Obsah článku
Šeroslepost se odborně označuje jako nyktalopia nebo hemeralopie. Tato porucha velmi zhoršuje kvalitu vidění za šera i tmy a je pro nemocného velmi omezující. Bližší o tomto stavu jaké jsou jeho příčiny, jak se projevuje, jak ho léčit a diagnostikovat si řekneme v tomto článku.
Příčiny šerosleposti
Příčinou šerosleposti je špatná funkce zrakových tyčinek v oku. Tyčinky jsou smyslové buňky sítnice, které zachycují světelné vjemy a převádějí je na nervové signály jdoucí do mozku. Tyčinky se soustřeďují spíše na černobílé vidění a využívají se za šera a ve tmě. Kromě tyčinek jsou v sítnici i další smyslové buňky známé jako čípky, ty se však soustřeďují spíše na vnímání barev za vyššího osvětlení.
Příčina narušené funkce tyčinek může být vrozená nebo získaná.
Vrozené formy jsou vzácné (např. nemoc retinitis pigmentosa), získané formy mohou souviset s nedostatkem vitamínu A (tento vitamín je důležitý pro tvorbu sloučeniny rhodopsin – očního purpuru, který je využíván smyslovými buňkami oka), některými očními chorobami, z nichž jmenujme některé případy: odloučení sítnice, keratokonus, šedý zákal a pak také některé stavy po operacích oka.
Projevy šerosleposti
Ve dne za světla vidí člověk většinou obstojně nebo prakticky normálně, jako kterýkoliv jiný (zdravý) člověk. Ale stav se výrazně zhorší za šera, kdy by měly pracovat zejména zrakové tyčinky. V takovém případě začne člověk špatně vidět, ztrácí periferní vidění a v pokročilých případech téměř ztrácí zrak. V noci je to ještě horší, ale po rozednění se situace opět upravuje.
Šeroslepost a její diagnostika
Člověk s podobnými obtížemi by měl být vyšetřen očním lékařem k vyloučení chorob oka, součástí vyšetření může být stanovení hladiny vitamínu A.
Další vyšetření v souvislosti se šeroslepostí mohou být:
- Elektroretinogram (ERG), pomocí kterého je možné hodnotit senzorickou aktivitu sítnice
- Elektrookulogram (EOG)
- Perimetrie – vyšetření periferního vidění – zúžení zorného pole
- Barvocit – není postižen
- Adaptace na tmu – prodloužená
- Genetické testy
Jak se šeroslepost léčí?
Záleží na vyvolávající příčině, při nedostatku vitamínu A je důležitý jeho zvýšený přísun. Vitamín A najdeme ve zvířecí játrech, rybím tuku, v kvalitní čokoládě a v borůvkách. Dodejme, že je třeba být opatrný, protože vitamínem A se dá i předávkovat. V případě nálezu příznaků tohoto očního onemocnění probíhá jejich terapie cestou očních lékařů.
Sponzorováno
Pokud je příčinou šerosleposti deficit vitaminu A, léčba sestává z podání 15,000 až 20,000 IU vitaminu A na kilogram tělesné hmotnosti po dobu minimálně 5 dnů. V léčbě je nutné dodávat i ostatní látky nezbytné pro správnou funkci světlocitlivých buněk mezi které zařazujeme Lutein / zeaxantin a omega3 nenasycené mastné kyseliny. Dokázaný je pozitivní efekt vazodilatancií – přípravků rozšiřujících cévy a zlepšujících prokrvení. Při geneticky podmíněném onemocnění probíhá na experimentální úrovni chirurgická léčba s transplantací pigmentového epitelu a genovou terapií.
Jaký je rozdíl mezi lidovou a pravou šeroslepostí?
Zhoršené vidění za tmy, šera, mlhy … Věděli jste o tom, že existují až dvě onemocnění, které nesou název šeroslepost? Jedno z nich se projevuje jen zmíněnými příznaky, přičemž to druhé je mnohem závažnější, dědičné a může se skončit i úplnou slepotou. Mnoho lidí mezi běžnou laickou veřejností si myslí, že šeroslepost je pouze problémem, který znamená horší vidění při stmívání. Málokdo už ale ví, že tento problém není pravá šeroslepost, ale je jen její tzv. lidovým pojmenováním.
„Pravý význam tohoto pojmenování je retinopatie pigmentosa – závažné onemocnění, které končí slepotou. Jde o progresivní (nejčastěji) dědičné onemocnění sítnice, při kterém odumírají buňky z periferie sítnice. Pacientovi zůstává zbytkové tunelové vidění. Dědičný typ retinopatie se projevuje obvykle od útlého dětství. Dítě se neví orientovat ve tmě. První příznaky mohou vzniknout kdykoliv od dětství až do 40. roku života, pohlaví nerozhoduje,“ vysvětluje nám doktorka. Skutečná šeroslepost se tedy odborně jmenuje retinopatie pigmentosa – degenerace nebo dystrofie sítnice. V praxi to znamená, že postupně odumírají buňky v oku, které zpracovávají světlo. Toto onemocnění je většinou geneticky podmíněné, tedy vrozené nebo dědičné
Naproti tomu „lidová šeroslepost“ nepředstavuje vážnější problém, jde jen o méně kvalitní vidění za zhoršených světelných podmínek. „Při stmívání se mění vlnové délky světelného spektra – převládají krátké vlnové délky. Světlo se láme více před sítnicí, což navozuje stav jakoby jste trpěli slabší krátkozrakostí (zhoršené vidění do dálky). Při přechodu ze světla do tmy (za šera) proto lidé trpící šeroslepostí pociťují krátkodobé zhoršení vidění. Když se setmí, vidění se obvykle zlepší,“ objasňuje doktorka.
Prevence
Zdravé stravování pomáhá předcházet komplikacím nedostatku vitaminu A. Jídla bohatá na vitamin A jsou: mléko, sýr, játra, ledviny, rybí olej, mrkev, brambory, brokolice, špenát, žlutý meloun, růžový grapefruit. Při onemocnění podmíněném geneticky je nutná pravidelná kontrola oftalmologem se sledováním progrese onemocnění.
Zapomeňte na řízení potmě
Největší problém je řízení – pokud trpíte šeroslepostí, neměli byste potmě řídit vůbec. Šeroslepost však není pouze nepříjemná, v nejhorším případě může podle lékaře pigmentová degenerace sítnice vést až k úplné slepotě. „Pokud se vám zrak ve tmě výrazně zhoršuje, neváhejte a absolvujte vyšetření u odborníka,“ dodává oční lékař. Vyšetřením podle odborníka nic neriskujete, zhoršené vidění ve tmě může navíc odhalit i počínající krátkozrakost.
Sponzorováno
TIP: Přečtěte si o šerosleposti další informace
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Oční vady a onemocnění
Přečtěte si také naše další články