že má práci. To je příklad nezdravého soužití. Když budete příliš ochraňovat své dospělé dítě, zabráníte mu skutečně dospět.“

Jak se dá tento bludný kruh překročit?

„Určetě si hranice. Rodiče nejsou povinni živit dospělé dítě. Pokud to děláte, ve svých potomcích podporujete ztrátu samostatnosti“ zdůrazňuje a nabízí řešení: Celkem si určitě pravidla, můžete si je i sepsat, a trvejte na jejich dodržování. Rozdělte si domácí práce a placení účtů.

Ať pracuje!

Jistěže , peníze jsou citlivá téma. Od vlastních dětí je vám hloupé brát nájemné, nebo nevíte, kolik by měly přispívat. Částka by měla být výhodná pro obě strany a měla by odrážet realitu. Máte strach, že takovým striktním přístupem přijdete o děti?

Sponzorováno

„Pokud byste měli pro finance přestat komunikovat, něco není ve vašem vztahu v pořádku. Důležité je říci: Děláme to proto, že nám na tobě záleží. Nechceme tě naučit, že pravidla se mohou kdykoliv porušovat.“ Vyhněte se obviňování sebe i dětí – to jen zvýší míru stresu. Klidné soužití není jen o dospělých dětech. Pokud chcete ve společné domácnosti fungovat, musíte respektovat volbu a nezávislost svých potomků. Neumí si vaše spolubydlící dítě najít práci? „Ať jde dělat do pokladny supermarketu a bude ji mít. Pokud nefunguje žádné z pravidel, je čas na odchod dětí z rodičovského hnízd . Dejte jim tři, čtyři měsíce, aby se na to připravili. Dveře nechte pootevřené – zvěte své ratolesti přes víkend na obědy, podporujte je, ale ne finančně,“ radí psycholožka.

Jedna velká rodina

Pravda, ne vždy je to tak, že děti na domácnost nepřispívají a pouze vyjídají ledničku. „Soužití s rodiči může být výhodné. Pro obě strany,“ podotýká doktorka Hradileková.

Lenka vyrůstala v domácnosti, kde bylo vždy mnoho lidí a stále se něco dělo. „Žili s námi prarodiče, strejda také býval nedaleko. Bratranci a sestřenice chodili rovnou ze školy k nám. Celý dům žil družně. Dokonce sousedka dávala svého vnuka k nám, aby se před nástupem do školy rozpovídal,“ vzpomíná třicátnice, která má sice vlastní byt, ale nebydlí v něm. „Neumím si představit, že přijdu večer do prázdného bytu a nemám s kým prohodit slovo. Chyběly by mi lidé, potřebuji komunikovat. V obrovském bytě mám své soukromí, s rodiči si výborně rozumím, nikdy mi do ničeho nezasahovali. Pomáhám s domácími pracemi a finančně přispívám. Nakupuji,“ pochvaluje si.

„Výzkumy ukazují, že se vracíme k původnímu modelu soužití několika generací. To však předpokládá, že dospělý člověk bude finančně nezávislý od rodičů a za své chování ponese odpovědnost. Pokud se rovnocenně podílí na financování domácnosti, vztahy se upevňují a rodiny se stávají stabilnějšími. I starost o rodiče může být devizou do příštího partnerství,“ uzavírá odbornice.

Hranice je 25 let

Rodičovský byt či dům v ČR neopustilo kolem sedmnácti procent třicátníků. Až třiačtyřicet procent svobodných lidí ve věku od pětadvaceti do třiceti let bydlí v jedné domácnosti s rodiči. Kdy je správný čas osamostatnit se?

Psychologickou hranici máme vyčíslenou na pětadvacet let. Většina souhlasí s tím, že do té doby je třeba se osamostatnit. Absolutním stropem je přitom věk třicet let.

„Nemůžeme paušalizovat. Máme různé potřeby, očekávání a možnosti. Jedním z kritérií je, zda daný stav vyhovuje oběma stranám. Pokud ano, vnější aspekty a porovnávání nemají význam. Většina populace však má snahu a iniciativu osamostatnit do věku třiceti let,“nuvedla socioložka Sylvia Porubänová z Institutu pro výzkum práce a rodiny.

Určitě si hranice

Přistěhovali jste se k rodiččům a cítíte se jako páté kolo u vozu. Vícegenerační bydlení neznamená, že všechno je všech, že všichni jsou v každé místnosti doma a mohou si vzájemně poroučet.

Sponzorováno

Pokud má takový model bydlení fungovat, musíte si kromě pravidel jasně definovat i postavení každého člena domácnosti, teritorium – váš soukromý prostor a hranice kompetencí, aby nedocházelo k manipulaci. Jinak se časem začnou stírat hranice, hrozí vztahové problémy a konflikty.

A co si ještě přečíst?

    Sponzorováno

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva