Odborníci varují před návratem záškrtu 4.75/5 (4)

Lékaři upozorňují, že v případě snížení očkovací disciplíny by mohlo ve střední Evropě znovu dojít k epidemii záškrtu (dyftérie). Toto bakteriální onemocnění přitom v bývalém Československu naposledy zaznamenali v roce 1980.

Jak na dnešní tiskové konferenci uvedla předsedkyně České epidemiologické a vakcinologické společnosti Zuzana Krištúfková, původcem záškrtu je bakterie Corynobacterium diphteriae.

Co je to záškrt

Právě bakterie Corynobacterium diphteriae produkuje toxin způsobující závažné komplikace jako jsou zánět srdečního svalu, nervové tkáně a ledvin. Inkubační doba záškrtu je velmi krátký (1 až 4 dny), a proto se epidemie v neočkovaných komunitách šíří velmi rychle. Bakterie se nejčastěji usazuje na mandlích, méně často na sliznici nosu, hrtanu, očních spojivkách nebo kůži.

Jak se záškrt projevuje?

První příznaky onemocnění jsou podobné angíně, když zvýšenou teplotu provázejí bolest v krku, problémy s polykáním, nechutenství a malátnost. Na postižených místech se objeví pablány, které brání dýchání a polykání. V prvním stadiu se dá toto onemocnění úspěšně léčit antibiotiky, někdy však záškrt přeroste do zhoubné podoby a může vést až k úmrtí pacienta.

 

Prevence proti záškrtu

Nejúčinnější prevencí před tímto závažným onemocněním je očkování, se kterým se na území bývalého Československa začalo v roce 1946 a i v současnosti je povinné. Díky tomu se záškrt od roku 1980 nevyskytl. Avšak v zemích, kde proočkovanost není příliš vysoká, dochází iv 21. století k lokálním epidemiím. V rámci Evropské unie (EU) je takovým případem Lotyšsko, kde po zániku Sovětského svazu došlo k rozpadu vakcinačních schémat a v letech 1993 až 2001 tam zaznamenali téměř 1300 případů záškrtu.

Od roku 2002 do roku 2012 to bylo dalších 212 případů, z nichž 18 skončilo úmrtím pacienta. Lotyšsko je tak jedinou zemí EU, kde každoročně evidují nové případy tohoto onemocnění. Krištúfková proto varuje, aby se lidé v Česku i na Slovensku nepřestávali proti záškrtu očkovat, protože by to mohlo vést ke stejné situaci, jaká je v Lotyšsku. „Pokud se nyní přestaneme proti této chorobě očkovat, tak do pěti let může vypuknout epidemie záškrtu i zde“ upozornila.

Jaká je nejlepší prevence proti záškrtu?

Nejúčinnější prevencí proti záškrtu je očkování. Vakcína proti záškrtu je součástí dětských očkovacích programů v mnoha zemích a je často podávána jako kombinovaná vakcína (např. DTP, která zahrnuje vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Očkování

– Primární očkování: Děti obvykle dostávají několik dávek vakcíny v rámci dětského očkovacího plánu, obvykle ve věku 2, 4, 6 a 18 měsíců, s další posilovací dávkou ve věku 4-6 let.
– Posilovací dávky: Pro udržení imunity se doporučují posilovací dávky každých 10 let po základním očkování, což platí i pro dospělé.

Další preventivní opatření

– Hygiena: Pravidelné mytí rukou a udržování dobré osobní hygieny může pomoci snížit šíření infekcí.
– Izolace infikovaných osob: Osoby, u kterých se objeví záškrt, by měly být izolovány, aby se zabránilo šíření nemoci na ostatní.
– Léčba dalších kontaktů: Osoby, které byly v blízkém kontaktu s infikovanou osobou, by měly být také sledovány a v některých případech i preventivně léčeny antibiotiky.

Dodržováním těchto preventivních opatření, zejména očkováním, lze účinně předcházet záškrtu a jeho šíření.

Studie a zdroje článku

• Zdroj obrázku ve článku: Artemida-psy / depositphotos.com
• Corynebacterium Diphtheriae Autoři: Anmol Chaudhary; Shivlal Pandey

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění, Infekce

Přečtěte si také naše další články