Dešťová hniloba – kompletní info o vzácné infekci: příznaky, příčiny a léčba 4.09/5 (11)

• Dešťová hniloba (dermatofilóza) je bakteriální kožní infekce, která nejčastěji postihuje koně vystavené dlouhodobé vlhkosti, dešti a bahnu.
• Typickými příznaky jsou strupy, slepené chomáčky srsti, vypadávání chlupů, citlivost kůže a vznik lysých ložisek.
• Onemocnění způsobuje mikroorganismus Dermatophilus congolensis, který proniká do kůže zejména při jejím změknutí nebo poškození vlhkostí.
• Léčba spočívá především v zajištění suchého prostředí, šetrném čištění postižené kůže, dezinfekci pomůcek a případně veterinární léčbě.
• Nejlepší prevencí je udržování suché srsti, čisté výstroje, kvalitní hygieny a pravidelná kontrola kůže, zejména během deštivého období.

Dešťová hniloba, odborně dermatofilóza, je bakteriální kožní infekce, která se nejčastěji objevuje u koní dlouhodobě vystavených vlhku, dešti, bahnu nebo špatně větranému prostředí. Typicky způsobuje strupy, slepené chomáčky srsti, bolestivá ložiska na kůži a někdy i vypadávání srsti. Přestože se často označuje jako „hniloba“, nejde o plíseň ani klasické hnití kůže, ale o infekci vyvolanou mikroorganismem Dermatophilus congolensis.

Onemocnění bývá dobře léčitelné, pokud se včas rozpozná, kůži se umožní vyschnout a nasadí se vhodná lokální nebo podle závažnosti i celková léčba. Neléčená dešťová hniloba se však může rozšířit, zhoršit bolestivost kůže, narušit komfort koně a v oblasti končetin způsobit i kulhání nebo pokles výkonnosti.

Dešťová hniloba – představení

Dešťová hniloba je infekční kožní onemocnění, které patří mezi dermatofilózy. Nejčastěji se popisuje u koní, ale může postihovat také skot, ovce, kozy a další savce. U koní se objevuje hlavně na hřbetě, zádi, krku, bedrech, kohoutku, hlavě nebo na dolních částech končetin.

Původcem je Dermatophilus congolensis, gram-pozitivní aktinomyceta, tedy bakterii podobný mikroorganismus s vláknitou strukturou. Aktivuje se zejména tehdy, když je kůže dlouhodobě vlhká, změklá, podrážděná nebo drobně poraněná. V takových podmínkách se naruší přirozená kožní bariéra a mikroorganismus snadněji proniká do povrchových vrstev kůže.

Dešťová hniloba se nejčastěji objevuje po dešti

Vlhkost je jedním z hlavních faktorů, které umožňují vznik dermatofilózy. Dlouhodobé promáčení srsti a kůže narušuje ochrannou funkci pokožky. Kůže maceruje, ztrácí odolnost a stává se náchylnější k průniku bakterií.

Riziko se zvyšuje zejména při kombinaci těchto faktorů:

• dlouhodobý déšť nebo vysoká vlhkost,
• bahnitý výběh,
• mokrá a špatně schnoucí srst,
• hustá zimní srst,
• nedostatečné větrání stáje,
• znečištěné deky, podsedlové dečky nebo výstroj,
• drobné ranky, oděrky nebo štípance od hmyzu,
• oslabená imunita nebo celkově horší kondice koně.

Dešťová hniloba se proto častěji objevuje v období dešťů, při střídání vlhkého a teplého počasí nebo u koní, kteří tráví dlouhou dobu venku bez možnosti kvalitně oschnout.

Příznaky dešťové hniloby

Příznaky dešťové hniloby mohou být zpočátku nenápadné. Majitel si často všimne drobných hrbolků pod srstí, slepené srsti nebo citlivosti při čištění. Postupně se tvoří typické strupy, které mohou při odloupnutí odcházet i s chomáčky srsti.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• drobné hrbolky na kůži pod srstí,
• slepené chomáčky srsti,
• strupy přichycené ke chlupům,
• ložiska připomínající štětečky srsti,
• vypadávání srsti po odloupnutí strupů,
• vlhká, podrážděná nebo zarudlá kůže pod strupy,
• citlivost nebo bolestivost při dotyku,
• neochota k čištění nebo sedlání,
• svědění nebo tření o předměty u některých koní,
• otok, teplo a bolest u těžších případů na končetinách.

Typickým znakem jsou strupy, které drží pevně ve srsti. Po jejich odstranění může zůstat holé, citlivé a někdy vlhké místo. U mírných případů nemusí být kůň výrazně nemocný celkově, ale postižená kůže může být bolestivá.

Kožní infekce dermatofilóza, známá také jako „dešťová hniloba“, se vyskytuje především u zvířat, ale ve vzácných případech může postihnout i člověka.

Kde se dešťová hniloba u koní nejčastěji objevuje?

Ložiska se nejčastěji tvoří na místech, kde se voda drží nejdéle nebo kde je kůže opakovaně vystavena tření, tlaku a znečištění. U koní se často objevuje na horní linii těla, protože právě hřbet, záď a krk jsou nejvíce vystaveny dešti.

Typické lokalizace jsou:

• hřbet,
• záď,
• bedra,
• krk,
• kohoutek,
• plece,
• hlava a uši,
• dolní části končetin,
• spěnky a oblast nad kopyty.

Pokud jsou postiženy dolní části končetin, může být stav zaměňován s podlomy nebo jinými formami dermatitidy. V této oblasti bývá problém často komplikován bahnem, vlhkostí, rozpraskanou kůží a sekundární bakteriální infekcí.

Je dešťová hniloba plíseň?

Ne. Dešťová hniloba není plísňové onemocnění, i když tak může na první pohled působit. Původcem je Dermatophilus congolensis, tedy bakterii podobný mikroorganismus. To je důležité pro léčbu, protože běžné protiplísňové přípravky nemusí být účinné, pokud není přítomna skutečná plísňová infekce.

Záměna s plísní je častá, protože obě onemocnění mohou způsobovat ložiska bez srsti, šupiny a změny kůže. Přesné rozlišení by měl provést veterinář, zejména pokud se stav nelepší, šíří se nebo postihuje více koní.

Je dešťová hniloba nakažlivá?

Ano, dermatofilóza může být nakažlivá, zejména pokud dochází ke sdílení kartáčů, dek, podsedlových deček, stájového vybavení nebo pokud jsou koně v těsném kontaktu ve vlhkém prostředí. Mikroorganismus se může šířit prostřednictvím strupů, sekretu, kontaminované srsti nebo pomůcek.

V praxi je vhodné dodržet tato opatření:

• nepoužívat stejné kartáče pro zdravé a postižené koně,
• prát a dezinfikovat deky a podsedlové dečky,
• čistit a dezinfikovat vybavení, které se dotýká kůže,
• omezit přímý kontakt postiženého koně s ostatními,
• odstraňovat strupy hygienicky a nenechávat je ve stáji nebo ve výběhu,
• po manipulaci s postiženou kůží si umýt ruce a očistit pomůcky.

Riziko přenosu je vyšší tam, kde je více koní ve vlhkém prostředí a kde se sdílí výstroj bez pravidelného čištění.

Dešťová hniloba u člověka

Dermatofilóza může vzácně postihnout i člověka, obvykle při kontaktu s infikovanými zvířaty nebo kontaminovaným materiálem, zejména pokud má člověk poraněnou kůži nebo oslabenou imunitu. U lidí ale obecně nejde o běžné onemocnění, ale základní hygiena je na místě. Při ošetřování koně s rozsáhlejší dermatofilózou je vhodné používat rukavice, chránit drobné ranky na rukou a po ošetření si důkladně umýt ruce. Lidé s oslabenou imunitou by měli být obezřetnější a kontakt s aktivními kožními ložisky raději omezit.

Dešťová hniloba a diagnostika

Veterinář často vysloví podezření už podle typického vzhledu ložisek, výskytu po vlhkém počasí a lokalizace na hřbetě nebo končetinách. Přesto samotný vzhled nemusí vždy stačit, protože podobně mohou vypadat i jiná kožní onemocnění.

Diagnostika může zahrnovat:

• klinické vyšetření kůže a srsti,
• zhodnocení prostředí a podmínek ustájení,
• mikroskopické vyšetření strupu nebo otiskového preparátu,
• cytologii k posouzení bakterií a zánětu,
• kultivaci při nejasných nebo opakovaných případech,
• vyšetření na plísně při podezření na dermatofytózu,
• posouzení dalších příčin kožních změn.

Veterinární vyšetření je důležité hlavně u rozsáhlých, bolestivých, mokvajících, opakovaných nebo špatně se hojících případů.

Dešťová hniloba a zaměnění

Dešťová hniloba může připomínat řadu jiných kožních problémů. Proto je vhodné nespoléhat se jen na laický odhad, zvlášť pokud léčba nezabírá.

Podobně mohou vypadat:

• dermatofytóza neboli kožní plíseň,
• bakteriální folikulitida,
• podlomy,
• alergická dermatitida,
• reakce na hmyz,
• napadení všenkami nebo roztoči,
• kontaktní podráždění kůže,
• oděrky od výstroje,
• autoimunitní kožní onemocnění,
• fotosenzibilizace.

Správná diagnóza je důležitá proto, že každé z těchto onemocnění vyžaduje jiný přístup. Například plísňové onemocnění se řeší jinak než bakteriální dermatofilóza.

Léčba dešťové hniloby

Léčba dešťové hniloby má dva hlavní cíle: odstranit podmínky, které infekci podporují, a ošetřit postiženou kůži. Bez zajištění suchého a čistého prostředí se infekce často vrací nebo špatně hojí.

Základní léčebná opatření zahrnují:

• přemístit koně do suchého a čistého prostředí,
• zajistit možnost důkladného oschnutí srsti,
• odstranit nebo vyprat mokré a znečištěné deky,
• šetrně odstranit uvolněné strupy,
• použít veterinářem doporučený antibakteriální šampon nebo roztok,
• udržovat postižená místa suchá,
• dezinfikovat pomůcky a výstroj,
• u těžších případů nasadit léčbu podle veterináře.

Menší a povrchové případy se často zlepší po úpravě prostředí a lokální terapii. Rozsáhlé, bolestivé nebo hlubší infekce mohou vyžadovat veterinární léčbu včetně systémových antibiotik.

Má se při dešťové hnilobě odstraňovat strup?

Strupy by se neměly násilně strhávat, pokud pevně drží a kůže pod nimi je bolestivá. Násilné odstranění může způsobit další poranění, krvácení a zhoršit zánět. Vhodnější je šetrné změkčení pomocí doporučeného mycího nebo antiseptického přípravku a odstranění pouze těch strupů, které se uvolní bez výrazného odporu.

Pokud jsou ložiska rozsáhlá, bolestivá nebo mokvající, měl by postup určit veterinář. U některých koní může být nutné ostříhání srsti v postižené oblasti, aby se kůže lépe čistila, větrala a schnula.

Jaké přípravky se používají při léčbě?

Konkrétní přípravek by měl doporučit veterinář podle rozsahu a stavu kůže. Často se používají antibakteriální šampony, antiseptické roztoky nebo lokální přípravky vhodné pro zvířecí kůži. Důležité je nepoužívat agresivní dezinfekce, které mohou kůži podráždit a zpomalit hojení.

U těžších případů může veterinář zvážit:

• lokální antibakteriální léčbu,
• systémová antibiotika,
• léčbu sekundární infekce,
• protizánětlivou nebo podpůrnou terapii podle stavu,
• vyšetření na jiné kožní choroby, pokud se stav nelepší.

Samoléčba nevhodnými přípravky může stav zhoršit. Kůže postižená dermatofilózou bývá citlivá a snadno se podráždí.

Kdy jsou potřeba antibiotika?

Antibiotika nejsou nutná u každého mírného případu. Veterinář je může doporučit u rozsáhlých, hlubších, bolestivých, mokvajících nebo opakovaných infekcí, případně pokud je přítomný otok, horečka, kulhání nebo celkové zhoršení stavu.

Antibiotická léčba by měla být cílená a správně dávkovaná. Předčasné ukončení léčby nebo nevhodná volba antibiotika může vést k návratu infekce nebo k horšímu zvládání bakteriálních kožních problémů v budoucnu.

Jak dlouho trvá léčba dešťové hniloby

Délka léčby závisí na rozsahu onemocnění, stavu kůže, imunitě koně a podmínkách prostředí. Mírné případy se mohou začít zlepšovat během několika dnů až týdnů, pokud je kůň v suchu a kůže se správně ošetřuje. Rozsáhlejší nebo opakované případy mohou vyžadovat delší péči.

Hojení urychluje suché prostředí, čistá výstroj, šetrná hygiena, kvalitní výživa a omezení dalších dráždivých faktorů. Naopak déšť, bahno, mokré deky a dlouhá hustá srst mohou léčbu výrazně zpomalit.

Předcházení dešťové hnilobě

Prevence spočívá hlavně v omezení dlouhodobé vlhkosti na kůži, dobré hygieně a podpoře zdravé kožní bariéry. Kůň nemusí být za každou cenu stále zavřený ve stáji, ale měl by mít možnost oschnout, odpočívat v suchu a nebýt dlouhodobě v mokré nebo špinavé výstroji.

Preventivní opatření zahrnují:

• zajištění suchého přístřešku nebo dobře větrané stáje,
• pravidelné čištění srsti,
• kontrolu kůže po deštivém období,
• včasné sušení koně po promoknutí,
• praní a větrání dek,
• nepoužívání mokrých nebo znečištěných podsedlových deček,
• omezení sdílení kartáčů mezi koňmi,
• kontrolu hmyzu a klíšťat,
• kvalitní výživu podporující kůži a imunitu,
• rychlé řešení drobných ranek a oděrek.

U koní, kteří mívají dešťovou hnilobu opakovaně, je vhodné zaměřit se na management prostředí. Opakované infekce často souvisejí s dlouhodobou vlhkostí, nedostatečným schnutím srsti nebo kontaminovanou výstrojí.

Jakou roli hraje výživa a imunita?

Zdravá kůže potřebuje kvalitní výživu, dostatek bílkovin, minerálů, stopových prvků a vitaminů. Kůň v horší kondici, ve stresu, s oslabenou imunitou nebo s jiným onemocněním může být k infekcím náchylnější.

Podpora celkového zdraví zahrnuje:

• dostatek kvalitního sena,
• vyvážený minerální doplněk podle potřeb koně,
• kontrolu tělesné kondice,
• pravidelnou péči o parazity podle doporučení veterináře,
• omezení dlouhodobého stresu,
• řešení chronických onemocnění, která mohou oslabovat imunitu.

Výživa sama dermatofilózu nevyléčí, ale dobrá kondice koně podporuje hojení a odolnost kůže.

Prognóza dešťové hniloby

Prognóza je většinou velmi dobrá, pokud se onemocnění rozpozná včas, kůň je přesunut do suchého prostředí a postižená kůže se správně ošetřuje. Mírné případy se často hojí bez jizev. Srst může po vypadnutí znovu dorůst, i když to může nějakou dobu trvat.

Horší průběh bývá u koní, kteří zůstávají dlouhodobě ve vlhku, mají rozsáhlé léze, oslabenou imunitu nebo u nich dochází k opakované kontaminaci výstroje. U těžkých případů na končetinách může bolest a otok ovlivnit pohyb a výkonnost.

Když to shrnu

Dešťová hniloba je bakteriální kožní infekce nejčastěji způsobená mikroorganismem Dermatophilus congolensis. Vzniká hlavně při dlouhodobé vlhkosti, promáčení srsti a narušení kožní bariéry. Typicky se projevuje strupy, slepenými chomáčky srsti, vypadáváním chlupů a citlivou kůží. Základem léčby je suché prostředí, šetrné odstranění uvolněných strupů, vhodná antibakteriální lokální péče a dezinfekce pomůcek. U těžších případů je nutná veterinární léčba, někdy včetně antibiotik. Prevence spočívá v dobrém managementu vlhkosti, čisté výstroji, pravidelné kontrole kůže a celkové podpoře zdraví koně.

Studie a zdroje článku

• Clinical and Laboratory Diagnosis of Dermatophilosis (Cutaneous Streptothricosis) in Cattle in Ethiopia: Case Report Autor: Dessalew Habte

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Infekce, Pleť a pokožka těla, Zvířata a zdraví i problémy

Přečtěte si také naše další články