Budoucnost bez kávy? Dokážeme zabránit světu bez kávy? Nebo káva jednou vymizí z našich životů? 4.75/5 (12)

Pokud nejste zrovna ranní ptáče a ranní vstávání nemáte oblibě, možná patříte právě mezi ty, které k vyšším výkonům po ránu motivuje šálek čerstvé, voňavé kávy. Jestli se vám zlepší nálada už jen při představě horkého hrnku v ruce, pak je to jasné.

Dovedete si však představit, že by v budoucnu existoval svět, kde by byla tato myšlenka už jenom vzpomínkou? Ačkoliv to zní spíš jako scéna z postapokalyptického filmu, realita je děsivě blízko. Aktuální svět kávovníkům bohužel příliš nepřeje. A ty nejhorší prognózy dokonce říkají, že volně rostoucí kávovníky arabské by mohly zmizet už do roku 2050.

Není kávovník jako kávovník

Coffea arabica nebo jinak kávovník arabský je stálezelený keř či strom, který dorůstá výšky kolem 5 až 8 metrů. Má nádherně vonící drobné bílé kvítky, které voní podobně jako jasmín. Zralé plody – kávové boby – mají červenou až červenofialovou barvu, obsahují zpravidla 2 semena a cca 1 – 1,5 % kofeinu. Díky nim patří kávovník mezi hospodářsky nejdůležitější rostliny na světě.

Ve světě roste přibližně 124 druhů kávovníků, přičemž právě moderní kultivary kávovníku pocházejí ze 2 základních populací, známých jako Coffea arabica var. Typica a Coffea arabica var. Bourbon. Ty byly během 18. století rozšířeny v příhodných oblastech celého světa. Většina z nich se vyskytuje v Africe a na Madagaskaru.

Dnes jsou největšími producenty kávy Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Etiopie, Indie, Mexiko, Honduras, Guatemala a Peru. Pro některé chudé země je vývoz kávy jednoznačně nejdůležitější položkou jejich exportu, což platí zejména pro africké státy Burundi (cca 60 % exportu), Etiopii, Rwandu a Ugandu nebo středoamerický Honduras a Nicaraguu.

Prakticky celý kávový průmysl planety životně závisí na dvou pěstovaných druzích. Kávovník arabský (Arabica), pokrývá asi 60 procent trhu s kávou, kávovník statný (Robusta) zbylých 40 procent.

Náš tip: Zkuste tuto výbornou a kvalitní kávu

Káva Arabica vs. Robusta

Arabica je výrazně náročnější na pěstování-vyžaduje daleko více péče i lepší podnebí. Pěstuje se ve vyšších nadmořských výškách, svědčí jí vyšší vlhkost, nižší teploty a větší rozdíl teplot během dne a noci. Díky tomu plody arabského kávovníku dozrávají pomaleji a mají tak mnohem více času na rozvinutí všech komplexních složek, které poznáte na její výsledné chuti. To se samozřejmě promítá do její ceny, která je pak výrazně vyšší.

Oproti Robustě je Arabica chuťově rozmanitější, má vyšší kyselost a bohatší chuť. Opravdoví znalci si v ní vychutnají daleko více tónů-od ovocných přes čokoládové, květinové až po kořeněné. Zajímavostí také je, že Arabica obsahuje cca 2x až 3x menší množství kofeinu, ale na druhou stranu obsahuje více lipidů (tuků, olejů, vitamínů). Dnes se kávovník arabský pěstuje převážně v Jižní Americe. Pokud jde o podíl na světové produkci, tak Arabica zaujímá mnohem větší podíl, konkrétně 70%-80% celosvětové produkce.

Kvalita Robusty je výrazně nižší a také má často velmi zemitou, pro někoho až nepříjemnou chuť. Nicméně její cena je však téměř poloviční ve srovnání s cenou za Arabicu. Důvod je prostý-káva Robusta plodí už za 2-3 roky, je daleko méně náročná na pěstování a péči a také je odolnější vůči škůdcům (není tedy potřeba tolik herbicidů). Logicky je pak její cena daleko nižší. Největším a nejvýznamnějším pěstitelem Robusty je v tuto chvíli Vietnam. V důsledku kávového boomu v posledních letech upadla Robusta tak trochu v nemilost. Díky stále se zvyšující kávové a kavárenské kultuře byl každý, kdo si myslel, že této oblasti trochu rozumí, přesvědčen, že kvalitní šálek horké kávy se připravuje výhradně ze 100% čisté Arabicy. Nicméně, i přesto si postupně své fanoušky získává zase zpět, a to hlavně díky skoro až trojnásobně vyššímu obsahu kofeinu. Ve směsích Arabicy a Robusty se tak prohlubuje chuť a výslednému espressu dodává příjemnou cremu.

Káva jako nedostatkové zboží

Globální oteplování, stejně jako rozmanité lidské aktivity, v dnešním světě ohrožují velké množství druhů organismů. 99,9 % všech druhů všech rostlin, které kdy na Zemi existovaly už dávno vyhynulo. Většina z nich zahynula během pěti kataklyzmatických událostí v historii naší Země a podle nedávného průzkumu si 7 z 10 biologů myslí, že nás trápí šesté hromadné vyhynutí. I dnes existují druhy rostlin, kterým hrozí, že budou kompletně vymazány v důsledku účinků změny klimatu a dalších faktorů. Tyto druhy jsou velmi závislé na konkrétním typu environmentálních faktorů, jako je teplota, voda a nadmořská výška, takže pokud dojde k narušení kteréhokoli z nich dojde k výraznému ohrožení daného druhu.

Podle nové studie britských badatelů bohužel nejsou výjimkou ani kávovníky. Vědci z Královské botanické zahrady v Británii tvrdí, že aktuální podmínky, jako je odlesňování, změna klimatu, škůdci a patogeny, by mohly během příštích několika desetiletí způsobit vyhynutí až 60% všech druhů kávovníků. Týká se to i volně rostoucích rostlin kávovníku arabského, který by mohl kompletně vymizet už do roku 2080. Rostliny ve volné přírodě jsou přitom velmi cenným zdrojem genetické diverzity pro rostliny na plantážích. Pokud budou planě rostoucí kávovníky vymírat, citelně to pocítí nejen zemědělci ale hlavně zákazníci. Samotná změna klimatu by mohla do roku 2050 zmenšit množství půdy vhodné pro produkci Arabicy až na polovinu, a dalším, neméně závažným ohrožením pro kávovníky, je eroze půdy (jako například v oblasti Jalapa v Guatemale, kde se pěstuje jedna z nejkvalitnějších káv).

Plody Arabicy rostou pouze při teplotách od 18 °C do 21 °C. V jiných podmínkách tato citlivá rostlina neplodí. Také potřebuje hodně deště a tříměsíční období sucha, aby rozkvetla a plodila kávové boby. Všechny tyto faktory způsobují, že Arabica roste pouze v nadmořské výšce 1 000–2 000 metrů v tropických oblastech mezi 25 ° severní šířky a 30 ° jižní šířky. Bohužel, se změnou klimatu se mění také cyklus, který určuje teploty a střídání období sucha a období dešťů. Postupné zvyšování teplot také umožňuje množení plísňových chorob na rostlinách. Produkce kávy však není ohrožena ani tak postupným zvyšováním celkových teplot, ale spíše neuvěřitelnými a prudkými výkyvy počasí. Stávající odrůdy kávy bojují s extrémními teplotami, které vedou k nízké produkci, a to může vést k tomu, že zemědělci nedokáží držet krok s obrovskou poptávkou po kávě, která v posledních letech stále vzrůstá.

Až 80% celosvětově prodávané kávy se pěstuje na farmách menších než 2 ha v Africe, Latinské Americe a Asii. Přestože je káva nejoblíbenějším nápojem na Zemi, většina z těchto farmářů si nevydělá ani zlomek z toho, jakou hodnotu káva na celosvětovém trhu ve skutečnosti má. Jde o nestabilní trh, který každoročně kolísá, což farmářům velmi stěžuje zajištění stabilního příjmu. Ceny kávy také závisí na povětrnostních podmínkách. Tato nepředvídatelnost počasí znamená a následně velmi nízký zisk představuje pro pěstitele velký problém.

Regiony v Africe, které jsou ideální pro pěstování kávy, měly vždy poněkud bouřlivé klima, ale nedávné extrémy vše ještě ztížily. Také srážky jsou zde velkým problémem. V mnoha horských oblastech, kde se pěstuje káva, zase není snadné sehnat vodu. Aby kávovník rozkvetl, potřebuje trvale suchou sezónu, protože kávové boby je pak třeba před pražením ještě vysušit. To se nejčastěji dělá venku za pomoci slunečního tepla. Na začátku roku 2020 vedly záplavy způsobené sezónními dešti k velkým potížím ve východní Africe, kde se pěstuje mnoho kávových bobů. V tomto období se již měly plody sušit, a tak se zemědělci museli snažit zachránit úrodu, aby nezplesnivěla. Bohužel se extrémní počasí v posledních letech stává jakousi normou, což má na produkci kávy velký vliv.

Jak můžeme kávu zachránit?

Boj proti změně klimatu přijetím ekologicky šetrného zemědělství, šlechtění nových odrůd

Ačkoliv se klima postupně mění, volně rostoucí divoká káva může být odpovědí na šlechtění nových odrůd rostlin, které přežijí extrémně horké a vlhké podmínky. Na rozdíl od těch, které pěstujeme už stovky let, mají tyto přirozeně vyvinuté odrůdy větší biologickou rozmanitost, což je činí mnohem odolnějšími. I pro ty je ale důležité, zda se nám podaří globální oteplování alespoň zpomalit. Nicméně už teď probíhá v různých laboratořích šlechtění nových, odolnějších odrůd kávovníků. Mezi druhy kávovníků ohrožené vyhynutím patří také ty, které mají potenciál pro vyšlechtění a vývoj nových kávových rostlin budoucnosti, včetně těch odolných vůči chorobám a schopných odolat zhoršujícím se klimatickým podmínkám.

Dalším, velmi důležitým bodem ochrany budoucnosti kávy je iniciativa v oblasti agrolesnictví, kdy zemědělci chrání své plantáže pomocí tzv. „bariérových stromů“, které poskytují stín, vyživují půdu a chrání jemné plodiny před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Od roku 2019 bylo vysazeno už přes 752 132 bariérových stromů a velký podíl na tom má také společnost Nespresso, která se v této oblasti velmi angažuje. Tyto bariérové stromy pomáhají zabránit také erozi půdy, což je jeden z faktorů ohrožující budoucnost kávovníků.

Udržitelný a rovný kávový trh

Bohužel, v posledních letech cena kávy spíše klesala, což se podepsalo na těch nejdůležitějších, a to na farmářích, kteří díky tomu měli problém s provozními náklady a někdy dokonce až s přežitím. Nezřídka proto farmáři, kteří kávové boby pěstují, opouštějí plantáže a hledají jiné plodiny na pěstování, jinou práci nebo dokonce azyl v jiné zemi. Vypěstovat a se ziskem prodat kávová zrna je pro ně čím dál složitější.

Celosvětově žije z kávy přes 21 milionů rodin. Z plantáží obecně sklízejí jednou do roka. Střídají se období, kdy káva stojí více a kdy méně. Například v sezoně 2018/2019 klesla výrobní cena kávy k historickým minimům. Aby byli zemědělci rentabilní, musí prodat 450 gramů kávy za více než 1 dolar. To se ale mnohým z nich nedaří. Podle údajů Specialty Coffee Association of America, trápila během sklizňového cyklu v posledních deseti letech více než 60 % procent zemědělců v Guatemale, Nikaragui, Salvadoru a Mexiku značná nejistota. Pokud dnešní situace zemědělce odradí, přestanou vysazovat nové rostliny a starat se o své stromy. Což je velmi špatná vyhlídka do budoucna, protože poptávka po kávě ročně roste zhruba o dvě procenta.

Odpovědí na tuto bezútěšnou situaci je pak udržitelnost na komoditním trhu s kávou. Je nutné zajistit pěstitelům spravedlivou cenu a podmínky, podporovat spotřebu kávy v zemích, kde se vyrábí a kde je často nízká. Důležitá je také podpora přímých vztahů mezi pěstiteli a pražírnami, a budování lepších životních podmínek pro rodiny, které se pěstováním kávy už po staletí živí. Odborníci v průmyslu rovněž vyzvali velké kupce, jako je Nestlé, aby platili spravedlivější ceny a nezaplavovali trh nekvalitními a levnými kávami. Ačkoliv to s budoucností kávy vypadá skutečně bledě, jediný, kdo tuto situaci může změnit jsme zase jenom my.

A co si o kávě ještě přečíst?

• 17 důvodů, proč je káva zdravá
• Zdravá káva – 6 způsobů, jak obohatit vaši kávu o vitamíny a antioxidanty
• Jak káva může pomoci zabránit Alzheimerově a Parkinsonově chorobě

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Káva

Přečtěte si také naše další články