Obsah článku
Pozor na hluk z dopravy, může být zdraví nebezpečný
Hluk patří v současnosti k nejrozšířenějším škodlivinám životního prostředí a málokdo má možnost před ním uniknout. Zdaleka nejde jen o to, že příliš mnoho decibelů může poškodit sluch, dlouhodobý hluk totiž negativně ovlivňuje celý organismus.
Podle odborníků hluk na člověka působí jako stresor, tedy faktor, který aktivuje stresovou reakci organismu. A ta má podíl na vzniku mnoha civilizačních onemocnění.
Trpí psychika i srdce
Pokud se bavíme o hladinách běžného environmentálního hluku, tedy hluku v rozmezí 60 až 90 dB, jde zejména o nesluchové účinky – v oblastech autonomního nervového systému, endokrinní a regulační, a s tím souvisí případné poruchy zdraví. Při dlouhodobém působení se dokázal výrazně rušivý vliv hluku, zejména v nočních hodinách, což má za následek horší zdravotní stav obyvatel v hlučných oblastech, častější výskyt neuroticizmu a jiných psychických poruch.
Kromě toho lze hluk považovat za jeden z rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob a dlouhodobý vliv hluku může později projevit například vývojem hypertenze, koronární arteriální nemoci a podobně.
Už 2 hodiny denně v hluku 12krát zvyšují nespavost a zvyšují riziko vysokého tlaku, který přispívá ke vzniku srdečního infarktu, mozkové mrtvice či cukrovky.
Nejběžnější je hluk z dopravy
Pokud žijete v tichém prostředí, jste vlastně šťastlivci. V EU je přibližně 40% populace vystavené dopravnímu hluku s hladinou přesahující 55 dB během dne a 20 procent dokonce hluku s hladinou přesahující 65 dB. Dále více než 30% lidí i v nočních hodinách zasahuje hluk, který přesahuje 55 dB, což má rušivý vliv na spánek.
Podle odhadů je v Česku exponovaných nadměrnému hluku z různých druhů dopravy třičtvrtě až jeden milion obyvatel. Nejkritičtější místa jsou v blízkosti kolejové dopravy (vlaky, tramvaje), hlavních silnic, dálnic a větších letišť. Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) je dlouhodobý vliv dopravního hluku v Evropě příčinou 3% úmrtí na srdeční selhání, což představuje až 200 tisíc lidí ročně.
Dle studií kvůli hluku z dopravy každoročně předčasně zemře nejméně 200–500 Dánů.
Kvůli všem těmto věcem je třeba použít nové metody k pochopení nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví.
Trpí celé tělo – fyzická i psychická část
Lidé vystaveni výraznějšímu hluku mívají často vyšší hladinu psychické úzkosti, sníženou úroveň pozornosti a menší odolnost proti stresu. Ti, co tráví více než dvě hodiny denně v hlučném prostředí, trpí až 12krát častěji nespavostí a zvyšuje se u nich riziko vysokého krevního tlaku, který přispívá ke vzniku infarktu, mozkové mrtvice či cukrovky.
Sponzorováno
Zvýšené hladiny hluku, i když si to nemusíte uvědomovat, se mohou projevit poruchou činnosti různých vnitřních orgánů, například i žaludku či dvanáctníku, a vznikem žaludečních vředů. Noční hluk kromě toho, že vede k únavě, může vyústit až do poruchy psychických funkcí.
Není to ale jen hluk z dopravy
Kromě hluku, který způsobuje hlavně doprava, číhají na naše uši a psychické i fyzické zdraví i jiné, ještě hlučnější nástrahy. Koncerty, diskotéky, noční kluby, open air festivaly, sportovní akce …
Už po hodině strávené na diskotéce potřebuje sluch na regeneraci několik hodin. Mnozí mladí lidé si navíc pouštějí přes sluchátka hudbu tak nahlas, že riskují ztrátu sluchu. Podle odhadů je v takovém ohrožení 2,5 až 10 milionů občanů EU.
Pozor na slabý zvuk, který ale působí dlouhodobě
Rušivě však nepůsobí jen desítky decibelů. Pořádně nahlodat psychiku dokáže i dlouhodobé nízkofrekvenční akustické vlnění, které je na hranici slyšitelnosti. Vydávat ho může například vzdálená hudba, ale také technická zařízení jako potrubí, kompresory, klimatizace, oběhová čerpadla topení, větrací šachty a podobně. Nízkofrekvenční hluk vnímáte spíše jako dunivé vibrování či pulzování a zpravidla vás mimořádně irituje v noci, když je příjemné ticho.
Hluk ze silnic je absolutně největším zdrojem obtěžujícího hluku. Na rozdíl od smrtelných nehod na silnicích však nelze přesně jmenovat ty, kteří zemřou předčasně kvůli hluku z dopravy.
Co s tím?
Hluku se pravděpodobně zcela vyhnout nedokážete. A možná máte pocit, že vám vlastně až tak nepřekáží. Ale v zájmu svého duševního i tělesného zdraví byste měli využít každou příležitost k relaxaci v co nejtišším prostředí. Držitel Nobelovy ceny, německý lékař Robert Koch, který zemřel před více než sto lety, řekl: „Přijde den, kdy bude muset člověk bojovat s hlukem tak neúprosně, jako s cholerou a morem.“ Ten den je, zdá se, už je zde, nebo se velmi rychle blíží.
Negativní účinky hluk na zdraví:
- poruchy vegetativního nervového systému
- poruchy kardiovaskulárního systému
- bolesti hlavy
- závratě spojené s nevolností nebo mdlobami
- tlumení činnosti zažívacího traktu, poruchy trávení
- zvýšená činnost hypofýzy, štítné žlázy a nadledvinek
- problémy se zrakem
- poruchy spánku
- psychosociální poruchy
Co tedy dělat? Pokud se stěhujete, určitě si nevybírejte ulice s velkou hustotou dopravy. Prokázalo se, že takové bydlení může zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění. I když si na hlučné okolí subjektivní dokážete zvyknout, ke skutečné adaptaci organismu na hluk nedochází ani po mnoha letech.
Sponzorováno
Mnoho studií zkoumalo korelaci mezi dlouhodobým vystavením hluku z dopravy a sníženou kvalitou života. Dejte na to pozor a občas si zajděte třeba do tichého lesa.
Dále si přečtěte
Zdroj článku a studie
- Residential Exposure to Traffic Noise and Health-Related Quality of Life Autor: Nina Roswall
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdravé bydlení, Zdraví nebezpečné látky
Přečtěte si také naše další články