Obsah článku
Co je mozkomíšní mok?
Mozkomíšní mok (CSF) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu. Chrání mozek a míchu před zraněním (tlumí nárazy) a slouží také jako systém pro dodávání živin a odstraňování odpadu z mozku. Mozkomíšní mok se vyrábí nepřetržitě v oblastech mozku nazývaných komory a je absorbován krevním řečištěm.
Co je únik mozkomíšního moku?
K úniku mozkomíšního moku dochází, když mozkomíšní mok unikne nějakým malým otvorem v obalu mozku a míchy (nazývané dura mater), která obklopuje mozek a míchu a drží i mozkomíšní mok. Slza nebo otvor umožňují úniku mozkomíšního moku.
Dura mater je zevní obal mozku, který přiléhá k lebce a sahá až k druhému křížovému obratli (a tedy obaluje nejen mozek, ale i míchu).
Ztráta mozkomíšního moku způsobí, že dříve „vypolstrovaný“ mozek poklesl uvnitř lebky, což má často za následek bolest hlavy. Ztráta tekutiny také způsobuje snížení tlaku v lebce, což je stav nazývaný intrakraniální hypotenze.
K úniku mozkomíšního moku může dojít v mozku (únik mozkomíšního mozkomíšního moku) nebo v kterémkoli bodě podél páteře (únik páteřního mozkomíšního moku).
Mozkomíšní mok obklopuje míchu a mozek
Jak častý je únik mozkomíšního moku?
Úniky mozkomíšního moku jsou spíše vzácnou událostí. Vědci odhadují, že se vyskytuje asi u 5 z každých 100 000 lidí. Věří však také, že se jedná o podceňované číslo a že skutečný počet postižených lidí zůstává neznámý (bude spíše vyšší). Většinou se tento problém vyskytuje u lidí ve věku 30 až 40 let. Úniky mozkomíšního moku jsou obvykle špatně diagnostikovány jako migrény, jiné poruchy hlavy nebo sinusitida.
Jsou někteří lidé náchylnější k úniku mozkomíšního moku, než jiní?
K úniku mozkomíšního moku může vlastně dojít kdokoli. Tento problém však mívají častěji:
- Ženy
- Lidé s určitými poruchami pojivové tkáně, jako jsou Ehlers-Danlosův a Marfanův syndrom
- Lidé, kteří jsou obézní nebo mají vysoký krevní tlak
Jaké jsou komplikace úniku mozkomíšního moku?
Meningitida je nejvýznamnějším rizikem spojeným s úniky mozkomíšního moku do mozku. Zvýšené riziko meningitidy není u úniku mozkomíšního moku do oblasti páteře.
Meningitida je akutně nebo chronicky probíhající zánětlivé onemocnění měkkých plen mozkových.
Příčiny – co způsobuje únik mozkomíšního moku?
Mnoho případů úniku mozkomíšního moku nemá žádné známé či zjevné příčiny. Tomu se říká spontánní únik mozkomíšního moku. Možné běžné příčiny úniku obecně bývají:
- Poranění hlavy nebo poranění páteře
- Lumbální punkce (tj. odběr mozkomíšního moku)
- Historie epidurálů nebo spinálních katetrů
- Některé operace hlavy a páteře
- Epidurální injekce (pro úlevu od bolesti)
- Poruchy základny lebky (například meningoencefalokély)
- Vysokotlaký intrakraniální hydrocefalus (abnormální tvorba mozkomíšního moku v mozku)
- Základní a neléčená intrakraniální hypertenze (zvýšený tlak v mozkové tekutině)
- Základní a neléčené choroby pojivové tkáně, jako jsou Ehlers-Danlosovy a Marfanovy syndromy
- Kostní ostruhy podél páteře
Jaké jsou příznaky úniku mozkomíšního moku?
Mezi příznaky úniku mozkomíšního moku patří:
- Bolest hlavy, která se zhoršuje při sezení nebo vstávání a lepší při ležení; bolesti se mohou objevit postupně nebo náhle
- Změny ve vidění (rozmazané vidění, dvojité vidění, změny zorného pole)
- Změny sluchu / zvonění v uších
- Citlivost na světlo
- Citlivost na zvuk
- Problémy s rovnováhou
- Ztuhlost krku a bolest
- Nevolnost a zvracení
- Bolest mezi lopatkami
- Bolest paží
Kromě těchto příznaků existují i další příznaky jedinečné pro lebeční úniky mozkomíšního moku:
Sponzorováno
- Při naklánění hlavy dopředu jasný a vodnatý odtok, obvykle pouze z jedné strany nosu nebo jednoho ucha
- Slaná nebo kovová chuť v ústech
- Odtok z krku
- Ztráta čichu
Jak jsou diagnostikovány úniky mozkomíšního moku?
Lékař provede anamnézu a fyzické vyšetření. Lékař vám často vyšetří nos endoskopem. Lékař vás také může požádat, abyste se na několik minut naklonili dopředu, abyste zjistili, zda z nosu něco vytéká. Pokud lze odebrat vzorek, je často odeslán k laboratornímu testování, aby se potvrdilo, zda jde o mozkomíšní mok. Vaše uši budou také vyšetřeny. Je možné objednat jeden nebo více z následujících dalších testů ke stanovení místa úniku a změn struktur a vlastností v oblasti mozku nebo míchy:
- Počítačová tomografie (CT)
- Zobrazování magnetickou rezonancí (MRI)
- Myelografie
- Cisternografie
- Lumbální punkce (pro měření tlaku a množství mozkomíšního moku)
Léčba úniku mozkomíšního moku
Možnosti léčby úniku mozkomíšního moku závisí na jeho příčině a umístění úniku (kraniální vs. páteř). Obecně platí, že konzervativní léčba se obvykle zkouší jako první (a to na úniky v kterémkoli místě).
Konzervativní léčba
- Odpočinek v posteli (dny až 2 týdny)
- Řádná hydratace (2 až 3 litry denně)
- IV infuze kofeinu
- Infuze solného roztoku
Další pokyny pro pacienty s kraniálními úniky mozkomíšního moku jsou vyhýbání se kašlání, kýchání, smrkání, zvedání těžkých břemen a používání změkčovačů stolice, aby se zabránilo namáhání během pohybu střev.
Chirurgická léčba
Pokud konzervativní léčba není úspěšná v zastavení úniku, bývají zkoušeny invazivnější postupy.
Kraniální úniky mozkomíšního moku. Oprava lebečních úniků mozkomíšního moku závisí na velikosti a umístění úniku. Úniky mozkomíšního moku z nosu lze obvykle upravit pomocí nosní endoskopie. Úniky mozkomíšního moku do ucha budou obvykle vyžadovat použití mikroskopu. Možnosti zahrnující použití syntetického štěpu; pomocí kousku své vlastní tkáně včetně tuku, svalů a sliznic; nebo pomocí chlopně tkáně. Kromě toho lze také použít různá chirurgická lepidla a kostní cement. Pokud existuje podezření, že hydrocefalus je příčinou úniku mozkomíšního moku, může být do dolní části zad zaveden bederní drén, aby se snížil nitrolební tlak.
Páteřní mozkomíšní úniky a netěsnosti. Po vyzkoušení konzervativní léčby je epidurální krevní náplast nejběžnější léčbou úniků mozkomíšního moku. Při tomto postupu se vaše vlastní krev vstřikuje do páteřního kanálu. Vytvořená krevní sraženina vytváří utěsnění, které zastaví únik. Pokud několik pokusů o epidurální krevní náplasti nefunguje, můžete zkusit jiné roubovací materiály, jako je epidurální fibrinové lepidlo nebo tukové nebo svalové náplasti. Pokud tyto metody nejsou úspěšné, další chirurgické přístupy k opravě úniku zahrnují použití stehů nebo sponek na aneuryzmatu.
Jaká opatření bych měl přijmout po léčbě úniku mozkomíšního moku
Sponzorováno
Váš lékař vám dá další pokyny, ale jsou to také některá přiměřená opatření, která je třeba dodržovat po dobu 4 až 6 týdnů po léčbě úniku mozkomíšního moku:
- Vyvarujte se zvedání čehokoli nad 5 kilo
- Vyvarujte se ohýbání, zvedání, protahování a kroucení
- Vyvarujte se namáhání, pozor na pohyby střev – často je předepsán změkčovač stolice
- Vyvarujte se kašlání a kýchání, ale pokud musíte, udělejte to s otevřenými ústy
- Nesmrkejte
- Nepoužívejte brčka
- Při všech pohybech držte záda rovně (ohýbejte se v kolenou a v bocích)
Zdroje článku a studie na toto téma
- Vyšetření úniků mozkomíšního moku zobrazovacími metodami Autor: Naga V Vemuri
- Únik mozkomíšního moku po zranění: diagnostika a léčba Autor: Ji-Woong Oh
- Cerebrospinal fluid rhinorrhoea: diagnosis and management. Med Oral Patol Oral Cir Bucal. 2007;12:E397–E400 Autor: Abuabara A
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články