Sponzorováno

Tetanus – příznaky, příčiny a léčba 4.92/5 (13)

  • Tetanus je závažné infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani. Tato bakterie se vyskytuje v půdě, prachu a výkalech některých zvířat. Tetanus může nastat, když bakterie proniknou do těla skrze rány nebo poranění kůže, kde se mohou začít množit. Bakterie produkují toxin, který ovlivňuje nervový systém.
  • Hlavní příznaky tetanu jsou bolesti svalů, křeče a ztuhlost svalů. Tyto symptomy mohou postihnout svaly celého těla, včetně svalů obličejové oblasti (což dává charakteristický výraz "risus sardonicus" – sardonický úsměv). Jde o šklebivé stažení mimických svalů obličeje připomínající křečovitý úsměv. Tetanus může být komplikován potížemi s dýcháním a dokonce smrtí.
  • Prevence tetanu je založena zejména na očkování. Vakcína je součástí rutinního očkovacího schématu v ČR i mnoha jiných zemích. Očkování je obvykle podáváno jako kombinovaná vakcína, která chrání i proti jiným onemocněním, například záškrtu a černému kašli. Očkování poskytuje pasivní imunitu a je důležité ho udržovat aktuální, protože účinnost vakcíny může s časem klesat.
  • V případě poranění, zejména pokud jsou rány kontaminovány půdou nebo jiným materiálem, je důležité vyhledat lékařskou péči. Při podezření na tetanus může být podána vakcína nebo imunoglobulin proti tetanu k poskytnutí okamžité pasivní imunity. Tetanus je vážné onemocnění, ale včasná léčba a prevence jsou klíčové pro minimalizaci rizika.

Tetanus může být smrtelný.

Tetanus může být smrtelný.

Tetanus je infekční onemocnění a může se skončit i smrtí. Způsobuje ho bakterie Clostridium tetani. Její spóry se nacházejí v lidských i zvířecích exkrementech a v půdě. K infikování dochází zavlečením spór do řezné rány, hluboké bodné rány nebo i přes drobné oděrky na kůži. Pokud najdou spóry příznivé podmínky, například nečistoty v ráně nebo odumřelou tkáň, začnou produkovat toxin tetanospazmin. Ten se přes nervová vlákna, krví a lymfou dostane do centrálního nervového systému a vyvolá svalové křeče. Příznaky onemocnění se začnou projevovat po jednom až třech týdnech, podle toho, kolik toxinu bakterie vyprodukuje a jak daleko je infekce od centrálního nervového systému.

Příznaky a projevy tetanu

Prvními příznaky jsou neklid, poruchy spánku a křeče žvýkacího svalstva (trismus), které znemožňují polykání. Člověk má pocit mírné tuhosti svalstva těla, neochotně se obrací či otáčí. Křeče se začnou nejprve objevovat sporadicky, později častěji. Dochází k výraznému pocení, stoupání krevního tlaku a zrychlení srdeční frekvence.

K infikování bakterií dochází zavlečením spór do řezné rány, hluboké bodné rány nebo i přes drobné oděrky na kůži.

K infikování bakterií dochází zavlečením spór do řezné rány, hluboké bodné rány nebo i přes drobné oděrky na kůži.

 

Níže uvádíme nejčastější příznaky tetanu:

  • Onemocnění začíná křečí žvýkacího svalstva a zvýšeným napětím svalstva obličeje a krku
  • Postupně se křeče šíří i na ostatní svaly
  • Bolestivá křeč zádového svalstva způsobí typické prohnutí těla dozadu (opistotonus), což může vést ke zlomeninám obratlů
  • Křeče dýchacích svalů a svalů hrtanu znemožňují dýchání, což se projeví zmodráním kůže a sliznic
  • Vědomí zůstává zachováno

Dalšími příznaky jsou: únava, slabost, bolest hlavy, nechutenství, zvýšená teplota, citlivost na světlo, pocení, křečovitá ztuhlost, obtíže při mluvení, polykání, ztuhlost svalů, zvýšená tělesná teplota, bolest svalů, křeče mimického svalstva, křeče žvýkacího svalstva, poruchy polykání, dušnost, křečovité propnutí těla do záklonu.

Projevy generalizovaného tetanu:

  • křeč žvýkacích svalů (trismus) a mimického svalstva (sardonický úsměv)
  • zvýšené napětí svalstva šíje, zad a břicha (deskovité břicho)
  • generalizované křeče, při kterých se tělo vypne do oblouku (opistotonus),
  • křeč hrtanových svalů (laryngospazmus), pokud se objeví do 24 hodin, je malá naděje na přežití
  • stoupání teploty, pocení a silné bolesti z křečí
  • nemocný je během křečí při plném vědomí, nejjemnější podnět zvenčí může vyvolat křeče

Projevy novorozeneckého tetanu (tetanus neonatorum):

Při infekci pupečníkového pahýlu u dětí neočkovaných matek

Sponzorováno

  • projevy generalizovaného tetanu
  • je nejčastější formou tetanu v rozvojových zemích
  • špatná prognóza

Projevy tetanu narkomanů:

Infekce z kontaminovaného vpichu drogy do žíly, svalu nebo podkoží

  • projevy generalizovaného tetanu
  • špatná prognóza

Projevy lokálního tetanu:

  • svalová ztuhlost je pouze v místě poranění
  • benigní průběh a dobrá prognóza

Diagnostika tetanu

Pro diagnostiku tetanu neexistují krevní testy. Diagnóza je stanovena na základě projevů tetanu symptomů, přičemž nezáleží, zda se z rány pacienta podařilo izolovat bakterie tetanu. Pozitivní bakteriologická kultivace byla potvrzena pouze u třetiny případů tetanu. Nejvyšší hodnotu má důkaz tetanického toxinu biologickým pokusem na myších. Po aplikaci toxinu do svalu myším dochází v průběhu 1 až 3 dnů ke klinickým příznakům tetanu.

Diagnosticky se využívá tzv. test špachtle, kdy se pomocí sterilního nástroje s oblými hranami dotkneme zadní stěny hltanu. V pozitivním případě dojde k nedobrovolnému silnému zakousnutí do nástroje, v negativním případě se vyvolá dávivý reflex. Tento test nemá žádné falešně pozitivní výsledky (vysoká specificita), 94% infikovaných pacientů mělo výsledek testu pozitivní (vysoká citlivost).

Léčba tetanu

Při včasné diagnóze pacient dostane antitetanové sérum nebo lidské gamaglobuliny s vysokým obsahem antitoxinových protilátek. Rána se musí důkladně vyčistit, na hluboké bodné rány se má zároveň nechat co nejdéle působit kyslík. Součástí léčby je podávání penicilinu a jedné dávky vakcíny. Tetanus se ve vyspělých státech vyskytuje velmi zřídka, i v těch, kde očkování není povinné, pouze doporučené.

Terapie tetanu probíhá takto

  • vyčištění rány pod tekoucí vodou, s ponecháním krvácení,
  • vydatná dezinfekce rány peroxidem vodíku,
  • chirurgické odstranění odumřelé tkáně, bez uzavření rány,
  • podání lidského hyperimunního protitetanového globulinu (anti-tetanospasmin),
  • podpora dýchání (řízená ventilace),
  • tracheostomie (v nejtěžších případech s postižením hrtanu),
  • myorelaxanci – Diazepam (léky na uvolnění svalstva),
  • metronidazol, prokainpenicilin (podpůrná ATB léčba na zastavení množení bakterií, nemá však vliv na samotný toxin),
  • magnézium, barbituráty,
  • očkování může být provedeno v ten samý den jako byl podán imunoglobulin, ale na jiném místě těla,
  • pobyt v hyperbarické komoře,
  • homeopatika (ledum, Hypericum),
  • megadávky vitaminu C (na neutralizaci toxinu v krevním oběhu), vitamin B (proti křečím)

Jak se bránit tetanu?

Nejlepší způsob, jak se tetanu vyhnout, je pravidelné očkování. Látku proti tetanu získali odborníci již v roce 1926 a spojenci ji využívali během druhé světové války na ochranu pro své vojáky. Očkování vyřešilo problém v Evropě v sedmdesátých letech minulého století. Vakcína anatoxin vytvoří v organismu imunitní bariéru. Tři dávky základního očkování dostávají děti ještě v prvním roce života, přeočkovány jsou ve třetím, šestém a třináctém roce.

Proočkovanost dětské populace proti tetanu se v ČR pohybuje nad 99 procenty. V dospělosti se doporučuje opakovat očkování každých deset až patnáct let, je třeba ho u ošetřujícího lékaře zaznamenat. Každé protitetanové očkování plně hradí zdravotní pojišťovny.

Je tetanus smrtelný?

Ano, může být. Nejčastěji tragický konec nastává při křečích dýchacího svalstva, které znemožní pacientovi dýchat.
Infikování však nemusí mít vždy tragický závěr. „Pamatuji si pacienta, kterého jsme navzdory vážnému stavu vyléčili. Byl to muž ve středním věku, u kterého jsme tetanus zjistili včas,“ vzpomíná doktor.

Prognóza tetanu

U dospělých v dobrém zdravotním stavu se úmrtnost na tetanus pohybuje od 10% do 20%. Téměř vždy je zapříčiněna nedostatečnou hygienou a nedostatečným ošetřením rány. Prognóza je vždy vážná, zejména u starých lidí, novorozenců a toxikomanů. Úmrtnost je vyšší v rozvojových zemích než v zemích průmyslově rozvinutých.
Podle amerických údajů před zhruba 20 let se úmrtnost pohybuje na základě věku následovně:

  • 0% do věku 20 let,
  • 2,3% ve věku 20-39 let
  • 17% ve věku 40-59 let
  • 18% ve věku 60- 80 let
  • 50% ve věku nad 80-let

Sponzorováno

A co vy? Máte s tetanem nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva