Hluk z dopravy je nebezpečný pro naše zdraví – co s tím? 4.77/5 (13)

Pozor na hluk z dopravy, může být zdraví nebezpečný

Pozor na hluk z dopravy, může být zdraví nebezpečný

Najít pěkně tiché místo je stále obtížnější. Ve městech je to pak celkem nemožné. Hluk obydlených oblastí nám všem ničí psychické a fyzické zdraví i bez toho, abychom si to uvědomovali. Kdo je hlukem dopravy ohrožen více?

Hluk patří v současnosti k nejrozšířenějším škodlivinám životního prostředí a málokdo má možnost před ním uniknout. Zdaleka nejde jen o to, že příliš mnoho decibelů může poškodit sluch, dlouhodobý hluk totiž negativně ovlivňuje celý organismus.

Podle odborníků hluk na člověka působí jako stresor, tedy faktor, který aktivuje stresovou reakci organismu. A ta má podíl na vzniku mnoha civilizačních onemocnění.

Trpí psychika i srdce

Pokud se bavíme o hladinách běžného environmentálního hluku, tedy hluku v rozmezí 60 až 90 dB, jde zejména o nesluchové účinky – v oblastech autonomního nervového systému, endokrinní a regulační, a s tím souvisí případné poruchy zdraví. Při dlouhodobém působení se dokázal výrazně rušivý vliv hluku, zejména v nočních hodinách, což má za následek horší zdravotní stav obyvatel v hlučných oblastech, častější výskyt neuroticizmu a jiných psychických poruch.

Kromě toho lze hluk považovat za jeden z rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob a dlouhodobý vliv hluku může později projevit například vývojem hypertenze, koronární arteriální nemoci a podobně.

Už 2 hodiny denně v hluku 12krát zvyšují nespavost a zvyšují riziko vysokého tlaku, který přispívá ke vzniku srdečního infarktu, mozkové mrtvice či cukrovky.

Nejběžnější je hluk z dopravy

Pokud žijete v tichém prostředí, jste vlastně šťastlivci. V EU je přibližně 40% populace vystavené dopravnímu hluku s hladinou přesahující 55 dB během dne a 20 procent dokonce hluku s hladinou přesahující 65 dB. Dále více než 30% lidí i v nočních hodinách zasahuje hluk, který přesahuje 55 dB, což má rušivý vliv na spánek.

Podle odhadů je v Česku exponovaných nadměrnému hluku z různých druhů dopravy třičtvrtě až jeden milion obyvatel. Nejkritičtější místa jsou v blízkosti kolejové dopravy (vlaky, tramvaje), hlavních silnic, dálnic a větších letišť. Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) je dlouhodobý vliv dopravního hluku v Evropě příčinou 3% úmrtí na srdeční selhání, což představuje až 200 tisíc lidí ročně.

Dle studií kvůli hluku z dopravy každoročně předčasně zemře nejméně 200–500 Dánů.

Kvůli všem těmto věcem je třeba použít nové metody k pochopení nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví.

Trpí celé tělo – fyzická i psychická část

Lidé vystaveni výraznějšímu hluku mívají často vyšší hladinu psychické úzkosti, sníženou úroveň pozornosti a menší odolnost proti stresu. Ti, co tráví více než dvě hodiny denně v hlučném prostředí, trpí až 12krát častěji nespavostí a zvyšuje se u nich riziko vysokého krevního tlaku, který přispívá ke vzniku infarktu, mozkové mrtvice či cukrovky.

Zvýšené hladiny hluku, i když si to nemusíte uvědomovat, se mohou projevit poruchou činnosti různých vnitřních orgánů, například i žaludku či dvanáctníku, a vznikem žaludečních vředů. Noční hluk kromě toho, že vede k únavě, může vyústit až do poruchy psychických funkcí.

Není to ale jen hluk z dopravy

Kromě hluku, který způsobuje hlavně doprava, číhají na naše uši a psychické i fyzické zdraví i jiné, ještě hlučnější nástrahy. Koncerty, diskotéky, noční kluby, open air festivaly, sportovní akce …

Už po hodině strávené na diskotéce potřebuje sluch na regeneraci několik hodin. Mnozí mladí lidé si navíc pouštějí přes sluchátka hudbu tak nahlas, že riskují ztrátu sluchu. Podle odhadů je v takovém ohrožení 2,5 až 10 milionů občanů EU.

Pozor na slabý zvuk, který ale působí dlouhodobě

Rušivě však nepůsobí jen desítky decibelů. Pořádně nahlodat psychiku dokáže i dlouhodobé nízkofrekvenční akustické vlnění, které je na hranici slyšitelnosti. Vydávat ho může například vzdálená hudba, ale také technická zařízení jako potrubí, kompresory, klimatizace, oběhová čerpadla topení, větrací šachty a podobně. Nízkofrekvenční hluk vnímáte spíše jako dunivé vibrování či pulzování a zpravidla vás mimořádně irituje v noci, když je příjemné ticho.

Hluk ze silnic je absolutně největším zdrojem obtěžujícího hluku. Na rozdíl od smrtelných nehod na silnicích však nelze přesně jmenovat ty, kteří zemřou předčasně kvůli hluku z dopravy.

Co s tím?

Hluku se pravděpodobně zcela vyhnout nedokážete. A možná máte pocit, že vám vlastně až tak nepřekáží. Ale v zájmu svého duševního i tělesného zdraví byste měli využít každou příležitost k relaxaci v co nejtišším prostředí. Držitel Nobelovy ceny, německý lékař Robert Koch, který zemřel před více než sto lety, řekl: “Přijde den, kdy bude muset člověk bojovat s hlukem tak neúprosně, jako s cholerou a morem.” Ten den je, zdá se, už je zde, nebo se velmi rychle blíží.

Negativní účinky hluk na zdraví:

  • poruchy vegetativního nervového systému
  • poruchy kardiovaskulárního systému
  • bolesti hlavy
  • závratě spojené s nevolností nebo mdlobami
  • tlumení činnosti zažívacího traktu, poruchy trávení
  • zvýšená činnost hypofýzy, štítné žlázy a nadledvinek
  • problémy se zrakem
  • poruchy spánku
  • psychosociální poruchy

Co tedy dělat? Pokud se stěhujete, určitě si nevybírejte ulice s velkou hustotou dopravy. Prokázalo se, že takové bydlení může zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění. I když si na hlučné okolí subjektivní dokážete zvyknout, ke skutečné adaptaci organismu na hluk nedochází ani po mnoha letech.

Mnoho studií zkoumalo korelaci mezi dlouhodobým vystavením hluku z dopravy a sníženou kvalitou života. Dejte na to pozor a občas si zajděte třeba do tichého lesa.

Dále si přečtěte

Zdroj článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva